Svět podle Boba: Nová dobrodružství nezvyklé dvojice

Lepší jak první díl. Autor se zřejmě trochu rozepsal. Pochválit lze i překlad. 20% knihy je bohužel informačně stejná, co už jste se dověděli v prvním dílu. Je to byť jen jeden z lidských osudů přenesený na papír. Schválně si dohledejte jak Bowen dopadl.. Nejhezčí je to poznání, byť i vy se spořádanějšími životy, určitě se v něčem shlédnete, co děláte špatně.. když teda o tom budete přemýšlet..

Už první díl se mi líbil, s druhým to není jinak.

Teď se mě už dva dny v práci ptají, co čtu (fakt nerada to někomu říkám a vysvětluju, stejně z nich nikdo nečte..) a když jim jen rychle shrnu (však ono je to stejně nezajímá) že "kluk, co bral heroin a potkal kocoura, který mu zachránil život" tak to není úplně ono. Jako je to tak, ale ty příběhy jsou přeci jen o něčem víc. Je to o tom, jak se člověk může i z toho dna dostat. Je to o tom, jak je důležité pro takového člověka aby měl někoho ve svém okolí, o koho se může opřít, kdo ho bude podporovat. Je to i o tom, jak je pro takového člověka těžké se začlenit do společnosti. Je to o věčných bojích na ulici, o právo na místo, kde může něco dělat..

Ale tady je to prostě hlavně o kocourovi Bobovi. Jak byl skvělým společníkem a lidi si ho okamžitě zamilovali. Jak chránil a miloval Jamese.

Je to fakt hezké čtení.

Dostat se na dno je někdy lehčí, než si myslíme. Obdivuji, že se z toho někdo dokáže vyhrabat a ještě šířit osvětu.

Že je Bob velmi neobyčejný a chytrý kocourek víme už z prvního dílu. Mě tady zaujala i ta část, která se motala kolem vydání knihy. Že člověk z ulice nemůže jen tak sednou a napsat knihu. Že člověk z ulice nemůže jen tak jít a vystřihnout rozhovor pro televizi. Po přečtení prvního dílu před pár lety jsem se pak podívala na některá ta televizní vystoupení Jamese a Boba na youtube a vůbec jsem si neuvědomila. jak hrozně nervózní a nesvůj musel James tehdy být. V té době byl jeho život asi celkem jízda, z nuly na sto. Ne že bych mu to záviděla. Jediné co by mu mohl člověk závidět (nebo přát) je Bob. Ten už dávno odpočívá za duhou, anebo (a to spíš) pomáhá nějaké další ztracené duši v tomto nebo jiném vesmíru.

Znova jsem jsi přečetla pokračování Boba a Jamese,čtenář jsi uvědomí, že dostat se na dno a na ulici je snadné a ta bezmoc,odstrčených od lidí se dostat zpátky není vůbec lehké a,že potkal Boba byla veliká výhra.Bob je bohužel v nebíčku a já mu tam děkuji za Jamese.

Krásné čtení s reálným popisem života na ulici. Bob je úžasný kocour a James to napsal tak, jak to je - dojemné, vtipné, poučné. Tohle si zaslouží být bestsellerem. Málokdy se povede pokračování knih a tahle opravdu nezklamala ani v nejmenším.

Nádherná a dojemná knížka o přátelství muže a kocoura. Vůbec mě nepřekvapilo, že kniha má celosvětový úspěch a její vydání podstatně změnilo autorovi život. Bob není fiktivní postava, na youtube si můžete prohlédnout jejich videa.

Druhá kniha o Bobovi, moc hezky se četla. Taková oddechovka. Moc šikovný kocourek i jeho páníček. Vím, že kocourek je už v kočičím nebi, ale zůstane v srdcích nás všech, kteří jsme o něm četli. A Jamesovi přeji, ať zvládá život i bez Boba.

Mně se vůbec nechce věřit, že takový kocour opravdu existoval. Připadá mi neuvěřitelné, co všechno dovedl a jak se choval. A ještě navíc takový krasavec.
A velké uznání a pochvalu si zaslouží taky autor knihy, který se dokázal vyléčit ze své drogové závislosti.

Co na to napsat. Příběh kocoura Boba a jeho "páníčka" Jamese se mi zapsal do srdce.

Druhý díl o Jamesovi a rezavém kocourovi jménem Bob se povedl na jedničku. Těším se na poslední díl. :-))

Milé pokračování prvního dílu. Je to hezké čtení, ale vracet se k němu nebudu. Autor se dost opakuje, čekala jsem více.

Opět krásný příběh nádherného přátelství mezi Jamesem a kocourem Bobem. Jako milovnice koček mě tato dvojice nemohla minout. Napsané od srdce, spousta věcí k zamyšlení. Krásné.

Je to klasická nezamýšlená dvojka, která obsahuje sadu pěkných a hřejivě lidských příběhů ze života Jamese a Boba, ale faktem je, že to nejzajímavější a nejzásadnější bylo už odvyprávěno. Jenže! Mně to prostě nijak zvlášť nevadí. Stále je to velmi příjemně napsané, s hromadou postřehů jak okolo koček, tak z každodenního, skoro stále ještě pouličního života. James Bowen je, ani ne tak druh autora, jako spíš druh člověka, kterému vydání druhé, do určité míry nadbytečné knížky, vlastně vůbec nezazlívám. Příjemně se to čte, rychle to odsýpá a fandy to určitě potěší. Občas James možná až trochu přehání a ne všechny situace jsem mu úplně věřil, ale ve finále kniha obsahuje ohromné množství sebereflexe, která v dnešním světě a dnešním lidem často dost zoufale chybí. Vlastně i sám James přiznal, že ohledně Boba leckdy přehání. O to více je ale z knihy cítit vzájemná náklonnost a fakt, že nebýt Boba, mohl Jamesův život dopadnout úplně jinak. Finální kapitoly mapující vydání a křest první knihy, která posléze naprosto nečekaně zamíchala žebříčky bestsellerů, jsou už jen třešničkou na dortu. A nebudu zapírat: při Jamesových finálních slovech jsem měl na krajíčku.

Krásné pokračování knihy Kocour Bob. Knížka nás provází veselými příhodami i náročnými okamžiky života Jamese a jeho kocourka Boba.
Velmi čtivá a dojemná.

I pokračování je moc pěkně napsané. Trochu se tam některé pasáže opakovali z prvního dílu, to mne vadilo. Ale i tak to bylo moc příjemné čtení.

Krásný příběh. Není co dodat.

Andělé mohou mít nejrůznější podoby...

Pěkná kniha.