Koruna a rebelové

V květnových dnech roku 1896 žije Budapešť v opojné radosti z oslav tisíciletí svatoštěpánské koruny. Obyvatelé metropole na Dunaji konečně zase spatřili svou milovanou královnu. Po vyčerpávajících slavnostech se Sissi cítí slabá, propadá depresím a sepisuje poslední vůli. Velmi jí však prospěje pobyt ve švýcarském Territetu. Je jako vyměněná, plná chuti do života a opět zatouží po Vídni. Překvapí Franciho ve vile Hermes a nechá si podrobně vyprávět o jeho návštěvě na carském dvoře v Petrohradě. Štěstí však trvá jen chvilu - z Paříže přichází zpráva o smrti císařovniny sestry Žofie Charlotty, která uhořela v plamenech při dobročinné akci. Sissi má pocit, že Bůh ji trestá za to, že se zase odvážila radovat. Ve Vídni se začínají šířit klepy o Františku Josefovi a slavné herečce Burgtheatru Kateřině Shrattové. Zlé jazyky přisuzují Kathi a císaři poměr, který údajně překročil rámec přátelských vztahů. Sissi usoudí, že jediné východisko jak vzít pomlouvačům vítr z plachet je objevovat se co nejvíce ve společnosti svého muže i Kathi. S nastávajcíím podzimem opět odjíží císařovnin zvláštní vlak do Francie a Švýcarska. Alžběta nemá ani zdání o mladém muži jménem Luigi Lucheni, který v neapolských kasárnách právě obdržel zprávu o svém propuštění...... celý text