Kdo po Žižkovi? - Životní příběh Prokopa Holého řečeného Veliký

30.12.2021

Stručný přehled o husitství po smrti Jana Žižky, přehled hlavních událostí, seznam důležitých osob a bitev. Je to pouze krátké - stručné shrnutí - nic víc nečekejte!

02.06.2020

Docela pěkné čtení, jen mi to přišlo krátké. Zbytek knihy vyplnili informacemi. To se mi moc nelíbí. Myslela jsem, že si hezky počtu. No, zklamalo mě to! Jako by už pan Bauer ztrácel dech a chtěl pořád více. V poslední době se mi přestává líbit. Je to škoda.

30.03.2020

Musím konstatovat, že toto je vůbec nejhorší publikace z období husitských válek, jakou jsem kdy četl. Podle toho, co jsem pochopil, jde o jakýsi pokus o výcuc z knih Prokop Veliký od Josefa Macka, patrně knihy Velké dějiny zemí Koruny české V. (snad i Lipanská křižovatka) od Petra Čorneje, Palackého Dějin národu českého v Čechách a na Moravě a sem tam nějakého toho pramene. To by ve skutečnosti ani tolik nevadilo, nicméně pan Bauer, ač to patrně není jeho první kniha z tohoto období, zde získaná fakta naprosto deformuje a k vrcholu všeho čerpá také z české wikipedie. Jeho informace jsou pak často jak chybné, tak neúplné, což obraz Prokopa Holého a celé husitské revoluce zcela deformuje, ne-li dehonestuje. Jen pro ilustraci: na straně 43 uvádí, že se tažení k Tachovu zúčastnilo asi 1000 anglických lučištníků. Toto je samozřejmě chyba převzatá z wikipedie. Angličtí lučištníci měli být nasazeni při tažení v roce 1431, které vyvrcholilo bitvou u Domažlic, na bojiště husitských válek však nikdy nedorazili, neboť záhy po svém shromáždění byli odeslání k obraně anglických zájmů ve Francii. I další informace v knize jsou vesměs polovičaté, autorovy názory postrádají větší hloubku a jsou formovány pouze jednoduše, jelikož jeho znalost předmětného období je jen povrchní, nikoliv zevrubná, jak je pro sepsání podobného díla třeba. Nejvíc mě asi dopalovalo, že v místě, kde si odborník troufne použít slova „s největší pravděpodobností“ tam si je pan Bauer jist absolutně. Z těchto důvodů na mě celý tento pokus působí jako narychlo slátaný historický kompilát, jehož účelem je ve vhodný čas zaplnit police knihkupectví komerčně aktuálním dílem, aby autor a vydavatel, co nejsnazším způsobem nadělali rychlé peníze. Nemůžu si pomoct, ale musím uvést, že k šestistému výročí husitské revoluce vyšla i biografie Jana Žižky, kterou zpracoval renomovaný historik Petr Čornej. Jestliže bych měl tato díla srovnávat, tak to neudělám, protože historiografická, obsahová a kvalitativní úroveň Černejova Žižky porovnání s touto monografií v žádném případě nesnese. Závěrem mi tedy nezbývá než konstatovat, že nikde neplatí více než v tomto případě pořekadlo: „ševče, drž se svého kopyta“. Pokud chcete utratit peníze za knihu zabývající se životopisem Prokopa Holého, tuto záležitost doporučuji vynechat, připlatit si pár stovek a zakoupit si již zmiňované Velké dějiny zemí Koruny české V. nebo čtyřdílnou Husitskou revoluci od Františka Šmahela. Ale abych nebyl kritikem na plný úvazek, musím uznat, že autorův styl psaní je poměrně lehce stravitelný, text sám o sobě se tedy poměrně snadno čte, a proto dávám o jednu hvězdu víc, než bych normálně dal. Domnívám se, že autorovi by víc úspěchů vynesla tvorba v oblasti beletrie než pokusy o faktografii.