Hliněný pes

14.04.2023

Se Salvem Montalbanem jsem se seznámil díky grandióznímu televiznímu projektu RAI (37 dílů v rozsahu celovečerního filmu a s filmovo - nikoliv jenom televizní - výpravou), kde autor detektivek byl i autorem scénáře a skvělý italský herec Luca Zignaretti hlavním představitelem. A začal jsem se shánět k literárních předlohách a jak jsem asi mohl dopadnout sem už napsala Albina. Další dvě knihy jsem sehnal v angličtině a mrzí mě dodnes, že víc jich prostě není k dispozici. Přitom některé díly z prostředku projektu bych si i rád přečetl...Nejsem "žroutem" (a to nemyslím nijak zle...) detektivek, ale zaráží mě, jak málo z celkového počtu Camilleriho děl bylo přeloženo do češtiny. Když to porovnám s podle mě tendenčními "temnými" skandinávskými literárními počiny na stejném poli, nemohu si pomoct, ale Montalbanovy případy mně připadají mnohem lepší a navíc daleko reálnější. Už onen pohled na mafii (i zde v Hliněném psovi) je poněkud jiný, než v hystericky levičáckých filmech ze sedmdesátek a osmdesátek a ona exkurze do minulosti (není to jenom v Hliněném psovi) má onu tajemnou magičnost na daleko vyšší úrovni než všichni ti Larssonové dohromady. Z knihy (i filmů) přímo čiší, jak je Sicílie starobyla země s historií, která se prolíná i s dneškem a kulturou, o které si může zbytek Evropy nechat jen tak zdát. A z porovnání těch čtyř "montalbanovek" s jejich filmovým zpracováním Camilleriho obdivuji nejen jako spisovatele, ale i jako scénáristu, protože málokdo ví a umí tak dokonale využít jak možností knihy, tak filmu, které nejsou rozhodně stejné a které je potřeba odlišovat. Bohužel již zesnulý Andrea Camilleri, hrdý Sicilan, to dokázal víc než dobře. A i díky němu jsem se dozvěděl, že na Sicílii se mluví - sicilsky a řada lidí zde vnímá svoji identitu odlišně od Itálie...jenom mě mrzí, že se neuskutečnil onen plán přejmenování Porto Empedocle na Vigatu. Přejmenovávání měst a míst podle nejrůznějších masových vrahů a podobných existencí je sice dost běžné, ale aby se město přejmenovalo podle místa, kde se odehrává fiktivní literárno dílo, to by byla úžasná věc.

13.07.2018

Škoda, že u nás vyšly jen dvě knihy ze série o Montalbanovi. Camilleri dokáže napsat čtivý příběh zasazený do skutečných reálií světa, který dobře zná a který má rád navzdory všem jeho nedostatkům. Terakotový pes je příběh, jehož kořeny sahají až do válečných let. Montalbano vyřeší případ ze současnosti a zároveň objasní i starý případ. Montalbanovým cílem není rychle případ uzavřít a pokud si není jistý, pátrá dál a nenechává se ovlivnit ani naléháním nadřízených. Jeho metody jsou občas dost osobité a nadřízené dráždí, ale jelikož jsou účinné, nakonec mu neortodoxní postupy projdou.