Kočičí zaklínání - Irské mýty a pověsti
Michael Scott
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35154/bmid_kocici-zaklinani-irske-myty-a-poves-tMm-35154.jpg
4
79
19
Irské mýty a pověsti. Příběhy o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v této knize vám nabízíme alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.... celý text
Literatura světová Mytologie Pověsti
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
Irish Folk & Fairy Tales , 1983
více info...
Přidat komentář
Tajemné bytosti, kouzelná krajina a poutavé příběhy. Tohle bylo opravdu skvělé!
Zaujal mě už samotný název a obálka je také moc krásná. A co teprve ty příběhy!
V knize se objevují kouzelné bytosti a národy, které žijí ve stínech pahorků, skřítkové přebývající ve skrýších, ale především jsou to vyprávění plná obyčejných lidí, kteří se setkávají s tajemnými a magickými silami. Některé příběhy měly dokonce hororový nádech (např. Ztracená nevěsta), nebo krásně strašidelnou atmosféru (hned první příběh Vlci, ten jsem si okamžitě zamilovala).
Příběhy a postavy se prolínají v různých vyprávěních, některé volně navazují - to bylo moc zajímavé. V knize jsou vložené i krásné perokresbové ilustrace, které doprovázejí vybrané příběhy a pěkně dokreslují záhadně-pochmurnou atmosféru zeleného Irska. Velmi doporučuji! Kniha není k sehnání, ale já ji prostě musím mít doma!
Když jsme s #klasikomilove četli mytologii, rozhodovala jsem se mezi pověstmi irskými, arabskými a grónskými, ale nakonec jsem se jako milovnice koček přece jen rozhodla vydat do Irska a přečíst ti také Kočičí zaklínání. To jsem ale ještě nevěděla, v jakém kontextu se tam s kočkami setkám…
Relativně nedávno jsem zavítala do ukrajinského folklóru a podobně jako tam, i zde jsou mýty protkané pohádkovými motivy. Oceňují, že na posledních stranách je vyjma doslovu také slovníček některých pojmů – párkrát se mi hodil, i když něco málo z keltské mytologie, která se do irského folklóru nesmazatelně zapsala, samozřejmě znám. Třeba kelpie a Samhain mi určitě nejsou neznámé, naopak o Túatha Dé Danann jsem slyšela poprvé.
Kdo knihu četl, toho asi nepřekvapí, že jako milovnici koček se mi nakonec příběh nazvaný Kočičí zaklínání moc nelíbil… Naopak si mě dost získal Harfeník – to v sobě mělo krásné poselství. Mírně ponurá nálada víceméně všech pověstí se mi krásně prolínala s mou představou nádherné irské krajiny, která mě už dlouhodobě, podobně jako ta skotská, velice láká k návštěvě. Snad se mi to jednou vyplní! =)
A ještě musím pochválit pěkné a k příběhům a jejich atmosféře velmi dobře zvolené ilustrace Veroniky Zapletalové – k mytologii tenhle styl fakt sedne!
2,5* Nejsem čtenářem mýtů, legend, pověstí, takže jsem byla částečně skeptická i k této knize, ale snažila jsem se povznést a dát jí šanci, protože s Klasikomily já budu číst cokoliv ;-) Bohužel nadšení se u mě nekonalo. Ano, některé příběhy mě zaujaly, ale většina bohužel spíše ne, ale opravdu to přisuzuji tomu, že nejsem primárně čtenář pro tuto knihu. Prostě jsem je přečetla, řekla si aha a pokračovala, nic mi to nepřinášelo a ještě méně to v mě zanechávalo. Nejvíce úspěchu měl u mě doslov, ten mi naopak přišel velmi zdařilý, trefný, upřesňující a velmi dobře vystavěný. Za mě bohužel knihu doporučit nemůžu, jdu proti proudu a názoru většiny.
Tohle byla nádhera! Úplně jsem se ponořila do těch krásných, i když často i smutných příběhů, kde není nouze o mořské panny, elfy, Kouzelné bytosti, skřítky, čarodějnice.
Tuhle knížku s klidným svědomím doporučím každému, kdo se rád někdy zasní, ale nemá rád cukrkandlovou ulepenost a také ví, že v životě nejsou jen šťastné konce. Také tu zpravidla platí, že není radno míchat svět lidí a svět bytostí Sidhe, které odešly to úkrytu uvnitř starých kopců a moří. Jenže to my, odchovaní na Erbenově Vodníkovi, přece známe.
Moc jsem ocenila doslov a také ilustrace Veroniky Zapletalové.
"Zjistil, že nikde v Evropě není tradice kouzelných bytostí tak hluboce zakořeněná jako u venkovských lidí. Pročetl sbírky takových autorů jako Hyde, Yeats, Lady Gregory, O'Sullivan a mnoho a mnoho dalších. A kdyby se měla z rozsáhlého množství materiálu, který je k dispozici, vybrat jedna jediná skutečnost, tak je to víra - silně zakořeněná víra - že kouzelné bytosti, gentry, skřítkové, zářící bytosti, banshee a mna-shee existují." (s. 132)
Patnáctá nejlepší kniha pověstí podle žebříčku databáze knih. To jen pro úplnost.
Sbírka krátkých, lehce mrazivých lidových příběhů ze zeleného ostrova. Čas od času si něco takového přečtu moc rád, vždycky mě dostane ta krásně magická atmosféra. A pak si musím nalít trošku Jamesona, nelze jinak :)
Irské lidové příběhy, spíše ponuré a některé volně odkazují na ty předchozí. Český název mýty zde moc nesedí, protože v příbězích jsou jen dozvuky dávných mýtických postav. Víra v elfy je zde hlavním tématem a hodně mi připomíná islandské pojetí. Příběhy se hezky četly, ale vracet se k nim nebudu.
O Irsku čtu ráda cokoli,takže jsem zvědavě sáhla i po této knize. Škoda,že jsem si ji nemohla přečíst,když jsem byla malá,podobné knihy jsem jako malá milovala.
Příběhy v této knize jsou krásné i trošku strašidelné. Propojují současnost země s mýtickou minulostí.
Osobně se mi nejvíc líbily první tři povídky (Vlci,Černý mrak a Kočičí zaklínání ). S některými postavami,jako například s dívkou Brigid a vědmou Nano Hayesovou se v knize setkáme víckrát.
V poslední povídce ( Poslední útočiště),když lidé současnosti chtějí zničit památné místo,se Michael ptá elfího pána Arana: „Ale co potřebujete, abyste přežili?“ a ten mu odpovídá : "Víru".
Jak hluboká pravda. Bez víry to totiž nejde. A to vůbec nemluvím o náboženství.
Krásné pohlazení na duši pro všechny milovníky zeleného ostrova - jen ta poslední povídka mi nějak dějově do této sbírky nezapadala.
Po přečtení prvního příběhu jsem měla z knihy trochu rozpačitý pocit. Tato pověst je nejslabší z celé sbírky a víc by jí to slušelo někde uprostřed knihy, ale pak už to bylo jenom lepší a lepší. Oceňuji hlavně fakt, že příběhy jsou lehce propojené a je tu určitý vývoj příběhu v pozadí (osud kouzelných bytostí). Některé příběhy měly až hororovou atmosféru, což je pro mě další plus.
Ke knize bych se ráda ještě vrátila, probudila ve mně zájem o irské mýty.
Bohužel se nepřidám k pochvalným recenzím, přestože jsem se autorovým převyprávěním irských mýtů a pověstí snažil nechat vtáhnout sebevíce. Byly zde světlé výjimky, ale většinou na mě jednotlivé příběhy působily až příliš jednoduše, ploše, bez využití potenciálu mnohdy velmi zajímavého tématu. Mám rád mýty, legendy, fantasy, ale bohužel tato kniha mě příliš nenadchla. Na druhou stranu chválím krásné zpracování knihy, které mě snad před více jak deseti lety uhranulo v knihkupectví a od té doby jsem chtěl mít knihu v knihovně ;-).
Zelený ostrov je kouzelný sám o sobě a o magii se tam zakopává na každém rohu. Je všudypřítomná, hmatatelná a voní jako první jarní déšť. A zcela přirozenou a nezpochybnitelnou věcí je, že dýcháte stejný vzduch jako elfové, leprikóni a víly věštící smrt. Klidné zelené kopečky a nekonečné louky plné ovcí by mohly vyprávět příběhy, které tisíce let nikdo neslyšel. Kočičí zaklínání je plné příběhů barvy smaragdu, kouzel, zaklínadel a především úlomků, které jako celek tvořily Irsko až do současnosti. Kniha je opravdu skvost, člověk by si s chutí dal Guinnesse a v zašlé hospodě poslouchal mýty celé věky.
Název zní poměrně infantilně a dětinsky (trochu tak působí i obálka), avšak tím by se člověk neměl nechat odradit. Irské legendy jsou krásně kouzelné, lehce mrazivé a Michael Scott je zde předkládá v umně a čtivě zpracované podobě. Magické počtení.
Čekala jsem trochu víc. Bylo tom až příliš chmurných konců a zrovna Kočičí zaklínání, na které jsem se tolik těšila, byla pro mně tou nejhorší povídkou. Ale protože miluji irskou krajinu a představy o skřítcích a vílách, dávám tři hvězdičky. Tuto knihu nejspíše lze vystihnout jednou větou: Drsná země, drsná whisky, drsné mýty
Vcelku příjemná kniha o nadpřirozených bytostech. Moc hezky se četla a příběhy, ač krátké, měly svůj bohatý děj a kouzlo.
Mám moc ráda mýty a legendy. Ty Irské jsou trochu zvláštní, plné víl a skřítků, ale malinko jinak než ty České. Přesto se tato kniha četla velmi dobře a jak se říká, četla se sama.
Štítky knihy
mýty a legendy Irsko irská literatura keltská mytologie irská mytologie
Část díla
Autorovy další knížky
| 2008 |  Alchymista |
| 2009 | Vědma |
| 2011 | Válečník |
| 2012 |  Třináct relikvií |
| 1993 | Zrůdné zrcadlo |
Kniha Kočičí zaklínání - Irské mýty a pověsti je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 87x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 44x |
| Chystám se číst | 105x |
| Chci si koupit | 48x |
| dalších seznamech | 1x |
Přečtěte si kouzelnou knihu irských pověstí, ve které se dočtete o
skřítcích, genetry, banshee, mna-she a kouzelných bytostech :-)
Je to kraťounká kniha mytologie a legend.
Velká škoda, že u nás se nevěří v dávné bytosti a nechrání naší zplundrovanou zem.
Národy prý obvykle chápou své mýty historicky, avšak Irové na svou historii nahlížejí skrze pradávnou mytologii.
Toto zvláštní a originální povědomí se skrývá v pověstech irského venkova o existenci dávných předchůdců, bytostí, které zde byly už kdysi dávno a které tu stále žijí.