Kniha hřbitova

9 08. března

Miluju jazyk, jakým Gaiman píše a výrazy, které používá. Vyvolávají ve mně čtenářskou slast. Vždycky, když se mi do rukou dostane nějaká jeho kniha, tak je to neskutečný literární zážitek. A tahle kniha nebyla výjimkou.
Každá kapitola Knihy hřbitova je navíc v podstatě povídkou, která volně navazuje na předešlý příběh. Mou nejoblíbenější je "Psi boží". Slečna Lupescu je pozoruhodná dáma. Ostatně většina postav si čtenáře získá. Silas, Liza, Nik a další.
Tohle dobrodružství mě pohltilo téměř vzápětí a po dočtení mi bylo smutno, protože byl najednou konce. Už žádní duchové a žádné dobrodružství. Nic. A pak jsou tu ty krásné ilustrace Davea McKeana. Nádhera, celá kniha tak tvoří naprosto dokonalý celek.

2 15. února

Vždycky mám problém se do jeho knih dostat. Ovšem po pár stránkách se do toho zase ponořím a ke konci mi málem.. No nebudu nic spoilovat. Krásná 4 z 5.

4 05. února

Krásná knížka, opravdu doporučuji. Spolu s Koralínou jsou to příjemně tajemné knížky pro děti, ale čtení si může užít každý, nejen děti.

2 29. ledna

krásne :)

3 07. ledna

I když je kniha mířena na mnohem mladší čtenáře, neskutečně mě bavila a užil jsem si stránku po stránce až dokonce. Úžasné odpočinkové čtení. Doporučuji ;)

2 15.12.2020

Na to, že je kniha určena spíše pro mladé čtenáře, tak mě naprosto dostala. Je to první dílo od Gaimana a nejspíš není poslední. Rozhodně mám v plánu se podívat i na komiks. Tuto knihu doporučuji všemi deseti všem, nejen mladším generacím.

4 28.09.2020

Moje další gaimanovka, a jmenovec Armstrongův opět nezklamal.
Kniha s burtonovskou atmosférou, která není jen pro děti (což v doslovu zmiňuje i sám Gaiman – nic ze své tvorby necílí primárně jen na děti, či pouze na dospělé, tedy kromě Amerických bohů), obsahuje kostru Knihy džunglí, střípky Mary Poppins (opět viz. doslov), jistě něco z H. P. Lovecrafta (město ghúlů – Ghulheim – má proporce pozemských měst Cthulhu), motiv dlouhé a trnité cesty z pohodlí domova zase připomene Tolkienova Hobbita, a něco málo tu snad je i z keltských mýtů.
A všechno tohle je zabaleno do pochmurného anglického kabátku s humornými prvky, který je ovšem místy trochu děravý, místy má možná až příliš konvenční střih, a místy máte i pocit, že designér mohl látku využít lépe, nebo jí i trochu přidat. Výsledný oděv je ale velice pohodlný, oblékatelný (rozuměj: čtivý), a vše doprovází atmosférou pasující ilustrace McKeanovy.

Horší, než Hvězdný prach, o mnoho lepší než Nikdykde. Díky zmíněným nešvarům ale nemohu dát čistých 5, přesto uděluji 4 čerstvě odhrabané *. Jistě se k ní ještě někdy vrátím.