Konzervatismus dnes - Politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu

Pokud chce někdo v ČR mluvit o politickém konzervatismu, měl by si nejdřív přečíst tuhle knihu, aby měl alespoň rámcovou představu o čem vlastně mluví. Kniha je velmi přehledně a jednoduše napsaná, zároveň velmi dovedně pojmenovává základní aspekty politického konzevratismu v českém prostředí.

S většinou tezí Fialy a Mikše souhlasím, takže se dále věnuji jen bodům, u kterých mám trochu jiný názor.

Především mě trochu zarazilo, že autoři zpochybňují zásluhu evropské integrace na téměř osm desetiletí trvajícím míru na našem kontinentu (bývalou Jugoslávii nepočítám, protože tyto státy se tehdy na projektu sjednocování Evropy ještě nepodílely). Podle mě však tyto faktory úzce souvisí, protože EU nabízí platformu, kde spolu jednotliví představitelé komunikují, vyjednávají, a tak ve výsledku není důvod sahat ke zbraním.

Dále autoři knihy vyjadřují stanovisko, že si nepřejí hlubší integraci EU, ale o několik kapitol dál volají po tom, aby spolu státy spolupracovaly v boji proti masové migraci prostřednictvím úpravy sociálního systému všech členských států tak, aby sem migranti nepřicházeli za ekonomickými výhodami, budováním azylových táborů a vojenské přítomnosti uvnitř nestabilních regionů nebo prostřednictvím společné ochrany hranic Schengenu. Tyto teze vnímám jako vzájemně neslučitelné: buď státy mezi sebou budou intenzivněji spolupracovat a posílíme roli EU, a nebo to nepotřebujeme a unijní pravomoci zůstanou stejné.

Podle Fialy a Mikše je špatně, že staré členské státy chtějí, aby se nové členské státy podílely na řešení migrační krize. K tomu bych podotkl to, že horší pozice západních zemí je do značné míry zapříčiněna prostě geografií, neboť migranti se do Evropy ve velkém měřítku dostávají přes od nás vzdálené Středozemní moře. Proto se domnívám, že i východ by některou formou měl přiložit ruku k dílu.

Moje předposlední poznámka se týká "hejtu" autorů na členství Řecka v eurozóně -přece ekonomicky chudší stát nemá mezi ostatními členy co dělat! S tím také úplně nesouhlasím, protože eurozóna je hlavně politický projekt. Vždyť například ve všech 50 státech USA se také platí stejnou měnou, i když jednotlivé části federace jsou mezi sebou taktéž velmi různorodé - i tam mezi státy existuje solidarita.

A nyní můj poslední postřeh, Brexit. Ano, EU rozhodně není dokonalá, ale zároveň nemám pocit, že by si Velká Británie po svém odchodu polepšila (naopak čelí odlivu levné pracovní síly a s tím souvisejícím problémům, obnovení cel atd.). Navíc politická kampaň pro brexit uvnitř Británie byla do značné míry lživá (onen nápis na autobusu slibující obrovské ušetřené finanční prostředky), což autoři v textu zcela pomíjejí.

Kniha určitě stojí za přečtení, byť já osobně mám blíže ke křesťanské demokracii, než ke konzervativní pravici Fialova typu.