Zasněžený polibek

Taková příjemná vánoční oddychovka

Za mě super čtení, vánoční romantika, klidně bych brala pokračování.

Pozitiva
- Nádherná a poutavá obálka
- Provedení knihy ve stylu adventního kalendáře
- Krásné ilustrace
(ano… pozvedlo to hodnocení )

Negativa
- Krátké kapitoly tady spíš příběhu uškodily než pomohly
- Spousta nelogičností, nad kterými jsem se neustále zasekávala
- Věk postav – působí hodně mladě, ale zároveň máte pocit, že by měli být o dost starší (a upřímně… i by to dávalo větší smysl)
- Vánoční vibe? Tak 10 %
- Vedlejší postavy táhly klidně polovinu knihy

Na knihu jsem se hodně těšila. Byla to moje první adventní kniha, navíc od české autorky. Takže jsme se ve společném čtení (se slepičkami) těšili na vánoční náladu a jednoduchou romantiku.

Bohužel se nic z toho nekonalo. Často jsem se ztrácela, pořád si kladla otázky jak, proč a co to sakra je. Světlé chvilky přicházely hlavně se Zoe a Brianem, kteří mě bavili o moc víc. Dodávali tomu tu šťávu, která tam celkově chyběla.
Cameron jako hlavní postava byl vlastně fajn kluk… muž… mladík… (sama nevím ) – filmová a seriálová hvězda. Grace je šedá myška, která moc nevykukovala, takže mě moc nebavila.

Závěrem

Myšlenka dobrá, ale teď to neklaplo.
Po delší době je to kniha, kterou nedoporučuji.

Grace je dcera majitele nemocnice, která touží po tom, dostat se na medicínu. Je vzorná, hodná holka, která ale trpí tím, že její matka odjela na delší dobu do zahraničí a dceři moc chybí, zvláště před Vánocemi, které obě milují. Grace ale tyto Vánoce má mít trochu jiné. Na začátku předvánočního času poznává dost netradičním způsobem Camerona, který je známým hercem a mezi nimi se začne klubat vztah, který ani jeden z nich nečekal.

Můj první adventní knižní kalendář. Nikdy jsem se ještě s tímto formátem nesetkala, takže nesměl chybět v mé předvánoční knihovně. Obálka, ilustrace i to, jak kalendář vypadá je boží. Opravdu krásný kousek. Co se týče komfortu při rozřezávání, tak některé dny bylo horší rozříznout, musel přijít do ruky nůž a i tak to šlo špatně, některé šly naopak úplně samy.

Námět příběhu se mi líbil, obdivovaný herec, kterému leží svět u nohou potká nenápadnou studentku. Vypadalo to na super romanci, která má obrovský potenciál na krásnou vánoční romanťárnu. Ale pravda je, že příběh se docela vlekl, hodně se tam mluvilo, méně konalo, některé situace byly podobné víckrát za sebou. Moc mě to prostě nebavilo, přitom si ale myslím, že potenciál to má a dost velký. Skvělá byla vedlejší dějová linka s maminkou, která píše dopisy, ta mě bavila víc než hlavní příběh a byla jsem napnutá, jak to s nimi dopadne.

Co se týče postav, tak zase nebyly špatné, Cameron byl boyfriend jak má být, Grace skvělá vzorňačka, která ale občas vystrčí růžky, ale bavila mě a byla mi blízká. Ostatní postavy mi nepřišly ničím extra zajímavé, vyjma postavy matky a otce, jak už píšu výše. Prostředí mě bavilo, vánoční atmosféra se tam projevovala a objevovala i když klišé s vánočními sněžítky bylo trochu moc, ale pro vánoční knihu se asi hodilo.

Celkově si myslím, že knížka je fajn adventní počin, ale příběh mi přišel slabší. Možná nejsem vhodná věková kategorie, ale je to škoda, protože vizuálně mě kniha opravdu ohromila. Ráda si od autorky ještě něco přečtu, četla jsem na její knihy dobré recenze, tak třeba se jen toto úplně netrefilo do mé představy a jiná bude pro mě zábavnější.

Za mě se jedná o krásný romantický příběh s nádechem adventu se sympatickými hlavními postavami a vtipnými hláškami. Cameron je sice slavný herec, ale nepůsobí vůbec arogantně ani namysleně, ba naopak je sympaťák se srdcem na správném místě. Ovšem se slávou přichází i nepříjemnosti v podobě žádného soukromí a slídících paparazzi.
Grace je zodpovědná dívka, která má jasný cíl, pomáhá v nemocnici a nechce se nechat ničím ani nikým rozptylovat.
Nemůžu říct, že by to mezi nimi nějak výrazně jiskřilo, ale přesto se mi jejich sblížení líbilo. I když bylo opravdu rychlé..
U některých momentů z nemocnice a to konkrétně u jednoho pacienta mi bylo smutno. Aneb, když se rodina absolutně nestará a nezajímá..
Naopak části, které se odehrávaly u rodiny Camerona byly moc fajn.
Kapitoly jsou krátké, graficky je kniha nádherně zpracována.

Kniha se mi líbila. Grafická stránka je dokonalá. Hlavně ty vnitřní obrázky. Celý příběh je hodně pohádkový, ale i velké holky potřebuji pohádky, kde to končí dobře. Nic náročného, přesně to, co jsem od toho v hektickém adventu čekala. Zajímalo by me, jak to s nima bylo dal a zda to Zoe dala dohromady s nejlepším kamarádem Camerona

Můj druhý adventní kalendář a opět jsem si jej užila. Příběh Camerona a Grace zahřál u srdce. Libilo se mi, že Cameron nebyl žádná namyšlená celebrita, ale že to měl v hlavě srovnané a snažil se lidem pomáhat. Myslela jsem, že to bude další romance, kdy láska změní frajírka, takže jsem byla mile překvapená.

Očekávání a první dojem

Jedná se o adventní kalendář, na který jsem se strašně moc těšila.
Přilákala mě především obálka od úžasné Adély Stopky - podle mě nikdo neumí dělat tak krásné obálky jako ona

Také vnitřní ilustrace jsou nádherné, opravdu kouzelné a skvěle navozují vánoční atmosféru.
Nejvíc mě zasáhly dopisy od maminky Grace – to bylo na celé knize asi to nejvánočnější a nejdojemnější.

Nápad, který mě bavil

Nápad sledovat mladého, úspěšného a krásného herce Camerona se mi moc líbil.
Takové příběhy mám ráda a těšila jsem se, kam se bude vyvíjet.

Na druhé straně stojí Grace, studentka, která pracuje v rodinné nemocnici.
A právě nemocniční prostředí pro mě bylo jedním z hlavních kamenů úrazu.


Nemocniční prostředí jako překážka

Příběhy z nemocnic nemám ráda – mám s nimi osobní trauma a nedělá mi to dobře.
Možná bych to i zvládla přečíst, ale informací z tohoto prostředí, včetně popisů pacientů a nemocí, na mě bylo příliš mnoho.

Příliš mnoho vedlejších linek

To mě přivádí k dalšímu bodu, který se mi u této knihy potvrdil -
na tak krátký formát bylo rozjeto příliš mnoho vedlejších linek.

Ty byly často zajímavější a propracovanější než samotná linka hlavní dvojice.
A to je u romantického adventního příběhu velká škoda.

Nevyužitý potenciál hlavní dvojice

Společné okamžiky Camerona a Grace mohly být nádherné - mohly budovat vztah, lásku a vánoční atmosféru.

Místo toho jsme ale dostali více detailů o kamarádech hlavních hrdinů,
jejich životech a chemii mezi nimi.

Chybějící chemie a vánoční kouzlo

Mezi Grace a Cameronem jsem necítila chemii ani lásku. Jejich společné scény postrádaly jiskru a působily spíš jako vztah dvou kamarádů.

Romantika mezi nimi mi přišla násilně vložená
a vánoční atmosféra – i přes výzdobu a motivy – na mě bohužel nepůsobila.

Postavy bez výrazné osobnosti

Měla jsem také pocit, že postavy nemají jasně odlišené charaktery. Většina z nich byla velmi ukecaná, energická a chovala se podobně.

Chyběla mi větší rozmanitost a hloubka.

Co se mi přesto líbilo

Coopíček jako postava byl fajn - hodný, sympatický a ano, i sexy.
Grace mi také byla jako člověk příjemná.

HODNOCENÍ

Bohužel pro mě byla kniha velkým zklamáním, a je mi líto, že to takto hodnotím.
Vím, kolik práce, času a přemýšlení za napsáním knihy stojí.

Své recenze ale chci psát upřímně a pravdivě.

Hodnocení: 2,5 / 5

Najdete mě na:
IG: @terischmetti_books
http://instagram.com/terischmetti_books
TikTok: @terischmetti
https://www.tiktok.com/@terischmetti?_t=ZN-8zX9YtM17AM&_r=1

Moc mě mrzí, že to musím říct, ale... jsem upřímně zklamaná. Ale možná jsem z takových příběhů jen vyrostla. Ale zase si myslím, že když je příběh dobře napsaný, tak se z něho nedá vyrůst. Ale pojďme vzít pěkně postupně.
Protože přišel 1. prosinec a s ním i otevření prvního okýnka... A vážení! Ta první kapitola? To byl luxus! Vážně jsem si ji moc užila, byla dobře napsaná a už hodně dlouho jsem nečetla tak dobře napsaný polibek. Bohužel musím říct, že první kapitola byla nejlepší a pak to už jen šlo z kopce.
Dostáváme příběh, kde se toho zas tolik neděje. Hlavní hrdinové... no to je kapitola sama pro sebe. Přišli mi takový... nijací? Můžu to tak napsat? Grace mi začala strašně rychle lézt na nervy a Cameron? Tak strašně moc nereálný A jejich vztah... byl strašně random. Vznikl v podstatě z ničeho nic, on se na ni stal během pár dní neskutečně závislý a už ani nevěděl, jak bez ní existovat... no občas to bolelo číst.
Knihu jsem po nějakých 10 dnech odložila a vlastně ji ani neplánovala dočíst. Nakonec jsem se ale hecla a řekla si, že ji ještě jednu šanci dám. A jako... bylo to lepší, když se v knize odignoruje pár věcí, tak mě to i bavilo číst.
Co bych ale ještě ráda zmínila, je skladba vět. Jsem jediná nebo i vám přišlo, že byly občas napsané úplně nesmyslně složitě? Protože já si takových věcí nikdy nevšímám, ale tady mě to prostě trklo do očí...

Doporučila bych to? Jakože jo, ale jen pokud máte rádi lehce naivní romantiku a ještě vám nebylo 15 let.

2/5

instagram: @sabi_z_knihy

Kniha, na kterou jsem se velmi těšila, protože má nádhernou obálku, krásné samolepky, které mě v knize překvapily, a naprosto úžasná kresba uvnitř.
Sice jsem knihu nečetla, jak bych měla (každý den jednu kapitolu), v tom vánočním shonu mě to nevyšlo ale užila jsem si knihu po vánocích a velice mě potěšila, pro mě krásný příběh, plný pohody, smíchu a lásky, který jsem si moc užívala a ke konci knihy, krásná vánoční atmosféra. A vánoční sněžítka , taky je mám ráda.
Kniha splnila mé očekávání a těším se na další

Ačkoli se mi to píše opravdu těžce, protože autorku znám a její knihy miluju - a opakovaně se k nim vracím, protože jsou prostě skvělé, tak tahle kniha mě zklamala - a to hodně. Měla jsem problém ji dočíst - a to se mi téměř nestává. Ne u knih Petry Martiškové, které čtu dvakrát, třikrát i čtyřikrát - a pořád mě baví. Tahle ale ne. Nedokázala mě chytit za srdce, chyběl mi tam autorčin úžasný smysl pro humor, přišlo mi to nudné. Moc mě to mrzí, ale bohužel. K téhle knize se už nejspíš nikdy nevrátím...

Příběh o jednom zasněženém polibku, jedné studentce, která chce být doktorkou, jedné nemocnici, jedném benefiční akci a jednom slavném herci. Příběh o polibcích, sněhu, slávě, závisti i lásce.

Skvělý nápad se známkami a dobrovýzvou. A nádherná, dechberoucí obálka!

Máme tu druhé vydání knižního adventního kalendáře a já si nemohla tohle nechat ujít.
Jdeme na to guys!

Všechno to začalo jedním polibkem mezi postavami. Je to slow burn romantika, která vás vezme za Grace, která se chce stát doktorkou a pak je tu Cameron nejslavnější herec na světě.

Tenhle námět se mi fakt líbil. Je to něco zase jiného a originálního, ale má to svoje mouchy kvůli, kterým jsem musela ubrat hodnocení.

Knížka otevřela tolik dějových linek, že je těžké se vejít do 24 kapitol. Brala bych to jako normální román o mnohem delší a aby to mělo možnost ukončit spoustu dějů. Tohle mě zklamalo.

Oproti prvnímu adventnímu kalendáři jsem zklamaná. Příběh byl strohý a málo zajímavý. Kvalita knihy taky nebyla vůbec dobrá. Při otevírání jednotlivých kapitol se trhala a teď ji mám zničenou. Takže to vypadá jako hadr teď. Loňský šel otevřít lépe.

Možná jsem od knihy měla trochu větší očekávání. Asi jsem očekávala více vánoční atmosféry. Začátek tomu naznačoval, ale pak se to v průběhu změnilo.

Jinak se mi líbily dopisy od hlavní hrdiny maminky, kdy jsme dostali u každé kapitoly pohled, který byl z jiných zemích a dozvěděla jsem se něco zajímavého.

Obálka je jinak fakt krásná a přiláká čtenáře k sobě i anotace zněla skvěle. Upřímně mě zajímá jak bude vypadat letošní kalendář a kdo se ho ujme.

Na úvod se přiznám, že jsem tento adventní kalendář četla zároveň s tím prvním (Den po dni), abych mohla porovnat, jestli se v něčem liší, nebo jsou stejné...

Asi se budu opakovat, ale pochvalu si zaslouží pouze ilustrace. Stopka jako vždy odvedla dobrou práci, která i e-knize nevypadá špatně.

No... a co mi vadilo během čtení?
- Postavit VÁNOČNÍ příběh na aktu, který lze klasifikovat jako sexuální obtěžování (nevím, jak se změnily zákony, možná by už šlo i o sexuální napadení)... to chce opravdu odvahu. Zvlášť, když se ukáže, že ona “stalkerka” je slepá jako krtek a svého Copíčka neumí najít, když jej má “před čumákem”. Tudíž ona “zápletka”, kdo je tím tajemným, se kterým jsem se “líbal/a” dostává trhliny a nedává smysl.
- Oproti Dnu po dni jsem v této knize mnohem hůře snášela “denní úkoly”. Na konci každé kapitoly naleznete “tip”, co máte ten den udělat. První adventní kalendář nám takto hned vyzvonil, co má za úkol Addie, ale nutně neříkal, že to máme dělat i MY - čtenáři. Tady jsem se po pár dnech cítila pod nepříjemným tlakem. Vždy jsem četla knihu v jiný čas a mnohé (byť třeba “snadné”) úkoly už nebylo kdy plnit, anebo jsem se necítila OK s tím, že jsem do něčeho “tlačena”. Asi si řeknete, že tě nikdo nenutí ty úkoly dělat, ale když ve vašem okolí tu knihu čte dalších XY lidí a ptají se vás, jak vám jde ono plnění... tak už to není “příjemné”.
- Vykradení (?), okopírování loňského adventního kalendáře. Docela mě zklamalo, kolik prvků autorka do knihy přebrala. Chápu, že muselo být zachováno to, že “rozbalíme” adventní okénko... ale samotný příběh mohl být vyprávěn po svém a nemusel používat šablonku minulého adventního kalendře.
- Chování postav. Tady máte adepty na rande s pánví. Vesměs má jít o dospělé postavy, ale tady máte opravdu pocit, že jde spíše o děti, protože to, jak přistupují k ruzným situacím a jak řeší problémy, to vás akorát vytočí.
- Vánoční atmosféra je obsažena v dopisech od matky, které Grace každý den otevírá, ale jinak tento příběh místo vánočního příběhu připomíná nepovedenou telenovelu ve stylu Mariny. Všechny ty hezké myšlenky zabije to, že se neustále točíme v kruhu, kdy Cameron něco vyvede, slíbí Grace, že jí ochrání, pak se vydá nějaké retardované prohlášení, Grace je zničená, Came doleze s omluvou a celé to zopakuje ještě několikrát.
- Sice chatových pasáží je zde méně, takže by se dalo předpokládat, že jednotlivé kapitoly budou čtivější, ale to se neděje. I přesto, že každá kapitola se skládá z “pár stran”, které nejsou 2x hustě popsané, tak se čtení táhne a vy nemáte problém knihu odložit a zapomenout, že jste měli něco vůbec číst. Dost tomu napomáhá i to, že je příběh ZASE předvídatelný a čtenáře nebaví trpět “stejně”, jako u prvního kalendáře.

Shrnuto, podtrženo...
Pokud jsem si u prvního advetního kalendáře nebyla jistá, kdo je cílovka, tak u této knihy bych 100% dala nálepku +13 a stále bych si nebyla jistá, jestli je toto příběh pro náctileté a ne pro starší (ono to rozhodování dost komplikuje obálka, která je ve stylu, který se dětem líbit bude).

Celkově to bylo čtení ve spirále. Neustále nám byly opakovány stejné informace. Často jsme byli vystavováni stejným momentům (jen v jiných kulisách). Romantická linka je postavená na přehlížení RED flagů (v češtině by šlo asi říci něco jako “varovné signály”?), které by normální člověk bral v potaz. Kniha je ve výsledku překombinovaná, jelikož do formátu na 24 dní je narváno tolika linek, které byste chtěli sledovat v klasické romantické knize. Autorka chtěla sice odvyprávět příběh, ve kterém chtěla poukázat na to, jak zacházíme s nemocnými lidmi, ale forma, jakou se to rozhodla vyprávět byla prostě nezáživná.

Ani tento kalendář ve mně neprobudil vánoční náladu a nejednou se stalo, že jsem okenko rozečítala těsně před spaním, protože mě nic netáhlo k tomu, abych si knihu přečetla.

Musím říct, že nejsem náročný čtenář, ale i já jsem měla co dělat, abych knihu dočetla. Je to škoda, protože graficky je kniha úžasná, ale příběh opravdu pokulhává.

Knihy od Petry Martiškovej milujem a keď som sa dozvedela, že napísala príbeh vo forme adventného kalendára – teda jednu kapitolu na každý deň počas 24 dní až do Vianoc, podobne ako minulý rok projekt od Nofreeusernames – nemohla som si to nechať ujsť ani tento rok.

Ak by som mala tento príbeh hodnotiť očami dospelého, tridsaťročného čitateľa, začnem takto:
Áno, našli sa veci, ktorým by sa dalo venovať viac. Napríklad väčšia chémia medzi postavami – jeden urýchlený bozk a okamžité zamilovanie sa pôsobí trochu nereálne. Rovnako aj samotný vývoj ich vzťahu či jednotlivých postáv mi prišiel miestami nedotiahnutý a akoby povrchný, a ďalšie a ďalšie veci…

Lenže – to je pohľad dospelého človeka. Keby som túto knihu čítala v tínedžerskom veku alebo ju odporúčala dcére, bez váhania by som po nej siahla.

Osobne si totiž myslím, že pre dospievajúce dievčatá je to úplne primeraný príbeh – milý, príjemný a romantický. Verím, že mladší čitatelia nebudú riešiť drobné nedostatky, pretože ide o knihu určenú deťom a mládeži, ktorí svet príbehov vnímajú inak a oveľa jednoduchšie.

Za mňa je to veľmi slušný priemer. Aj keď sa k príbehu už pravdepodobne vracať nebudem, adventný knižný kalendár v podobnom štýle si v budúcnosti rada prečítam znova.
P.S. Ilustrácia knihy je naozaj krásna, tú musím veľmi pochváliť.

Tohle mě tak strašně mrzí, ale bohužel to byl strašný knižní propadák a já lituji těch peněz, co jsem za knihu dala. Je mi líto, ale tady nefungovalo vůbec nic. Hlavní postavy absolutně nezajímavé, nudné, bez špetky náboje. Na jednu stranu se jedná o „mlaďochy“, co mají před maturitou, ale na druhou stranu Grace se po nemocnici pohybuje, jak hotový doktor. Cameron je slavná hvězda, jehož kariéru by mu mohl závidět pomalu i Brad Pitt. Vůbec mi to celé nepasovalo do příběhu, hlavní hrdinové se chovali naprosto hloupě a některé situace nedávaly vůbec smysl. Na jednu stranu otec (ředitel nemocnice) nemá čas ani na oběd, ale na druhou stranu se vydá na cestu kolem zeměkoule hledat svoji manželku. A takových situací tam bylo hned několik. Nebýt vedlejších postav, kniha by byla úplně mdlá. Samotný závěr knihy byl už přetažený do takového extrému, že jsem jen kroutila hlavou a modlila se, aby byl konec. Jak jsem měla loni problém s knihou Den po dni, tak letos to byl totální průšvih. Bohužel se ani jedné autorce příliš nepodařilo napsat knihu, která by táhla a nutila čtenáře číst dál. Když to srovnám s adventním kalendářem 24 dní do Vánoc, je to úplně nebe a dudy. Příští rok budu hodně zvažovat, zda adventní kalendáře od CooBoo zkoušet. Jediná veliká pochvala jsou ilustrace, ty byly boží. Ale to více hvězdiček nevykouzlí…

Tohle se moc nepovedlo. Příběh byl strohý a málo zajímavý. Kvalita knihy taky nebyla vůbec dobrá - při otevírání jednotlivých kapitol se trhala a teď ji mám zničenou. Oproti loňsku mi přišlo, že si na ni vůbec nedali záležet. Myslím, že už si ji znovu nepřečtu.

Možná jsem od knihy měla trochu větší očekávání. Asi jsem očekávala více vánoční atmosféry.

Tak do půlky jsem si říkala, proč to pořád čtu, ale jakmile jeli do Boltonu tak se celý můj názor na knihu změnil, konečně tam byla ta vánoční atmosféra a továrna na sněžítka, mám k tomu něco dodávat? Miluju Cemeronovu rodinu!

Ve výsledku jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Nápad byl originální. Kdyby to nebyl adventní kalendář, tak dám asi ještě méně hvězd, prostě mi to nesedlo. Ale i tak to bylo roztomilé, příjemné čtení.

Zasněžený polibek Petry Martiškové slibuje romantický útěk do zasněženého vánočního světa – a zpočátku to skutečně vypadá jako dokonalý sváteční příběh. Krásná obálka láká, jazyk plyne lehce a prostředí hraje na všechny čtenářské emoce. Jenže příběh Grace a Camerona postupně ztrácí hloubku a působí spíš jako školní pohádka než dospělý román.

Postavy nejsou přesvědčivé, jejich svět působí uměle a scény, které by měly být emotivní, vyznívají ploše. Kniha neurazí – čte se rychle, odpočinkově – ale od Petry Martiškové jsem zvyklá na víc. Tentokrát se za zasněženým leskem skrývá spíš rozpuštěný sníh.