Trosečníci řek
Jiří Nosek , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/180362/bmid_trosecnici-rek-gdv-180362.jpg
4
10
7
Kenyho VOLEJ série
< 2. díl >
Šestnáct povídek deseti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily v druhém ročníku (2012–2013) literární soutěže Kenyho VOLEJ. Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí. Deset různých autorů opět přineslo knize neuvěřitelnou pestrost. Spisovatelka Věra Nosková jela poprvé na vodu v 67 letech, jen aby se směla soutěže zúčastnit. V povídkách padají stromy, praskají pádla, kradou se rafty a mystický trosečník vodáka zmámí táhnout proti proudu až do poslední hospody. Navečer vzduch zavoní kouřem z ohňů a Duch řeky ulehne pod svou kánoi. Někde daleko v budoucnosti Poslední vodák právě našel svou první loď. Skvělé čtení na dlouhé zimní večery, i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu! Část polovina povídek již byla oceněna v literární soutěži Trapsavec. Poprvé se v ní se svou povídkou sešla většina rodiny Věry Noskové, spisovatelka a synové Jiří a Tomáš.... celý text
Přidat komentář
Knížka plná zajímavých i méně zajímavých, čtivých i méně čtivých povídek. Nicméně jsem horlivou fanynkou této soutěže, protože je pro mne důkazem, že vodáctví stále žije. A to nejen moderní způsob, který je hojně vidět na řekách, ale i vodáctví, o kterém psal Z. Šmíd v dobách minulých. Jen tak dál a velice vřele všem tuto knížku doporučuji!!
Již od útlého mládí, kdy jsem navzdory školnímu memorování objevil krásu a vznešenost Cervantesova Dona Quijota, obdivuji lidi, kteří se s dřevěným kopím rozjíždějí proti větrným mlýnům, neb jsem zjistil, že není větších válečníků. A jsem navýsost šťastný, že právě v Tobě jsem jednoho z nich poznal. Z ničeho jsi vydupal záležitost, která nejen lidem od vody zůstane v knihovnách, či knihovničkách, navíc na médiu, které nelze přepálit. Náš společný guru, Pan spisovatel Zděnek Šmíd by z Tebe měl radost. Stejně, jako ji mám já. Držím Ti palce a těším se na cokoliv dalšího z Tvého Kenyho voleje!
Honza Brož, muzikant, 2016 (sk. Devítka)
Když už je dnešní doba jaká je a lidé jsou líní nejen psát, ale i číst, je chvályhodné, že se stále najde někdo, kdo se o literaturu (ve skutečném slova smyslu) s vodáckou tematikou zajímá, stará a rozvíjí ji. Z mého pohledu jsou jednoznačně všechny tři knihy nedílnou součástí každé poctivé české vodácké knihovny a každý kdo takovou vlastní bude z povídek nadšen.
Petr Snížák Snížek, 2016 (šéfredaktor vodáckého časopisu Pádler)
Od té doby, kdy jsem dočetl poslední knížku Zdeňka Šmída, velkého guru vodácké literatury, jsem nečetl vlastně ani nenarazil na žádnou vodáckou povídku. Proto jsem se zájmem otevřel knížku „Drž hubu a pádluj!“. A hned v první povídce na mně promluvil Zdeněk, jeho styl vyprávění, metafory i použité vodácké výrazivo. Nejprve mně trochu zatrnulo: tak teď budu číst 150 stránek pseudošmída. Pak jsem se ale do Šklíbiny povídky „Teče tudy řeka“ začetl a řekl si: vlastně proč ne?! Zdeněk Šmíd na všech lidech, kteří jeli skutečnou vodu a ne jen dvoudenní sjezd kousku řeky organizovaný nějakou cestovkou, zanechal nesmazatelný otisk, tak proč se k tomu nepřiznat i ve vlastní tvorbě. Navíc v dalších povídkách už jsem na to zapomněl a co nová povídka, to další příjemné překvapení. Povídky psané podle skutečných zážitků na vodě střídaly příběhy vzniklé jen v bujné fantazii tvůrců. No a právě ta různorodost způsobila, že jsem se na každou další povídku začal těšit. Tak člověk při čtení někdy zažívá dèja vu, chvílemi se zase přistihne, že si pod jednou z postav představuje konkrétní holku, kterou by zase někdy rád potkal, nebo se vrací do dob, kdy hltal romány o kapitánovi Flintovi a podobných exotech. Shrnuto: Kenyho VOLEJ je skvělý počin, vodáci pište a „LIDÉ ČTĚTE!“
Zdeněk Junek, 2015 (režisér legendárního prvního vodáckého filmu "Statisticky průměrný vodák")
Kenyho volej je pro mě signálem, že vodáctví žije. Kde by byly vzpomínky říčních vlků, krásných háčic a další vodácké havěti, kdyby nevznikla úžasná Pígova iniciativa. A tak díky jemu a těm vodákům, kteří jsou obdařeni darem literárním, máme možnost se zatajeným dechem číst příběhy autentické, tak jak je napsal sám vodácký život. Ať jich je co nejvíc a přináší nejenom radost, ale i zachycení toho, jaké to na vodě opravdu je.
Míla Pražák, 2015 (zakladatel Padlo.cz, Dronte.cz a Vodáckého muzea ve Zruči n.S.)
Kenyho volej – literární soutěž v oblasti vodácké povídky, kterou píší zpravidla autoři, kterým je téma povídek životním motem, než jejich literární ctižádostí.
Trampové mají Trapsavce, Vodáci Kenyho volej a dohromady mají vždy jedno společné – lásku k přírodě, k vodě, lásku k člověku, k přátelství. Při společných prožitcích jsou prověřována letitá přátelství, jsou rozděleny nerozlučné dvojice a nové se tvoří, je zde kormidelník a jeho háček, je zde loď a řeka a výzva . . .
V době, kdy mladší generace má spoustu přepychových hraček a je obklopena technologiemi, kde virtuální realita vítězí nad tou pravou skutečností a které hodně berou a málo dávají, je podobná kniha takovým malým zázrakem.
Bohužel je novou generací vše nové kolem nás bráno jako standard a mobilní telefon, tablet či sociální sítě vnímají, že tu byly odjakživa, ale ti z Vás, kteří ještě pamatují jak voní seno na podhorských lukách, znají večery plné hvězd a oči jim neslzí jen od kouře ohýnků, ti všichni ví své . . .
Pro tyto kamarády jsou napsány povídky, aby při dlouhých zimních večerech mohli vzpomenout na léto, řeky, les, ozvěnu kytar od večerních ohňů, šum deště . . .
Povídky knih Trosečníci řek a Drž hubu a pádluj jsou střípky zážitků z cest, z vodáckých akcí, psané lidmi, kteří jsou jen romantickými dušemi a možná poslední vodáckou či trampskou generací. Mnohdy perem neumělým, ale o to upřímnějším a nemyslete si, že zde nenajdete krásu slova. Ba naopak,čtete a spolu s autory pijete lačně mléko mlh pod jiskřícím vesmírem s šálou Mléčné dráhy . . .
Pokud patříte k lidem, kteří nezapomněli jak hřeje letní slunce, chladí voda z řek a povzbuzuje rum, když Vás zima roztřese, pak si povídky určitě rádi přečtete, i když nenarazíte na složité zápletky, litry krve či dramatické přestřelky.
Najdete zde něco o lidské duši, snech a přáních, která se dneska zdají být tak naivní . . . a přesto se pro mnohé z nás staly životním krédem . . .
PS:
Až vlasy nám odbarví nebeskej král a vrásky nám počmáraj´ kůži, svý holce dej pusu a řekni "jdem dál" a na pádlo polož jí růži . . .
Štítky knihy
Část díla
Kniha Trosečníci řek je v
| Přečtených | 12x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 1x |
Lepší než první díl. Až teď jsem si všiml drobné legrácky v podobě Prvního a Posledního vodáka.