Když se zvěrolékař ožení

7 31. května

To je balzám na duši dnešní uspěchané a s ničím nespokojené době. Stačí se při čtení nadechnout a cítíš vůni venkovské Anglie třicátých let. Prostě úžasná knížka.

11 06. února

Své dětství jsem prožil na malé vesnici pod Železnými horami (Česko-moravská vrchovina). Už odmala jsme byli obklopeni spoustou domácích zvířat. Měli jsme snad všechno, co mělo dvě, nebo čtyři nohy. Kromě koňů, ale ty zase měl otec kamaráda a spolužáka.
Osud mě časem zavál více do světa a domů jsem se vracel jen na delší volno, či prázdniny. K příběhům pana Herriota jsem se tak dostal během letních prázdnin na vysoké. Měl jsem tehdy zcela jiné literární hrdiny. S pilotem Pirxem jsem létal k mrakům Magellanovým, nebo obrážel futurologické kongresy, opuštěným městem na liduprosté Zemi jsem běhal s inteligentními psy, nevěděl jsem, jestli pondělí začíná v sobotu, nebo sobota v pondělí, chytal a krotil jsem neposlušné a pokažené roboty, s počítačem HAL-em jsem řešil zásadní otázky lidstva, neustále jsem hledal 9 miliard božích jmen, z prava i z leva se vyhýbal jedovatým slinám trpělivých Trifidů, s klidným a tichým Rámou sledoval hemžení na nedaleké modré planetě a na všechny otázky dostával jen jedinou odpověď - 42 !
Svět Herriotova zvěrolékaře byl zcela odlišný, ale snad se mi v hlavě přepnula a aktivovala nějaká pojistka se zážitky z dětství a já jsem byl nadšen příběhy plnými nekonečné a hluboké lidskosti (vlastně zvířeckosti). Pokračoval jsem knihami "To by se zvěrolékaři stát nemělo" a "Zvěrolékař mezi nebem a zemí".
A hodnocení ? Jak jsme říkávali ve škole : Koule, šajba, nebo "letí, padá, krouží", zkrátka za 5 !

7 30.12.2021

Jedno z největších lákadel prázdnin u babičky byla spousta povídek od Herriota. Když se zvěrolékař ožení nabízí, podobně jako ostatní knihy, milé, nostalgické a tak nějak kouzelné vyprávění z obyčejného života obyčejného zvěrolékaře.

6 26.11.2021

Krásně, lidsky, vtipně, rozumně a bez obtížných vědeckých slov podán příběh začínajícího zvěrolékaře. Velmi oceňuji, že autor několikrát zmínil válku a své působení v ní, ale vždy odkázal na fakt, že toto je kniha o jeho počátcích práce veterináře a o válce bude psát jindy a jinde. Plný počet!

3 18.11.2021

Příjemné oddechové čtení, někdy veselé, někdy smutné. Milé pohlazení na duši.

2 17.11.2021

James Herriot opět nesklamal... ostatně jako vždy! Nejvýjmečnější autor, nejen své doby!

1 19.09.2021

Ze začátku jsem se nemohla dostat do čtení, měla jsem asi příliš velké očekávání dle hodnocení. Ale brzy jsem se začetla. Kniha je plná šťastných i smutných konců, celkově hodnotím jako milé čtení.