Každý den s češtinou
Jan Králík
https://www.databazeknih.cz/img/books/92_/92225/kazdy-den-s-cestinou-92225.jpg
4
10
4
V této knize naleznete 121 názorných odpovědí na 121 nejčastějších otázek, které Vás zajímají, zaměstnávají nebo i trápí jakožto současné uživatele českého jazyka. Vedle obvyklých mluvnických problémů – Potíže s rody, Ke skloňování číslovek, Spřežky, Interpunkce ve větě, Velká písmena apod. – je zde zachycen i stav současného jazyka například v kapitolách Čeština slangová, Čeština počítačová, Mobilní telefony, Názvy hudebních skupin, Tabu v jazyce apod. Kromě toho získá čtenář zcela praktické návody jak používat tituly, jak oslovovat v úředním styku, jak formulovat vizitky, získá přehled o osobních i místních jménech, o svátcích a nejznámějších pranostikách, o současném používání cizích slov.... celý text
Přidat komentář
Nedávno přišlo do módy zcela nové použití předložky o. Všichni už jsme slyšeli nebo sami vyslovili věty jako sport je o penězích, věda je o omylech, trh je o konkurenci apod. Kdo umí anglicky, správně tuší původ v anglické předložce about.
. . .
Nový způsob užití předložky o se objevil jako velmi módní zejména v mluvených projevech v posledních dvou třech letech dvacátého století. použití rčení je to o tom, že . . . také usnadňuje, zjednodušuje stavbu souvětí. Umožňuje netrápit se se složitější větnou konstrukcí a přenést myšlenku do další oznamovací věty.
. . .
Než bychom zkrácenou vazbu s předložkou o případně odsoudili, měli bychom si uvědomit, že kdybychom se s ní setkali v nějaké básni nebo v umělecké próze, vůbec by nás nepřekvapila . . .
Příběh předložky o upozorňuje na další významný princip vývoje jazyka. Nedochází při něm ani tak v pohybu v čase jako v prostoru: čerpáme z jazykového okolí a přejímáme způsoby vyjadřování z cizích jazyků. Jak s nimi v češtině naložíme, záleží už jen na nás.
----------------------------------
Poznámka qwilla:
Když jsem slyšel poprvé spojení : je to o tom . . . . byl jsem uchvácen, vytryskl ve mně obraz a možnosti tohoto nového spojení, opravdu jsem cítil příchuť něčeho nového, básnicky objevného . . .
Jenomže když ono "básnicky vymazlené" spojení slyšíte při každé příležitosti, zbude vám pak už jen pachuť ze zprofanování myšlenky a bouří se vaše češtinářské nitro a pokud jste dosud úplně neotupěli, neodcházíte, ale přímo prcháte . . . máte-li ovšem kam . . .
jak už to zpívá Marek Eben:
. . . je to takové . . . suprové . . . vymazlené . . . pražské . . . a pokleslé . . .
Hodně zajímavá kniha, všechny příklady jsou dostatečně a srozumitelně vysvětleny. Moc se mi líbila.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Eduard Petiška, jak ho neznáte |
| 1987 |  O češtině v číslech |
| 2009 | Každý den s češtinou |
Kniha Každý den s češtinou je v
| Přečtených | 13x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 8x |
Kniha pokrývá řadu zajímavých oblastí a je vesměs napsaná jazykem, který je dobře srozumitelný i pro laickou veřejnost.
Hodně mě ale zarazila jedna věc: Zrovna v příspěvcích hl. autora, RNDr. Jana Králíka, CSc., se objevují dost zásadní faktické chyby. Prakticky v každém jsem našel aspoň jednu, namátkou:
– tvrdí, že skloňování a ohýbání je totéž (není, první je podmnožina druhého)
– tvrdí, že angličtina vůbec nemá flexi (a co třeba flexe sloves či zájmen?)
– ve výčtu všech evr. větví indoevr. jazyků, který má být zjevně úplný, zcela vynechal významnou větev keltskou
– slovo „raný“ se prý může psát jen s jedním N (a co třeba „ranný šok“, pane doktore?)
Přitom to vše jsou pro češtináře docela triviální znalosti, které by měl takový odborník automaticky znát. Skoro mi připadá, že za sebe ty kapitolky nechal psát studenty...