Krajina iných I.: Vojna, vojna, vojna
Leïla Slimani
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458457/bmid_krajina-inych-i-vojna-vojna-vojna-50l-458457.jpg
4
72
12
Země těch druhých / Krajina iných série
1. díl >
Mladá Alsasanka Mathilde sa v roku 1944 zamiluje do Maročana Amina Belhaja, ktorý bojuje vo francúzskej armáde. Po vojne za ním odíde do Maroka. Manželia sa usadia v Meknese, kde sa striktne dodržiavajú pravidlá koloniálnej segregácie. Amin sa pustí do práce na statku a kamenistých poliach a s Mathilde sa im narodia dve deti: Aicha a Selim. Rodina to nemá ľahké, Mathilde dusí atmosféra v Maroku, osamelosť na statku a nedôvera, ktorú vzbudzuje svojím cudzím pôvodom a nedostatkom peňazí. Vzťahy medzi kolonizátormi a marockým obyvateľstvom sú napäté a Amin je v nepríjemnej situácii: zobral si Francúzku, vlastní pozemky a zamestnáva Maročanov, takže miestni ho považujú za kolonizátora, no Francúzi ho ponižujú, pretože nie je jedným z nich. Aicha vyrastá v atmosfére násilia v katolíckej škole, ktorú navštevuje spolu s dievčatami z bohatých francúzskych rodín. Prvá časť románovej trilógie sa končí opäť násilím, ktoré je predzvesťou boja za nezávislosť v roku 1956.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2020 , Inaque
Originální název:
Le pays des autres I. – La guerre, la guerre, la guerre , 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha vůbec není špatná, rozhodně pojednává o zajímavé době, místě a tématech, ale nějak mě začala postupně rozčilovat. Postavy mi lezly na nervy a přestala jsem chápat jejich pohnutky.
Skvěle napsané, velmi citlivě. Považuji tuto knihu za jednu z nejdůležitějších ve svém žánru.
Hořké, kyselé, smutné. Od této spisovatelky jsem četla vše, toto je zatím dle mého názoru její nejlepší kniha.
Země těch druhých je o životě francouzské paničky na marockém venkově. Její starej je Marokánec, kterej bojoval za Francouze a teď je to v domovině po válce trochu awkward. Dost jsem se do něj dokázal vcejtit, často se cítím podobně v Dejvicích s šálou bohemky, ale o tom víc v mé příští knize.
No každopádně paninka popisuje trable pramenící z života v Maroku, který už nechce bejt kolonie a kde se jako blonďatá s dětma necítí úplně tak jak se cítila ve Francii. Tak třeba na vesnici není ani jedna pekárna, kde by měli čerstvý máslový kroasány, ani jedna její služebná neumí latté art a její starej ji nechce brát k moři. No co si budem povídat, nechtěl bych bejt blonďatá francouzska v 50. letech v Maroku.
Leila Slimani podruhé. Za mne 6/10. Pani Slimani 9/10, ale o to tady nejde, nejsem prasák!
Země těch druhých se odehrává v Maroku v letech 1947-1955. Skvělá kniha! Chvilku mi trvalo, než jsem si ji plně oblíbila, pak už se ale nedalo odtrhnout.
Autorka Leila Slimani rozehrála příběh manželství Francouzky Mathildy a Maročana Amina, kteří se usídlili na rozlehlém statku na marockém venkově za doby kolonizace Maroka Francií.
V příběhu se řeší spousta otázek - okupace, kolonizace, nacionalismus, napětí a nepokoje před vyhlášením nezávislosti, postavení žen v muslimské společnosti, kompromisy, přizpůsobování a neshody v manželství dvou kultur, svoboda, rodičovství, život v "zemi těch druhých".
Mathilda i Amin, oba velmi silní a houževnatí lidé, autorka je skvěle vykreslila - ať už to, co je spojovalo, tak zejména to, co je rozdělovalo.
"Každý, kdo se přistěhuje sem, do tohoto ztraceného města, to dělá z potřeby lhát, z potřeby vymyslet si nový životní příběh."
"Možnost volby přináší bolest a sužuje duši. Teď, když se rozhodla, teď když už nebylo cesty zpět, se cítila silná."
"My jsme jako ten tvůj strom, napůl citronovník a napůl pomerančovník. Nestojíme na žádné straně."
Příběh byl velice zajímavý, ale víc bych si ho užila, kdybych lépe znala dobové souvislosti.
(SPOILER)
kniha překrásná obsahem a formou. při čtení se mi připomínala další díla, v Alžírsku se odehrávající román Pole je tento svět Doly De Jong, téma nechuti se vrátit zpátky do domovského exilu z Brooklynu Colma Tóibína, nebo šťavnatý a smyslový jazyk Arundhati Roy v knize Bůh maličkostí (byť tady jsme v jiném podnebném pásu i náboženství).
ale zároveň je Leila Slimani zcela jedinečná. oceňuju přirozenost vyprávění, které plyne různým tempem, meandruje, a někdy se vrací, jindy ne. platí to i o konci do zatmívačky. mnoha autorů dnes píše překonstruovaně - tak, aby každý jeden poslední detail zapadl na místo - ale knihy působí odlidštěně, chybí jim život. Slimani píše s vášní, hlavu má ve spojení se srdcem a už teď se těším na její další knihy.
edit: v komentářích čtu, že jde o první část trilogie. těším se tedy o to víc, byť s obavou o osud některých postav, zejména laskavého maďarského lékaře.
Leila Slimani nám v prvej časti Krajiny iných/Země těch druhých ukázala svoju veľkoformátovú zručnosť písať aj generačné romány. A teda dosť bavila. Maroko, 50.roky, prichádzajúce nepokoje, snaha o nezávislosť krajiny spod francúzskej nadvlády, k tomu osobné peripetie Francúzky Mathildy a jej marockého manžela Amina, stret arabského a európskeho sveta, postavenie žien v spoločnosti, rôzne zaujímavé vedľajšie figúrky ako je židovský lekár, či Aminova sestra Selma alebo jeho brat Omar, proste veľmi dobre rozohratá partia. Teším sa na druhú časť!
"Byli zároveň katy i obětmi, souputníky i protivníky, byli dvěma hybridními bytostmi neschopnými určit, ke komu mají být loajální. Oba byli vyobcování nemohli se už modlit v žádném chrámu; jejich bůh byl bohem tajným, vnitřním, a oni o něm nic nevěděli, dokonce neznali ani jeho jméno."
Příběhy s nájem orientalismu a nestálým bojem mezi západem a východem, mám ráda. Zvlášť, když jsou psané autory, kteří mají svůj původ právě na Východě.
Příběh Slimani je nesmírně silný, autorka skvěle propletla osudy mnoha postav na poměrně malém množství stran a přitom neochudila čtenáře. Každá z postav, která se. knize mihne je dobře vykreslená a představená. Příběh samotný na vás pak dýchne tou pravou atmosférou marocké kultury
Román starého střihu popisující nelehký život v koloniálním Maroku poloviny 50. let 20. století. Slimani popisuje rozpad snů a očekávání mladé francouzky v rozpáleném, suchém a velmi konzervativním prostředí marocké hospodářské usedlosti, do které se přivdala krátce po skončení druhé světové války. Věnuje se postavení žen v tradiční společnosti muslimů, střetu kultur, rozdílnostem mezi měšťanstvím a asketickým životem na venkově. Dostane se ale i na prozkoumávání sexuality, emancipace a hledání svého místa v řádu věci. Popisuje generační střet "starého světa" a poválečné doby rokenrolu a zábavy. A k tomu všemu řeší politický rozpad koloniální moci Francie a boj Maročanů za nezávislost. Na jednu knihu opravdu hodně vážných a složitých témat. Slimani je ale propojila velmi zdatně a zdařile.
Slimani ukázala v tejto knihe úplne inú polohu ako sme zvyknutí, no pre mňa oveľa zaujímavejšiu ako v predchádzajúcich knihách. Príbeh marocko-francúzskej rodiny, v ktorom sa pokúsila zachytiť históriu svojich starých rodičov ma chytil za srdce a poodhalil zasa kúsok sveta a života, ktorý nepoznám a môžem si ho iba vágne predstavovať. Najviac ma štve, že je to prvá časť trilógie a na druhú si budem musieť počkať do roku 2022.
Štítky knihy
francouzská literatura Maroko kolonialismus segregace marocká literatura
Autorovy další knížky
| 2017 |  Něžná píseň |
| 2019 |  Sex a lži |
| 2021 | Země těch druhých: Válka, válka, válka |
| 2018 | V lidožroutově zahradě |
| 2022 | Ruční práce |
Kniha Krajina iných I.: Vojna, vojna, vojna je v
| Přečtených | 83x |
| Čtenářské výzvě | 24x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 63x |
| Chystám se číst | 117x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 3x |
Kniha se mi moc líbila, asi i proto, že v Meknesu jsem strávil jeden den a dokázal jsem si ten příběh představit. Zároveň jsem si z LonelyPlanet pamatoval i něco ze stručné historie Maroka a vše se mi spojovalo. Těším se na pokračování.