Když vyhraje Rusko: Možný scénář
Komentáře knihy Když vyhraje Rusko: Možný scénář
Přidat komentář
Kniha Když vyhraje Rusko od Carlo Masala mě velmi příjemně překvapila. V podstatě jde o psanou formu žánru wargame. Tedy scénářovou simulaci možného vývoje, která má čtenáře donutit přemýšlet, ne uklidnit.
Není to text postavený na negativismu nebo volání po válce. Naopak. Autor předkládá jeden konkrétní scénář, který není nevyhnutelný, ale zároveň rozhodně není nereálný. Je to varianta budoucnosti, která může nastat v případě, že Západ selže v odhodlání, podcení situaci a utopí se ve vlastní naivitě.
Masala působí dlouhodobě jako velmi kompetentní komentátor bezpečnostní politiky a tato kniha to jen potvrzuje. Je srozumitelná, přímočará a nutí čtenáře konfrontovat se s nepříjemnými otázkami.
Je samozřejmě fér dodat, že wargame scénáře mohou mít i pozitivní varianty, kde Západ situaci zvládne a dosáhne svých cílů. Jenže právě tyto scénáře nejsou v současné situaci tím, co nutně potřebujeme slyšet. Daleko důležitější je být schopen podívat se na nepříjemnou, ale možnou alternativu.
A v tom je síla této knihy, která nutí přemýšlet o budoucnosti, kterou bychom raději ignorovali.
Nebylo to jednoduché čtení. Ne, není to napsané špatně, naopak je to napsáno jasně a svěže. Nejednoduchost četby spočívala v tom, že se to jednou může stát, autor je bohužel velmi dobrý odborník i prognostik.
Smutné, varující, ale bohužel realistické. Tak to na mě po dočtení působilo. Tuto stručnou, ale výstižnou knihu německého autora, která už se dočkala v Německu i jinde několika vydání, určitě doporučuji k přečtení, promýšlení - a nejlépe i k přijetí konkrétních kroků a opatření, nakolik je to možné.
"Putin je tedy přesvědčen, že diktatury vydrží válčit déle než demokratické společnosti – a očividně to není domněnka úplně scestná. Čím déle se válka protahuje a čím menších vojenských úspěchů Ukrajina dosahuje, tím větší díl obyvatelstva v řadě zemí pochybuje o tom, zda je taková podpora smysluplná. A čím větší dopad na Evropu protiruské sankce mají, tím méně lidí projevuje ochotu dál podporovat jejich platnost. V několika zemích z tohoto ochabnutí politicky profitovaly extrémně pravicové a zčásti i levicově populistické síly, jelikož učinily cenu za tuto válku tématem volební kampaně. A poněvadž bylo mezitím patrné, že přijímání ukrajinských válečných uprchlíků propagandisticky instrumentalizují zdaleka ne pouze tato uskupení, vyznívají naznačené společenské spory související s dalším přílivem uprchlíků v mém scénáři plně realisticky."
Must-read pro každého, kdo uvažuje, jak to s námi v horizontu 5 let dopadne.
Není to jednoduché čtení, ale za pár hodin to dáte.
Desivo realistická prognóza. Viackrát som sa pri čítaní musel presviedčať, že nečítam aktuálny novinový článok. Autor v knihe okrem iného poukazuje na nečinnosť západu ktorá vedie k tomu, že mier na Ukrajine podľa ruského scenára by bol veľkým rizikom pre celú Európu. Kým je vojna, aspoň sa diskutuje o posilnení európskych armád, o ich bojaschopnosti, zbrojení atď., hoci reálnych krokov je málo. Je možné, že po dosiahnutí mieru sa o tom postupne prestane už aj diskutovať.
NATO má nakročené k tomu, aby sa zaradila vedľa OSN ako ďalšia nefunkčná inštitúcia. Už len naivný človek si môže myslieť, že článok 5 bude niekedy aktivovaný. Ak Rusi neurobia chybu typu, že zbombardujú Londýn alebo New York (na čo asi nemajú prostriedky) a ostanú pri salámovej metóde, tak im bude v zmysle hesla "Mier našej dobe" prechádzať všetko.
K uveriteľnosti mám len dve malé výhrady. Putin v najbližších rokoch určite dobrovoľne neabdikuje. A neexistuje, aby Trump za 3 dni nezmenil názor, navyše jeho reč bola na môj vkus až príliš súvislá. Akoby sa autor bál, že ak by to písal pre Trumpa typickým jazykom (big, beautiful, huge, ...), tak by text skĺzol do paródie. Čo tiež samo o sebe veľa vypovedá o dnešnom svete. A tak som Trumpovu záverečnú reč z knihy dal preložiť AI do Trumpovčiny a výsledok bol dokonalý, odporúčam vyskúšať.
Vzkaz v lahvi - Estonsko 2028. O stejných vzorcích ruské agrese a stále stejné nerozhodnosti Západu
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium

85 %
74 %
Když vyhraje Rusko: Možný scénář
„Za ruské vítězství ostatně považuji už fakt, ponechá-li si agresor území, která v současnosti okupuje. Přesto může být Ukrajina leckomu ukradená. A leckdo si nejspíš v duchu říká: Pokud tahle válka skončí, je to jenom dobře – zavládnou zase normální poměry. Dejte Rusku, co chce, a bude klid. Opravdu? Vážně tu jde jenom o Ukrajinu? A co když představovala pouhý začátek? Co když se teď ve skutečnosti hraje o liberální uspořádání našeho světa, jenže my před riziky znovu zavíráme oči? Jak by takový vývoj mohl dopadnout – takovou otázku si klade scénář rozpracovaný v této knize.“
Název i anotace hovoří zcela jasně a prozradí vše podstatné. Krátká knížečka zkoumá jeden z pravděpodobných hypotetických scénářů dalšího vývoje bezpečnostní situace v Evropě. Autor pracuje s jedním z možných, teoretických, nicméně realistických scénářů, koncept se objevuje opakovaně a v bezpečnostních kruzích je mu přikládána vysoká důležitost a je brán jako zásadní hrozba. Rusko hraje dlouhou hru, plán je jasný a cíle také, alespoň pro ty, kdo je chtějí vnímat. Krátkodobým cílem je testování soudržnosti a bezpečnostní destabilizace NATO, Evropy a Západu, jako úhlavního ideologického nepřítele. Dlouhodobé ideologické cíle jsou pak mnohem více velikášské, megalomanské, mesianistické, zahrnují rozvrat a úplnou porážku Západu, ovládnutí Evropy, a ani tímto to vlastně nekončí. Jakkoliv nesmyslné a zdánlivě nerealistické z pohledu Západu se tyto cíle současného vedení Kremlu mohou zdát, jak neopomene upozornit autor, a stejně tak mnozí jiní, vycházejí z hlubin ruské imperialistické ideologie, zahrnují vlivy překroucené verze historie, patologické a iracionální pocity ohrožení, civilizační mise, spasitelské sny, národní mýty, a nelze je uchopit ani pochopit pomocí racionálních argumentů a rozumových úvah.
Scénář akce je mimořádně realistický, autor pracuje s aktuálně známými a uvažovanými bezpečnostně-politickými hrozbami a eskalačními koncepty a schématy, např. vnitřní destabilizace frontových států NATO, „zelení mužíčci“, „ochrana práv ruskojazyčných menšin“, „salámová metoda“ záboru území, provokace, testování reakcí, využití řízené migrace k odvedení pozornosti a odčerpání zdrojů, odvedení pozornosti na opačné straně světa využitím spojenectví s jinými gangsterskými státy, zrada spojence. Samozřejmostí jsou pak aktivní opatření, agresivní psychologická válka předcházející samotné vojenské akci, brutální ale i dlouhodobé dezinformační kampaně, hybridní hrozby, sabotáže, atentáty. To vše je v textu umě spojeno v hrozivý politicko-vojenský thriller, který však neradno považovat za nevinnou fikci.
Kromě té spekulativní stránky autor vystihl naprosto perfektně, domnívám se, ještě jeden fakt. Totiž to, jak má Rusko své nepřátele naprosto dokonale přečtené, přesně ví, co dělat, jak se jednat, jak se chovat, co říkat – jak „lhát“ – ano, přesně takto, aby působilo „konstruktivně“ a „mírotvorně“. Jak tvořit svůj vlastní obraz v očích Západu. Utrácí enormní prostředky ke studiu svých ideových protivníků – Západu. A nemenší částky alokuje k provádění aktivních opatření proti Západu. A Západ? Ten o Rusku z větší části stále nic neví, přes staletí kontaktů a vztahů, přes desetiletí otevřeného nepřátelství během studené války, přes varování historiků a odborníků, přes stovky a tisíce odborných knihy a textů, po současnou situaci a ruskou agresi na Ukrajině, Západ stále přežívá v ignoranci a naivitě, v jakési (dez)informační bublině nevědomosti a nezájmu. Myslím, že tohle jsme hrubě podcenili a zaplatíme za to.
Budoucnost samozřejmě odhadnout nelze, může se odvíjet takto, nebo zcela jinak. Kniha rozhodně nemá za cíl čtenáře vystrašit, je to přesně naopak, cílem je se připravit, posílit odolnost a schopnost této hrobě čelit, vyzbrojit se, sjednotit se. Jak se říká, „kdo je připraven, není potom překvapen“. Hrozba je to reálná, jakkoliv naneštěstí stále existují mnozí, kteří se snaží situaci zlehčovat, odmítat, ignorovat nebo zesměšňovat. Z hlouposti, z naivity nebo ze zaprodanosti, historie k nim nebude shovívavá. Text je čtivý, psaný lehkým reportážním stylem, kniha je krátká, nicméně poskytne zcela zásadní vhled.
Na závěr nezbývá než oprášit související a nesmrtelné: „Si vis pacem, para bellum.“
Knihu doporučuji.