Komu zvoní hrana
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31888/bmid_komu-zvoni-hrana-8Vp-31888.jpg
4
1644
191
Děj románu, soustředěný na tři až čtyři dny, odehrává se v druhém roce občanské války ve Španělsku. Američan Robert Jordan, člen mezinárodní brigády, je pověřen důležitým úkolem, který má zajistit úspěch chystané republikánské ofenzívě. Na charakterech několika republikánů, s nimiž se hrdina románu setkává při zajišťování akce, je zobrazeno celé tehdejší revoluční Španělsko se všemi problémy, úspěchy i zmatky. Autor se sám zúčastnil jako korespondent občanské války ve Španělsku na straně republikánů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1958 , Naše vojskoOriginální název:
For Whom the Bell Tolls , 1940
více info...
Přidat komentář
Příběh je krásný, ale styl zpracování ještě lepší. Často vzpomínám na celou kapitolu v přímé řeči, originální popis erotických scén i nejlepší konec, který jsem kdy četla.
Mně se kniha moc líbila. Mělo to úplně všechno, akci, milostné drama, hrdinství, radost a smutek. Poutavý příběh.
Kniha s mnoha vrstvami, řeší se v ní lidské tužby, láska i utrpení. Dobré vykreslení charakterů během tří dnů španělské občanské války, ve které život vždy visí na vlásku. V knize je mnoho pasáží psáno různými jazyky, tím mně připomíná Mechanický pomeranč. :-)
Krásné. Bolavé. Dechberoucí.
Napoprvé jsem vzdala. Podruhé mi ukradli duši. Já jsem je milovala - všechny. Ale nejvíc tu zvláštní, ponurou, válečnou atmostféru, která navzdory všemu přinášela naději. Nesmělou a bolestně zkřivenou, ale žijící. Doufající. Úžasný příběh, který se nečetl úplně snadno a přesto mi navždycky uvízl v srdci. Snad doufá, že se k němu někdy vrátím. A já se vrátím. Protože ten příběh za to stojí.
Za mě to nejlepší od autora. Příběh, na který se nezapomíná. Jedna z jizev v mém srdci a hřejivá vzpomínka, že i když tu naději někdy nemáte, stejně stojí za to bojovat a nevzdávat to. Stojí za to žít...
...a vzpomínat...
Konečně jsem ji dočetla! Toto bylo mé první setkání s Hemingwayem a musím uznat docela dlouho trvalo. Měla jsem problém se knížkou pročíst a některé pasáže jsem četla z donucení. Příběh sám o sobě je velice zajímavý, ale co mi knížku kazí, je uspěchaný románek mezi Robertem a Marií. Zase ale musím dát velké plus za pasáž, kdy Pilar vypráví o krutém zabíjení fašistů, a za poslední kapitolu.
Krásná kniha. Mistrně charakterizované postavy příběhu, plná citu, odvahy a sebeobětování.
Vtažen do děje jsem ji přečetl jedním dechem.
Krásny príbeh aj o láske, hrdinstve, odvahe a to zhrnutý len dejovo v niekoľkých dňoch. Perfektne charakteristicky opísané postavy a vzťahy.....
(SPOILER) Jakmile člověku dojde, že se zde líčí CELÝ zbývající život hlavní postavy, tak mu zatrne. Co je vůbec v životě důležité?
Neptej se komu zvoní hrana - od prvního přečtení této knihy mi citát utkvěl v paměti ....
Ernest Hemingway věděl o čem píše, jako válečný reportér se pohyboval ve Španělsku v období občanské války....
A umístil sem zajímavý příběh mladého idealisty Roberta Jordana, který je pověřen strategickým úkolem, za spolupráce místních partyzánů ....
Hemingway již byl zkušený spisovatel, a proto děj obohatil o zážitek lásky, která nemá vyhlídky - a k tomu přidal prostředí Kastilie a odbojářské skupiny ...
Robert Jordan se ocitá v mezním okamžiku svého života, kdy zvažuje, jaké hodnoty u něj mají nejvyšší smysl ...
Rozhodně kniha, která stojí za přečtení - žádná fikce, ale skutečnost. Doporučím.
Když byla akce, tak byla kniha velice napínavá(cca 1/3 obsahu). Jiné děje (2/3) mě dost nudily. Jsem rád, že jsem ji četl, ale už bych se k ní znovu nevrátil.
Knížky Ernesta Hemingwaye mne provázely mým mládím, a dojemná, nádherná Komu zvoní hrana je má nejoblíbenější. Přečteno několikrát.
Od tohoto velikána literatury moje první kniha a jsem nadšená. Místy složití vyprávění ale jako celek úchvatný počin. Bolest, hrdinství, zoufalství
Nijak dechberoucí dojem to na mě neudělalo. Ale kniha byla skvělá. Byla čtivá, skvěle propracované postavy a mnoho vedlejších dějů. Za mě skvělá věc!
Velká síla. Ty chvilky před samotnou akcí na mostě byly to nejintenzivnější, co jsem četl. Jako bych na tom místě skutečně byl, cítil tu nejistotu, nervozitu. Extrémně pomalé tempo celé knihy natahuje napětí až do samého závěru, kdy to všechno praskne a já se nemohl odtrhnout, dokud to nebude za mnou. Už teď vím, že jsem to nečetl naposled.
Kniha, která dýchá horami, partyzánštinou, dobrodružstvím, ale taky bolestí, nejistotou, zoufalstvím mě dokázala opravdu vtáhnout. I když byl děj vměstnán jen snad do tří dnů, zdálo se jakoby celá operace s mostem trvala několik týdnů. Místy se četla hůř. To ale nemění nic na tom že jsem rád, že jsem si tento exkurz do ne příliš známého, ale o to brutálního, konfliktu španělské občanské války udělal.
Nejzajímavějšími postavami kromě hlavního hrdiny, který mi občas imponoval a občas iritoval, byla vedoucí partyzánská dvojice Pilar a Pablo. Hlavně Pablo byla taková zvláštní směska horkokrevnosti a vypočítavosti. Ale i ostatní partyzáni udělali dojem Anselmo, Fernando, Sordo... každý svým způsobem. Scéna kdy byla Sordova parta na horském vrcholku obklíčena fašistickou jízdou byl pro mě jeden z nejlepších okamžiku knihy. Nikdy jsem si nedokázal představit jaké to tak asi může být, být uprostřed smrtícího náletu. Milostná linka mě přiznám se moc neoslovila a ani nebavila - holt na tohle nejsem. Zajímavé - v kontextu toho jak sám skončil autor - bylo Jordanovo vzpomínání na dědečka a tatínka.
Co si odnést? Že Španělé jsou horké hlavy. Že lidé když jsou zblblí a hlavně když můžou, jsou schopni čehokoliv. Že když někde vypukne občanská válka, vždycky se najdou mocnosti, které jsou ochotné (jak jinak než nezištně) té či druhé straně "pomoci".
Je zbytečné psát dlouhý komentář, protože to hlavní oč v knize jde vyjádřil pregnantně kristleko . Ano ti "hodní" opravdu vyhrát nemohli, šlo o amatéry proti kterým bojovali svým způsobem profesionálové plus ti vysláni "zum Befehl" z hitlerovského Německa (zejména ve vzduchu). Jak historie ukázala tato pomoc byla efektivnější než ta od "Stalina" a dobrovolníků z Kominterny. Protože jsem tuto knihu četl souběžně s knihou, jejímž autorem byl E.M.Remarque, dovoluji si napsat svůj názor, respektive srovnat jak stejnou dobu popisují tyto dva velikáni světové literatury. U mě jednoznačně vítězí E.M.R. Dovede strhnout čtenáře hned od začátku a má (slovy sportovní terminologie) "tah na branku. Ano Hemingway byl v centru dění, ale Remarque mě upoutal více.
Dlouho jsem se bránila tzv. doporučené literatuře. Ale jednou jsem si zapomněla svoji knížku a u rodičů jsem si z nouze vytáhla z jejich knihovničky tuto klasiku. A teď si říkám, že mám, co dohánět...
Štítky knihy
americká literatura Španělsko španělská občanská válka (1936-1939)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Kniha Komu zvoní hrana je v
| Právě čtených | 36x |
| Přečtených | 2 777x |
| Čtenářské výzvě | 222x |
| Doporučených | 148x |
| Knihotéce | 881x |
| Chystám se číst | 681x |
| Chci si koupit | 88x |
| dalších seznamech | 22x |
Nádherná kniha. Velice emotivní a dechberoucí popisy milostných zážitků Roberta a Marií. Krásné a zároveň velmi čtivé dialogy. Přišla ke mně v ten pravý čas.