Kolej Today

Kolej Today https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125469/mid_kolej-today-21o-125469.jpg 3 20 8

Povídkový soubor, jehož název utváří aluzi ke kultovní písni Michala Prokopa Kolej Yesterday, obsahuje 18 povídek zejména z pražského studentského prostředí, ve kterých se více či méně náhodně potkávají studenti, učitelé, řidiči, právníci, lékaři a jiní, aby společně vyprávěli příběhy ze života takového, jaký je, bez příkras a bez okolků. Jednotlivé povídky spojuje postava Veroniky, bilingvní studentky z Francie, která se narodila české spisovatelce a francouzskému organistovi a po letech strávených na poklidném jihofrancouzském venkově se rozhodla odejít do metropole v srdci Evropy, aby poznala kořeny své matky. Veronika povídky od svých známých a přátel sbírá, některé vytváří a jiné přetváří, takže lze knihu, kterou držíte v ruce, na jisté rovině považovat za její dílo, ve kterém chce poukázat na některé z problémů dnešní doby: psychické nemoci, vachrlatost partnerských vztahů, rozvodovost a její následky, násilí, všeobecnou lhostejnost, povrchnost pojetí integrace jedinců s postižením a v neposlední řadě zmatenost vnímavějších a citlivějších mladých lidí, která může vést ke hledání pravého štěstí nebo záměrné sebedestrukci.... celý text

valeria0031
valeria0031
19.01.2023 5 z 5

Cílovou skupinou jsou rozhodně studenti VŠ, kteří si na spoustu věcí teprve utváří názor. Za mě bomba. Promyšlené, ucelené, zajímavé, pěkně napsané. Díky!
A rozhodně doporučuji i druhou knížku autorky "Plouvoucí po hvězdách", vidíte ten vývoj, že autorka už je starší a řeší zase jiné věci.

Ladis777
Ladis777
02.09.2021 5 z 5

Po knize jsem sáhl mimo všechny knižní plány, ale nelituju. Prvotina se trochu nezapře, ale většinu povídek autorka promyslela a docela zajímavě propojila s jinými, jak to známé třeba v Amores perros, i když tady jednodušeji. Pravda, některé příběhy jsou uvěřitelnější, jiné méně, avšak celkový dojem je veskrze pozitivní. Prostor povídek je vykreslený perfektně, jako Pražan jsem na kolejích pobýval jenom na návštěvách, ale ta atmosféra (v kladném i záporném smyslu), jak ji vnímá i host kolejí, je velice autentická.


vlkove
vlkove
29.01.2021 4 z 5

VELKÉ PŘEKVAPENÍ
Přiznám se hned na začátku. Opravdu si myslím, že já jsem ten nejméně pravděpodobný čtenář této knihy. Proč si to myslím? 1. Nemám ráda povídky, pořád nevzdávám svou snahu najít povídky, které mi sednou, ale z 98 % se mi povídky nelíbí. 2. Nevyhledávám českou současnou literaturu zabývající se životními příběhy, jednoduše mě to nebaví.
K této knize mám hodně co říci, a proto rovnou začnu. Předem podotýkám, že jsem knihu nalezla v knihobudce.
Kniha je velice dobře propracovaná. Celkový koncept, kdy v první krátké části poznáváme postavu Veroniky, která nás celou knihou doprovází, a tak nějak sbírá příběhy od svých přátel a známých, mě velice bavil. Tyto příběhy tvoří krátké povídky (3–15 stran), které jsou propleteny jednotlivými postavami, a ukazují nám osudy těchto postav, z více či méně propletených úhlů.
Celkově se mi moc líbil styl psaní autorky, který je příjemný a dobře čtivý. Možná dodám, že v některých částech je mírně poznat, že autorka je málo vypsaná.
Bylo mi sympatické, jak jsme v povídkách viděli do hlavy jednotlivým postavám. Každá postava měla jiný úhel pohledu, což dalo vzniknout mnoha zajímavým myšlenkám, které jsem si dokonce vypisovala. V knize najdete mnoho zajímavých témat, podaných opravdu nenásilně, setkáváme se zde např. se sexem na jednu noc, láskou, nevěrou, psychickou poruchou, traumatem atd.
Knihu bych ani tak nenazývala povídkovým souborem, nějakým zvláštním způsobem to na mě působilo uceleně jako samostatných jednotný příběh.
Příjemné mi bylo zejména prostředí vysokoškolských kolejí a studentů obecně. Atmosféra studentského života byla cítit zejména v první polovině povídek a jelikož sama studuji VŠ, ač ne v Praze, dokázala jsem si mnohé situace představit a napasovat je do reálného života.
Dole v komentářích, jsem četla připomínky k jazyku psaní. Já se k tomuto názoru nepřidám, knihy byla psána velice kultivovaně a občasné hovorové výrazy mládeže se vyskytly tak ve dvou až třech povídkách. Nemyslím si, že by to bylo na škodu. Přiznejme si, že studenti nemluví vždy spisovně. Vůbec jsem si nevšimla, že by v knize byla použita nějaká „pražská mluva“. Celý život se pohybuji okolo Plzně a Českých Budějovic, do Prahy jezdím maximálně jednou ročně, takže předpokládám, že nějakých výrazně specifických výrazů bych si všimla.
Nejvíce se mi v knize líbily povídky od Honzy, Viktorie a Emila. Naopak slabší mi přišly povídky od Terezy, Gabriely, Karla a Natálie. V knize jsem nezašla žádnou vyloženě špatnou povídku, kniha si drží určitý jednotný standard. Co už mi přišlo zbytečné, tak to byla poslední doplňková povídka od Veroniky. Povídek je v knize osmnáct.
Obálka a samotný název knize hodně škodí, možná i proto si kniha nenašla více čtenářů.
Knihu hodnotím jako velké překvapení, ukládám si ji do knihovny a určitě se k ní někdy v budoucnu vrátím. Mnoho myšlenek z knihy budu ještě dlouho nosit v hlavě. Nevím zda se někdy v budoucnu dostanu k dalším knihám autorky ale určitě se tomu bránit nebudu.
Va, vis, deviens – Jdi, žij a někým se staň

HoneyBunny
HoneyBunny
28.01.2021 4 z 5

Kvůli nízkýmu hodnocení (59%) jsem čekala nějakej balast ale povídky byly velmi zdařilý, zajímavý, napsaný očividně vzdělanou slečnou. Těšila jsem se, jak se nostalgicky dojmu nad kolejema Větrník, kde jsem díky lidem okolo a tý krásný přírodě strávila nejhezčí pražský roky ale nakonec se nostalgie moc nekonala, nic moc z dobrýho ducha kolejí tam nebylo zmíněný.
Co mě ale dostalo, je zmíněná ehm… pražština v komentářích níže. Může mi někdo objasnit co to je za jazyk? Hovorově rozuměj pražsky?!?! Nechápu :DD Jsem si jistá, že i mimo naše město se mluví nespisovně jejda :D

alef
alef
19.06.2017 2 z 5

Veronika, hlavní spojující postava těchto povídek, je sběratelkou příběhů - povídek, nejspíš stejně, jako autorka ... a asi to tak mělo zůstat, jak v případě hlavní hrdinky, tak spisovatelky ... sbírat příběhy, životní peripetie kamarádů, více či méně známých, i neznámých lidí a lidiček, může být fajn koníček :-) ... a věřím, že na kolejích o ně jistě autorka neměla nouzi :-) ... co se mi na této knize bohužel nelíbilo, je způsob podání těchto příběhů. Psaný projev autorky mi bohužel přišel spíš jak více či méně povedené středoškolské slohové práce, slohový útvar: vyprávění na téma studentský život a jeho peripetie :-).

zelwice
zelwice
24.04.2015

Čtu ji, jsem asi ve dvou třetinách...

Hovorový jazyk mi nevadí (ač jsem Moravanda), až asi ve 3. povídce mi došlo, že jde spíš o román psaný z více úhlů pohledu, kde každý účastník z VŠ kolejí má svůj příběh. Je to skvělý, místy jsou hodně nečekané zvraty a dovolím si tvrdit, že to velmi dobře odráží studentskou realitu!

Mě ta kniha úplně pohltila.

grizlinka
grizlinka
06.02.2013 1 z 5

nápodobně, nečetla se mi vůbec dobře, ta pražština....!

Mufka
Mufka
14.09.2012 1 z 5

Kniha je možná dobrá, určitě si najde své čtenáře, ale já osobně jsem ji nedočetla. Líbila se mi jakási "předmluva" autorky, ale tím to skončilo. Možná mi vadilo, že jednotlivé příběhy jsou psány hovorovým jazykem - tady rozuměj pražsky, a tohle jsem prostě nedokázala rozchodit. Několikrát jsem se k ní pokusila vrátit, ale nesplnilo to svůj účel a já knihu vrátila do knihovny.