Kniha třesků a plesků

V detském oddělení městské knihovny v si lze vypůjčit Book od nonsense v angličtině. Vhodné pro děti jako doplněk výuky angličtiny, která se objevuje ve školkách i na prvním stupni ZŠ, má často tragickou úroveň a děti nechápou co říkají ani proč. Proč u této knihy odpadá, tak by to mohlo být jednodušší.

29.11.2020

Krásná knížečka. Na konci je popsán život a částečně i myšlení autora. Byl prostě jiný. Musím také zmínit překladatele, protože u těchto veršů vážně nechápu

02.07.2020

Pan Lear musel bejt hrozně zajímavej a fajn člověk. A velikej klobouček před překladatelem. Bravo!

28.04.2019

Knížka limericků (název není vyjasněn, odkud pochází, jsou to pětiveršové říkanky, první dvojverší se rýmuje s veršem posledním, s oddělenými dvěma kratšími a jinak rýmovanými vnitřními verši). Velmi roztomilá vtipná knížečka, o které mě hned napadlo, že ji zkusím přečíst své 7leté neteři, až přijede na prázdniny. Jsem zvědavá, jestli se jí to bude líbit.

Moje oblíbená:
Byla jedna mladá dáma v Soči,
která měla příliš velké oči.
Když je měla dokořán,
vyděsil se každý pán,
tak příšerně, že nevěděl kam skočit.

07.03.2019

Teda.. husté třesky plesky… Dobrá hra se slovíčky.

21.02.2019

Většinou se pokouším spíš o komentáře právě přečteného. Ale tady nemůžu jinak. Můj milovaný Edward Lear a geniální Antonín Přidal... A do třetice? Já tu knihu četla až dlouho poté, co jsem měla tu obrovskou kliku, a mohla (vícečetně) plakat smíchy na brněnské provázkovské inscenaci Evy Tálské. Tuhle ji dávali na Artu v rámci retrospektivní série k výročí divadla Husa na provázku. Čistá radost...

30.12.2017

„Byla jedna slečna, na jejímž čepci
sedávali lelci, vrabci a rehci.
Řekla: ‚A je to nehezké?‘
Veškeré ptactvo nebeské
je vřele vítáno na mém čepci
...
Byl jeden dědek v Addis Abebě,
který se mohl utlouct po chlebě.
Když se nikdo nekoukal
hned se po něm utloukal
až se utloukl přímo v Addis Abebě
...
Byl jeden dědek ze Sparty
terčem pro malé caparty.
Házeli kamením
což vedlo k zraněním
a špatné náladě dědka ze Sparty“

Osvěžující, radostné limeriky, které nejsou nijak třeskutě humorné (pointu aby jeden pohledal), ale to ani nemají být.
Já si Leara vychutnával po malých kouscích v průběhu čtení jiných, obvykle vážnějších knih - a docela to fungovalo jako pročištění hlavy, uvolnění myšlenek... Verše, které postrádají logiku a smysl a nemají tak vlastně žádný zřejmý účel a opodstatnění jsou totiž také důležité, myslím. Jako takový podvratný element. V jedné mé oblíbené písničce se zpívá „byť ako vtip, čo sa im pletie do kázne“ - na ten verš jsem si často při čtení Třesků plesků vzpomněl.

13.11.2017

Úžasný lék na blbou náladu - kdekoli v knize s Mikulkovými ilustracemi otevřete, tam najdete neuvěřitelně vtipné byť mnohdy úplně nesmyslné veršovánky (pardón - limeriky!). Miluji například "neklusavého" medvěda (Byl jeden dědeček v Szegedu, který jel na starém medvědu. Když se ptali: Kluše? Odpověděl suše: Je z rodu neklusavých medvědů) nebo "kanibalku" z El Pasa (Byl jeden starý muž z města El Paso, pomáhal manželce dusiti maso. Stalo se časem, že spletla s masem starého muže z El Paso). A to vše díky skvělému překladu Antonína Přidala. Mimochodem, hra Divadla na provázku (nyní Husa na provázku), která se jmenovala Příběhy dlouhého nosu vlastně sestávala výhradně z Přidalem přeložených limeriků Edwarda Leara.

23.05.2017

tuhle knihu miluji a mohu jí číst stále dokola

09.11.2016

Já tu knížku mám teď pořád po ruce a když mám chuť, tak si z ní něco přečtu.
A tak mě napadlo:
Žil kdysi Angličan, který
neměl syny ani dcery,
pro děti verše psal
a taky maloval.
Určitě už víte který.