Síť přízraků
Kladivo na čaroděje série
< 7. díl >
Před pěti sty lety uzavřela čarodějnice svoji duši do svitků s kouzly a hned nato byla upálena. Nyní se vrací a chce svá kouzla zpět. Jejich současní vlastníci se jich však nechtějí jen tak vzdát. Nejenom že si na nich založili živnost, ale rovněž je známo, že má-li kouzlo změnit pána, ten starý musí zemřít. Po kouzlech ovšem pase více stran z různých důvodů. A nebyl by to Felix Jonáš, aby do toho zmatku neskočil po hlavě. Nejenže ho čekají souboje s čaroději, ale také se bude muset vypořádat s Vincencovou krizí identity, Klaudiinou touhou po dobrých skutcích a jednou pubertální holkou v nesnázích.... celý text
Komentáře knihy Síť přízraků
Přidat komentář
Začátek mě namlsal, ale atmosféra zbytku knihy se dost proměnila, z mého pohledu jeden ze slabších dílů série.
Tak toto bola opäť pecka. Hoci prvá polka knihy bola trošku nemastna-neslana, aj keď, pozor Vincenc to zachránil.
Čo sa stane keď sa objavi 500 ročne zlo a potrebuje získať zaklínadlo? S Vincenca sa stane pes s Klaudie sa stane veľmi milý a nápomocný človek, Walter je posera furt a Felix sa do toho samozrejme vrhne po hlave.
Musím povedať, že autor ma velmi prekvapil oproti Stroji času toto bola ohromná zábava, hlavne teda v divadle pri predstavách prizrakov v podaní Felixa, hold mladá Buffy, čiernobiely tarzan, či Sherlock Holmes - to sa musí človek smiať a opäť sa opakujem Vincenc ako pes (tuším s ním má autor problém, keď ho rád prevteluje, odkazujem na Kladivo 2. seria Poklad Gnómů)
Jednoducho ďalší super diel plný humoru, akcia a mágie
teda ten začátek zas byl celkem dobře sugestivně podán, trochu jsem se bála, ale pak už to byla jízda s dosti ostrou magií a psí život vysloveně pobavi, ještě že si tým vždy podá pomocnou ruku :-) Souboj vrcholící se skupinkou útočících miminek už byla třešnička :-)
Na Kladivu mne baví, jak je každá kniha jiná. Sic toto byl pro mě slabší díl, místy přeplácaný, ale se zajímavým zvratem a skvělou krizí identity, kterou si prošel Vincenc, že by ste ho s chutí přetočili na záda a podrbali na břísku, tak mne to stále baví. Tady to teda zrovna nevypadalo, že by paní magie měla nějaký trabl, tady to magično přímo sršelo.
Další parádní kousek ze série Kladivo na čaroděje. Ty nápady, co autor má, stojí za to. Kdosi sbírá svitky s mocnými kouzly a ve středu dění se ocitne Klaudie, když zachraňuje malou dceru své známé. Samozřejmě na záchraně se podílejí všichni členové týmu. Vincencovu podobu asi dlouho nedostanu z hlavy! :-)))
Tohle byl vážně skvělej díl, oceňuji ucelenou a pevnou dějovou linku; autor postupně buduje příběh, opatrně seznamuje čtenáře s poměrně velkým množstvím postav a pak to přijde - děj začne nabírat rychlost a začnou se dít věci.
Příběh je skvěle zkonstruovaný a promakaný, za mě se jedná zatím o nejlepší knížku, kterou jsem od Ondřeje S. Nečase četla.
Bavil mě svět uvnitř Felixovy hlavy, přítomnost Buffy a Benedicta Cumberbatche mi udělala velkou radost.:)
Síť přízraků osobně řadím mezi ty kvalitnější příspěvky do série Kladivo na čaroděje, ačkoliv musím říct, že takové řazení není vůbec jednoduchý úkol, celý je to dost pecka!
Kladivo na čaroděje je v mé četbě naprosto jedinečná série. Víc autorů, současný svět propojený s magií, ulítlí hlavní hrdinové, bláznivý děj, založený většinou na masakru civilistů. Nadsázka a humor, mozkový relax. Baví mě proložit si smrtelně vážné knížky právě něčím takovým.
Tenhle Nečasův díl je na rozdíl od Krutých strojů v červených číslech, ale mně se zdají dost dobré oba. U Pavlovského se řehtám nahlas, u Nečase se spíš usmívám (jen psí život je výjimkou z řečeného, to jsem si užila), ale oceňuji u něho pevnou dějovou linku a menší roztříštěnost, danou možná právě tím, že nevrší hlášky. A ještě jedna věc mi tentokrát padla do oka - slabina prvních dílů, pravopisné chyby, propadly zřejmě sítí (přízraků) :-).
Zatím jsem u žádného ze čtyř autorů nešla pod 4 hvězdy; tohle byl důstojný přechod do druhé poloviny série. Prima.
Se sérií jsem měla chvilku pauzu, takže jsem se rozhodla po tom skočit vážně bezhlavě. A ve velkém stylu. Tj mám doma zbývající díly ;)
Dějově jsem spokojená. Případ čarodějky, který se pořádně rozjede sice až někde v polovině, ale do té doby autor solidně dobře dává stejnou měrou informace, ujetosti a humor. Jenom úplně stejné pocity jako u knihy Kruté stroje ohledně celkového dojmu z knihy. Příspěvky pana Nečase v sérii zatím vážně nejsou můj top... :(
„Já...,“ pronesl Felix a praštil trubkou batole do hlavy.
„Nejsem...,“ další rána vykřesla jiskry.
„Kurva...,“ po hladké lebce se rozběhly praskliny.
„Žádný...,“ náraz zazněl víc dutě.
„Vořezávátko!“ Černá hlava se rozletěla na střepy a tělo mimina se sesulo na zem.
„Jsem Kladivo na čaroděje, bejby,“ utrousil Felix a zatočil trubkou.
Další výborný díl. Tahle série už pro mě pomalu začíná být sázkou na jistotu, že po dočtení kteréhokoli dílu mi zůstane na tváři ještě dlouho pobavený úsměv. A co mě na tom baví nejvíc, je, že i když se jedná o čistokrevný brak, tak je z každého řádku cítit, že to nepíší žádní primitivové. A Ondřej Nečas píše fakt hodně dobře. Čirá radost to číst.
„Pod nohama cítila chvění města, ten zvláštní, tiše pravidelný pohyb, jako záškuby podkožních svalů spícího zvířete, ochutnávala nohama dlažbu a ten dotyk ji naplňoval vzrušením. Síla prosakovala vzduchem.“
Kvůli poctivému plnění Čtenářské výzvy jsem své oblíbené Kladivo na čaroděje poslední dobou zanedbával. Síť přízraků mi krásně připomněla, proč mám sérii tak rád.
Objektivně patří druhý příspěvek Ondry Nečase k tomu horšímu, co série doposud nabídla. Jenže tady je laťka sakra vysoko a "horší" znamená stále zatraceně dobré.
I Síť přízraků obsahuje naprosto brilantně vymyšlené scény, které dělají z "brakové" literatury neskutečnou zábavu. Za všechny jmenujme třeba zvrhle humornou kopulaci Vincence s "okouzlující" samicí vlčáka, nebo Felixovi halušky s černobílým Tarzanem a Buffy dabované Klárou Sochorovou.
Síť nabízí dostatek tajemna a ani tentokrát není vše úplně jednoduché, jak se může zdát... i když pozorný čtenář jisté podezření mít bude. Běsnící čarodějnice mě ale nezaujala tolik, jako některé předešlé zápletky. Navíc mne trochu zamrzelo, že některé nitky příběhu zůstaly nesvázány... Co taková Marika z obálky? Že by se objevila příště?
Hláškami možná ostatní autoři včetně Nečase za demiurgem Kladiva maličko zaostávají, ale skutečně jen trochu. Chybějící hvězda je tak vlastně jen pomůcka, jak Síť přízraků oddělit od přeci jen vymazlenějších dílů série.
Zakoupeno v roce 2018 za 113,- v e-shopu Megaknihy.
Zkráceně? Opět skvělá a nahláškovaná akční jízda, která má i přes bizarní nápady stále hlavu i patu. V kontextu série jsem však viděli, že to jde ještě o něco lépe. 7. kniha a stále bez průseru... Žrádlo pro psy se ale už blíží.
Hodnocení na DK v době přečtení: 81 %; Moje hodnocení: 85 % jako 114. hodnotící.
Trošku mi trvalo se do knížky začíst, ale od třetiny to nabralo tempo chrta a jakmile tým začal hledat kouzla, tak děj chytil pořádný spád. Přišlo mi, že ač se neposunul děj "Kladiva" jako celku, tím mám na mysli třeba nějaké nové info u umírání magie, tak se mi zdálo, že je vidět posun ve fungování týmu hlavních postav a nějakých vztahů mezi nimi (nepřišlo mi, že jsou na sebe jak psi, jak v některých předchozích knížkách), byť mi chyběl trošku upozaděný Walter, ale můj oblíbení Vincenc mi to vynahradil. A posledně jmenovaného potkaly události, ze kterých by jeden dostal psotník. No a klasicky jsem vybral pár hlášek, které se mi líbily.
----------------------
"A proč je její jméno na zdi?" ptala se Klaudie, která chytala jen každé druhé slovo a snažila se neztratit kontext.
"Třeba je to vzkaz. Možná chystají sabat a ona jim nebere telefon," mínil Vincenc.
"Říkáš, že jí je pár set?"
"Ne, pár set let to je, co ji upálili. Předtím nebyla tak slavná, spíš lokální celebrita. Jako Dara Rolins před a po bouračce..."
----------------------
"Přispějte na slepé sirotky s rakovinou," ozvalo se vedle něj.
Postava, která se tam tyčila, by asi ani při nejlepší vůli nestrhala rekordy dobročinnosti, naopak by patrně většina potenciálních dárců při jejím spatření vzala nohy na ramena. Vysoký vyzáblý muž s týdenním strništěm, přes hlavu kapuci mikiny, jejíž rukávy mu nedosahovaly ani do půlky předloktí a odhalovaly několik nečitelných tetování. Na krku měl zavěšený pultík s papírovými kytičkami a kasičku, koukal přes kulaté brejličky a jeho pohled by více slušel zvolání "peníze, nebo život!"
"Vinci, co to má bejt?
"Jsem v převleku, ne? zavrčel Vincenc.
----------------------
"Vzájemně pomoct? Tím vy obvykle myslíte, že někdo udělá to, co chcete, a vy ho za to neproměníte v louži rosolu."
"Nebuďte malicherný. Jako rosol byste si koneckonců v mnoha ohledech polepšil."
"Já ovšem o tenisu nevím vůbec nic..."
----------------------
Felixovi už došla trpělivost.
"Ty lehni, nebo dostaneš náhubek. A Walter konečně vyklopí, co ví, nebo tě po zbytek týdne bude chodit venčit! Jasné?"
----------------------
"... O co, že uhodnu, kdo přijde příště."
"Hele, mě vynech, jo?" ozval se hlas Martina Dejdara. Měl svůj kostým Ozzáka, ležel na voru z lahví a pomalu proplouval řekou, až zmizel za dalším zákrutem.
----------------------
"Psi sem ale nesmějí."
"To je slepecký pes," odvětil Felix, "ti můžou všude."
Dívka několikrát přejela pomněnkovým zrakem z Vincence a zpět na něj.
"Vy ale vidíte, ne?"
"Dámo, neslyšela jste, že slepečtí psi se musej trénovat? Aby byli připravení na každý prostředí, až budou vodit svýho slepýho pána?"
"Na rozhlednu?" pokoušela se dívka o logiku.
"No a proč ne? Chcete snad upírat nevidomým spoluobčanům právo vyjet si nahoru a... nasát atmosféru stometrové výšky?"
Tenhle díl byl dost odlehčenej oproti předchozím, ale spousta vtipných postav a hlášek mě rozsekali tak že jsem to dal na jeden zátach. Kladivo na čaroděje je prostě nej...
Nějak jsem se do tohoto dílu nemohl začíst a knihu jsem tedy četl nsa hodně zátahů - samotný příběh není špatný, vtipné situace a hlášky nechybí, stějně jako akční scény a originální nápady, ale vyprávění mi přišlo trochu nepřehledné a ani rozuzlení a finální boj mne nějak nepřesvědčili.
Pan Nečas si s tímto příběhem celkem vyhrál. Ačkoliv může být zpočátku čtenář zmatený dějem, po několika stranách se to urovná a můžeme sledovat slušný a překvapivý příběh. Asi nejlepším podpříběhem byl ten s Vincecem. Jeho být či nebýt psem je povedený a nejednou jsem se zasmála.
Díl, který nepostrádal nápad ani vtip. Děj rychle ubíhal a postavy se předháněly, která udělá větší šílenost. Jen mi přijde, že se posledních pár dílů zapomíná na Waltera.
Felix a Klaudie jsou docela fajn postavičky, ale ani po sedmém příběhu nemůžu přijít na chuť těm zbývajícím dvěma, které si navíc pořád pletu - nekrofilního tlusťocha a vytáhlého milovníka Kabátů (Vincenc a Walter), Síť přízraků se nám rozmotává v tradičním duchu této bezpochyby nadprůměrné (ryze české) série, ale tím, že se děj stále odehrává pouze v té naší malé české kotlině mě už trochu unavuje a sedmý díl bude pro mě asi tím posledním. Leda by mě nakopla k dalšímu čtení povídková sbírka O krok před peklem, kterou ještě plánuji přelouskat.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Ondřej Nečas také napsal(a)
| 2019 | Noční motýl |
| 2017 | Čarodějův odkaz |
| 2013 | Kruté stroje |
| 2014 | Síť přízraků |
| 2020 | Zrnko v soukolí |

85 %


Na této sérii se mi líbí pestrost, s jakou se nám postavy, díky různým autorům, vykreslují. Opět zajímavé patálie, strhující akce a spousty zábavy.