Kosprd a Telecí
Eva Papoušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155089/bmid_kosprd-a-teleci-OSm-155089.jpg
5
197
53
Malý Kosprd, hrdina naší knížky, miluje tatínkovu dílnu a moc rád tátovi pomáhá při výrobě vzducholodi, ale jednoho dne se rodiče rozhodnou, že jejich syn musí začít chodit do školky. Toto rozhodnutí se mu nelíbí, a velmi hlasitě protestuje – při příchodu do školky. Téměř každý rodič, který vedl poprvé své dítko do školky, ví, o čem je řeč. A také spousta dětí zná takovou situaci. V našem příběhu však malý Kosprd má velké štěstí, protože hned první den ve školce potká báječnou kamarádku s fantazií a zajímavými nápady, malou Telecí… Vyprávění zachycuje každodenní momenty, které se mohou přihodit v kterékoliv mateřské školce, a velmi vtipně i s nadsázkou popisuje život předškoláků a jejich nápady, nad nimiž se dospělí nestačí divit. Přátelství Kosprda a Telecí, jejich „vejšplechty“ i dobrodružství jsou zachyceny věrohodně a vtipně.... celý text
Přidat komentář
Jako humoristická próza s dětskými hrdiny funguje knížka znamenitě. Co se týče hodnověrného zobrazení předškolních dětí, tady jsem trochu na rozpacích (v tomto směru mě více přesvědčila Kahounova Zvířátka z Malinové paseky), některé reakce a myšlenkové pochody hrdinů mi připadaly přece jen příliš dospělé (ale možná je to tím, že můj syn ještě není předškolák). Od autorky u mě sice vyhrávají Cílovníci, ale i tady jsem se výborně bavila.
Paní knihovnice mi knížku doporučila ke kafi, že je pro děti, ale určitě se skvěle pobavím. (Můj batolák do ní teprve musí dorůst.) A bylo to moc milé a vtipné čtení, doporučuji i dospělým k oddechu a občerstvení.
Skvělá knížka pro děti, zábavná i pro dospěláky. Přečteno na jeden zátah. Rozhodně doporučuji.
Knížku jsem půjčila pro mého mladšího synka, že se budeme střídat při čtení. Při čekání na konec jeho tréninku jsem v kavárně knížku přečetla. Při jednotlivých pasážích jsem se neskutečně smála. Ještě, že mě obsluha kavárny zná, protože starší matka, co čte dětskou knížku, řehtá se u toho jako kůň, musí vypadat divně :-) Pak jsem celou cestu domů malému vyprávěla a hned jsme jí začali číst. Nádherně vykreslené pasáže plné úžasné dětské fantazie, kde není žádný ostych říct všechno, co si myslím a co mám na jazyku. 100% doporučuji a vím, že tahle knížka bude jedna z těch, ke které se budu vracet a číst jí i dalším generacím.
Tuto knihu jsme v době, kdy byla dcerka ve školce četly několikrát. Dnes jsem na ni narazila při úklidu dcerčiny knihovny a musela jsem si ji přečíst znovu. A opět jsem se u ní nahlas smála. Opravdu nemá chybu.
Opravdu jsem se zasmála. Už se těším, až dcera doroste do věku, kdy jí to budu moct přečíst. Snad ji bude bavit alespoň z poloviny tak jako mě:-)
Nemůžu jinak, knížka je fakt super. Už dlouho jsem se tak srdečně a nahlas nezasmála :-).
"Chlapečku, neřvi, hlasivky ti trpí"
"Až vyrosteme, vezmu si tě za ženu. Aby ses už nemusela tak blbě jmenovat "
Maškarní:
Jen Leuška Kotná byla nešťastná, protože její maminka šla za včelu. A měla velké bříško s Leuščinou sestřičkou a vypadala spíš jako čmelák. Leuška ležela na zemi jako dříve Kosprd a řvala: "Já nechci tlustou včelu!"
A tak bych mohla opsat celou knihu :-)
Krásná vzpomínka na léta strávená v Mateřské školce, jen tu žížalu jsme kuchařkám do kafe nikdy nedali (i když by si to někdy zasloužily), hold chyběla nám odvaha:-)
Kratší kapitoly, pro menší děti těžko uchopitelné názvy příjmení: "Mami, budeme číst ten prd!" Vtipné příběhy, pobaví se i dospělí.
Úsměvná kniha pro děti. Četla jsem ji těm svým před spaním, pravda, už to nejsou předškoláci, ale i tak se jim moc líbila.
Krásná kniha. U nás doma velmi oblíbená! Pro všechny předškoláky v rodině byla kniha úžasným dárkem.
Tak to vám, paní autorko i Ježíšku, pěkně děkuji. Třetinu knihy jsem synovi vysvětlovala, jak to, že se někdo může jmenovat Kosprd, další třetinu knihy jsme rozebírali, jestli ta vzducholoď byla ze dřeva, jestli měla anténu a byla celá vyztužená dráty a poslední třetinu, jak fungují jezdící schody. :-D Takže je vidět, že ho hodně zaujala a mne opravdu taky. Budeme číst zase. :-)
Skvělá kniha, četl jsem ji malému, který posledním rokem chodil do školky. Měl jsem trochu strach, aby taky nevzal kramle. Tak ho kniha bavila.
Smála se celá rodina! A výchovná kniha, člověku se chtělo říkat, tak tohle, děti, vy nikdy nedělejte.... :-) Povídali jsme si o těch dvou ještě dlouho po dočtení a porad se k nim vracime. A ke knize samotné se taky vrátíme! Je senzační!
Knihu mi předčítal nahlas můj syn Davídek a moc se nám líbila. Příběh malého kluka Kosprda a jeho kamarádky Telecí byl moc srandovní. A máme další knihu do čtenářského deníku.
Štítky knihy
přátelství pro děti od 5 let Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2013 |  Kosprd a Telecí |
| 2018 | Cílovníci |
| 2016 |  Vombat Jirka |
| 2014 | Cestování s Velrybou |
| 2004 | Pojišťovna štěstí |
Kniha Kosprd a Telecí je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 235x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 27x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 8x |
Vypůjčená z knihovny. Jedna z mála knížek, kterou jsem vybrala dceři já. Poprvé mi ji četl manžel v těhotenství a já se u ní hodně nasmála:-) Když jsem ji předčítala teď dceři, tak mě pobavila snad ještě víc.
Kosprd je chlapeček, který musí na přání maminky začít chodit do školky. Vůbec se mu ale nechce, chce trávit čas s tatínkem v dílně a pomáhat mu s výrobou vzducholodě.
„Dřepl si na kolena, aby jeho oči byly ve výšce očí malého Kosprda a malý Kosprd mu co nejlépe rozuměl.
„Já jdu pracovat a ty si budeš hrát. Sníš tady príma sváču a večer se uvidíme. Nazdar a buď chlap přece.“
Za tatínkem dveře skutečně zapadly.
A tak se začaly dít strašné věci. Kosprd se rozzuřil. Lehl si na zem a strašně řval a kopal kolem sebe a trefil i paní ředitelku.
…
„To máš zbytečný. Oni si s námi stejně dělají, co chtějí.“
A tak začíná velké přátelství dvou dětí s ne zrovna lichotivým příjmením, chlapečka Kosprda a holčičky Telecí. Skutečně si káply do noty a plánují spolu útěk ze školky. Co všechno se dá zažít ve školce:-) Sama si vzpomínám, že jsem coby školkové dítě při pobytu na zahradě školky přemýšlela, kudy by se dalo utéct… Nechci toho moc prozrazovat, protože kniha obsahuje spoustu skvostných pasáží, u kterých se pobavíte. Bavily mě dialogy a také situační humor. Autorka E. Papoušková nešetří děti ani dospělé. Příběh ještě povýšily povedené ilustrace G. Miklínové.
Přečetly jsem zatím 2x. Dcera na mě každou chvíli zavolá Telecí a zeptá se na něco. Už mi to začíná lézt celkem na nervy, to už byla lepší ta Klokanice (Medvídek Pú:-)) Dnes jsme si v souvislosti s knihou poslechly i árii z Rusalky (Měsíčku na nebi)… Při čtení se mi stávalo, že jsem místo Telecí četla Tachecí. Až jsem dostala chuť přečíst si znovu Katyni:-)