Ledový hrob

V tomto díle autorka řeší rodinné, rasové a sociální problémy obyvatel Aljašky. A tyto problémy se nevyhýbají ani hlavní hrdince. Tento díl bych označila jako čistokrevnou detektivku. Nic moc nového o životě na dnešní Aljašce jsem se nedozvěděla, ale opravdu jsem se lekla, že přijdu o Obludu. Napínavé do poslední stránky.

(SPOILER) Ledový hrob má už pořadové číslo pro mně šťastných třináct a v této sérii s Kate Shugakovou patří určitě k těm nejkvalitnějším dílům, už jsem si zvykl že v některých dílech série není kriminální část tou primární, ale v Ledovém hrobu to neplatí, a co jiného jsem si z této knihy odnesl ?
Že není dobré schovávat mrtvolu do ledu, protože led přece taky taje.
Že čím dál větší roli v sérii která má v originálu už 24 částí bude mít mladý John Morgan.
Že matka Johna, Jane aspiruje na cenu matky roku.
Že i černoši můžou být pěkní rasisti, mít dítě s běloškou no to je přeci fuj.
A že Vrtulníku Jimu Chopinovi se při pohledu na Kate čím dál více zasekává vrtule.

Další již třináctý díl o Aljašce, jejich obyvatelích a hlavně o Kate Shugakove. Opět se dozvíme o životě zdejších obyvatel a budeme sledovat kriminální zápletku. Moc hezké čtení.

Detektivka z prostředí Aljašky? Tak to si rozhodně musím přečíst,napadlo mě v knihovně a vůbec mi nevadilo, že je to třináctý díl.
Kniha mě pohltila strašně dobře se četla, a na konci příjemně gradovala,k odhalení pachatele, kterého jsem nečekala,za mě super čtení.

Opět velmi povedený díl série o Kate Shugak. Tentokrát se autorka více zaměřuje na Johnyho, který svým vyprávěním v deníku spojuje jednotlivé střípky zjišťování kdo zabil neznámého muže nalezeného v jeskyni. Některé události, zejména zničení obydlí Kate, mně přimělo vrátit se k prvopočátkům série. Opět jsem přečetla první čtyři díly opět jsem je četla se zaujetím a zápalem, který si zaslouží (jsou skvělé).

Tahle série o Kate Shugak je pro mě srdcovka – a Ledový hrob patří mezi její nejlepší díly. Od prvních stránek vás vtáhne do drsné, nádherné aljašské divočiny, kde se krása přírody střetává s temnotou lidských tajemství.

Vyšetřování mrtvého muže, o jehož minulosti nikdo nic neví, má v sobě přesně ten druh napětí, který Stabenow umí tak skvěle podat – pomalu, s citem a hloubkou. Kate tu znovu ukazuje, že není dokonalá hrdinka, ale silná, lidská žena, která bojuje nejen s případem, ale i sama se sebou.

Vedlejší postavy, především Johnny a Mutt, dávají příběhu opravdovost a sílu. Každý z nich má své místo, svou historii, a dohromady vytvářejí svět, do kterého se chcete vracet. Závěr je přirozený, emotivní a uzavírá knihu tak, že zůstane v hlavě ještě dlouho po dočtení.

Ledový hrob má všechno – napětí, atmosféru, krásu i křehkost. Je to kniha, která se čte jedním dechem, ale zanechá stopu hluboko pod kůží.

Podaří se Kate Shugakové vyřešit smrt muže nalezeného v jeskyni

Drsný příběh, drsná Aljaška, drsný život, drsní lidé. Nedokážu definovat, co bylo na knize tak zvláštně divné, ale kniha mě nijak nezaujala. Z této knihy by mi stačil výcuc v podobě novinového článku.