Každý něco tají
Andrea Sedláčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356620/bmid_kazdy-neco-taji-0BI-356620.jpg
3
74
20
Vychází 19.10.2017 - velký knižní čtvrtek. Známá filmová režisérka (mj. Musím tě svést, Fair Play) vstupuje podruhé na pole literatury. Po úspěšném „románu ze svého života“ Moje pařížská revoluce (2014) nyní přichází s „románem ze společnosti“ Každý něco tají. Příběh z prostředí filmových herců a jejich všedních i svátečních dní nabízí nejen poutavé a napínavé čtení, ale klade také otázky, v jaké společnosti žijeme a jaké etické mantinely jsme schopni svému jednání klást. Čtenář bude vtažen do děje, kde se dobrá vůle náhle obrátí v pomluvu, kde ochota pro někoho něco udělat může být lehce zneužita. Známá herečka Lucie musí sehrát svůj osobní zápas nejen s bulvárem, jehož se stane obětí, ale i s nedůvěrou svého okolí a nakonec hlavně sama se sebou. Andrea Sedláčková znovu dokazuje, že se stejným citem a bravurou, s jakou točí filmy, je schopna napsat příběh, od něhož se nebudete moci odtrhnout.... celý text
Přidat komentář
Zkusila jsem druhou knihu této autorky, ale ani ta mě příliš nenadchla. Plytký, nezajímavý příběh jedné nepříliš sympatické rodiny.
Nenadchne, neurazí. Je to jako několik dílů oněch nekonečných seriálů, v němž oba hlavní hrdinové účinkují. Sledujete děj, říkáte si, proč to vlastně děláte, možná v očekávání něčeho zajímavého, možná proto, že zrovna nemáte nic lepšího na práci. Občas se tam něco děje, místy to je zajímavé, místy spíš taková vata. No a pak jste na konci a příběh ve vás nezanechal žádný hlubší dojem. Navíc si myslím, že hon bulváru, jaký autorka popisuje se spíš blíží honbě na lady Di, než že by popisoval jak to chodí v českém prostředí. Ale třeba to tak kdysi bývalo, co já vím. Helenka Vondráčková by třeba mohla vyprávět, mně to nicméně přišlo i tak dost přehnané. No, a do toho ta extrémně nesympatická hlavní hrdinka..
Náhled do herecké rodiny, jež kromě osobních problémů, řeší i boj s bulvárem. Taková pohodovka na víkend.
Zajímavé čtení. Nevím, co jiného napsat, kniha se mi četla dobře. Každý z nás občas čte bulvár a tady si člověk uvědomí, že ne všechno je tak, jak na první pohled vypadá.
Mně se narozdíl od většiny zdejších komentářů kniha líbila. Četla se snadno, žádné složité zápletky na velké přemýšlení. A to jsem asi zrovna potřebovala ;-). Hlavní hrdinka herečka Lucie mi byla sympatická a držela jsem jí palce, aby boj s otravným bulvárem vyhrála. A jak už tu někdo níže napsal, ani já bych 'celebritou' nikdy být nechtěla...
Filmy Andreji Sedláčkové mám ráda a tak jsem s velkým očekáváním sáhla i po jejím románu. A mohu prohlásit, že i nadále budu mít ráda jenom její filmy. Plytký a poměrně nezajímavý příběh o jedné neurotické pseudo-celebritě, která si myslí, že se všechno musí točit kolem ní a je překvapená, když to tak není. Manžel slaboch, tchán studený čumák, matka alkoholička, děti puberťáci – zas taková pohroma to není, ale ona se tváří, jako by jí ubližoval celý vesmír. Přes upřímnou snahu jsem k ní nenašla ani špetku sympatie. A k tomu rozbředlý konec a zábava žádná.
Asi ve 3/4 jsem se podívala na tři poslední stránky a knihu odložila. Asi jako hodinový televizní film bych to vydržela, ale jako kniha se mi to nelíbilo. Hlavní hrdinka mi byla hrozně nesympatická. Chápu problém bulváru (sama ho nečtu, ale sleduji třeba instagram několika lidí), nicméně chápu to jako že ve zdravotnictví je riziko nakažení "když si nedáváš pozor", tak ve světe známých lidí je tohle riziko. A dělat z toho celovečerák mi přijde šedivé a nudné.
Studené, odtažité vyprávění, které nechá i čtenáře chladným. Nikdo z hlavních hrdinů není vylíčen tak, aby si získal sympatie. Jednání postav je místy neuvěřitelné, naivní, až hloupé. Autorka předkládá pár výjevů, které by možná vypadaly ve filmu efektně, ale jejich propojení zcela odpovídá obecně očekávaným stereotypům charakterů osob a jejich prostředí. Přitom nechává bez povšimnutí zajímavější možnosti zápletky, například úřední řízení o nepovolené sbírce.
Souhlasím s tvrzením, že je to kniha na jeden večer. Já ji sice přelouskala po částech za večery čtyři, více času tato kniha však opravdu nevyžadovala. Téma jistě potřebné a důležité - moc bulváru, ztráta soukromí, "nesvoboda" ve svobodném státě, beznaděj, ponížení. Ano, toto je, bohužel, společnost, ve které žijeme. A je smutné, že nás více zajímají a těší neštěstí a selhání druhých, než náš samotný život. Zpátky ke knize - autorka opravdu nezapře svoji profesi scénáristky. Kniha je psána spíše jako scénář k filmu či k seriálu. Krátké věty, prostřihy, dějové linie. Možná chybí podrobnější vykreslení charakterů hlavních postav, ale vzhledem k rozsahu "románu" to ani není potřeba. Já jsem knihou nijak nadšená nebyla, ale rozhodně nelituji času na čtení. Mnohem více se mi líbila "Moje pařížská revoluce", snad proto, že jsem se mohla ztotožnit s autorkou. V případě této knihy se mi to nedařilo, svět celebrit je mi celkem vzdálený, bulvár nečtu, nekupuji ani nesleduji na internetu. Je však potřeba tato témata otevírat a psát o nich. Když nebudeme bulvár vyžadovat, doslova "vyhnije". To ale asi nastane v jiném světě ...
Kniha na jeden večer...jenom protože jste osoba veřejně činná, probírá bulvár celé vaše soukromí...ještěže jí nejsem...
Každý něco tají je kniha, u které se mi po velmi dlouhé době stalo, že jsem ji nemohla dočíst. Snažila jsem se, odolávala, ale na straně 90 jsem si řekla dost, nalistovala konec, potvrdila si svou doměnku a knihu s radostí odložila. Příběh mě ničím nezaujal, mnohokrát již zpracované téma a navíc na novele je velmi znát, že Andrea Sedláčková je spíše scénáristka. Kniha je plná vět jednoduchých a celkově působí spíše jako -
v případě dobrého hereckého obsazení - televizní film pro ukrácení nudného večera nebo jako - v případě průměrného hereckého obsazení - kulisa k žehlení.
...Každý něco tají: opsanou písemku, ukradené třešně ze sousedovy zahrady,nevěru, zradu kamaráda, vázací akt STB... Dosaďte si dle vlastní zkušenosti. Každý máme svou třináctou komnatu, se kterou se nechlubíme dětem, rodičům, partnerům, kamarádům...
Andrea Sedláčková ve své útlé leč hutné novele nechává nahlédnout hned do několika tajemství. Tajemství, která odkryl burvár, která zpřetrhala již tak velmi křehké vazby jedné rodiny, tajemství, která nechala vygradovat v závěrečnou až hořce úsměvnou katarzi. Každý něco tají, ale mělo by být jen na něm, zda chce své tajemství uzamknout ve svém srdci nebo se o ně podělit se svými blízkými.
Jak naložit s tím, že někdo naše tajemství krade, překrucuje, zveřejňuje, zneužívá...?
Pečlivý čtenář nalezne paralelu mezi STB a dnešním bulvárem. Zdá se Vám to drsné přirovnání? Mně ne, je to o zcizování duší, nastolování strachu.... Musíme se učit bránit. Bude hůř.
" V jednu chvíli padne její zrak mezi diváky. Tohle přece nejsou čtenáři bulváru,to nejsou její nepřátelé. Neumí si představit, že by si slídivé časopisy kupovali. Ale možná i tihle naparádění, inteligentně vypadající lidé si každý den rádi kliknou a přečtou nactiutrhačný článek, jen tak, ze zvědavosti, protože se to stalo přirozenou součástí života."
"My dáváme lidem jenom to, po čem touží. A vždycky budou stát na naší straně, protože vy máte všechno - peníze slávu. Češi nesnášejí privilegované elity."
Chraňte si svá tajemství, své životy a bojkotujte bulvár...
Autorovy další knížky
| 2017 |  Každý něco tají |
| 2021 | Téměř nesmrtelná láska |
| 2023 |  Toyen - první dáma surrealismu |
| 2014 | Moje pařížská revoluce |
Kniha Každý něco tají je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 97x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 43x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 6x |
To je pro čtrnáctileté holky? Vůbec se to nedá číst. Miluju filmy od této dámy, ale psát neumí..Věnováno Tatianě Vilhelmové.. No ani nijak nezávidim.. :-))