Noir
David Hine , Fabrice Sapolsky
Komiksový výběr Spider-Man série
< 13. díl >
New York City, rok 1933. Korupce bují všude - v městských ulicích i tam, kde si ruce podávají mocní. Město ovládli zákeřní gangsterští bossové jako například zlovolný elegán Goblin. Pak však vzpurný mladý rebel Petr Parker získá neuvěřitelné pavoučí schopnosti a začne proti mafiánům bojovat. Připravte se na drsný příběh v pavoučím stylu, který jako by vyskočil z dobových šestákových románů. Takto jste Spider-Manův svět ještě neviděli! Obsahuje příběhy: Spider-Man Noir Oči bez tváře Obsahuje sešity sérií Spider-Man Noir #1-4 a Spider-Man Noir: Eyes Without a Face #1-4... celý text
Literatura světová , Komiksy
Vydáno: 2020 , Hachette
Originální název:
Noir , 2019
více info...
Přidat komentář
Bomba. Takto si predstavujem plnokrvný noirový príbeh, ktorý bol proste niečo úplne iné, čo by ste od spidermanského komiksu čakali. Toto má zaslúžené miesto medzi výberom tých najlepších Spideyho príbehov. Obe časti sa mi rovnako páčili, pričom ten prvý s Goblinom bola ukážka dokonalého mafiánskeho príbehu so všetkým, čo k tomu patrí. A to, akým spôsobom tu zomrel strýko Ben, bola fakt silná káva.
Druhý s Ottom Octaviusom a so zloduchom v maske bol taktiež vynikajúci a to, čo robil Otto bolo značne šokujúce. Oba príbehy boli temné, drsné, kresba sa mi veľmi páčila a čo bolo najlepšie bol samotný Pavúk. Áno, tu sa nevolá Spiderman, ale Pavúk a to akým spôsobom je tu zobrazený nemá chybu. Parádny komiks.
Protože podobné superhrdinské komiksy s alternativním zasazením mám hodně rád, koupil jsem si i Spider-Mana Noir. Kniha obsahuje dva delší komiksy - úvodní Spider-Man Noir a jeho volné pokračování Oči bez tváře. První příběh je skvěle napsaný, syrový a docela temný (na Spider-Mana), Oči bez tváře také nejsou špatné, ale první část je o stupeň lepší. Kresba je také zdařilá, vyzdvihnout musím hlavně Spider-manův kostým.
Slyšela jsem, že je to dobrý. No, už jsem si to sama i potvrdila... :)
Doufala jsem, že dostanu hutnou a temnou atmosféru alternativního vyprávění Spíďi se spoustou špíny a deště. A toho jsem dostala až až v obou příbězích. Nemám Spider-Mana v topce postav, o to víc mě překvapilo, jak je obojí vlastně fajn. Noir jsem si užila jako už dlouho nic, protože mám prostě ráda tyhle alternativní příběhy.
Takže nejdřív Noir.
Což je vlastně origin. Ale tady jsem si to užila, protože to bylo svěží a něco jiného, v kombinaci s noir žánrem. A co především? Pavouk nehláškuje! Haleluja satane noirovskovej, to jsem potřebovala! Protože příběh se odehrává v době, kdy se to fakt nehodí. A musím říct, že všichni zaporáci byli zakomponovaný dobře a originálně, což bylo fajn s tím, kde a kdy se nacházíme.
Pokračujeme s Oči bez tváře.
Druhému příběhu chvíli trvalo, než se pořádně rozjel, protože je víc ukecaný a víc mafianský. Ale když se to rozjelo, četla jsem vážně super materiál, o trochu (trochu víc) nadřazeném dokrotovi nad ostatními (o to víc jsem si jeho zakončení vychutnala). To bylo fajn. Déšť vystřídal vítr, aby v něm dobře vlály vlasy a celé to bylo ještě víc úúú. Já raději, když prší, ale to se potom hůř smutně dívá ve větru z balkónu, že...
Co ale musím moc pochválit, to je kresba. Vážně mě bavila a užila jsem si to. Tohle bylo prostě wau. A kostým Pavouka? Oj! Dobrý :) Akční scény super. V prvním příběhu byla top ta pasáž s kousnutí pavoukem. V druhé byla nejlepší ta pohledová maskou, když dostává Pavouk nakládačku. A následný akce se zničenou maskou. Kdo četl, ví, o čem píšu. Tohle hodně můžu :)
Paralelní světy....jsem ostuda. Ale teď se na film těším o to víc :)
Bohužel, ale byl jsem zklamaný. Čekal jsem hutnou noir detektivku, drsného Spideyho, který se s nikým a ničím nes... Místo toho jsem dostal ohavnou kresbu, kde každý druhý vypadá podobně, dost bizarní atmosféru, která se mi sem absolutně nehodila, ale hlavně - Parkera zase kousne pavouk, zase je to slušňák, zase má zábrany popustit uzdu... tohle jsem četl už několikrát, znovu proboha prosím ne.
Spidey bez svého typického humoru! V tak ponurém světě, tu na něj totiž není místo. Krásná temná atmosférická detektivka. Peterovi schopnosti nestojí nad ostatními, ale velmi citlivě kopírují ráz celého příběhu, do kterého dobře zapadnou. Spidey mi občas připomínal Péráka, tak kde asi brali autoři inspiraci hm? :) Pokud stejně jako já máte toto noirové téma rádi, tak je to must read kniha se vším co tento žánr obsahuje. Spideyho v této roli, ve dvou úžasných příbězích, musíte vidět.
Solidní 3,5 hvězdy. Hine přináší zajímavý take na galérku Spideyho parťáků i protivníků (zdaleka největší pobavení jsem cítil u detektiva DeWolfa). Příběhy jsou mnohem drsnější a zemitější, než jsem vůbec u Marvelu očekával. Se zabíjením se tady rozhodně moc cavyků nedělá. Atmosféra je i díky Sapolského kresbě velmi slušná a vypravěč používá i některé standardní prvky z noirových filmů, jako jsou žánrově laděné vnitřní monology. I přes to všechno mám ale pocit, že ani jeden z příběhů není natolik silný, že by mi utkvěl v hlavě víc než na týden.
Upřímně, toto je pravděpodobně nejlepší komiks co jsem četl. Je drsný, temný, špinavý a krvavý a překvapivě to Spider manovi velmi svědčí.
Drsný, temný, špinavý, deštivý, krvavý, tragický alternativní Spider-Man je skvělý. Jen bych tedy zmírnil sebechválu autorů v doslovu, kteří se rozplývají nad vlastním nápadem, ačkoliv je o několik let předběhl Mike Mignola s obdobně pojatou batmanovskou hříčkou Zkáza, jež postihla Gotham, a nejspíš ani on nebyl první. No, nevadí. Hlavně že je Noir tak skvělé čtení. Nápadité, překvapující a pořád zábavné.
Je to temné, brutální. Příběh si na nic nehraje, působí dost uvěřitelně. O to víc je ale tento díl geniální a o to víc si jej užijete. Je to fakt bomba! Kresba mi sice moc neseděla, ale výtečný příběh s šíleným Octaviusem či nácky mi to nepokazilo. 5* si tento komiks zaslouží bez debat
„Nejde být celý život znechucený a pohoršený. To byste se zbláznil.“ Božie. Famózne vizuálne spracovanie a prekvapivý scenár s tradičnými postavami, ale spracovanými veľmi netradične. Zbožňujem, keď vydavateľstvá rozviažu scenáristom ruky a tí si so slávnou postavou môžu robiť doslova čo chcú. Napríklad ju premiestniť do roku 1933 a urobiť z nej noir. Bolo to dospelé, drsné, vážne. Dokonca bez hláškujúceho Spajďáka, čo je skutočne nevídaná vec, ale súhlasím s tvorcami, že do danej doby sa to nehodilo. Prvý príbeh s Goblinom ma bavil viac, na druhom však oceňujem, že sa nezľakol mrazivej, kontroverznej zápletky (a dotiahol ju do škodoradostného konca v Nemecku). Petra najviac ovplyvnila nie ani tak násilná smrť milovaného strýka Bena, čo je aj v Noir, ale skôr to, že jej mohol zabrániť, ale nezabránil - a to už v Noir nie je. To je zaujímavé, ale neviem, čo z toho vyplýva. Peter je tu veľmi nevýrazný, ako postava ako keby tu ani nebol (a jeho alterego sa nevolá Spider-Man). Nevyhovoval mi ani jeho rýchly „zrod“, no zas aspoň nás nikto zbytočne neotravoval vecami, ktoré dávno poznáme. Noir nie je dokonalý, ale je to skvelá vec a parádna ukážka trocha „iného“ Spajďáka.
Proč se třeseš mužíčku?
Mé kousnutí přináší smrt
jen těm, kdo mají v srdci zlo. T
obě přinesu větší utrpení.
Prokletí mocí.
Obsahuje dva příběhy, rozdělené každý do čtyřech sešitů:
Spider-Man Noir #1 - #4 *****
Píše se rok 1932, teta May bojuje za socialismus, Peter Parker se seznamuje s tvrdou realitou a město je plné padouchů. Už zase začínáme od začátku. Tentokrát v černých barvách, stylem vyprávění napodobující noirové detektivky. Černá pozadí, tmavá zákoutí, tvrdé lidské obličeje, všudy přítomný déšť. Atmosféra je dokonalá... Mohl bych polemizovat, že už je to snad po páté, co s Petrem Parkerem začínám od začátku, což je vlastně pravda, ale tohle je jiný začátek. Díky tomu novému prostředí, kdy se vlastně Spider-Man ocitá v jiném čase, se tvůrci snaží přidávat krutější aspekty, a emoce. Příkladem tak třeba může být trochu jiná smrt strýčka Bena. Tady dost brutální až mrazivá. A i když čtenář zná postupnost a časové údaje vzniku Spider-Mana, tady bude možná i trochu šokován přístupem a zlem, které příběh obsahuje. Jako geniální beru situaci, jak v tomto noir příběhu přijde Peter Parker ke kousnutí pavoukem. Žádná veselá příhoda z laboratoře, plná rozesmátých dětiček, ale krutá a tvrdá realita se skoro hororovou kulisou. Pavouk, který ho kousne tady je skoro démonický a plný zlého jedu. Pavouk je mrtvý, ať žije pavouk!
Citát: Nejde být celý život znechucený a pohoršený, to by se člověk zbláznil. (Spider-Man Noir #1 - #4)
Spider-Man Noir: Oči bez tváře #1 - #4 ***
Tento příběh se nese v duchu toho prvního. Tedy styl noir. A jak jsem už psal, Noir Spider-Manovi svědčí. Příběh se odehrává osm měsíců po incidentu s Osbornem, respektive Goblinem. Přenesem se do roku 1933. Jiná realita, jiný Spider-Man, jiný Petr Parker, jiná doba a jiné činy i zločiny. Oproti první čtyřem sešitům, je tu změna. Zatím, co na sklonku roku 1932 stále pršelo a stránky byly úplně prolité vodou a krví, zde o zhruba rok později není po dešti ani stopa. Kresba je sice výraznější a pronikavější, ale bez deště to není kvalitní noir. I obsahově to tu scénárista trochu přehnal. Politicko-rasové problémy se do příběhu moc nehodili. Kazí to atmosféru noirového příběhu. Tak zatím, co jsem byl z prvními čtyřmi díly nadmíru spokojen, Oči bez tváře se mi moc nelíbily.
Citát: S žádným pavoukem si nedělejte starosti. (Spider-Man Noir: Oči bez tváře #1 - #4)
Hodně temnej Spidey. Kosti se lámou, lidi umíraj a ideály se hroutí. Bez příkras a pozlátka.
Nečekal jsem, že se kdy dočkám českého vydání a jů hele. Noirový Spidey má říz. Méně se šaškuje a lidé jsou zde doslova mrzačeni. Původ mi sice přijde malinko odbytý (mohli se trochu poňuchtat s mytologií), ale očividně jde o úmysl z důvodu většího soustředění na politickou linku. Experimenty národních socialistů a tvorba otroků v druhém příběhu děckám, které si tuhle sérii kupujou za kapesné,podle mě nedají spát. Špica! Víc těchhle zásadních kousků.
Tohle mě hodně sedlo. S tímto Spider-manem jsem se poprvé potkal v animovaném filmu Spider-man: Paralelní světy) a udělal na mě dobrý dojem. A v komiksové podobě je to ještě lepší. Má to kresbu, jenž přitáhne pozornost, nový a jiný pohled na vznik titulního hrdiny. Skvělou atmosféru 30. let v New Yorku, v době hospodářské krize, kde chudoba, rasismus a úplatky byly na denním pořádku. A díky všem těmto aspektům je i Peter Parker jiný. Není to takový idealista, má vztek a jeho boj se zločinem je drsnější a špinavější. A ošklivější je i to co se děje vedlejším postavám(smrt strejdy Bena, Felicity, různá úmrtí). Pro mě jako fanouška Spideyho je to velmi svěží změna a jsem hodně šťastný, že tento komiks zde vyšel. Tenhle komiks se hodně povedl a je to pecka.
Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir" přináší skvělou alternativu k tomu, co představuje klasický Spider-Man a je velmi dobře, že někoho tenhle příběh napadl a nakonec ho dal dohromady. Je to skvělé čtení, a to nejen jako variace na Spider-Mana. Ten příběh je hodně povedený, je o dost temnější než klasický Spider-Man a musím říct, že by se mi trochu temnější podoba Spider-Mana docela zamlouvala. Takhle je kniha "Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir" alespoň epizodním nahlédnutím do trochu jiného spidermanovského světa. A stačí to, i když s tou postavou, která vskutku hodně připomíná českého Péráka, by se dalo ještě docela dobře pracovat. Zapojení nácků jsem si pak užíval, stejně jako skutečnost, že se tu moc nehraje na nějaké nadpřirozené prvky (samozřejmě kromě kousnutí pavoukem a získání hodně specifických schopností), ale hodně toho vyznívá tak, že by to skutečně bylo do jisté míry možné. O to hlubší dopad na vás příběh může mít.
Štítky knihy
komiksy superhrdinové superschopnosti Spider-Man Marvel
Kniha Noir je v
| Přečtených | 44x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 35x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 9x |
Opět po krátké době jsem dostal komiksovou náladu, zároveň jsem nechtěl svá krásná modrá očka zatěžovat vskutku šedesátkovým množstvím barviček a do třetice jsem si v posledním roce poměrně oblíbil detektiva Marlowa. Po čem bych měl v takovém případě šáhnout? Po whiskey a očním bělidle?
Naštěstí můj oblíbený internetový „robotický“ antikvariát přispěchal s alternativním řešením v podobě právě této publikace.
Tmavého, hláškujícího Spideyho jsem znal již z onoho úspěšného animáku s pavoučími multiverzy a tak sázka na Noir se zdála být jistější než průjem po GUTTALAXu.
A taky že jo. Je tu všechno – hutná atmosféra, určitá spletitost, korupce, femme fatale, ubohé čtvrti, násilí, nejednoznačný antihrdina (zvláště postava Uricha byla takřka čistokrevným noirem), jen ta přemíra alkoholu chybí. V druhé části se ještě zvyšuje násilí do té míry, že jsem po několika dekádách ocenil superschopnost svého žaludku nepřipravit mne násilnou formou ani o drobek svého těžce zaplaceného chleba vezdejšího; taky se zde přidává rasová nesnášenlivost.
Pět hvězd nedávám z jednoho prostého důvodu: bylo to velmi, velmi krátké. Rozuzlení první části přišlo rychleji než smrt na Marii Antoinettu (a že to je fakt konkurence!) A ani druhá část moc nezaostávala – byť k dobru jí musím přiznat, že pohledem na promáčeného, poníženého a nechtěného doktora Octaviuse mne donutila politovat záporáka a to se v beletrii dycinky cení.
Kol a kolem hodně pěkný alternativní Spiderman (zatím asi můj nejoblíbenější), který vyniká tvůrčím přístupem ke starým Marvel postavám (byť Parkerovy schopnosti mohli vysvětlit trochu jinak, reálněji) a pěknou, noirovým žánrem inspirovanou, atmosférou.