Konec starých časů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Konec starých časů: romance v Dur o lidech a zvířatech.

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302068/konec-starych-casu-hwp-302068.png 4.366
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Jiří Chvojka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Kniha Konec starých časů

Přidat komentář
GuitarPhil
01.11.2019

Autor humorem a nadhledem sobě vlastním popisuje průběh komunistického puče v jednom českém maloměstě. S důsledky bolševické lůzovlády se potýkáme dodnes.

tlllk
01.04.2019

taká "Švejkovina", tragédia jednej generácie podaná s humorom a nadsádzkou. Knihu som počúval, po papierovej podobe by som asi nesiahol...


Lykos
30.03.2019

Tohle by měl číst každý. Zejména každý, kdo říká, že to tehdy bylo jinak, než se dneska říká. Že si dneska každý rád plivne na komunisty, ale že to tehdy mysleli upřímně. No nechci začínat politickou debatu. Jaroslav Žák začal psát své dílo již v roce 1948. Kniha působí, jako by byla napsána včera, proto je tak strašné, že nejde o nějaké pomýlené představy dnešního komunistobijce, ale v podstatě o reportáž.

1amu
19.03.2019

Lépe než Rihatama bych to nenapsal. Autora mám rád zejména pro klasiku študáckých knih z I.republiky, ještě k tomu geniálně zfilmovaných Martinem Fričem s úžasným sborem herců, v čele s Čuřilem - L.Peškem. Ano, tato kniha je jiná, byla napsána později a zachycuje vše to co se dělo zejména v malých městech, kde každý znal každého a ještě k tomu si "viděli do talíře". Zde věděli, že ten nový soudruh na radnici (či kdekoli jinde) byl před pár roky též kovaný konfident gestapa. Bohužel po válce se ukázalo, že Češi a Francouzi měli za války takových kreatur v Evropě nejvíce. To je ona "přeposranost" tak u nás rozšířená. Někdo to nazývá "uměním přežít". Autor napsal knihu du šuplíku, je samozřejmé, že by mu ji soudruzi nikdy nevydali. (Josef Škvorecký Zbabělce vydal a "Tonda Novotný lezl po stropu" - jak víme).
Je dobře, že si tuto knihu můžeme přečíst, zejména kvůli tomu, že se vše opakuje. Kovaní prověření soudruzi se stali s nakradenými penězi budovateli kapitalismu. Čest jejich "práci" !

Rihatama
14.03.2019

Neuvěřitelné. S gentlemanskou grácií Žák na případu jediného městečka - typického kocourkova - Pepova Týnce, popsal celou šíři povahy českého člověka zmítaného v osinách celosvětových ideových, revolučních bojů. Fašista či komunista s kabátkem podle sovětského střihu, všichni jedno jsou, když jde do tuhého. Jedno kdo vládne a jak. Hlavně se mít dobře a být na té "správné" vedoucí straně. Reakcionáři už se měli dobře až až. Je na čase zabavit jim ty honosné vily a taky si po dělnicku trochu užít života... Ač ostrá, přece poetická a humorná satira konce jedné hrůzy a začátku hrůzy druhé, vlastně začátku "mladého pokrokového světa". Chvílemi mi ale bylo hodně smutno... Mimořádný člověk byl Jaroslav Žák, když si dovolil v osmačtyřicátém napsat takhle otevřený protikomunistický pamflet bez šance na jeho vydání, ale s jistotou svého potrestání. Nutno přiznat, že z toho nevychází český človíček moc dobře. Semo tamo se naštěstí nějaký ten buřič najde. Díky za pány Mádla, Breburdu, vořecha Flotýnka a další. Úsvit nové doby si nenechám ujít.

E_Lan
02.01.2019

Tak nějak nevím co si o knize myslet. Velmi malý a krátký příběh je zde košatě podán do nejmenších podrobností. Na jedné straně docela neotřele a zajímavě popisuje hrozné události na jevišti malého města, na straně druhé se pak hledá o co tu vlastně jde - o komedii či popisné dílo doby. Toto prostě úplně dobře zkloubené není. Postavám chybí hlubší rozměr a většina scén není ani vtipných. Je to průměr.

tygřík2
19.04.2018

Tolik jsem se už dlouho nenasmála. Oba díly jsem přečetla jedním dechem. Občas mi šel mráz po zádech. Jen doufám, že do těch sra.ek nespadnem potřetí...

InaPražáková
15.02.2018

Na mě je Konec starých časů buď příliš dlouhý, nebo příliš groteskní. Žák uměl tvořit elegantní a chytrý humor ve stylu Saturnina, ale v tomto případě ho zaujatost proti nově vzniklé kastě vůdců z lidu vedla k hromadění všech nectností na jednu hromadu bez ladu a skladu, opakovaně a bez míry. Méně lidová a rozumnější část obyvatelstva je pak zobrazena v protikladně jásavých barvách. Což snad ani nemůže být kritika, satira je to často výstižná a jistě zábavná, jen nejsem schopna tak opulentní styl pojmout v rozsahu delším než povídka, při 250 stranách už mě výbuchy pitek, žranic a svinstev zkrátka unavovaly. Druhý díl by mě dějově zajímal, ale pokud se k němu odhodlám, tak až s odstupem.
Jazykově je to pastva pro oči a ilustrace lásky k češtině. Pastvu se bohužel nakladatelství pokusilo změnit v úhor enormním množstvím tiskových chyb, snad vyšel po revoluci rukopis úplně bez redakčních oprav a Plus pak druhé vydání jen přetiskl, aniž co měnil, protože za výsledek by zasloužili všichni zodpovědní pracovníci utít ruku, jíž se pod knihu podepsali. Kovář Binar/Bojar střídá jméno co odstavec, řeka je někdy Úslavice, jindy Úplavice, z normy tří překlepů na knihu se staly tři na stránku, velká škoda.

1