Konec světa se prý nekonal
Patrik Ouředník
„Jako ve všech svých knihách i v Konci světa rozehrává Ouředník rafinovanou partii se svými čtenáři, partii, která není zdaleka vyhraná předem, neboť sází na čtenářovu inteligenci a zároveň odhaluje neinteligentnost doby – a tedy i každého z nás.“ – tak charakterizuje Jean Montenot ve svém doslovu novou prózu Patrika Ouředníka. A dodává: „Cestovat v Ouředníkově světě je vždy podnětné a čtenář si nakonec uvědomí – a co jiného žádat po literatuře? –, že onen fiktivní svět, sevřený v krunýři své blbosti, hroutící se v permanentní implozi sám do sebe, je k nerozeznání podobný tomu našemu...“ Jsou tu velké dějiny plné válek, letopočtů a podivných statistik. Ale o ně vlastně tak úplně nejde. Jsou tu vtipy o dvou Číňanech, stručné dějiny náboženství, pravidla vegetariánství, maltská hymna, etymologie křestních jmen... Ouředník proniká chatrnou konstrukcí naší doby a bujaře odmontovává šrouby. Ve 111 kapitolách nabízí čtenářskou procházku po jedné civilizaci.... celý text
Literatura světová , Fejetony, eseje , Literatura česká
Vydáno: 2018 , Torst
Originální název:
La fin du monde n'aurait pas eu lieu , 2017
více info...
Přidat komentář
Tak konec světa se prý nekonal. Stejně tak se ale nekonalo nic oslňujícího a podobně jako u Ad Acta Ouředník bohužel nenasedl na vlak do stanice Pečivo. Musím přiznat, že jako přednosta stanice jsem lehce zklamaný.
Hrátky autora se čtenářem odjakživa nemám rád a tak jsem se od prvních stránek obával nejhoršího - pan Ouředník mi nejdřív vysvětlil co se bude v krátkých 1-2 strankových kapitolách dít a pak rozjel dva paralelní příběhy, který seděli ve vlaku s nim.
Sarkasmus a důvtip tam asi byl, ale teď s odstupem 3 dnů od dočtení už si pořádně nevybavuju ani jednu scénu. Byla tam grilovačka? Byl hlavni hrdina plešatej? Já nevím. A to mne mezitím nesrazil ani kamión jägra - čestný pionýrský! Kam tendle svět spěje.. 5/10
Jak moc mne Ouředníkovi myšlenkové pochody a světy baví! :) Dokonale si pohrává s rozmanitostí českého jazyka. Text je správně satirický, sarkastický, zkrátka v sobě obsahuje vše, pro co máme Ouředníkova tak rádi :)
celkem žůžo.. pěkně sarkastické a trefné.. proti všem, chladně a věcně varující.. zdá se, že to máme prostě spočítaný.. výborná kniha!
Strašlivě vtipná satira, při jejíž četbě se bavím a právem si občas připadám jako blbec. Po dočtení prožívám lehkou depresi, protože autor má pravdu - lidstvo i svět směřuje nezadržitelně do háje.
Europeana byla první objev, možná i pro tu iniciaci do ouředníkovštiny se mi zdají o fous lepší než tahle novinka. Ale je to jízda, dámy a pánové. Ouředník opravdu nemá rád lidstvo. A je naprosto férový, stejnou nakládačku tu dostávají politici, vědci, křesťané, muslimové, věřící všemu, nevěřící ničemu a všichni, kteří mají pocit, že musí ostatním vysvětlit (nejlépe násilím), jak se co má dělat. A přes to všechno mě překvapil úplný závěr, který bych označil takřka za... věřte nevěřte... optimistický. Není to žůžo?
Sarkastické, přesto soucitné. Každá věta pointovaná, přesto součástí většího příběhu. Vůbec tomu nerozumím. A víte co? Vůbec mi to nevadí. Aspoň bude s čím si pohrávat, až mě závrať dožene a vtip bude řvát o dokončení.
Stejně jako Europeana je i tato kniha konečně o něčem, není to bezduchý výplod komerčního psaní, ale až na dřeň jdoucí vivisekce kreténské bezduchosti současné doby. Bomba! (asi vodíková ...)
Na plno bohužel jít nemůžu... protože je to na můj vkus až příliš rozházené a rozříštěné. Ano, je to určitě záměr autora, ale není to zkrátka můj styl. Přesto je to stále ten krásně provokativní Ouředník a jeho lehkost a schopnost v pár slovech totálně shodit (ale zároveň stále přesně popsat) cokoli je neuvěřitelná. Kdysi ve svých esejích měl podobnou lehkost i Kuras, než zmagořil, ale... proč to sem teď píšu, když to s tím vůbec nesouvisí? :) Ouředník je dokonalý v tom, jak zamotat různé kapitoly od sebe a zároveň k sobě a dějepisné zkratky jsou úžasné a na mnoha místech knihy jsem se opravdu od srdce zasmál.
Dovolím si dvě ukázky:
"Co se islamofobie týče, sémantický posun dovoloval napříště proměnit kritiku mimořádně gynofobního náboženství v xenofobii a následně v charakteristický rasismus. Trochu jako kdyby zmrzlinář, pyšný na svůj recept, založil rasu milovníků jahodové zmrzliny a osočil z rasismu ty, kterým jahodová zmrzlina nechutná."
"Kdyby Německo vyhrálo předchozí válku, nedošlo by k následující. Šedesát milionů mrtvých by žilo svůj život: někteří z nich by jaktěživ nezaslechli mluvit o válce; jiní by pokojně živořili pod německou okupací, rakousko-uherskou správou nebo tureckou nadvládou; další by zažili méně vražedné války, ve kterých by přišli nanejvýš o oko nebo o nohu. Ale v roce 1939 vypukla nová válka, ta, která proslavila Adolfa Skopčáka."
Štítky knihy
Adolf Hitler křesťanství islám konec světa bombardování etymologie Drážďany
Autorovy další knížky
2006 | Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku |
2005 | Šmírbuch jazyka českého |
2017 | Antialkorán aneb nejasný svět T. H. |
2018 | Konec světa se prý nekonal |
1999 | Neřkuli |
Kniha Konec světa se prý nekonal je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 80x |
Čtenářské výzvě | 10x |
Doporučených | 5x |
Knihotéce | 21x |
Chystám se číst | 61x |
Chci si koupit | 11x |
Europeanu jsem hltal, Ad acta respektoval, ale tohle už mi připadalo příliš samolibé a okázale předvádivé. K dočtení jsem se musel spíš přemáhat a nic moc to ve mně nezanechalo.