Knihy, které jsem nenapsal
George Steiner
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420745/bmid_knihy-ktere-jsem-nenapsal-bUP-420745.jpg
4
9
3
Jaké je to být básníkem, když se v sousedním domě nad svící sklání Dante nebo Shakespeare? Jaké je to milovat ve čtyřech různých jazycích? Jak by měl v 21. století vypadat základní model obecné gramotnosti? Znamenají hranice mého jazyka skutečně hranice mého světa? Takovéto otázky a ještě spoustu dalších otevírá George Steiner ve svém souboru sedmi esejů s poněkud ironickým názvem Knihy, které jsem nenapsal. Tento koryfej soudobé kulturní kritiky, patřící k jedněm z mála skutečně originálních myslitelů naší doby, v nich pojednává o tématech, která za svůj život promýšlel, k nimž podniknul přípravné studie, která však již nestihl dovést do hodnotné knižní podoby. Kdo by však čekal sentimentální tesknění nad omezenými možnostmi lidského života, ten musí hledat jinde. Steinera ani v pokročilém věku neopouští onen údiv, který stál na počátku veškerého filozofického tázání, a touha pochopit, porozumět. Kromě hlubokých a argumentačně mistrně vystavených úvah kniha zaujme i tím, že oproti jiným esejům zde Steiner nezvykle odkrývá své soukromí a prozrazuje důvěrnosti, na něž sám není příliš hrdý.... celý text
Literatura naučná Filozofie O literatuře
Vydáno: 2019 , DauphinOriginální název:
My Unwritten Books , 2008
více info...
Přidat komentář
Skvělé eseje, jedny z nejlepších, možná i tím, že se zabývají nikdy nenapsanými knihami a v tom je vždy něco provokativního, něco co dává čtenáři si ty knihy představovat ve své "dokonalosti", i když realita by asi byla poněkud fádnější. Mám rád, když mi někdo říká o tom, co zrovna četl, nebo co zrovna píše, nebo chystá napsat. Mnohdy totiž samotná představa těch děl je zajímavější než samotné dílo. Steiner umí čtenáře pro své imaginární knihy opravdu zaujmout. Doporučuji.
Eseje, které mají větší ambice než dokážou naplnit. Jsou v nich části duchaplné, ale bohužel i úplně jalové a není jich málo. Některé pasáže (například ty osobnější v kapitole Jazyky erótu) by bylo skoro lepší nepsat vůbec. Ne proto, že by byly příliš osobní nebo odvážné, ale protože jsou to prostě nesmysly.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Errata. Prozkoumaný život |
| 2010 | Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu |
| 2019 | Skutečné přítomnosti: Je něco v tom, co říkáme? |
| 2019 | Knihy, které jsem nenapsal |
| 2020 | Na Modrovousově hradě: několik poznámek k redefinici kultury |
Kniha Knihy, které jsem nenapsal je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 10x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 15x |
| Chci si koupit | 3x |
Příliš mnoho slov k popisu čehokoli, jak to umí jen filozofové. Vším tím prosvítá Steinerova sebechvála a přesvědčení o tom, jak je výjimečný. Platí to i u kapitoly Jazyky érotu, což je jakási kombinace popisu sexuálních praktik a komparativní lingvistiky. Myslím, že není žádná škoda, že ty knihy, o kterých uvažoval, nakonec nenapsal.