Klub nenapraviteľných optimistov

14.06.2019

Tak toto by mal precitat kazdy milovnik knih.

25.04.2019

Čekala jsem bombu a ta bohužel nepřišla, v první polovině jsem se trochu ztrácela v jménech, což je můj problém, druhá půlka o hodně lepší. Za mě lepší průměr, ale za přečtení myslím stojí.

24.04.2019

Skvělá kniha o životě, lásce, nenávisti ale i úplně obyčejných věcech, graduje v dopise na rozloučenou jedné z postav, sovětského emigranta a bývalého komunisty Saši. Fakt síla, i kdyby člověk z knihy nepřečetl nic jiného, než poslední dvě kapitoly, stálo by to za to. Moc doporučuji, byť objem knihy může i odradit. Vojna a mír taky nebyla žádná brožurka....

29.03.2019

Velmi zajímavé nakouknutí pod pokličku života imigrantů východního bloku v Paříži 60. let. Klub nenapravitelných optimistů, je společenstvím lidí rozdílného naturelu, které spojuje především to, že je tehdejší francouzská společnost není ochotna plnohodnotně přijmout, ačkoliv ve svých domovinách se často jednalo o vzdělané a vysoce postavené lidi. Michel Marini si díky své předčasné vyspělosti nachází přátele mezi o generaci staršími členy, a čím více je poznává, tím více jsou mu poodhalovány jejich osobními tragédiemi nabyté životy, na jejichž základě je postavena základní dramatická složka knihy. Michel je také bibliofil, takže román je naplněn odkazy na jiná literární díla, což určitě potěší jiné bibliofily z řad čtenářů románu. Ostatně je nasnadě, že normální člověk se šestisetstránkovému románu vyhne obloukem.
Přirozená řada událostí románu je ohýbána také politickými událostmi 60. let, mezi které patří Francouzsko-alžírská válka a následný návrat Francouzů z kolonizovaného území, nebo rozdělení mapy světa na Východní a Západní blok. Výčet postav v románu se blíží padesátce, a tak mi byl velkou pomocí systém poznámek vedený na signetové stránce knihy, do kterého jsem zapisoval jména postav a jejich velmi stručnou charakteristiku. S mou rychlostí četby a kvalitou paměti bych byl bez tohoto seznamu v prdeli, respektive bych se v knize rychle utopil.

26.03.2019

Tahle kniha je jako život. Přátelství, nenávist, láska, bratrství, odloučení, šachy, vtipy, smrt, knihy, alkohol, slzy, optimismus, vyrovnanost, fotografie, mladí, moudrost, vzpomínky a hlavně smíření. Smíření se sebou i ostatními, smíření s vlastním osudem, smíření s životem.

05.03.2019

Velmi dobrá kniha. Nejprve to trochu trvá než se člověk zorientuje ve všech těch postavách, ale jak postupně se odkrývají jednotlivé dílky puzle, zjistíte že je to moc zajímavý příběh a skrývá v sobě překvapivé souvislosti. Byl to pro mě velmi příjemný zážitek si knihu přečíst, dozvěděl jsem se spoustu nových informací a můžu knihu jen a jen doporučit. Tohle se čte samo.

27.02.2019

Taková ta kniha, co má pozvolný začátek, úderný konec a mezitím tolik stránek, že se s postavami knihy sžijete natolik, že Vám po dočtení budou sakra chybět. A hlavní hrdina je se svými malými přešlapy, které k dospívání patří, sympaticky lidský.

02.01.2019

Byla jsem husa.knihu jsem si velmi přála a také nakonec dostala k Vánocům. Přečetla jsem první úvodní kapitolu (duben 1980) a nějak mně to nenadchlo. Odložila jsem knihu a přečetla ji až letos. A jsem tak nadšená. Téma,styl, atmosféra... všechno mně naprosto pohltilo. Takže ...můj vzkaz všem - nenechte se odradit počátečním popisem pohřbu. Pak je to vážně naprosto skvělé.

11.12.2018

Tak toto je výnimočná kniha, kniha ktorá ostane dlho v pamäti. Toľko rôznych ľudských osudov, emócií. Som dojatá. A pritom som bola spočiatku skeptická, keďže Michel - rozprávač mal v úvode len 12 rokov. Naozaj odporúčam.

21.11.2018

Zajímavé. Tolik nesourodých příběhů, postav a osudů spojeno v jednu knihu. Hodně toho zůstalo bez vysvětlení. Několik dějových linek bylo odvedeno do ztracena. A přesto, nebo možná proto se mi kniha líbila.

03.10.2018

"Všetci sme si rovní a všetci sa mýlime."

Keby sa dalo dať 10*, tak dám 11! To bola taká nádherná kniha! Už dávno som nemala taký požitok z čítania a chcela som aby to nikdy neskončilo, takmer 600 strán bolo málo...Neviem či Guenassia v niektorej knihe zopakuje to, čo dokázal tu, ale bola to parádna jazda. Mám rada záplavu postáv a všakovakých charakterov, ktoré sa mihajú knihou jedna za druhou, no každá je iná, svojská, zapamätateľná, vryli sa mi hlboko do srdca. Na konci som bola naozaj dojatá a velebila chvíľky strávené s týmto skvostom, ku ktorému sa určite rada vrátim.

"Žijeme zo dňa na deň. Naše predpovede, naše premyslené plány sú smiešne a hmlisté."

12.09.2018

Velmi bohatá, plná, mnohovrstevnatá kniha, nabitá emocemi a hlubšími myšlenkami a mnoha zajímavými příběhy, úžasný čtenářský zážitek! Není to čtení pro konzumní a líný typ čtenářů, kteří se chtějí při četbě jen bavit... autor zde nadhazuje spoustu témat k přemýšlení... příběh začíná pohřbem známého francouzského filozofa spisovatele, dramatika a literárního kritika, představitele existencialismu a marxismu Jeana-Paula Sartra v roce 1980, kde dojde k setkání dvou dřívějších přátel, členů utajeného Klubu většinou politických uprchlíků z východního bloku, kteří tohoto filozofa znali, jelikož čas od času navštěvoval stejnou restauraci, kde se jejich Klub nacházel. Následně je pak retrospektivně vyprávěn příběh tohoto Klubu a jeho jednotlivých členů, většinou z pohledu Michela, dospívajícího francouzského žáka Lycea, který v tomto klubu najde pocit sounáležitosti a přátelství, které mu tolik chybí v běžném školním a rodinném životě... Poslední kapitola je třešničkou na dortu a až husí kůži nahánějícím a dojemným vyústěním celého příběhu ! Úžasná kniha!

Tahle knížka mě nezaujala vůbec. Po přečtení prvních 20 stran jsem si řekla, že počkám ještě dalších dvacet, ale nepomohlo to.
Zařazení do "Přečteno jedním dechem" nerozumím.

14.08.2018

Krásná kniha, předčila mé očekávání. Bohužel nedovedu přesně popsat, proč mě tolik oslovila a čím byla výjimečná. Možná tím, že se autorovi podařilo výborně navodit atmosféru tehdejší doby? Jak pasáže ze života dospívajícího hlavního hrdiny, tak osudy emigrantů z východního bloku byly velmi dobře zpracované. Zajímavé pro mě byly i informace ohledně války v Alžíru.

11.07.2018

Klub nenapravitelných optimistů je pro mě jednou z těch výjimečných knih, které čtenář potká párkrát za život a v nichž se skloubí s příběhem jeho život, společenské okolnosti i momentální nálada. Ale popořádku. V první řadě je to úchvatný, pestrý, obohacující román plný silných témat, zamyšlení a moudrosti. Zcela přesný je ve zvoleném stylu. V příběhu Michela, vypravěče, až strohý a přitom velmi osobní. Jediná krátká kapitola, která pak stylisticky vybočuje a Michel je v ní mimo děj, je jak prásknutí bičem.
Osobní, ale bez strohosti postřehů hlavního hrdiny, jsou pak příběhy uprchlíků, které Michel poskládal nebo jsou mu vyprávěny. Čtenář je vtahován do nevyhnutelnosti prožitků. Jediné, co nás může mrzet, je, že se všem příběhům nedostalo stejné možnosti vypovídat. A opět účinek kontrastu, když je v závěru jeden příběh vyprávěn bez uvolňujícího vypravěče v ich formě a stává se z něj výkřik.
Silná kniha, u níž jsem se často zastavila a rozhlížela se po řádcích. Tato kniha je přesně tím důvodem, proč každou knihu otevírám s rozechvěním a očekáváním, protože jednou za čas se to prostě stane a já zažiji mimořádnou radost z čtenářství.

11.07.2018

Hlavní postavy Guenassiova románu mají společné, že jejich život není jednoduchý, a navíc se nemají o koho opřít. Část z nich za svůj osud do značné míry nemůže, neboť ho způsobily vnější (politické) okolnosti, což je případ východoevropských imigrantů sdružených v pařížském Klubu. Na druhou stranu Michel a jeho dobře situovaná západoevropská rodina ilustrují, že do podobné životní situace je možné se dostat i vlastními silami.

"Kolem mě bylo pusto a prázdno. Ti, které jsem miloval, jeden po druhém zmizeli, zemřeli nebo mě opustili. Možná je to moje chyba? Nevzbuzoval jsem v nich nic, co by je zadrželo. Za nic nestojím. Od těch, které milujeme, neodcházíme. Padal jsem do propasti a neměl jsem nikoho, koho bych se mohl zachytit."

28.06.2018

Také chodím po ulici s otevřenou knihou, stejně jako Michel Marini. V tom mi byl hned blízký. Kniha plná silných osudů přistěhovalců ze střední a východní Evropy i mě často donutila zastavit na rohu, abych zjistila, jak se ten který příběh pohne dál. Fotbálek, šachy, tajné služby, ideály nejen politické, knihy, hudba, první láska, rodinné peripetie, Michelovo dospívání v šedesátých letech 20. století v Paříži.
Přečteno jedním dechem.

10.06.2018

Velice dobrá kniha... na tři týdny k moři, kde chce člověk číst něco jednoduchého, nad čím nemusí přemýšlet. Jde o dílo velice nesourodé, plné různých příběhů, které sjednocuje snad jen Michel a jeho přátelé z Klubu. Tu jsme v Paříži 60. let, tu jsme v Leningradě 50. let, místy skáčeme tam a zpět. Jednou mluvíme o tom, podruhé o onom, pak zase o tom, pak o Michelovi, pak o onom... S mou velice špatnou pamětí na jména jsem chvílemi nevěděla, o kterém z Rusů se tedy vlastně bavíme. Historky byly někdy zajímavé, někdy méně. Ale nic je nepojilo dohromady. Jako by autor nevěděl, kam chce vlastně dojít. Tedy věděl, k Sašově smrti, to bylo řečeno již na začátku, ale jednotlivé historky se na sebe vršily pravděpodobně tak, jak autora napadly. Tomu odpovídá i podivný styl díla, tu tak, tu onak, tu se hrdina střídá po části kapitoly, tu mu dáme celou kapitolu...

Knihu nebudu hodnotit, žel jsem ji nedočetl. Dle místních nadšených komentářů jsem čekal '' zázrak'', nepodobný třeba Malému princi, plný hlubokých myšlenek, které nutí k zamyšlení. Ale opak je pravdou. Kniha mě nudila a v půlce jsem ji odložil, což nedělám. Každý kniha stojí za dočtení, ale zde bych se prostě trápil dalších 300 stran.