Konec starých časů
kniha od: Jaroslav Žák
KoupitKoupit eknihu
Konec starých časů: romance v Dur o lidech a zvířatech.
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302068/konec-starych-casu-hwp-302068.png 4.366Žánr | Romány, Literatura česká |
Vydáno | 1991, Jiří Chvojka |
více informací... |
Komentáře (16)
Kniha Konec starých časů


Autor humorem a nadhledem sobě vlastním popisuje průběh komunistického puče v jednom českém maloměstě. S důsledky bolševické lůzovlády se potýkáme dodnes.


taká "Švejkovina", tragédia jednej generácie podaná s humorom a nadsádzkou. Knihu som počúval, po papierovej podobe by som asi nesiahol...


Tohle by měl číst každý. Zejména každý, kdo říká, že to tehdy bylo jinak, než se dneska říká. Že si dneska každý rád plivne na komunisty, ale že to tehdy mysleli upřímně. No nechci začínat politickou debatu. Jaroslav Žák začal psát své dílo již v roce 1948. Kniha působí, jako by byla napsána včera, proto je tak strašné, že nejde o nějaké pomýlené představy dnešního komunistobijce, ale v podstatě o reportáž.


Lépe než Rihatama bych to nenapsal. Autora mám rád zejména pro klasiku študáckých knih z I.republiky, ještě k tomu geniálně zfilmovaných Martinem Fričem s úžasným sborem herců, v čele s Čuřilem - L.Peškem. Ano, tato kniha je jiná, byla napsána později a zachycuje vše to co se dělo zejména v malých městech, kde každý znal každého a ještě k tomu si "viděli do talíře". Zde věděli, že ten nový soudruh na radnici (či kdekoli jinde) byl před pár roky též kovaný konfident gestapa. Bohužel po válce se ukázalo, že Češi a Francouzi měli za války takových kreatur v Evropě nejvíce. To je ona "přeposranost" tak u nás rozšířená. Někdo to nazývá "uměním přežít". Autor napsal knihu du šuplíku, je samozřejmé, že by mu ji soudruzi nikdy nevydali. (Josef Škvorecký Zbabělce vydal a "Tonda Novotný lezl po stropu" - jak víme).
Je dobře, že si tuto knihu můžeme přečíst, zejména kvůli tomu, že se vše opakuje. Kovaní prověření soudruzi se stali s nakradenými penězi budovateli kapitalismu. Čest jejich "práci" !


Neuvěřitelné. S gentlemanskou grácií Žák na případu jediného městečka - typického kocourkova - Pepova Týnce, popsal celou šíři povahy českého člověka zmítaného v osinách celosvětových ideových, revolučních bojů. Fašista či komunista s kabátkem podle sovětského střihu, všichni jedno jsou, když jde do tuhého. Jedno kdo vládne a jak. Hlavně se mít dobře a být na té "správné" vedoucí straně. Reakcionáři už se měli dobře až až. Je na čase zabavit jim ty honosné vily a taky si po dělnicku trochu užít života... Ač ostrá, přece poetická a humorná satira konce jedné hrůzy a začátku hrůzy druhé, vlastně začátku "mladého pokrokového světa". Chvílemi mi ale bylo hodně smutno... Mimořádný člověk byl Jaroslav Žák, když si dovolil v osmačtyřicátém napsat takhle otevřený protikomunistický pamflet bez šance na jeho vydání, ale s jistotou svého potrestání. Nutno přiznat, že z toho nevychází český človíček moc dobře. Semo tamo se naštěstí nějaký ten buřič najde. Díky za pány Mádla, Breburdu, vořecha Flotýnka a další. Úsvit nové doby si nenechám ujít.


Tak nějak nevím co si o knize myslet. Velmi malý a krátký příběh je zde košatě podán do nejmenších podrobností. Na jedné straně docela neotřele a zajímavě popisuje hrozné události na jevišti malého města, na straně druhé se pak hledá o co tu vlastně jde - o komedii či popisné dílo doby. Toto prostě úplně dobře zkloubené není. Postavám chybí hlubší rozměr a většina scén není ani vtipných. Je to průměr.


Tolik jsem se už dlouho nenasmála. Oba díly jsem přečetla jedním dechem. Občas mi šel mráz po zádech. Jen doufám, že do těch sra.ek nespadnem potřetí...


Na mě je Konec starých časů buď příliš dlouhý, nebo příliš groteskní. Žák uměl tvořit elegantní a chytrý humor ve stylu Saturnina, ale v tomto případě ho zaujatost proti nově vzniklé kastě vůdců z lidu vedla k hromadění všech nectností na jednu hromadu bez ladu a skladu, opakovaně a bez míry. Méně lidová a rozumnější část obyvatelstva je pak zobrazena v protikladně jásavých barvách. Což snad ani nemůže být kritika, satira je to často výstižná a jistě zábavná, jen nejsem schopna tak opulentní styl pojmout v rozsahu delším než povídka, při 250 stranách už mě výbuchy pitek, žranic a svinstev zkrátka unavovaly. Druhý díl by mě dějově zajímal, ale pokud se k němu odhodlám, tak až s odstupem.
Jazykově je to pastva pro oči a ilustrace lásky k češtině. Pastvu se bohužel nakladatelství pokusilo změnit v úhor enormním množstvím tiskových chyb, snad vyšel po revoluci rukopis úplně bez redakčních oprav a Plus pak druhé vydání jen přetiskl, aniž co měnil, protože za výsledek by zasloužili všichni zodpovědní pracovníci utít ruku, jíž se pod knihu podepsali. Kovář Binar/Bojar střídá jméno co odstavec, řeka je někdy Úslavice, jindy Úplavice, z normy tří překlepů na knihu se staly tři na stránku, velká škoda.
Štítky
Autor a jeho další knihy
- Konec starých časů 1991
- Bohatýrská trilogie 1959
- Študáci a kantoři 2005
- Cesta do hlubin študákovy duše 1938
- Nové pověsti české aneb Dobrodružství šesti trampů 1970
- Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na lodi Primátor Dittrich 1969
Kniha Konec starých časů je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 80x |
Čtenářské výzvě | 9x |
Doporučených | 11x |
Knihotéce | 32x |
Chystám se číst | 43x |
Chci si koupit | 5x |
dalších seznamech | 1x |