Den po dni

Nádherná obálka! Hřejivá, jemná, prodchnutá kouzlem Vánoc a romantickým sněním...

Příběh se odehrává den po dni. Nic neslibuje, prostě si jen plyne. Křehce, opatrně, s nadějí. Je hluboce člověčí, vtipný a milý. K tomu všemu je opravdu moc hezky graficky zpracovaný.

Příběh o jedné dívce, jednom mlčenlivém hokejistovi, jednom knihkupectví, starém pánovi, opravdovém přátelství, šikaně, odsudcích, maloměstě a bláznivé babičce. O vyhozené kočce, nesmělých úsměvech a křehké naději. O osamění, touze, předstírání i opravdovosti.

Vánoční příběh o tom, že sny se plní (někdy). A že snít je krásné. Že přátelství je TOP. A láska? Ta obchází kolem a čeká...

Skvělé!

Jelikož kniha obsahuje dost ilustrací a má poměrně málo stran, nebylo zde možné více rozvinout postavy. A ty se pak mohou zdát plytké. Postavy jsou předvídatelné a stereotypní. Přesto příběh zahřeje u srdíčka svou nevinnou naivitou a vánoční romancí, kdy s napětím čekáte každý den na novou výzvu, kterou si pro ni kamarád Scott připravil.
Rozhodně se jedná o oddechovku a i když je cílená rozhodně na mladší generaci, stojí za to si ji přečíst i po třicítce.

Knihu Den po dni od Nofreeusernames jsem četla jako druhou, až po knize Jsi moje, ale vůbec mi to nevadilo. Příběh funguje i samostatně a četl se lehce a bez problémů.

Je to pohodové, nenáročné čtení, které neurazí. Nejde o nic extra složitého nebo hlubokého, ale přesně o ten typ knihy, u které si člověk odpočine. Několikrát jsem se zasmála a nechyběly ani momenty, které zahřály u srdíčka.

Den po dni je ideální kniha na chvíle, kdy nemáte chuť na nic náročného a chcete si jen v klidu užít příběh.

Nádherná pohádka. Přimhouřím oko i nad kýčovitými americkými vánocemi.

Tohle byl zajímavý počin, o kterém jsem nevěděla, zda je to něco pro mě. Nakonec mě to však neskutečně bavilo. Otevírat postupně jednu kapitolu za druhou bylo super, jen mi to bohužel nevyšlo, abych tu knihu skutečně dočetla na Vánoce. I přesto mě to bavilo.
Co se týče příběhu.. nečekala jsem nic velkého a promyšleného. Od mých obvykle čtených knih se to dost lišilo, ale bylo to milé a zábavné. Ačkoliv do teď nechápu Adeline, protože udělala něco, co je pro mě nemyslitelné. Jinak kniha byla moc fajn a skvělá oddechovka. Dokonce bych řekla, že mi pomohla konečně pochopit, co na těch Vánocích vlastně ostatní vidí.

Nevěděla jsem, co mám od knižního adventního kalendáře čekat, a tak jsem se rozhodla nějaký vyzkoušet. A bylo to skvělé! Poslední dobou jsem nestíhala vůbec číst, ale tohle mě donutilo si každý den pár stránek přečíst. Úžasné bylo, že jsem to četla společně s mými kamarádkami, takže jsem s nimi mohla každou kapitolku důkladně probrat.
Překvapilo mě, že jsou všechny kapitoly stejně dlouhé a bála jsem se, že to bude na škodu, ale příběhu to vůbec neubíralo. Vložené chaty byly fajn, krásně posouvaly děj a působily reálně (až na některé smajlíky).
A teď samotný děj. První dvě kapitoly mě moc nezaujaly (Scotta jsem ze začátku za to, co udělal Addie, neměla moc ráda). Ale od třetí kapitoly už jsem se na každou další těšila a občas i litovala, že musím vydržet do dalšího dne. Jaxon je miláček a kapitola z jeho pohledu byla nejlepší kapitola celé knihy. I Scotta jsem si postupem času oblíbila.
Konec nedopadl tak, jak jsem si přála, ale celkově to bylo takové milé a hezké. Jen se mi pak po každodenním čtení začalo stýskat, takže jsem byla ráda, že jsem se s knihou mohla na konci roku rozloučit třemi bonusovými kapitolami. Ty jsou psané ze Scottova pohledu, což mě ze začátku trochu zaskočilo, ale nakonec to bylo skvělé zakončení příběhu.

To zpracování bylo spíše na škodu, neboť se mi podařilo několik stran natrhnout a mám z knihy salát. Nakonec jsem vždy rozřezávala nožem, ale štvalo mě to a ani tak to nevypadá dobře. Příběh byl milý, ničím nevyčníval.

Kniha byla krásně čtivá a musím říct, že bych měla problém to číst postupně. Jelikož jsem si letos pořídila Zasněžený polibek, tak jsem nechtěla mít rozečtené dva adventní kalendáře zároveň, tak jsem s knihou Den po dni zahájila prosinec.

Prostředí malého města a i jeho mentalita byla krásně výstižná a k tomu děj, který souvisí s knihkupectvím, co víc si přát Celé je to takové velmi příjemné pohlazení po duši a s příjemnou vánoční atmosférou. Nejen jednotlivé kapitoly fungovaly jako adventní kalendář, ale každý den je tam nějaká výzva, kterou plnila i hlavní hrdinka, plus film nebo díl seriálu a píseň, takže ultimátní navnazení vánoční nálady.

Kniha se čte opravdu velmi příjemně a i se u ní hodně pobavíte. Hlavní postavy Addie I Jaxon jsou sympatičtí a jejich "fake dating" má svoje kouzlo a chytne vás. Kromě romantické linky se zde řeší i přátelství a nebo postoje k LGBT komunitě. Jak se vyrovnat s tím, že váš kamarád se stěhuje a neuvidíte se s ním každý den jak jste byli zvyklí. Scott je doopravdy skvělý kamarád Addie a právě ji připraví kouzelný adventní kalendář a musím říct, že byl skvělou vedlejší postavou.

Samozřejmě nesmím opomenout grafické zpracování knihy, protože do toho jsem se zamilovala a je to naprostá dokonalost a to nejen jednotlivé dny, ale právě i konverzace a samotný obsah kalendáře pro Addie.

Co mě mrzí, že kniha je prezentovaná jako hokejovka a hokej je zde jen zmíněn, ale nijak víc se neřeší. Tohle bylo lépe pojaté v Jsi moje

Milá vánoční romantika.
Krásné grafické zpracování.
Část kde cizinci popisují naše svátky mě bavila.

Krásný čtivý romantický příběh s nádechem vánoc. Úžasně graficky zpracované a styl adventního kalendáře? Boží nápad.

Velmi originální. Taková středoškolská romance, na podobné čtivo jsem stará, říkala jsem si...ale ten nápad mne strhnul. A prostě jsem to chtěla zkusit, byla jsem zvědavá.

Vtipné ilustrace, těšení se na otevření "další" kapitoly. To byl skvělý tah. A za mne, mi čtení a nápady v jednotlivých dnech navodilo tu správnou vánoční náladu. Bylo to opravdu milé čtení.

Ovšem ten závěr byl na mne trochu moc nerealistický, ale číst to v 15, budu asi víc nadšená :)))

Tato kniha je první adventní kalendář s dvaceti čtyřma kapitolami ve formě knihy. Musela jsem po tom šáhnout, protože mě to zaujalo. Nikdy jsme nic takového neměli. Vloni jsem to nestihla. Tak jsem se na to vrhla letos.

Musím prvně pochválit obálku, která je krásně zpracovaná a přiláká čtenáře k sobě, aniž by si četl anotaci.

Knihu jsem si náramně užila. Trhani stránek jak adventní kalendář každý den až do Vánoc. Hlavně vás tu čekali různé úkoly, kterými jste si mohli krátit čekání. Některé jsem zkoušela. Filmy jsem zkoukla a poslechla si i hudbu, která byla doporučena. Je to příjemná změna.

Každý den jsem se těšila až si přečtu kapitolu na daný den.

Zejména ze začátku mě kniha hodně bavila, čtení bylo moc příjemné, většinou jsem kapitolu na daný den přečetla večer a těšila se na další den.

Potěšilo mě prostředí z knihkupectví a jiskra mezi hlavními charaktery. Falešné chození, aby oba měli klid se mi strašně líbilo. Oba byli sympatičtí, stejně tak i jejich nejbližší. Trochu bylo cítit, že kvůli omezenému množství stran je příběh osekaný na to nejnutnější, ale i tak fungoval skvěle a bavil mě.

Byla to slow burn romantika ve Vánočním čase. Opravdu hezky zpracované.

Prostě to je jednoduchý příběh s vánoční tématikou a s romantikou. Dá se odhadovat, co se stane, ale i přesto mě to okouzlilo.

(SPOILER) Začnu nejprve pochvalou:
Obálka se opravdu povedla.
Originální koncept: Knížka jako adventní kalendář? Super nápad, který může čtenáře vtáhnout do každodenního čtení během prosince.

Na základě anotace jsem nabyla dojmu, že se má jednat o vánoční romantický příběh. Jenže... první kapitoly odhalí, že jde spíše o typickou začínající wattpadovici.

Co bylo na knize slabé:
1) Plytké postavy: Postavy jsou nevěrohodné. Dospělí se chovají jako puberťáci a teenagery autorka posunula mentálně dál (což mnohdy vede k tomu, že máte pocit, že řešíte zamrzlé vysokoškoláky). Kromě „vraždící“ babičky působí většina charakterů prázdně, prvoplánově a stereotypně — bez hloubky.
2) Nevěrohodná romantická linie: Vztah mezi Addie a Jaxonem je hlavní “hybnou silou” příběhu, ale jejich chemii jim člověk prostě nežere (zejména ze strany Jaxona to nedává smysl a my nemáme ani prostor - a deníček to fakt nezachrání - vidět, jak se hokejista mění). Předstíraný vztah se rozvine v opravdovou lásku, ale onu emoci nelze věřit, když Addie se zamiluje i do knihy a Jaxon se jednoho objeví a řekne CHCI TĚ - takto napsaná “romantika” stojí za nic.
3) Déjà vu děj: Tato adventní kniha, slibující dechberoucí ňuňu romantiku, přináší čtenáři příliš málo překvapení. Čtenář často uhodne, co se stane v další kapitole a pozornější čtenář odhalí i “velké zvraty”.
4) Časté chatové sekvence: Autorka podle mě příliš spoléhá na dialogy přes chat, které zabírají velkou část textu a působí rušivě. Vesměs nám chaty mají nahradit to, co by nás normálně čekalo v textu, a to informace a vysvětlení.
5) Stereotypy místo charakterů: Kniha obsahuje řadu dobře známých klišé: LGBT+ postava, šikana, „toxické“ školní prostředí, nesmělá hrdinka, všemi obdivovaný hezounek… Ale chybí tu to, co dělá postavu zajímavou — její hloubka a vývoj (viditelný a ne, že se jen tak udál).
6) Samé kulturní odkazy: Text je plný popkulturních referencí (hudba, filmy, knihy). V malém množství může jít o milé oživení, ale tady je toho příliš a působí to spíš jako výplň než jako přidaná hodnota.
7) Vánoční atmosféra? Spíš důraz na konzum: I když je kniha prezentovaná jako vánoční příběh zasazený do období adventu, tak mnohem více prostoru zde dostává konzum a rozežranost (opravdu člověk potřebuje více než JEDEN kalendář?). To může některé čtenáře zklamat.

Shrnuto, podtrženo...
Den po dni mohl být milým vánočním příběhem, ale ve výsledku nemá s Vánocemi nic moc společného (kromě toho, že příběh vrcholí 24. prosince).

Naštěstí jsem četla e-knihu, takže jsem byla ušetřena mordování se s “rozlepováním” jednotlivých kapitol.

Během čtení jsem si lámalu hlavu nad tím, proč jsem tuto knihu v minulých letech vídala v rukou cca začínajících puberťáků. Co na této knize mohou milovat (kromě hezkých ilustrací)? Vždyť jednotlivé kapitoly (byť jsou krátké), tak jsou nudné a místo vánoční atmosféry má člověk chuť kontaktovat Grinche, že mu pomůže zlikvidovat Vánoce.

Adventní kalendář formou knihy? Hezká myšlenka... ale toto provedení bylo opravdu hrozné a za ty peníze uděláte lépe, když si vezmete jakoukoliv knihu a rozdělíte si ji na 24 částí, nebo si s kamarády domluvíte společné čtení. Ušetříte a po přečtení vám zůstane kniha v dobré kondici.

Den po dni pro mě byla první adventní knihou, kterou jsem četla. Bavilo mě číst si každý den jednu kapitolu, mělo to svoje kouzlo. Příběh byl příjemný, přesně tak akorát na adventní čas. Jen malé varování pro čtenáře, kteří jsou na knihy hákliví (stejně jako já) stránky si raději neotvírejte ručně, ale nožem. Hned první den jsem si je totiž nešikovně natrhla.

Hned na začátek si řekneme, že kniha má plusové body za hlavního hrdinu, který pracuje v knihkupectví a pak spoustu dalších za grafické zpracování (zbožňuju ho).

Samotný děj je milounký. Sledujeme knihomolku Addie, jejíž rodiče zkoumají mikroby na Antarktidě, což je dost daleko od Addie. Ta se i díky tomu rozhodla mít pro letošní Vánoce speciální grinchovskou náladu. Pak ale potká Jaxona, který se s ní rozhodne na oko chodit.

Addie to vzhledem k minulosti a reputaci přijde jako varianta menšího zla. Sledovat chemii v tomhle “na oko” vztahu bylo boží, úsměvné a milé. Všichni asi tuší, jak to dopadne, ale já jim to fakt baštila. A navíc mě po celou dobu čtení bavila (lehce kontroverzní) babička detektiv a její teorie. To nemělo chybu.

Knihu jako je Den po dni jsem na adventní čas potřebovala. Klišé, romantika a vánoční nálada kam se podíváš.

Takže suma sumárum. Máme tady YA adventní kalendář, který čteme formou Adiina deníku, vánoční atmosféra na vás z každé stránky doslova skáče (již zmiňovaná grafická stránka - jsou tu na každý den odkazy na vánoční filmy, písničky a další vánoční zábavu). To vše obohacené o kočku Sušenku.

Líbilo ! 5/5

Začala jsem knížku číst s prvním prosincem, ale skončila jsem až dnes - po Vánocích. Nápad s vánočním kalendářem se mi líbil a nějakou dobu se mi podařilo to dodržovat, jenže pak jsem měla problém se vůbec dokopat k tomu, abych to četla.
S hlavní hrdinkou jsem si vůbec nesedla, její humor byl fajn, ale to, jak všechno dramatizovala mi lezlo na nervy.
Možná jsem to zkazila tím, že jsem měla nějaká větší očekávání - hodně se o tom psalo na sociálních sítích, a to mě dovedlo k tomu si to přečíst -, ale koneckonců je to jen vánoční oddechovka a myslím, že tuhle část to splnilo perfektně.

Překvapilo mě, že se koncept adventního kalendáře dostal i k nám - to, že je zrovna od Oly, mě nepřekvapuje vůbec :). A já si ho fakt zamilovala, na mě to prostě fungovalo. Když nemáte čas na čtení, není nic lepšího než si sfouknout jen pár stránek denně. Doporučení na hudbu a filmy tomu dodá ještě větší atmosféru. Na Vánoce jsem se díky tomu naladila krásně.
Ne, není to kniha co by lámala rekordy, byla hluboká a obsahovala duševní poselství. Samozřejmě že je jednoduchá, nereálná a naivní, ale tak akorát. A já jsem vděčná, že jsem si ji všimla právě včas před Vánoci.
Jen mi přišlo zbytečné to americké prostředí.

Budu se opakovat, ale spojení čtení a adventního kalendáře je dokonalost, kterou jako čtenář potřebujete mít.
Tato kniha je oddechová a dýchá vánoční atmosférou.
Postavy jsou uvěřitelné a zamilujete si je.
Ostatní knihy od autorky můžu jen doporučit.

Knižní adventní kalendář, který jsem si naprosto zamilovala a každý den se těšila, až se pustím do další kapitoly. Tato kniha bude mojí každoroční vánoční nutností. Nádherná romanťárna, která se odehrává v té pravé cozy vánoční atmosféře. Oblíbila jsem si všechny postavy - byly totiž naprosto báječně vykreslené a popsané. Hřejivá vánoční atmosféra mě moc bavila a dopomohla k vánoční náladě. Miluji! Rozhodně chci číst další autorčina díla!