Endymion

1 25. února

Kniha plula pomalejším tempem po řece Tethys, tak na 3 hvězdy, ale konec se v peřejích děje vyhoupl na hvězdu čtvrtou. Kantos je o dost lepší, ale i Endymion má své kouzlo.

Na hodnocení téhle knihy jsem se nemohl dočkat, sám netuše, kolik hvězdiček dát. Nakonec jsem se rozhodl jen napsat, co se mi líbilo a co ne.
Co se NELÍBILO je překlad - jak jsem teď zjistil, nejsem v tom sám. Na jednu stranu, sám být tak dobrý v angličtině jako překladatel, to bych chtěl. Ale takhle zprznit jinak dobrý příběh je zvěrstvo - např. hluboký radar, co to je? Jakože je dlouhý? Být to to jediné, přivřu oko, ale sonar by člověk pochopil hned. Dále označování jmen - M. Endyminon, A. Bettik... U Bettika to tak bylo i v Hyperionu, ostatní jména byla normální, tak proč najednou zde takhle? Navíc by překladatel měl použít nejen jednotný styl s předchozími díly, ale i stejná jména - například Tau Ceti Centrum, TC2, zmíněné v Hyperionu mnohokrát, je zde Tau Ceti Střed - to překladatele nekoplo do očí, proč je tam ta dvojka??? Achjo, strojovým překladem to takhle pokazit, vážně škoda...

Jinak k příběhu, ten je dobrý, klasické schéma dobrodružného putování. Překvapivě ten 300-letý posun oproti Hyperionu je úplně hladký a návaznost v pohodě. Že je hlavní hrdinkou 12-letá holka také není nijak rušivé (jelikož jsem četl Sirotky ze šroubovice nedávno, naopak jsem o to zvědavější, s jakými myšlenky a schopnostmi se u ní setkám - no zatím autor šetří, ale kniha je tím o to zajímavější). Vůbec s vykreslením všech postav je Simmons na výši, jsou plastické a uvěřitelné. A samozřejmě je v knize mnoho záhad - Aenea umí proplouvat skrz Brány (zde samozřejmě pojmenované Přenašeče), Pax má technologie skoků bez časového dluhu, k tomu bojovnici se schopnostmi snad stejné jako měla Moneta...

Takže příběh dobrý, asi ne až tak jako u Hyperionu, ale děsivě to ruší ten amatérský překlad (s prominutím Ivo Reitmayerovi - docela zvažuji, že následující díly buď číst nebudu, nebo je zkusím přelouskat v angličtině).

1 13.09.2018

Třetí část Simmonsovy hyperionské ságy je především postižena naprosto příšerným překladem. Často mě napadalo, zda vůbec překladatel pochopil smysl toho, co překládá, protože především v dialozích selhávala logika, větná skladba a volba slov, ve větách chyběly čárky, takže zhusta nedávaly ani smysl. S citoslovcem „ach“ se potkáte desetkrát za stránku a začnete ho nesnášet, a množství odmlkových trojteček je ohromující (i když zrovna u tohohle nešvaru asi nepůjde o rozmar překladatele).
Dobré tři čtvrtiny knížky jsou prostým popisem dobrodružného a nebezpečného putování z planety na planetu, a mně citelně chyběl filozofický rozměr, na který jsem u Simmonsových sci-fi zvyklá, a který mě baví. Dočkala jsem se až téměř na konci, kde starý a slepý Otec Glaucus hostí poutníky na zmrzlé planetě systému Sol Draconi a mimo jiné říká: „Evoluce tvoří lidské bytosti. Ale lidské bytosti tvoří díky dlouhému a bolestnému procesu lidskost.“
Závěr byl pěkný, i když předvídatelný, ale kdo je Štír a proč a kým byl stvořen jsme se opět nedozvěděli. Považuji třetí část za zatím nejslabší částí série.

1 22.08.2017

Narozdíl od úmorného druhého dílu velmi příjemné překvapení. Opět došlo na změnu stylu vyprávění, tedy čtenář sleduje paralelně příběhy pronásledovaných a pronásledovatelů a je nucen držet palce oběma stranám. Knížka má spád, charaktery jsou hezky do hloubky vykresleny a dějiště se jen míhají. Pěkné.

Český překlad je prý špatný. Nemůžu soudit, já to četl německy a ušlo to.

Mimochodem Google se docela hezky rozvíjí do formy PAXu. Ovládnout, zaplavit, dominovat...

6 02.10.2016

Tento text čtete se špatným úmyslem ...... Po těchto řádcích jsem měl chuť knihu odložit. V prvním odstavci jsem se dozvěděl, o čem všem kniha není a čeho se v ní nedočkám. shodou okolností jsem se jednalo přesně o ty důvody, kvůli kterým jsem rok a půl po knihách všude možně pátral. Po pár stránkách jsem zjistil, že to byl ten nejlepší úvod knihy, který mohl autor zvolit. Kdybych měl Endymion číst se všemi těmi očekáváními, byl bych zklamaný - to se nestalo. Příběh mě stejně jako v Kantosu uchvátil.

1 08.08.2016

!!!MOŽNÉ SPOILERY!!!

Sice mě ze začátku trochu štvalo, že příběh se odehrává skoro 300 let po prvních dvou knihách a poutníci za Štírem už jsou dávnou minulostí, ale brzy se ukázalo, jak jsem se zmýlila. Martin Silenus byl sice postava nejméně oblíbená, nakonec mě ale vlastně zas tak nepřekvapilo, že někde ve vesmíru pořád straší. Po trošku těžkopádném začátku knížka skvěle odsýpá, popisy bývalých světů Sítě jsou dokonalé a naznačené informace o přežití Technojádra a jeho intrikách nabízí spoustu otázek, které se, jak doufám, zodpoví v posledním díle.

KONEC SPOILERU

Jediné, co mě opravdu neskutečně vytáčelo, byl nemožný překlad (to si překladatel nemůže zjistit, co vlastně píše, když navazuje uprostřed série?!? U prvních dvou dílů jsem změnu překladatele ani nepostřehla). Škoda...

07.02.2016

Tuhle ságu prostě miluju :)