Hyperion
Dan Simmons
Kantos Hyperionu / Hyperion série
1. díl >
První kniha hyperionského cyklu. Na planetě zvané Hyperion, mimo dosah zákonů Hegemonie Člověka, čeká bytost zvaná Štír. Někteří ho uctívají. Někteří se ho bojí. A někteří přísahají, že ho zničí. V údolí Hrobek Času se obrovské Artefakty s neznámým obsahem pohybují proti proudu Času. Štír čeká... V předvečer Armageddonu, kdy se celá Galaxie připravuje k válce, se sedm poutníků vydává na poslední Pouť na Hyperion, aby nalezli odpovědi na nevyřešené hádanky svých životů. Každý v sobě nese zoufalou naději - a strašné tajemství. A jeden z nich možná drží v rukou osud celého lidstva...... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 1996 , Laser-books (Laser)
Originální název:
Hyperion , 1989
více info...
Přidat komentář
Pěkná scifi. Zajímavá myšlenka, spousta originálních příběhů, které mají k sobě daleko, jak jen to jde, ale zároveň je tam skrytý a tajemný společný jmenovatel. V prvním díle se vše jen rozehraje, nic se nevyřeší a čtenář se uvede do děje. Chtě nechtě budu muset pokračovat i druhým dílem. Myslím, že to stojí za to. Dobře se to čte a je to řemeslně dobře zpracované.
Nevím... Jakože doopravdy nevím... Nejsem "scifista" a ani vlastně nevím, jak jsem se k těmto knihám dostala, ale příběh zněl zajímavě a tak jsem si je koupila na bazaru, protože městská knihovna jimi nedisponuje. Asi do půlky se mi kniha četla celkem dobře, příběh mi bavil a říkala jsem si, co se bude dít a kdo nebo co je Štír a ten humbuk kolem něj, ale postupně mě příběh začal nudit a říkala jsem si, že mě vlastně ani nezajímá, jak to všechno dopadne.
Mám koupený i druhý díl, takže časem si ho asi přečtu - momentálně se mi fakt nechce.
Příběh šesti poutníků, kteří se vydávají na planetu Hyperion za tajemným Štírem.
Příběhy mě vtáhly do děje, že jsem první díl přečetl velmi rychle (snad moc nespojleruji), až k konci-nekonci, že musím hned číst další díl.
Moc mě bavila nová (pro mě) témata hrobek času a fyziky kolem. 5*
Jedna z nejlepších knih, které jsem četl. Filozofická rovina a příběhy hlavních postav, které neskutečně gradují. Od monumentálního, přes epické, po lidské drama. Vždy, když si myslím, že to je vrchol, autor mě překvapí a za vrcholem kopce se tyčí štít hory a za ní...
Autorov Terror ma dostal, a tak som si kúpil jeho najoceňovanejšiu ságu: KANTOS HYPERIONU. A evidentne si od Simmonsa kúpim asi všetko: Aj toto dielo je totiž brilantné!
Nasleduje apoteóza, lebo v tomto diele sa snúbi všetko čo mám rád: sci-fi žáner, originálny príbeh, premyslene budovaná atmosféra, uveriteľné a živé charaktery postáv, vynikajúci a pritom čistý štýl aj kvetnatý jazyk. Aby tých plusov nebolo málo, navyše je tu aj neotrelá štruktúra diela a fantasticky prepracované universum budúcnosti ľudstva.
Daňou za tieto pozitíva je potreba sústredenia. Dielo si vyžaduje pozornejšieho čitateľa, vzhľadom na množstvo postáv a neskorších súvislostí. Hneď od úvodu je človek hodený do rieky plnej zradných prúdov. Tvoria ich cudzie pojmy, nepoznané technológie, viaceré časove roviny a s každou kapitolou pribúdajú nové a nové postavy. Striedajúce sa príbehy siedmich pútnikov ešte viac zauzľujú os príbehu. Aj tu je poznať majstrovstvo autora: každý príbeh je žánrovo iný a mohol by byť samostatnou knihou. Strieda sa tu vesmírna romanca s bojom za nezávislosť, dojemná rodinná tragédia s konfesionálnou roadmovie, akčná noir detektívka alà BladeRunner s hľadaním podstaty umenia, ale aj drsným military revange story.
No nemýľte sa! Napriek všetkému to nie je žiadna bezhlavá zmeska či prekombinovaný žánrový guláš. Z počiatočného zmätku Simmons čitateľa vymanévruje úplne chladnokrvne a chaos sa mení na komplexný a fungujúci vesmír. Jediné slabé mínus je pre mňa záver, ale jedným dychom dodávam, že sa aspoň môžem tešiť na pokračovanie. Tejto jeho imaginácii dávam 95%
ODPORÚČAM: všetkým priaznivcom Asimova, Clarka, Heinleina, Dicka, Herberta, Bakera, bratov Strugackých a iných velikánov sci-fi. Tým, ktorých očarila Základňa, Duna, Ender alebo akékoľvek cudzie entity s vlastnými svetmi. Čitateľom, ktorí už vyrástli z jednoduchých céčkových strielačiek a uprednostnia kvalitnú spaceoperu. Ach áno... a majú kopec času na čítanie ;)
Simmons mě baví, jen si neodpustím poznámku, že ač je budoucnost jakkoliv vzdálená, technicky zdatná a vyřeší každý problém (Hawkingův pohon, implantované komunikátory, oživování a regenerační nádrže atd. atd.) , poutníci kdesi neznámo uprostřed vesmíru mají k snídani pomerančový džus a k večeři rostbíf... jo jo, stará dobrá Země...
V tomhle směru jsem si vzpomněla na české komunistické Návštěvníky a amarouny. To bylo geniální :-).
Tohle je teda materiál! Hyperion se mi přesně trefil, nemám co knize vytknout. Snad jen že skončila.
Nechápu, jak se mi podařilo knihu tak dlouho ignorovat, asi za to může pro mě nehezká obálka, nevím. Každopádně Simmons je pro mě nyní TOP spisovatel a musím přečíst vše, s čím má něco společného.
Kniha chytne po několika stránkách a už nepustí. Nádherně prokreslené postavy, některé vám budou protivné a některé budete milovat až vám bude líto se s nimi rozloučit. Literární styl formou menších uzavřených (ale vzájemně propojených) příběhů mi naprosto vyhovuje a nápaditost osudů jednotlivých postav je jedinečná. Po dočtení poslední stránky mě přepadl strach a obavy - je možné v druhém díle udržet laťku a je vůbec možné vymyslet ještě něco originálnějšího a všechny rozjeté linky uzavřít a uspokojivě vysvětlit?
Hyperion jsem už kdysi četl, ovšem bylo to tak v dávných dobách, že (možná mi to nebudete věřit) ještě neexistovaly nejen stránky Goodreads, ale dokonce ani Facebook! A nejen to, šťastlivci, kteří měli připojení k internetu, trávili dlouhé hodiny tím, že stahovali data rychlostí 14,4 kb/s pomocí magických telefonních modemů. To ovšem jen pokud měli to štěstí, že telefonní dráty nestrhalo hejno pterodaktylů nebo vyplašený brontosaurus.
No ale abych se dostal k věci, z prvního setkání s Hyperionem se pamatuji jen to, že mě to tenkrát moc nechytilo a druhý díl už jsem nečetl.
Ale časy se mění, od Simmonse jsem toho mezitím přečetl mraky a většinou se mi to moc líbilo. Takže jsem si jednoho krásného dne řekl, že zkusím dát novou šanci i téhle klasice. A jsem rád, že jsem to udělal, tentokrát půjdu určitě i do druhého dílu.
Jenže tím se dostávám do problému - co číst dřív, Pád Hyperionu nebo Vandermeerova Borna, kterého jsem si dnes přinesl z knihkupectví? Je to dilema.
Snad kdyby v knize nebylo tolik zbytečného násilí, tolik mrtvol a krve, mohl by se člověk víc soustředit na příběh samotný...
Fascinující kniha, která mi dočista učarovala. Neskonale zvláštní mi ovšem připadá, že bych nedokázal říct, proč tomu tak je.
Kniha je sekvencí životních příběhů poutníků na tajemnou planetu Hyperion, kam se vydávají kvůli setkání s tajemným a vražedným Štírem. Jednotlivé příběhy jsou čtivé a nepochybně zajímavé, ale zároveň samy o sobě nijak světoborné, když se na ně ohlížím zpětně - ale i tak ve mně z nějakého důvodu zanechaly hluboký dojem. Možná díky tomu, jak pasují do jednoho celku? Jak barvitý a pestrý vesmír dohromady tvoří?
Nemám nejmenší tušení. Faktem totiž je, že kdybych dopředu věděl, o co v knize jde, tak bych ji nečetl. A stejně tak je faktem, že by to byla strašná chyba, protože tahle kniha je prostě skvost.
Jsem zmatený a nadšený.
První příběh o ''křesťanech'' a kruciformu mě dosti zaujal a cynicky pobavil, chvílemi jako by v sobě měl i trochu Lovecrafta a GRRM. Byla bych raději, kdyby se v podobném duchu nesl i zbytek knihy.
Kassadův příběh jsem pak jen prolítla, je to čisté military sci-fi a to je pro mě zívačka. Silenus je hnusák, ale jeho příběh je zajímavý. Další zajímavý byl pro mě Weintraub, ale jen v té části, kde byly popsány samotné Hrobky času, které tam konečně dostanou nějaký konkrétnější obraz.
Ale myslím si, že autorova práce s ich-formou je dost kostrbatá, zvláště je to vidět na příběhu Brawne Lamie. Kdybyste někomu vyprávěli příběh z vlastní perspektivy, říkali byste věci typu: ''Zmateně jsem zamrkala'' nebo '' Po tváři mi přeběhl pobavený výraz''?
Celkově mám dojem, že autor měl hromadu nápadů, prostředí a taky časů, ale mnoho z nich dostatečně nerozvinul, prostě se kolem nich jen proběhlo. Uvidím co v dalším díle - ano, konec je otevřený, a další díl si přečtu.
Třetí přiběh (básník), byl zcela ubíjející, nezáživný, a pak už bylo celkem náročné knihu vůbec dočíst. Zvlášt při představě, že jde o dilogii, a tedy že budu muset číst i druhou knihu, abych se alespoň něco dozvěděl... No, příště si musím víc rozmyslet, než koupím další "sci-fi bestseller posledních let".
Kromě toho, že to je výborné scifi je to také nečekaně dojemné a lidské se silnými příběhy. Scifi tolik nečtu, ale tohle má přesah, stejně jako Duna.
(Hyperion je ale násobně šťavnatější a citovější. Duna je "chladná"....nepíšu suchá, to je jasný...u pouštní planety... :-D)
Kdyby psal autor červenou knihovnu, byl by mistrem dlouhodobých plantonických lásek až za hrob, sebezapření, tragické věrnosti, obětování se, očekávání a marnosti.
Budoucnostní technologie jsou používány velmi hojně a velmi věrohodně, tím myslím uvěřitelně a samozřejmě, včetně jejich záporných stránek, což může u citlivějšího čtenáře vyvolat jakési znepokojení, které se směrem ke konci knihy záměrně zvětšuje.
A když poutníci konečně stanou tváří v tvář Štírovi?
To se dozvím v dalším díle. Román končí v místě, kde je vše řečeno, pokračování mě zajímá, ale okraden se necítím.
Pro mě opravdu super knížka, chytila mě za srdce. Dostala jsem druhý díl, tak jsem si nejdřív koupila první a určitě je nechám v knihovně oba. Doporučuji i těm, kteří nečtou sci-fi a fantasy.
Uzasny a hlavne zajimavy postavy, propleteny bribeh, proste dokonalost! Na to jak je to dlouhe, tak se to cte na jeden ( ok, co pribeh to jeden ) zatah!
Po dlouhé době opravdu poctivé a velkolepé sci-fi. Kniha na mě pomrkávala z různých žebříčků nejlepších scifáren několik let a jsem rád, že jsem se k ní nakonec odhodlal. Díky tomu jak je celý příběh podán si na své přijde asi opravdu každý. Máme tu několik postav, které během putování vypráví své příběhy a každý je jakousi vlastní novelou v jiném sci-fi žánru. Je pravdou, že některé příběhy jsou lepší a jiné horší. Každý je ale propojen s ostatními a nápady se to v nich jen hemží. Popravdě ani nevadí, že příběh jako takový není v Hyperionu uzavřen. Konec funguje skvěle i když ho ponecháme čistě jen na naší fantazii. Podobně jsem to tak měl u Duny, která se dá brát jako začátek ságy i jako uzavřený příběh. Obávám se, že to v tomto případě stejně nevydržím a na pokračování se vrhnu co nevidět. Simmons odvedl opravdu skvělou práci. Hyperion si své místo mezi povinnou četbou každého sci-fi fandy opravdu zaslouží.
Jelikož se 5 hvězdiček snažím dávat jen opravdu výjimečným knihám, tak jsem zde dost váhal - v podstatě se jedná o seznámení s hlavními hrdiny, přičemž největší dobrodružství nás čeká až v Pádu Hyperionu. Nakonec jsem se rozhodl tedy pro nejvyšší hodnocení, bráno v potaz jako celek i s Pádem.
Zde jde o vyprávění příběhu sedmi poutníků (resp. jich své příběhy vypráví jen šest), kteří se v budoucnosti po r. 2700 dají dohromady na pouť za Štírem, Vládcem bolesti.
V průběhu různých vyprávění se postupně rozvíjí události a pozadí, kterému nikomu z přítomných jako celek nebylo známo... To je myslím naprosto skvělý způsob psaní knihy, celkem jedinečný v podobném rozsahu - dalo by se tedy říci, že se jedná o šest povídek plus jedna, která se vine a spojuje všechny zbylé příběhy.
Jedinou malou výtku bych měl, a to je zmínka "pořadatele výpravy" o tom, že mezi sedmi poutníky je jeden špión - s ohledem na životy poutníků, které musely být vcelku známé, to musel přesně vědět... Tedy takovéto "tajemství" mi přišlo účelové jen pro čtenáře.
Když jsem na tuhle knížku narazil poprvé, hned jsem věděl, že si ji budu chtít přečíst. Možná jsem měl trochu vysoká očekávání, takže mě dost překvapilo, když jsem po přečtení prvního příběhu neměl vůbec chuť číst dál. A pak se to samé opakovalo i u dalších. Ale jediní z toho plynoucí mínus je asi fakt, že jsem knížku četl asi měsíc. Jednotlivé příběhy byly někde mezi naprosto výborný a celkem ujde příběh. Ale spíš inklinovaly k tomu naprosto výbornému. Každý příběh vypravovala jiná postava a mnohdy ani nebyl z jejich života. Každý příběh byl úplně jiný, než předchozí a sám by dal za útlou knížečku. No, konečné slovo si ale asi nechám až k druhému dílu. Zatím však můžu říct, že jsem z knížky nadšený a na druhý díl se nesmírně těším.
Knihu Hyperion jsem našel v nějakém TOP sci-fi listu ever. ;-) Hodně čtenářů ji přirovnává k Duně (Frank Herbert). Inu, něco z něj má - rozlehlý propracovaný svět, spád a čtivost. Styl je ale krapet jiný - soubor šesti povídek, který pojí stejný cíl - navštívit záhadnou, lehce psychotickou bytost, Štíra, který jim má (snad) splnit přání. Je proto těžké hodnotit knihu jako celek, a proto napíšu názor na jednotlivé povídky.
Kněz, muž jenž hledal Boha - kvalitní antropo-etno-religiózní dílko. Spisovatel si dovedně hraje s otázkou víry i se symboly křesťanství a vzkříšení. "Bolest je znakem lidství." 85%
Voják, váleční milenci - military sci-fi se vším všudy. Kromě spousty akce, krve se dočkáte i silně erotických scén. Na mě až moc naturalistické. 40%
Básník - podle mě o tom, jak funguje showbyznys. Jak je těžké psát něco kvalitního, když chcete vydělávat a kam vás to dožene. Zajímavé. Hlavní postava mi byla lehce nesympatická svým bohémstvím a přístupem k ženám, ale chápu, že to k archetypu umělce patří. 40%
Učenec - tragický příběh o tom, jak nemoc dcery zasáhne celou rodinu. 85%.
Detektiv - kyberpunk jak vyšitý z Blade Runnera. Napínavé. 100%.
Konzul - hezký ekologicko-etnologický příběh o (ne)porozumění a kolonizaci. 90%.
Ještě pár procent přidat za kulturní odkazy a sečtělost autora. Snad si přečtu i něco od Keatse.
Takže je to takových 80%. Připravte se také, že vám první díl stačit nebude, protože děj je uzavřen až v díle druhém.
Štítky knihy
space opera cestování časem osudy lidí invaze příšery, monstra Hugo (literární cena) vtiposcifárny Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2010 | Hladové hry |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Kniha Hyperion je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 702x |
| Čtenářské výzvě | 30x |
| Doporučených | 80x |
| Knihotéce | 219x |
| Chystám se číst | 343x |
| Chci si koupit | 100x |
| dalších seznamech | 11x |
Skupina sedmi poutníků Hegemonie (hvězdné říše lidstva ve 27. století) putuje na okrajovou planetu Hyperion, aby se setkali se Štírem, tajemnou nevyzpytatelnou bytostí, a cestou si vzájemně vypráví příběhy, které je na tu cestu přivedly. Musím říct, že tato anotace mne od knihy odrazovala, protože moc nemám rád povídkové knihy, ale dobře že jsem knihu nakonec přečetl. První díl Hyperionu patří možná do top10 scifi knih, jaké jsem kdy přečetl. Úžasný svět, úžasná autorova fantasie, výborné postavy, všechny příběhy jsou zajímavé a zapadají do sebe. Kniha končí pěkný cliffhangerem, kdy poutníci vstoupí do Údolí časových hrobek.