Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý
Petra Hülsmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419871/bmid_kdyby-to-bylo-tak-snadne-delal-by-t-Ecx-419871.png
4
129
43
Tak s tím učitelka hudební výchovy Annika rozhodně nepočítala: Jako z čistého nebe byla přeřazena z krásného vysněného Wertherova gymnázia na školu v absolutně nejproblémovější končině města. Nejenže se zdejší žáci věnují mnohem víc internetu než domácím úkolům – ale děti, které se přihlásily na Annikou založený muzikálový kroužek se zdají být naprosto bez talentu. Ale kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý. Annika se nevzdává a obrací se s prosbou o pomoc na svou dávnou lásku Tristana, který se stal mezitím divadelním režisérem. Pomáhat jí bude ovšem i soused Sebastian. Od té chvíle se ale nehraje jen na jevišti, ale i před ním, a zmatek den ode dne narůstá.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)
Originální název:
Wenn's einfach wär, würd's jeder machen , 2018
více info...
Přidat komentář
Příběh učitelky z Hamburku, která je nucena přejít z elitní školy na školu problémovou a aby toho nebylo málo, řeší kterého muže za dvou možných zvolit za toho svého ,, partnera snů¨.
,,Kdybysme neměli svoje sny, co nám zůstane? Pak bysme neměli už vůbec nic."
Tak myslela jsem si že to nedám, ale v půlce se to rozjelo a byla sem vtáhnuta do děje a zajímalo mě kterého si vybere a jak dopadne muzikál...
Kdyby bylo tak snadné zavděčit se každému čtenáři, dělal by spisovatele každý - u mě se to tentokrát moc nepotkalo, bohužel. Bylo to opravdu moc předvídatelné, místy se to navíc trochu táhlo a Anni mě občas docela štvala. Když si tak zpětně promítnu děj, stačilo přečíst pár kapitol na začátku a pár na konci. V tom kontextu je 500 stran celkem dost a kdyby jich bylo polovic, děj by plynul rychleji a knížka by byla čtivější. Ale kdo rád čisté romanťárny s hepíkem, bude spokojen.
Téma mockrát popsané, ale dalo se to přečíst. A samozřejmě dobrý konec, za to ještě půl hvězdičky.
(SPOILER)
Učitelka hudební výchovy Annika, pracovala na prestižním gymnáziu v Hamburku. V den jejích 27. narozenin přišla na ni rána jako z nebe. Dostala výpověď a přeložilii ji na gymnázium v nejproblémovější čtvrti. O té škole věděla, že tam chodí samé problémové děti z chudých nebo špatných rodin alkoholiků či narkomanů. Bylo to pro ni jako zlý sen.
Vzchopila se a umínila si, že cestu zpět na svoje gymnázium si vybojuje. Chtěla založit muzikálový kroužek, nacvičit s dětmi muzikál, přihlásit je do soutěže, a pokud dostanou hlavní cenu, její bývalý šéf si ji zavolá zpět.
Měla to pěkně vymyšlené. Situace jí nahrávala. Děti v její třídě ji začaly brát, její kolegové se s ní spřátelili, doma měla v bytě spolubydlící kamarádku a dva sympatické sousedy, mladé muže, se kterými se také skamarádila. Zvláště dobře si rozuměla se Sebastiánem.
Pro její projekt bylo potřeba moc lidí a zanícené děti, aby rády nacvičovaly. Jenže potřebovali divadelního režiséra. Ač nerada, oslovila svého bývalého spolužáka Tristana, do kterého byla celé roky na střední škole zamilovaná. Děti jí pomohly ho zpracovat, i když původně se tomu bránil.
Annika se mi líbila s jejím odhodláním a zanícením pro práci. Byla svědomitá, ale naložila si toho na sebe hodně. Do toho se jí zamísil citový život. Chtěla pro děti to nejlepší, ale pociťovala frustraci, když se něco nedařilo a ona to zlé nemohla změnit. Vyčítala to pak sama sobě, že není schopná pomoci dětem, často proti jejich rodičům. Když se věci nedařily jak chtěla a jak očekávala, byla schopná hodit flintu do žita.
Kniha se mi nedařila dost rychle přečíst, ale ani jsem ji nechtěla odložit, protože jsem ji četla v rámci čtenářské výzvy. Pro mne to bylo dost těžké čtení, navíc cca 500 stránek. Něco mne tam zaujalo, ale těžko jsem se vžívala do teenagerské mluvy, s jejich pro mne neznámou a nepochopitelnou slovní zásobou. Za mne tři hvězdičky.
Začala jsem číst v létě (po knihách Čokoládový průšvih a Život udeří, kam se mu zachce), ale už jsem asi byla moc přeslazená a navíc mě tam jakožto člověka z oboru štvaly nesrovnalosti - jakože např. učitel nastupuje na novou školu v 1. školní den, aniž by se tam kdy před tím byl podívat, hned ten den učí apod. No... Můj problém :-D Minulý víkend mě přemohl moribundus, byla jsem nucena k odpočinku, tak jsem po knize sáhla podruhé a dočetla. Oddechové čtení, přesně to jsem potřebovala. Kdo je naladěn na červenou knihovnu, ten bude spokojen :-)
Nebavila mě, nechce se mi číst přes 400 stran nudy, tak odkládam a vracet se k ní nebudu.
Na toto tema je zpracovanych rada filmu.. ucitel na skole plne beznadejnych pripadu.. ale pisemna forma je proste mnohem lepsi a zabavnejsi. Sice spousta klise atd., ale i tak me knizka bavila.
Hlavní postava mi přišla sympatická, ale jinak mě to nezaujalo. Cca na 50. straně odkládám.
Čokoládový průšvih se mi líbil o něco víc. Trochu roztahané, vadilo mi trochu,jak byla hlavní postava ukňouraná. Jinak romantická oddechovka
Prostě jsem začala číst a nemohla jsem přestat. Musí to být krásný pocit, když vidíte, že vaše práce má smysl. Chce to ovšem věnovat se tomu na úkor svého volného času, a to mi připadá, že u dnešních učitelů chybí. Aspoň u většiny, odučit a domů. No možná, že to není ani v Německu. V každém případě mě knížka nalákala k návštěvě Hamburku. A ten recept na konci knihy určitě vyzkouším.
Dala bych tak 3,5 - bylo to hezké, ale na mě tam bylo až příliš mnoho podobností s filmem Fakjů pane učiteli (divadelní kroužek, škola s mizernou pověstí, žáci, kteří si nevěří a nakonec se pozvednou na duchu). Čokoládový průšvih byl za mě lepší.
Musím říct, že mě autorka opět nezklamala. Je to od ní moje čtvrtá kniha (ostatně tohle je čtvrtá v pořadí, co u nás vyšla), kterou jsem četla a opět se mi příjemně četla a bavila mě. Na autorčiných knihách se mi hodně líbí jedna provázanost v konkrétní (vedlejší) postavě, která vždy když se objeví, pronese nějaká moudra nebo věty k zamyšlení.. Přijde mi to milé a takové netypické "pohlazení po duši." Jak jsem se už mohla přesvědčit na předešlých knihách, autorčin styl psání mi sedí a její postavy si povětšinou oblíbím a některé mi rovnou přirostou k srdci a já s nimi prožívám děj (takzvaně) "do posledního dechu". Ne, že by tu někdo umíral, naopak. Jedná se romantický příběh, který je možná lehce předvídatelný. Ovšem troufám si tvrdit, že zrovna v téhle knize, není ta linka "lásky" to nejdůležitější. Spíše Anniky cesta k jejím novým žákům na nové škole a také její vlastní poznání samu sebe a jiných hodnot, než na které byla zvyklá. Protože: "kdyby to bylo tak snadný, dělal by to každý" a "někdy nemůžeš udělat nic jiného, než jít dál"...
Když jsem se na instagramu ptala, jestli autorku lidé znají, tak spousta odpovědělo, že ne, cožje za mě velká škoda. Autorka píše skvělé oddechové romány, které jsou na léto úplně ideální. A i když mám radši její předchozí knihy, tak můžu doporučit i tuhle.
Styl psaní autorky mi sedl už v předchozích knihách. Píše poutavě, zábavně a odlehčeně (i když přiznávám, že 500 stran na román ze současné doby je poměrně hodně a občas se to tedy táhlo a ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla). Postavy, které nám tady autorka představuje jsou sympatické, své, zábavné a hlavně realistické. Ze začátku jsem se bála, že mi hlavní hrdinka poleze mírně na nervy, protože byla poněkud otravná, ale to se (díkybohu) během čtení následujících kapitol lepšilo.
Romantická linka byla sice občas dost klišé, ale byla milá, pomalu se rozvíjející a uvěřitelná. Takže s ní jsem byla hodně spokojená.
Co se mi na autorčiných knihách líbí je také vzájemné propojení jejich knih (ale nebojte, není to tak, že byste museli číst všechny její knihy). Taky je super, že v některých knihách najdete recept na zmiňovanou dobrotu v knize (yup, jsem na to jídlo ujetá :D). A obálky jsou fakt povedené.
Myslím, že ve svém žánru jsou to velmi dobře napsané knihy, které určitě stojí za přečtení. Takže pokud hledáte milou oddechovku, tak běžte do toho.
Zdánlivě obyčejný příběh mladé učitelky která je nucena opustit pohodlný život na prestižním gymnáziu a začít nový školní rok na škole na periférii s nejhorší pověstí . Zpočátku musí bojovat s naprostým nezájmem studentů o cokoli a proto napne všechny síly na to jak najít způsob moci se vrátit do svého poklidného života. Moje třetí kniha potvrdila že tato autorka psát umí a ještě navíc skvěle zapojuje do příběhů samotný Hamburk .Doporučuji a autorku si přidávám do oblíbených.
Čtivá romantická oddechovka. Občas se děj trochu táhl, ale téma bylo zajímavé a aktuální.
Tato nová knížka od Petry Hülsmann naprosto dokonale splňuje vše, co očekávám od kvalitního romantického příběhu pro ženy - je čtivá, originální a především seznamuje čtenáře s aktuálním společenským problémem.
I v tomto příběhu se s hlavními postavami podíváme do zajímavých uliček Hamburku a také na jednu střední školu ve vyloučené lokalitě města.
Romantický příběh čtenáři lehkou formou představuje veškeré klady, zápory i specifika práce (nejen) středoškolského učitele ve vyloučených lokalitách. Knížka lze vřele doporučit všem, které zajímá (nejen) speciální pedagogika a práce s dětmi z vyloučených lokalit nebo sociálně slabších rodin.
Knížce lze samozřejmě vytknout předvídatelný děj a řadu generalizací či klišé, ale to prostě k tomuto žánru patří.
Knížku hodnotím 5/5 ⭐️a vřele doporučuji k přečtení
Štítky knihy
láska milostné romány německá literatura Hamburk
Autorovy další knížky
| 2018 |  Čokoládový průšvih |
| 2015 |  Čmeláci v srdci |
| 2018 | Život udeří, kam se mu zachce |
| 2020 | Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý |
| 2021 | Život není skákací hrad |
Kniha Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 181x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 161x |
| Chystám se číst | 116x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 1x |
Kniha je čtivá. Klasický romantický příběh, který v sobě ukrývá moc pěkné pasáže o cílech, sebedůvěře a odhodlání to nevzdat. Je důležité umět odpouštět staré křivdy a jít v životě dál.