Postmortem

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Objevte a vychutnejte si první napínavý příběh soudní patoložky Kay Sacrpettové od pozdější celosvětové bestselleristky Patricie Cornwellové, která už více než čtvrt století kraluje žánru forenzního thrilleru. Virginskou metropoli Richmondu paralyzuje strach – třikrát za sebou, vždy v noci z pátku na sobotu, někdo uškrtil tři ženy, a to v jejich vlastních postelích. Zdá se, že oběti nic nespojuje, vodítka k dopadení sexuálního vraha by snad mohly přinést pitvy. Ještě než se do nich Kay Scarpettová, místní hlavní soudní lékařka, pustí, přichází špatná zpráva: našla se další zavražděná. Času je málo, a klidu na práci ještě méně – Kay má podezření, že ji někdo sabotuje, a to i za cenu zmaření vyšetřování. Pokud bude váhat, mohla by se navíc stát další obětí…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319175/postmortem-xOo-319175.jpg 4175
Série

Kay Scarpettová 1.

Žánr
Literatura světová, Detektivky, krimi
Vydáno, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Postmortem

Přidat komentář
ArwenAragorn
22. března

50%

Průměrná detektivka. Jedná se o první případ soudní patoložky Kay Scarpettové, ne o první knížku, kterou jsem od ní četla. Tady se s ní seznamujeme a už jí jde o život. A já nemůžu uvěřit, že Lucy je teprve 10 let (ale IQ už má megavysoké).

bigben
07. března

Sympatická hlavní hrdinka s rodinným traumatem a zápalem do práce...ráda si dám další díly, taková pohodová detektivka...


Iveta701
23. ledna

Super knížka

Kristy78
17. ledna

Napínavé, ctive, parádní detektivka :)

kapr
23.11.2020

Pět hvězd, dokonalé. Knihu jsem měl na DK ohodnocenu, ale ponechánu bez dalšího komentáře. Omylem jsem si ji vypůjčil opakovaně, což jsem zjistil teprve, když jsem si ji přinesl domů. Začátek je hrůzný, přímo odpuzující. Přestože jsem tentokrát četl zrychleně, často jen po jediné větě z každého odstavce, mnohokrát jsem zvažoval, že knihu raději odložím. Nakonec se mi to podařilo překonat. A nelitoval jsem. Příběh se postupně dostává do obrátek. Nakonec si už téměř nikdo z aktérů není jistý komu může věřit.
Já sám mám osobně nejraději klasické detektivky, ve kterých příběh, a tedy i vyšetřování začíná v okamžiku, kdy je čin dokonán.
Tentokrát dělám výjimku s ohledem na poslední části knihy, ve kterých příběh i napětí vrcholí.
Komentář se vztahuje k vydání v nakladatelství Ikar v roce 1998.

ivzu77
15.11.2020

Začala jsem s touto autorkou od prvního případu soudní patoložky K.S.
Čtení mne bavilo, přestože bylo napsáno před 25 lety, detektivka napínavá. Objevování programátorských možnosti a mobilního připojení bylo v té době na začátku, nad tím se dnešní čtenář pousměje.
Jdu na další díl série.

petraj30
26.10.2020

Nebyla to úplně špatná kniha, ale něco tomu chybělo.
Přestala jsem počítat, kolikrát jsem se musela vracet a určitou pasáž číst znovu, ale záměr jsem stejně někdy nepochopila. Podle mě něco naprosto postrádalo logiku a časová posloupnost byla nesystematická. Věty ani na sebe nijak nenavazovaly. Několikrát jsem si ani nebyla jistá, co autorka přesně popisuje - jestli ta určitá část patřila do fantazie nebo do minulosti Kay, to opravdu netuším. Možná jsem měla jen špatný překlad, který postrádal určitý systém. Proto jsem se přestala zaměřovat na detaily a nějak z toho vybruslila.
Ale jako celek to nebylo špatné, nicméně mi to přišlo neoriginální. Ale beru v potaz to, že je autorčina první kniha a za to jí musím vyseknout poklonu. Sice to nebylo to pravé ořechové, ale určitě si přečtu další díly.

kap66
14.01.2020

1990? Těžko vyčítat neoriginalitu v podobě sériového vraha žen. A dřevní doba počítačů a forenzních metod můj zájem spíš zvýšila. Dvě hvězdy strhávám za to, že budoucí "celosvětová bestselleristka" nebyla zřejmě ještě dost vypsaná. Projevilo se to méně na příběhu (po dobrém začátku hlušší část, napravil to akční konec), více na postavách. Kay Scarpettová prochází vyšetřováním jako člověk vážný, stále zamyšlený, mrzutý, unavený a naprosto bez smyslu pro humor. Vyšetřovatel Marino má být zřejmě doktorčin protipól; autorka nás utvrzuje o počátečních vzájemných antipatiích mnohokrát, hlavně pomocí příslovcí směřovaných od Kay k Marinovi (tupě, poťouchle, hrubě, halasně se rozžvanil, znechuceně,…). Přišlo mi to příliš návodné a trochu laciné.
Už tím začínám být sama sobě protivná, ale zase: překlad dialogů. Marino má mluvit nespisovně a je to tak v pořádku. Tak proč by dával těsně vedle sebe tvary spisovné a nespisovné? (okno bylo zajištěný, ale o kousínek dál - bylo zajištěné; medicínské informace, ale choulostivý informace; oběti uvedený v seznamu, ale vhodné povolání). Je to zkrátka odbytá překladatelská práce, jiný důvod nevidím. Kromě toho: když pominu vážně míněnou větu mladé novinářky (Prohlásil by mě za běhnu!), zůstává Černý Petr za nejděsivější věty hlavní hrdince a jejím milostným postřehům. (Byla v tom mladistvá vášeň, smyslná touha nás spalovala. Vystřeloval z něho chtíč, dobýval mě bez něhy.)
No, vášeň ve mně tahle série nezažehla, chtíč ze mě taky nevystřeluje, ale mírný zájem o další díl pociťuji.

1