Vznik ČSR 1918: Velezrada se trestá

Knihu jsem četla kvůli besedě pro děti v knihovně jako knihovnice. Chci dětem poradit, že se i díky krásným příběhům v knize můžou něčemu nenásilně přiučit :-) V knize jsem se zamyslela nad větou, která mě i trochu vystrašila: .... A kam zapsaná paměť sahá, nikdy se nepodařilo, aby pět generací žilo v míru....

Zajímavé a zase se člověk něco dozvěděl.

Kniha je psána velmi příjemným a jednoduchým jazykem pro mladší i starší děti, které si se svou vrstevnicí Bárou budou rozumět a rychle si ji oblíbí. Svým vyprávěním jim poskytne jednodušší vhled do fungování a života na maloměstě během první světové války - od potravinových lístků až po to, proč třeba vdané ženy nemohly v tehdejší době pracovat a proč už malé děti mohly pít kávu. Nechybí v nich ale ani napětí, které historická fakta krásně vyrovnává a dodává jim na šmrncu.
Děj ubíhá rychle a svižně, pro dospělé čtenáře jako jsem já se jedná o jednohubku na jeden večer, ale pro děti je to rozhodně příjemné čtení s pěknými ilustracemi. Kapitoly jsou tak akorát dlouhé a dobře členěné, nehrozí, že se během čtení ztratíte nebo zapomenete, o čem jste četli - pomůže vám v tom i časová osa na konci knihy, která nejdůležitější milníky příběhu i samotné historie hezky porovná.

Nojo...
Další Bárovka kterou hodnotím pěti hvězdičkami...
To je nudaaaa...
(Ne kniha, ale to že je pořád hodnotím plným počtem...)
Ale ony jsou prostě skvělé!!!

Sedím v lavici, knížka na stole predemnou. Máme dějepis. Paní učitelka se ptá: ,, Kdo ví jaká významná událost se stala v roce 1918?"
Všichni mlčí.
Potom se teda prihlasi třídní šprt. ,, bla bla bla bla blaaaaa"
,,ano správně Pepíčku." Potvrdí mu to učitelka, „ je to vznik ČSR".
A v tu chvíli co to řekne se já podívám na knihu před sebou. Baf...

Jsem ráda, že projednou se Bářino nahodilé plácání, co se stane v budoucnosti malinko vymstí. Líbí se mi taky, že knížka má ve srovnání s ostatními v sérii úplně jinou dynamiku a přesto je záživná. Na druhou stranu musím upozornit, že jestli někomu přišlo, že Bára se v předchozích knížkách chová dětinsky, tak tady její umanutost během pobertálního rozpuku jenom kvete.

Bára se tentokrát do minulosti vydává s pokusem - stárne? Tato výprava však nabývá nový smysl, když ji adoptuje paní Vodenoková s holčičkou Věruškou. Dále se setkáme i s baronkou, paní Pernerovou, kovářem Lojzíkem, vojenským zajatcem Andrejem, pekařem Bílkem a Rysem, Panem Mervartem a paní Mervartovou, navštívíme Dobříš i Pouště, ale s manželem paní Vodenkové se osobně Bára nesetká, zuří totiž válka.
Bára si zvyká na nové pořádky v podobě velkých úklidů, předvádění se na procházkách a dokonce se jí plní sen. Aby však svojí touhu ukojila, musí paní Vodenkovou podvádět. A jak to všechno dopadne? Drahé a nedostupné suroviny musí nyní paní Vodenková dělit mezi tři osoby a Bára pomáhá pracovat.
Na mě kniha zapůsobila úžasným dojmem. Nádherné ilustrace s kombinací dojemného, ale i veselého a naučného textu. Přitom však nechybí ani napětí. Kniha ve mě vzbuzovala chvíli smutek a bezmoc, potom radost a štěstí. Dokonce i vzetk, strach nebo napětí. Hodí se do škol k výuce dějepisu. A přitom je tam tolik tajemna točící se kolem kočky Barči i celého Kouzelného atlasu.
Děti se zde seznamují s onkáním i onikáním.
Za mě - Doporučuji (s velkým D)

Tyhle knihy miluju!
Vtipné, poučné, zábavné s hloubkou. Plakala jsem dojetím!

Moc krásná knížečka. Zamilovala jsem si téměř všechny postavy, ač se ne všechny zdály být ze začátku milé (třeba paní Pernerová). Mám pocit, že jsem z knihy získala méně informací než z ostatních autorčiných knih, ale to může být tím, že se to odehrává v krajině, která je mi známá. Učíte doporučuji!

Oceňuji, že autorka do příběhu zakomponovala své vlastní předky. Své babičce Věrušce, která má v příběhu čtyři roky, pak celou knihu věnovala. Podle závěru se nabízí otázka, zda příbuzní autorky jsou též příbuznými Báry?

pecka, bomba, paráda, nádhera další výborná kniha z edice od Veroniky Válkové.



hodnotím jedenáct z deseti (: (: (: (:

Moderní dějiny (rozuměj od středověku nověji) mě až tolik netáhnou, ale protože jsem měl tuhle bárovku zrovna doma a čekal jsem na jinou knížku, tak jsem si rok 1918 za víkend s radostí přečetl. Popis života na maloměstě na sklonku války těsně před pádem monarchie není vůbec špatný.

ano já a dejepis = nekončící bádání a zjišťování faktů z různých oblastí celé historie. Vznik Čsr, konec první světové mám jak se říká v malíčku stejně jako hodně dalších oblastí z dějin, ale vždy u každé takové knihy narážím na něco nového, něco co mě o té době fascinuje a jsem o něco chytřejší :-D :-D B-) " bárovky" doporučuji
Ke knize : 1918- rok, kdy skončila skončila první světová, ale taky vznikla Čsr a prezidentem se stal " tatíček" T.G.M.
Bára se dostane do válečné doby, krize a doby potravinových lístků. Co nového se dozvíme spolu s Bárou?
Třeba, co byly..
*opatrovny: Školky v době manufaktur
*proč pili už čtyřleté děti "kávu?" šlo o pražené žito
*Vdané ženy nesměly pracovat, nehodilo se to.
* rodičům se vykalo a říkalo mamičko a tatíčku, něco o čs. legiích...
a spoustu dalšího.

Další skvělý díl ze série Kouzelný atlas putování časem. I když zde nebylo moc akce, příběh mne moc bavil. Takové jednoduché čtení.

Další skvělá knížka z této série a myslím že je to jedna z těch nejlepších.

Dokonalé.

Všimla jsem si že kniha nemá tolik negativních komentářů jako ostatní knihy autorky, a myslím že právem.

Opět jeden z dílů, kde se toho tolik nedělo, přece jen se vraždy a spiknutí nedají namontovat úplně všude. Přesto příjemná kniha. Díky tomu, že se jednalo o známé prostředí i jména, člověk nemusel ustavičně přemýšlet, kdo a co se děje, což byla za mě hlavní vada, kupříkladu, když byla Bára u Indiánů. To, že se holka nedostala přímo do centra historického dění mi nevadí. Ve škole se děcka učí, že: válka byla od -do, ale na to, jak to při té válce vypadalo, už se tak nějak kašle. Třeba o přídělovém systému, nám říct zapomněli. Přitom bez obilí a základních potravin, by válka šla do kytek. V knize je dobře vidět, že potraviny byly nad zlato. Při čtení jsem si vzpomněla na svého několikrát pradědečka, který jednou za války psal císaři, jestli by se jeho syn nemohl vrátit z fronty, protože potřebuje pomoct při žních. A- světe div se- mohl.
Moc pěkný vhled do běžného života obyčejných lidí v době, kdy nebyly potřeba výzvědné služby, protože paní od sousedů věděla vše a ještě něco navíc.

Pěkný díl série, možná by si ho měli přečíst všichni ti, kdo vzývají Masaryka a Evropskou unii současně...