Kočas 2010
Jiřina Vorlová , * antologie
Kočas (Cena Karla Čapka) série
< 2. díl >
Kočas- to je přepestrý výběr děl z Ceny Karla Čapka, naší nejprestižnější literární SF soutěže. Na své si přijdou milovníci klasické sci-fi z dalekého vesmíru i hrdinské fantasy, počítačoví magoři a pařani, stejně jako znalci upírů a vlkodlaků. Najdete zde humorné hříčky i sociální dramata, cesty časem, temnou magii, postkatastrofické světy, dobrodružný děj i lyrické příběhy. Zkrátka, Kočas znamená pro každého něco.... celý text
Přidat komentář
Ze všech 21 povídek mě nejvíce zaujaly práce slovenských autorů (Patrik a Kliatba prekríženého komplexu) a Show must go. Pěkně napsané jsou i povídky Kam draci nelétají a Dar života, dar smrti. Sborník určitě stojí za přečtení. Každý si v něm najde to své.
Štítky knihy
Část díla
- Černé sněženky 2010
- Dar života, dar smrti 2010
- Dřevír 2010
- Druhá výprava na planetu Čtyřka 2010
- Generálův omyl 2010
Kniha Kočas 2010 je v
| Přečtených | 8x |
| Knihotéce | 24x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 2x |
Na to, že jsem tuto sbírku koupil ve výprodeji v knihovně, mě až moc mile překvapila. Vlastně tak moc, že bych to ani netušil. Přitom v porovnání s dnešními sbírkami povídek, kde ke každé máte povídací intermezzo, obrázek a kdoví co ještě, je to tady daleko kusejší a dočkáte se vlastně jen čistého textu. Ten text je mnohdy ale hodně super, že si u mě sbírka nakonec vysloužila pěknou čtyřhvězdu. Možná i proto, že tu od pár hodnotících má relativně nehezké číslo, které si podle mě ani nezaslouží.
Jak to tak bývá, tak v knize jsou povídky lepší, ale i horší. Celkově jich je tady 21, což je až úctyhodné číslo. Na cirka 450ti stránkách tak můžete počítat s delšími, ale i výrazně kratšími povídkami. Co mě nejvíc překvapilo, tak na to, že poslední léta aktuální českou fantastiku sleduju, tady ty autory prakticky neznám. Stačí deset let a generace psavců se výrazně obmění. No a co mě tedy bavilo nejvíce?
- Černé sněženky od Lukáše Křesiny jsou radioaktivní nenápadnou, plánovaně dystopickou záležitostí s výbornou pointou.
- Dar života, dar smrti od Anny Mudrochové má ten správný středověce fantastický základ, na který se váže pěkné prostředí plné intrik, které baví. I zde je závěr hodně nápaditý.
- Druhá výprava na planetu Čtyřka od Ivana Mlse je ryzí sci-fi béčko, které popisuje jak to funguje na jiné planetě. Takové příběhy mám obecně hodně rád a ani zde to není výjimkou, včetně mnohdy hodně vtipných momentů.
- Kam draci nelétají od Stanislava Hůly je nenápadně smutné fantasy, které do dění tahá i dětské postavy a působí hodně zajímavým, až filozofickým dojmem.
- Ostrov od Aleše Pitzmose je asi nejlepší povídka sborníku. Tvrdé středověké fantasy se skvělým příběhem, adekvátní délkou, která donutí k rozvinutí delšího děje a neméně zajímavé zápletky, na jeho knihy se musím v budoucnu blíže podívat.
- Show must go on od Martina Koutného je sranda vtípek pro lidi, kteří žijí cony, nebo si to jinak nedokážu vysvětlit.
- Vesmírná pařba od Petra Plačka je vlastně taky takovej vtípek o běžných závislostech na počítačových hrách. Závěr mě ale sejmul natolik, že jsem na svá dětská léta musel zavzpomínat i já.
No nevím, na jednu sbírku povídek až nebývalé množství kvalitní četby, co myslíte? :-)