Endymion

3 05. června

Nejúžasnější na románu (kromě mnoha dalších skvělých nápadů) mně připadá Simmonsův kreativní způsob, jakým napojil tento příběh na události Hyperionu staré téměř 300 let. Tisíciletý básník Martin Silenus, všudypřítomný kruciform, přátelská konzulova kosmická loď, neustále chytře naznačovaná přítomnost Vyvrženců i Technojádra a samozřejmě v prvé řadě dcera Browne Lamii a kybrida Johna Keatse. Hyperion to samozřejmě není, ale je to hodně dobré. Celkový názor si udělám až po přečtení závěrečného dílu Kantosu, ale zatím se prima bavím.

2 22. března

Společná recenze pro Endymion a Endymionův vzestup, neboť jsem je četl za sebou a knihy mi splynuly v jednu. Stejně jako u předchůdce Hyperion / Pád Hyperionu nezbývá než obdivovat fantazii Dana Simmonse, ve které stvořil tolik barvitých světů. Je to příběh dramatického putování po mnoha planetách se skvěle vykreslenými postavami i prostředími, v nichž se hrdinové kladní i záporní pohybují. Hvězdička dolů je proto, že mi to ke konci přišlo přeci jen uměle natahované a samotný závěr už trochu přitažený za vlasy, rozhodně ale nelituji času s oběma knihami stráveného.

07. března

Určitě nadprůměrná sci-fi/fantasy. Bohužel autorovi ve srovnání s předchozími díly trochu dochází dech. Už to není taková paráda jak první 2 knihy. Do posledního dílu se mi po přečtení této knihy moc nechce. Možná jsem měl jen přehnaně očekávání.

1 06. února

Supr road trip, který má hrbolatější začátek i konec, ale ta jízda mezi tím je boží. Je to napínavé, má to grády a s každým novým světem je kniha zábavnější.

Církev je na můj vkus méně zajímavá, nežli Štír, ale nemůžeme mít všechno.

10 01.11.2021

Od událostí na Hyperionu, jak nám je představily první dvě Simmonsovy knihy, uplynulo téměř tři sta let. Hegemonie člověka je mrtvá a vesmíru vládne pevnou rukou Církev znovuzrozených křesťanů, kteří si mohou dovolit v podstatě cokoli. Vždy, když čtu o organizovaném náboženství a jeho zvěrstvech, hrozí mi silná alergická reakce a jen skutečně mimořádný příběh dokáže odplavit z mého těla všechny jedy. Simmons se s tímto handicapem popral opravdu excelentním způsobem a svou našlapanou dějovou linkou mi dal zapomenout na všechny výtky, které vůči onomu pokryteckému zlořádu mám. Závěrečný boj mezi Štírem a Rhadamanthou Nemes mě doslova zvedal ze židle. Nebylo to ale jenom famózní zakončení, co Endymionu přiřklo plnou palbu hvězd. Simmons totiž celou dobu úžasně pracuje s dynamikou vyprávění a šťastnou ruku měl i při volbě postav. Pravdou sice je, že dvanáctiletá Aenea je v některých okamžicích až příliš ženská, ale koneckonců je výjimečná a předurčená k velkým věcem. Výborně vyprofilovaný je i hrdina proti své vůli Raul Endymion, a pozadu nezůstává ani kapitán Frederic de Soya. V této sérii se toho může udát ještě velmi mnoho zajímavého a já se na to těším…

4 28.10.2021

Sérii čtu už potřetí, asi po deseti letech. A tentokrát jsem rovnou začala až Endymionem. Nějak jsem potřebovala přesně tuhle dávku sci-fi. Propojení vesmírného putování a příběhů lidí a androidů a všech dalších forem života. Líbí se mi obrazy, které se v mojí hlavě při čtení rodí. Kniha je i na třetí pokus velmi čtivá. Dělá mi radost, když potkávám staré známé, na které jsme třeba už zapomněla.

5 07.07.2021

Simmons je láska, Kantos Hyperionu je tuplovaná láska. Endymion se odehrává necelých 300 let po Pádu Hyperionu a celkem pozitivní je, že ač jsem První dvě knihy Kantosu četla už hodně dávno, to co jsem si pamatovala mi stačilo pro čtení Endymionu. Člověk se rychle chytne a zorientuje. I proto, že v Endymionu nesledujeme tolik dějových linek. I tak ale Simmons vystavěl komplexní příběh nebitý akcí i filozofováním. A funguje mu to, vše zapadá. Po dočtení jsem se musela rovnou pustit do závěrečné části tohohle opusu magnum.
Pokud se chystáte číst, rozhodně doporučuju sehnat si nové vydání (Argo a Triton) ve skvělém překladu Petra Kotrleho (kam se hrabe Reitmayer, to se nedá srovnat :)).