Kolonie

Za mě zdařilé propojení lidského a upířího světa, slušná detektivní práce a pár zajímavých etických dilemat. Kniha se mi četla dobře, i když je dost předvídatelná. U jiných knih autorky byl určitě větší wow efekt.

Od autorky mám přečtené všechny knihy a na tuto jsem se opravdu těšila. Bohužel. Detektivky, thrillery i fantasy mám ráda, ale tady to všechno dohromady za mě nefungovalo.

Jako další jsem sáhla po zatím posledním vydaném románu od britské autorky C. J. Tudor, jelikož ho zrovna mám půjčený od mamky. Atmosférou by se sice víc hodil na pochmurné podzimní a zimní večery, ale i během horkých letních dnů mě pořádně ochladil!
V knize se ocitáme ve světě, kde lidé a upíři žijí vedle sebe. I když příslušníci vampyrismu už většinou nesají lidskou krev a chovají se civilizovaně, stejně jsou nuceni žít v ústraní v koloniích, které vždy leží v žaludku lidem z nejbližších měst. Forenzní vampyroantropoložka Barbara Atkinsová přijíždí na Aljašku do podobně odlehlého městečka Deadhart vyšetřit vraždu studenta. Vše nasvědčuje útoku ze strany upírů - a pokud by tomu tak opravdu bylo, místní by měli dle zákonů volnou ruku s likvidací blízké upírské kolonie. Barbara brzy zjišťuje, že chce zjistit pravdu jako jedna z mála, zatímco ostatní obyvatelé městečka čekají spíše na záminku. A jak s tím souvisí podobný případ z minulosti? Vše se zkomplikuje, když Deadhart odřízne sněhová bouře a Barbara se najednou ocitá v nebezpečí...
Spisovatelčina předchozí kniha (Závěj) mi sice tolik nesedla, ale zato tohle byl takový příjemný závan čerstvého vzduchu - či příliv čerstvé krve, chcete-li! Autorka na stránkách mixuje několik žánrů od detektivního thrilleru přes společenský román až k upírskému hororu - a dohromady to překvapivě skvěle funguje. Dotýká se i sociálních otázek, jako jsou LGBT+ nebo rasová nesnášenlivost, i když místo barvy kůže se zde řeší spíše velikost špičáků. Sice mi někdy nebylo trochu jasné, podle čeho se vlastně upíři spolehlivě poznají, když to někteří dokázali mnoho let skrývat, ale románu se přesto nedá upřít vysoká čtivost a parádní porce tajemna.
Doporučuji jako příjemně mrazivou a temnou detektivku, ideální na pomalu se blížící dlouhé a sychravé večery!
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Kniha byla zvláštní ,trvalo mi než jsem se začetla. Líbilo se mi to až ke konci.

Když jsem se dočetl, že tam mají být upíři, čekal jsem, že z toho vyjde nějaká hovadina. Ale docela mě to překvapilo. Sice pořád dávám přednost racionálním příběhům, ale tohle bylo docela zajímavé a čtivé (poslouchatelné). Tudor zkrátka zase překvapila

Tentokrát se mi příběh moc nezamlouval, nebylo to docela tak super jako jiné knihy od této autorky. Zdá se, že s každou další knížkou se její potenciál vyčerpává. To by byla velká škoda.

4*/5*
Moje první kniha od autorky, a ne poslední. Ke Kolonii jsem se dostala náhodou, pobavila mě anotace a zaujala obálka.

Jedná se o nevšední upírskou krimi, která mě překvapila spletitostí a spoustou odboček, které mě úplně mátly a neodhadla jsem vůbec nic. Oceňuji čtivost a dobře vyvážené akční scény i rozhovory. Některé situace byly psány i z úhlu pohledu jiných postav, což dává čtenáři komplexnější nadhled.

Začátek byl trochu pomalejší, moc jsem se nevyznala v postavách a detektiv Atkinsová mi úplně nesedla. Ale jakmile jsem to překonala a četla na delší etapy, vše začalo zapadat a děj mě bavil. V podtextu lze najít hromadu odboček k tématům rasismu, zneužívání informací, domácímu násilí a nucené prostituci. Žádný charakter nebyl černobílý a autorka ukázala, jak lze na životní rozhodnutí pohlížet z jiné perspektivy.

Nemám srovnání s jinými díly autorky, ale i tak považuji Kolonii za skvělou krimi a budu ji ráda doporučovat :).

Upírská tématika mne nikdy moc nebrala, ale C.J. Tudor ji dobře zakomponovala, takže pro mne byla velmi příjemně vstřebatelná.

Co se děje týče, je to typická "Tudorovina". Spousta mindfucků, zvratů... Nedoporučoval bych číst na části, je lepší číst knihu najednou, aby člověk udržel konzistenci a detaily ohledně postav, které jsou tu důležité.

Příjemná odbočka od toho, na co jsem od autorky zvyklý, ale předešlá díla se mi asi zamlouvala více. Myslím ta, která se více zaměřili na duchařinu. Styl psaní autorky mi velmi sedí, popisuje násilí a týrání postav uvěřitelně a kolikrát mi jich bylo opravu líto nebo jsem jim naopak velmi fandil. Hlavní postava má velmi zajímavé backstory a vlastně... každá postava má co nabídnout a to se mi velmi zamlouvá.

Mohu doporučit? Ano, ale pokud by někdo četl první tři knihy zaměřené na tajemno a prozatím nevstřebal například knihu Závěj.... Kolonie by mohla být roztodivným překvapením. Za mne pěkná práce, ale vrátil bych se spíše ke stylu předchozích knih.

Ten nápad zakomponovat do mrazivé Aljašky upíry, kteří mají státem chráněnou kolonii je prostě perfektní!
Kort když k tomu přidáme vraždu, máme o zábavu postaráno.

Začátek na mě působil pomaleji. Autorka rozehrává spoustu tajemství, minulých křivd a podezření, ale místy to na mě bylo až moc rozkouskované a napětí rozvleklé. Zpočátku mi tam chyběla výraznější akce a napětí. Pořádné akce jsme se vlastně dočkali až v druhé polovině knihy.

Nicméně pak přišel závěr. A ten byl za mě skvělý. Najednou se začaly jednotlivé střípky spojovat, má podezření se potvrdila, odpovědi zapadly na své místo a já si říkala, že tohle autorka měla nakonec dobře promyšlené.

Bavila mě atmosféra izolovaného městečka, temnější detektivní linka a práce s upířím motivem, který tvoří zajímavý prvek celého vyšetřování.

Kolonii bych doporučila všem, kdo mají rádi temné detektivky s hororovým nádechem, pomalejší odhalování tajemství a příběhy, kde není všechno tak jasné, jak se na první pohled zdá. Jen bych počítala s tím, že začátek chce trochu trpělivosti, ale finále to za mě zvládlo krásně vytáhnout. :))

Po přečtení některých recenzí jsem měla trochu strach, jestli se mi bude kniha líbit.
Vytáhla jsem ji během největší vlny veder a víte co? Mně se líbila opravdu moc.
Aspoň v myšlenkách jsem se ocitla s Barbarou v zasněženém městečku na Aljašce, což bylo v tom horku vlastně docela příjemné.
Ze začátku jsem se do příběhu musela trochu začíst, ale od druhé třetiny jsem stránky otáčela jednu za druhou. Postavy mě bavily, příběh byl napínavý a některé zvraty jsem opravdu nečekala.
Za mě rozhodně velmi dobré.

I když mám velké výhrady k hlavní hrdince a nerozumím tomu, proč je potřeba obsáhnout opravdu všechny LGBTQ+, tak je to opravdu zajímavé a tématicky velmi dobře uchopené. Napínavý příběh se super rozvinutými charakter postav. Klidně bych si dokázal představit nějaké pokračování v jiném městě, s jinou kolonií a jinou zápletkou. Ten nápad je totiž výborný.

Příběh mě zaujal už svým námětem, protože autorka se opět vydala trochu jiným směrem, než bývá u podobných knih zvykem. Oceňuji, že se nebála propojit hororové prvky s vážnějšími společenskými tématy a vytvořit svět, který působí odlišně od běžných žánrových schémat. Právě originalita je podle mě jednou z největších předností celé knihy.

Zároveň jsem ale měla pocit, že potenciál zůstal jen částečně využitý. Témata jako rasová nesnášenlivost nebo postavení LGBTQ+ komunity jsou přítomná, bohužel ale zůstávají spíše na povrchu a nedokázala ve mně vyvolat silnější emoce ani hlubší zamyšlení. Podobně jsem to měla i se samotným příběhem. I přes to, že se v něm neustále něco děje, nedařilo se mi do něj hlouběji ponořit a postavy si mě nezískaly natolik, abych jejich osudy nějak výrazněji prožívala.

Ve výsledku jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože nabízí neotřelý nápad a několik zajímavých momentů. Tentokrát mi ale chyběl výraznější emocionální dopad i atmosféra. Je to solidní žánrová jednohubka, která má své kvality, ale v porovnání s tím, co jsem od autorky očekávala, ve mně nezanechala tak silný dojem.

Velmi zajímavá upírská detektivka, plná nových vodítek a nečekaného zakončení. Děj ubíhal poměrně rychle, ale moc prvků thrilleru jsem nepocítila, spíš detektivních. Zápletka dávala smysl a všechno pěkně vysvětlené.

Mě se libila, zase něco jiného než jsem zvyklá číst

(SPOILER) Kdo napsal na obálku "nejdivočejší thriller roku", ten měl tedy opravdu smysl pro humor... Já bych to spíš nazvala nejnudnějším thrillerem roku.... 400 stran nezáživného děje vyplněného vycpávkovými texty bez napětí a gradace. Proboha - a to to měla být upířina! A já se původně bála, že se budu bát.... Tohle byl odvyprávěný text absolutně bez spisovatelského umu, s postavami, které čtenář i přes jejich líčenou minulost vůbec nepozná blíže, s dějem, který je předvídatelný a na mnoha částech velmi dětinský a s hlavní hrdinkou, která je velmi nepřesvědčivá a nevykreslená. Prostředí městečka odříznutého od civilizace sněhem a mrazem, v jehož sousedství se nachází kolonie nepřátelsky naladěných upírů, slibovalo napínavé čtení, ale bylo absolutně nevyužité. Kniha si mě vůbec nezískala a její koupě lituji. To, že je krásně vypravená, bohužel tak špatný obsah nevytrhne.

11.06.2026

C. J. Tudor psát umí, třeba Závěj byla skvělá, Kříďák jakbysmet. Ale tady jsem se v tom úplně nenašel a mrzí mě, že to musím psát, ale fakt nuda. Svět s lidmi a upíry tady prostě nefunguje. Chápu, co bylo posláním knihy, nicméně spousty nezáživných a nezapamatovatelných plochých postav, nicneříkajících dialogů a absence té správné atmosféry udělali své.
A to píši jako někdo, kdo by dokázal hlas fenomenální Jitky Ježkové poslouchat, i kdyby mi četla telefonní seznam...

Zajímavě pojatá upírská tématika. Co naopak zůstalo nezměněné je lidská nenávist ke všemu jinému. Příběh byl napínavý, občas trochu zmatený. A překvapivá byla druhá linka táhnoucí se celou knihou…rozhodně mne kniha příjemně vtáhla do příběhu a čekal jsem na rozuzlení.

Půjdu asi proti proudu, ale čekal jsem od knihy víc. Je to hlavně tím, že jsem asi moc "zmlsaný" knihami Upálené nebo Kříďákem. Příběhy o upírech, lidech a lykanech jsou na mém žebříčku hodně vysoko, ale kombinace lidí, upírů a nehostinné ledové Aljašky mě nenadchla. Hlavní postavy super, ale dle mě trochu "odfláklý" děj. Určitě se na tom dalo zapracovat lépe. Je to škoda, protože vím, že CJ umí zaujmout daleko lépe.