Klub divných dětí
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422847/bmid_klub-divnych-deti-7xv-422847.jpeg
4
639
168
Klub divných dětí série
1. díl >
Mila, Petr, Katka a Franta jsou divní. Nebo si to o nich aspoň ostatní myslí. Desetiletá Mila má ráda zvířata - zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte. Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, kterými rád provokuje ostatní. Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně zažijí něco, na co se nezapomíná.... celý text
Přidat komentář
Od poloviny se to nějak zvrhlo, postavy někde na útěku ztratily svou autenticitu a dál už to šlo jenom z kopce. Postava, která jediná nabízela možnost nějakého vnitřního vývoje, v tom žalostně zklamala. Nezdá se mi to jako nějaký úžasný počin.
Mrzí mě to, ale z knihy cítím prvoplánovost, tak nějak je té podivnosti od Soukupové už prostě příliš, že to pro mě ztrácí na autentičnosti.
Zvláštní, moc pěkná knížka. O dětech, ale...
Tak málo stačí, aby byl člověk označen za "divného". Třeba - že v jednom kuse čte. Jí. Nedokáže se soustředit. Je prcek. Kulhá.
Což znamená, že je jiný. Jiný než my! Chchudááák... (v rádoby empatické verzi).
V té neempatické to znamená vyhýbavost a nezájem, přinejlepším. Nebo rovnou šikanu rozličného druhu.
Líp se holt srovnáváme s fazónou "přes kopírák". Protože tak se cítíme jaksi na domácím hřišti. A víme, co čekat. Nebo si to aspoň naivně myslíme, dokud se v té naší jistotě párkrát nevykoupeme.
Kdybychom se totiž míň báli jinakosti, mohli bychom zjistit nečekané. A Petra Soukupová dokazuje, že bychom netratili.
Poslouchala jsem audioknihu. Vřele ji doporučuju.
(A knížku si dávám do své imaginární knihovny hned vedle Soběstačného).
Hnus. Depresivní kniha, která svádí děti k sebepoškozování. Na rozdíl od autorky si nemyslím, že předkládat dětem hrdiny, kteří si jen tak pořezávají nohy je super nápad.
Nevím od kolika let bych tuto knihu doporučila dětem, možná od 10? Záleží také na čtenářské vyspělosti. Rozhodně bych ji však doporučila rodičům.
První polovina byla moc pěkně napsaná, zarývající se pod kůží. V druhé polovině po společném dobrodružství čtveřice jsem si říkala, no to snad ne. Závěr mi přišel useknutý, chybělo mi nějaké dovyprávění.
U této autorky se mi hodně líbí že zmiňuje věci, které u dětí letí (pokémoní kartičky, hru Fortnite). Také jak autorka popisuje myšlenky a chování dětí i dospělých, působí to hodně opravdově.
Ale vážně, super kniha, hodnotím kladně.
Nechápu, jak může někdo tuto knihu vynášet do nebe. Já z ní měl například depku, jak se na mě nejméně z poloviny valila vlna pesimismu nebo záplava pavouků sklípkanů, kteří jsou tu často omílaní. Také jsem zíral na jeden z prvních komentářů DK. Nějaká babička z Moravy, která tuto knihu četla svému vnukovi, musela čtení často přerušovat a vysvětlovat české hovorové výrazy. Občas se pak sama ztrácela v nekonečně dlouhých, neobratných větách. Kam se poděly hezké české knihy pro děti? Ne, tato kniha není pro děti, tato kniha je především pro dospělé!
Poslouchal jsem audioknihu - skvěle namluveno. Velmi poučné pro rodiče, kteří řeší podobné problémy. Sama jsem byla dítě s poruchou pozornosti a děkuji za skvělou učitelku ,která vše skvěle zvládla.
Já ty český autoři a autorky mám fakt ráda!!!
Další skvěle napsaná kniha. Ano každý jsme jiný, jenže, když jsme jiný trochu víc než ostatní, jsme divný. Ale kdo je vlastně normální?
Kdo má patent na to, jak se mají lidé a děti chovat? Užila jsem si všechny ty divné děti a v mnohém se i našla. Já jsem naštěstí měla kolem sebe také "divné kamarádky" a nebyla jsem sama.
Všechny jsou to milující děti se svými chyby nebo nedostatky. Nesoudí druhé, ale jsou. Dělají věci tak, jak je cítí a ne jak by se měli chovat podle ostatních lidí.
Paráda, knihu moc doporučuji.
Nejsme jiní, jsme prostě divní!
Každý byl jednou dítětem a každý se někdy cítil divný a jiný. Jenže co to vlastně znamená být divný? A proč je vybočení z hlavního proudu stále považováno za něco špatného a vzbuzuje podezření, soucit, útočnost, pohrdání…? Být sám sebou je někdy dřina, ale je to mnohdy to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Každý člověk je totiž jedinečný.
Audiokniha v podání Patricie Pagáčové, Matyáše Valenty, Kristýny Podzimkové a Roberta Hájka je naprosto skvělá. Přednes těchto inerpretů je tak úžasný, že si vůbec neuvědomíte, že to jsou už dospělí herci. Obzvláště hlas Patricie Pagáčové jako Mily mě naprosto uchvátil a nejvíce bavil.
Ač je to zařazeno v kategorii pro děti a mládež, knihu si užijí i dospělí.
Doporučuji.
(SPOILER) Poslouchaly jsme se sedmiletou dcerou. Poslouchá se bezvadně. Příběh se jí líbil ze začátku, nelíbilo se jí, jak zabili ptáčka a jak se pořezali, to už bylo na ni moc divný a špatný.
Zajímavá kniha, která se mi opravdu líbila...četla jsem ji do čtenářské výzvy, jinak bych se k ní asi nedostala. Zajímavý děj a hlavně ze života...všichni jsme svým způsobem pro jiné divní :-) Od autorky je to moje první knížka a určitě ne poslední, její styl psaní se mi opravdu líbí
Autorčin styl je mi extrémně sympatický. Žasnu, jak umí vystihnout cítění, myšlení a chování postav - muž, žena či dítě. Ale u této knihy jsem se nenadchla ani jsem se nedokázala dojmout. Kniha rychle skončila a já jsem čekala mnohem víc.
Kde je hranice mezi normálností a divností. Každé dítě je jiné. Do klubu by mohl patřit každý z nás. Já jsem se strašně bála tmy a zdály se mi hrozné sny. Četla jsem tak ráda, že mi to rodiče zakazovali a odhlásili mě z knihovny. Přečetla jsem všechno,co bylo doma. A někdy to opravdu nebyly knihy pro děti. Kdo je divnější, ten, kdo čte nebo ten, kdo číst nechce? Kniha je skvělá, myslím, že se v ní najdou nejen děti, ale i rodiče.
Kniha vyprávěná očima dětí, které na okolí mohou působit divně, se četla úplně sama. Psané lehce, jednoduše, srozumitelně jak pro děti, tak i pro dospělé.
posloucháno jako audiokniha v rámci čtenářské výzvy. hezkým způsobem popsány pocity různě starých dětí, které si připadají divné a přitom...kdo v dětství a dospívání neřešil aspoň zlomek toho, že řeší některý z nich?
Zajímavá kniha.. hned mě vtáhla do děje... Řekla bych jsme každý svým způsobem divný.. a tím jsme zajímavý jako kniha
Už při čtení "dospělých" knížek Petry Soukupové jsem obdivovala její empatii a způsob, jak umí dokonale vyjádřit vnitřní pohnutky svých postav. A teď si říkám, že sama musela být divné dítě, protože jinak to není možné. :-) Dovedu si představit, že takový příběh může být skvělou terapií pro děti, které si připadají (nebo jiným připadají) divné. A rozhodně to není jen "dětské" čtení. Mimochodem jsem poslouchala, za povedené audio hvězdička nahoru.
Štítky knihy
přátelství pro děti česká literatura ze života kamarádi dětský hrdina psychologie dítěte, pedopsychologie ilustrace, knižní malba dětská dobrodružství svět očima dítěte
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha Klub divných dětí je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 870x |
| Čtenářské výzvě | 268x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 174x |
| Chystám se číst | 369x |
| Chci si koupit | 107x |
| dalších seznamech | 9x |
Jinakost a respekt. Nikoli jen tolerance. Příběh na večerní čtení pro celou rodinu. Třeba před Vánoci. Na poslouchání do školní družiny nebo nízkoprahového klubu? Dobrý počin, prima myšlenka. Jo, jde vyčíst prvoplánovost nebo lehký rozpad děje v závěru. . .
Ale kritizovat je o tolik snadnější než stvořit dobrou věc. Každý jeden malý člověk v kolektivu potřebuje podporu!