Katova dcera
Oliver Pötzsch
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76178/bmid_katova-dcera-Gjq-76178.jpg
4
468
128
Katova dcera série
1. díl >
Krátce po třicetileté válce je v bavorském městě Schongau vytažen z řeky umírající chlapec. Na rameni má vytetované znamení, což vzbuzuje podezření, že jde o dílo čarodějnice. Radní města obviní místní porodní bábu. Kat Jakob Kuisl, jenž z ní má pomocí mučicích nástrojů vynutit doznání, je však přesvědčený, že je stará žena nevinná. Společně s medikem Simonem a dcerou Magdalenou se rozhodnou vypátrat vraha.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Historické romány
Vydáno: 2011 , Knižní klub
Originální název:
Henkerstochter , 2008
více info...
Přidat komentář
Nudaaaa! Začala jsem číst na doporučení a dlouho bojovala s touhou knížku odložit. Spoiler: do půlky knihy k žádnému překvapivému zvratu nedojde, dál jsem číst nedokázala.
Slaboučké, po cca 1/3 odloženo. Slabé literárně, psychologie postav téměř chybí, je to hodně černobílé. Téma zajímavé, ale špatně zpracované a překlad taky za moc nestojí. Za mě ne, hodnocení zde (aktuálně 86 %) je šíleně přestřelené.
Po knize jsem sáhla v knihovně, protože jsem chtěla něco středověkého a temnějšího a katovské řemeslo bylo zajímavým bonusem, byť jsem měla trochu obavu, že je autor německé národnosti. Já německé tituly moc nemusím. Jakoba Kuisla jsem si ovšem ihned oblíbila a s ním i celou jeho rodinu. Simon Fronwieser, nadaný medik, který jde proti proudu a hlavně svému otci, byl malý/velký sympaťák. První díl začal pěkně zhurta, čarodějnice, vraždy dětí... Pravda, ta detektivní zápletka tak trochu haprovala, není to úplně jako když čtete Červenáka, ale i tak jsem se moc bavila. Byl to pravý středověký hnus z Německa 17. století. 80%
Historická detektivka z období středověku, kde vyšetřování, obvinění a dokázání viny probíhalo při mučení a tudíž bylo velice jednoduché usvědčit i nevinného. Když někdo začne zabíjet sirotky, u kterých je následně objeveno zvláštní znamení na rameni, lidé obviní porodní bábu, u které se tyto děti pravidelně scházely. A i když k vraždám dochází i po jejím uvěznění, všichni jsou přesvědčeni, že je to dílo čarodějnice. Kat Jakob Kuisl si to ale nemyslí, a spolu s medikem Simonem se rozhodnou najít pravé viníky.
U knihy mě překvapila hlavně čtivost. I když mi místy něco nesedělo, pořád jsem u toho seděla a četla dál. Postavy mi přišly taky vcelku sympatické, hlavně pak samotný kat Jakob, ten mě bavil nejvíc. Celý příběh je zajímavý souběh nespravedlnosti, pověrčivosti a těžkého života té doby. Stačilo prostě ukázat prstem, zařvat dáběl nebo čarodějnice a už to jelo. Ale líbilo se mi, že i tak si některé postavy uchovaly rozum a třeba rozporovaly soudcům jejich verdikty. Co mě ale trošku zklamalo, bylo finální rozuzlení. Čekala jsem teda něco víc, ale tolik lidí umřelo vlastně kvůli hlouposti a náhodám. Ale jinak je to příjemná četba, dobře napsaná, místy i nějaký fór. Jen mi přijde, že i přes název knihy, se tam katova dcera Magdalena neangažovala tolik, abych ji označila za hlavní postavu. Ale to už je spíš takový detail.
Knize nemám co vytknout. Četlo se to dobře, postavy byly uvěřitelné a jako historická fikce to fungovalo velice dobře. Je to takový ten příběh, který neurazí, ale ani nenadchne. Není v něm nic nového, není v něm žádný wow efekt. Je to příjemné počtení pro každého, kdo má rád historii a zrovna se necítí na další megaromán od Kena Folleta. Myslím, že si časem ráda přečtu i další díly.
Historická detektivka, která je svým charakterem blízká románům Juraje Červeńáka. Nechybí kat , čarodejnice, tajemné podzemí, podlí měšťané, poklad, násilí a akční scény a trojlístek bystrých sympatických vyšetřovatelů. Děj je ukotven o pár desetiletí později, než děj Jurajových detektivek s Barabaričem a Steinem, ale metody, zbraně i atmosféra jsou stejné. Potzsch je oproti Červeňákovi možná malinko obratnější, co se formy týče. Červeňák má zase lepší soubojové scény. Oba autoři však předkládají zábavné nenáročné čtivo
Katova dcera je i první knížka, kterou jsem od autora, četla. Zprvu jsem si musela zvyknout na autorovo psaní a také že děj se odehrává po třicetileté válce, v malém městě Shongau v Německu v 17. století. Příběh pojednává nejen o smrti dětí, ale i o penězích, majetku a dětských hrách, kde mohla zemřít nevinná osoba, kterou označili radní za čarodějnici. Jenže pravdu musel odhalit kat spolu s felčarem (medikem) Simonem. Děj měl spád, pořád se tam něco dělo, sem tam nějaká pasáž, která mne moc nebavila, ale nakonec se knížka četla dobře. Původně jsem chtěla dát nižší hodnocení, ale nakonec jsem dala 4. ;)
Katova dcera má tu smůlu, že jsem ji četla hned po Kingově O psaní (každé příslovce mě doslova bolelo) a zadruhé, že jsem v minulosti četla Kladivo na čarodějnice (které nesahá ani po kotníky). Přišlo mi, že se autor snaží vytvořit atmosféru strachu a podezření, ale nedokáže to podpořit dostatečným historickým pozadím ani zajímavými postavami. Všechny jsou buď dobré nebo zlé bez hlubší motivace nebo vývoje. Je to oddychovka, ale nijak nevybočila z šedého průměru.
Mučírny, katovny, nástroje: španělská bota, palečnice, skřipec k docílení přiznání. Právo útrpné mělo zmrzačit, ale nemělo usmrtit, trest následoval. Veřejná podívaná. Později v 18 až 19. stol. se od mučení postupně upouštělo.
Smutné čtení, napínavé až jsem zasmradila kuchyň, nejde to vyvětrat. Příběh za spáleninu nemůže, ale evokuje to pocit pomsty, za nespravedlivě "usvědčených" a proto neprávem odebírám jednu hvězdu... Upozornění na to, že dobro nebo zlo se šíří a
spravedlivě či nespravedlivě nechodí po horách, ale po lidech... Snad těm nahoře dojde včas, co se má šířit, co a jakým způsobem podporovat a jaká odpovědnost za jejich ne/pomoc závisí i na nich, především na jejich motivaci...
Číst to asi už nebudu, ale to neznamená, že nedoporučuji.
Kniha se výborně četla, děj byl velice zajímavý a příběh na stránkách utíkal jako divoká voda. Autor, jakožto potomek katovské rodiny Kuislů, nám vykresluje velmi napínavé události s tímto řemeslem související. Je až hrozivá představa, jak snadno se mohl člověk ocitnout na mučidlech, i když byl nevinný - z toho je mi úplně úzko. Velmi umně umí O.P. také vylíčit, jak to v této době chodilo, jak fungovalo město a jeho představenstvo. Čtenář jakoby se stal na chvíli obyvatelem města Schongau a všechno zpovzdálí sám sledoval.
Kniha mne velmi mile překvapila. Vybrala jsem si ji na základě kladného hodnocení a doporučeni čtenařů DK. A musím se přiznat, že čekání na dotisk se vyplatilo. Zajímavý, napínavý, historický příběh s detektivní zápletkou. Místy až k neuvěření, jaké bylo myšlení lidí v 17. století. Určitě doporučuji přečíst.
Napínavá, dobře napsaná středověká detektivka! Německo po třicetileté válce, bída, hlad, nemoci, pověry a tmářství. Jakub Kuisl mi připomněl Jana Jiřího Zelingera, který vyšetřoval počestné paní pardubické. Téma čarodějnictví zase Kladivo Václava Kaplického! Myslím, že si od O.P. přečtu brzy něco dalšího!
Knížka mi vysloveně kápla do noty. Z příběhu na mě doslova dýchala doba, kterou si stěží dokážu představit, ale stačí přečíst pár stran a jsem přímo tam.
Navzdory pomalejšímu tempu jsem se stále těšila, co bude dál, a ačkoliv jsem měla málo času, knížku jsem jen nerada odkládala a sáhla po ní v každé, byť jen kratičké, volné chvilce.
Ač je v názvu knihy katova dcera, pro mě byl hlavní postavou spíše její otec kat a ten mi byl, navzdory svému povolání, dost sympatický. Ostatní také nijak nevadily a jsem zvědavá, jak to se všemi bude dál, takže se na další příběh určitě ráda podívám.
Autor asi, když psal tuto knihu, netušil, že napíše tolik pokračování a vytvoří pro mne oblíbenou řadu. Již několik příběhů této série mám přečteno a nyní jsem se rozhodl podívat, jak vše začalo. Úvod mne potěšil, mnoho postav mi nevadí, nad komplikovanou zápletkou kroutím hlavou, středověký život města se mi líbí. Nemám tedy velké připomínky a jdu se podívat na díl druhý.
Pro mě tragédie, dočetl jsem jen proto, že jsem litoval času, který jsem tomu věnoval.
Moc pěkné dílko , těším se na další díly. V komentáři níže je napsáno, že by se to mohlo jmenovat Kat , což souhlasím. Uvidíme zda v dalších dílech bude mít katova dcera větší slovo :)
Katovu dceru mám ve své knihovně od jejího vydání v roce 2011. Nechápu, proč jsem čekala jedenáct let na to, až se do ní začtu, když jsem jí měla přečtenou na tři večery. Ačkoliv se nejedná o žádný přehnaný krvák, kniha má spád, nabízí rozvíjející se příběh hlavních postav a i nemalou dávku napětí. Doma mám ještě další tři díly, tak doufám, že se k nim dostanu dříve než za několik let.
Štítky knihy
17. století Německo právo útrpné historické detektivky popravčí, kati historické romány čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Katova dcera |
| 2022 | Hrobník |
| 2020 | Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta |
| 2011 | Katova dcera a černý mnich |
| 2012 | Katova dcera a král žebráků |
Kniha Katova dcera je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 613x |
| Čtenářské výzvě | 38x |
| Doporučených | 48x |
| Knihotéce | 234x |
| Chystám se číst | 356x |
| Chci si koupit | 67x |
| dalších seznamech | 7x |
Hodně zajímavý příběh, kniha se mi líbila.