Krabat
Jurij Brězan
Umělý mýtus, varianta biblického příběhu o stvoření světa. Autor v něm (ne poprvé a zdaleka ne jako jediný) využil známé lužické pověsti o Krabatovi , člověku sahajícím po nebezpečném poznání. Brězan pohádkové prvky propojil s biblickými motivy a science-fiction a vytvořil jakýsi umělý mýtus. Jeho příběh se jakoby současně odehrává v různých historických obdobích a fiktivní svět má současně archaickou i moderní podobu. Děj se zrychluje a náhle zpomaluje, vypravěč předkládá různé verze příběhu, hraje si s identitou hlavního hrdiny a mísí tragiku s humorem. (rozhlas.cz/vltava)... celý text
Přidat komentář
Tentokrát nejde o vyprávění známé legendy o čarodějnickém učni ačkoliv i zde je tím Krabaten míněn bájný lužickosrbský hrdina. Avšak zdá se mi, že jako většina postav v této knize je postavou spíše symbolickou a představuje nějaký určitý princip. Krabat, neboli jeho vtělení do mužských postav rodu Serbinů prochází věky od stvoření světa po nedávnou minulost a neustále se potýká se zlem představovaným rodem Reissenberků (zřejmě podle nějakého skutečně kdysi existujícího rodu). Jejich konflikty se odehrávají v mystické i fyzické rovině a Serbinové jsou po dlouhá staletí jejími obětmi. Nakonec už zbývá jen poslední Reissenberk a zdá se, že by mohlo dojít k usmíření. Ale není to možné, staletí příkoří se nedají zapomenout. V této chvíli se mi zdálo nejvíce, že Brězan podléhá myšlence možné nápravy světa skrze nějaký lidský systém, zřejmě socialismus, nevím. Po vymření Reissenberků však Serbinové nezapomenou na toto jméno, které v knize symbolizuje lidskou lakotu, hamižnost a panskou zvůli.
Další rovinou knihy je příběh posledního Serbina Jana. Ten je genetickým vědcem a zároveň se svým protipólem, vědcem sloužicím "Reissenberkovi" objeví možnost jak změnit člověka v "moudřejší" bytost. Tato rovina knihy se nese v duchu polemiky má-li člověk právo takové věci provádět a může-li to přinést cokoliv dobrého. Nakonec Serbin dojde k názoru, že změnit se nemůže člověk a jediná naděje je pokusit se změnit svět.
Kniha je přes svou zálibu v symbolistních příbězích, hádankovitých rozhovorech a jistou ne úplnou ukončenost (jak jsem zjistil, tak se jedná o první knihu trilogie) dobře čitelná a musím říci, že přesto, že jsem občas nechápal, proč ta, nebo ona pasáž byla vůbec do knihy zahrnuta, mě dost bavila. Snad pro svoji mystičnost, snad proto, že mě Horní Lužici, tuto tajemnou zemi, dlouho přináležející pod Korunu českou, už dlouho láká poznat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1982 |  Krabat |
| 1971 | Čarodějný mlýn |
| 1969 |  Krista |
| 1966 | Velká dobrodružství malého kocourka |
| 1963 | Jak šel slon na houby |
Kniha Krabat je v
| Přečtených | 19x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 22x |
| Chystám se číst | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Krabat je podle mého názoru nadčasové a částečně filozofické dílo, ve kterém může čtenář najít spoustu živitních pravd a asi není pro každého. Kdo tam chce najít sám sebe, určitě najde. Kdo si myslí, že najde bájného čarodějova učně, bude hledat marně. Tuhle knihu jsem si koupil, když mi bylo 14 a právě vyšla. ( Ostatně to bylo jediné její vydání, což je škoda. ) Musel jsem si pak pár let počkat, než jsem pro ni dospěl. Musím konstatovat, že mi dost dala a doporučuji každému, kdo si ji oblíbí, aby ji nikdy nepújčoval. Já to udělal a je těžké ji znovu sehnat.