Kam se poděla Elizabeth
Emma Healey
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269638/bmid_kam-se-podela-elizabeth-SBe-269638.jpg
4
356
122
Román Kam se poděla Elizabeth je opředen záhadou, kterou čtenáři zprostředkovává sama hlavní postava Maud. Ta je neuvěřitelně zapomnětlivou vypravěčkou. Pravda, čtenáři to příliš neulehčuje, ale co naplat, stejně si drahou Maud rychle oblíbí. Maud je stará, zapomnětlivá, a když si vezme do hlavy, že se ztratila její kamarádka Elizabeth, nikdo ji nebere vážně. Ale jak má o tom přesvědčit ostatní, když si sama není jistá, kdy Elizabeth viděla naposledy? A tak jí nezbývá, než se do pátrání pustit sama, vyzbrojená lístečky s poznámkami, svou papírovou pamětí. Zároveň se jí však neustále vrací vzpomínky na její sestru Sukey, která se před více než padesáti lety, záhy po válce ztratila neznámo kam a její zmizení se nikdy neobjasnilo. V Maudině mysli se příběh Sukey tomu Elizabethině nebezpečně přibližuje a Maud se čím dál víc ztrácí ve svých představách. Vědomí přítomnosti jí uniká a živé vzpomínky na tragédii, starou již více než padesát let, se jí vrací s nebývalou intenzitou. Podaří se Maud Elizabeth najít? Román snoubí sofistikovanou, místy až mysteriózní psychologii s laskavým humorem a citlivě reflektuje témata stárnutí, ztráty paměti a vlastní identity. Téma stařecké demence objevuje autorka ve svém debutovém románu s ohromující autenticitou a byla za to oceněna porotou prestižní Betty Trask Award. Román získal také ocenění Costa Book Award 2014 v kategorii debutový román i mnohé jiné nominace.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2016 , Knižní klub
Originální název:
Elizabeth is missing , 2014
více info...
Přidat komentář
Maud si zamilujete, i autorčin styl psaní, kdy se prolínají dva příběhy, které se nakonec spojí v jeden..
Kniha mě velmi zaujala a to hlavně proto, že se zde popisuje stařecká demence z pohledu pacienta. Maud je velmi roztomilá, velmi hezkým způsobem a podrobně je líčeno jaké trápení prožívají lidé , které trpí tímto problémem. Od menší zapomnětlivosti až po vystupňoívání, kdy už neví, co vlastně chtěla před malým okamžikem.Je tam i trochu detektivní zápletka, která ovšem není v této knize nejdůležitější. S pisovatelce se kniha povedla na jedničku a doporučuji určitě k přečtení.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, nemohla jsem ji odložit. Napínavé, dojemné a chytré. Skvěle vykreslená hlavní postava!
Od této knihy jsem původně očekávala úplně něco jiného, vůbec však nelituju toho, že se kniha vyvrbila nakonec úplně jinak. Dostalo se mi výborně napsaného příběhu zabývajícího se tématem, které se dotýká nás všech. Hlavní postava Maud je velmi sympatická a člověk si ji velmi rychle a snadno oblíbí. Zároveň mi jí ale bylo líto, protože spolu s ní prožíváme to, jak se musí poprat s tím, že trpí zapomnětlivostí a jak je to s každým dnem horší a horší.
Pro mne to byl silný čtenářský zážitek!
Knížka mě trochu zklamala. V druhé půlce už jsem přeskakovala. Určitě bych ji nezařadila mezi nej a mezi ty, které si člověk musí přečíst.
Občas jsem se přistihla, že mám i já něco s pamětí, ale všechna čest autorce za její postoj k stáří.
Nejedná se o žádné dech beroucí strhující čtení, spíš je to zajímavá sonda do stárnoucí nemocné lidské mysli doplněné detektivní zápletkou. Kniha je napsaná poměrně čtivě a originálně. Rozhodně stojí za přečtení.
Kniha mne moc nebavila. Více mě bavilo prolínání minulosti a příběh sestry hlavní představitelky. Proto jen tři hvězdy
Zajímavá kniha - brilantně napsaná s poutavým příběhem, který si lehce plyne mezi současností a vzpominkami hlavní hrdinky Maud, čímž se celý příběh utváří. Mít vypravečku, která je zapomětlivá (má stařeckou demenci) jsem vnímala občas chaoticky a sem tam jsem se ztratila, ale pak se objasnilo, jak a proč jsme se tam s Maud ocitly. Rozhodně knížka stojí za přečtení, nejen kvůli rozuzlení děje a odpovědi na otázku, zda - li se povede Elizabeth najít, ale také kvůli poukázaní na to, jak "asi" vnímá své okolí člověk, který trpí stejnou nemocí jako Maud.
Mám babičku zhruba stejného věku, jako je hlavní hrdinka knihy Maud. Stejně jako ona zapomíná, co hledá, že si stejný jogurt koupila už včera a předevčírem a předpředevčírem, a jestli si léky vzala dneska nebo to bylo už před týdnem. Poprvé jsem měla možnost podívat se na svět z jejího pohledu, z pohledu staré, senilní osoby. Kniha není klasická detektivka se strhující zápletkou, ale přiznám, že ke konci jsem přidávala na rychlosti čtení, jako bych chtěla předběhnout postupující Alzheimerovu chorobu a dovést Maud k rozluštění záhady dřív, než zapomene úplně všechno.
Kniha mě moc nezaujala, čekala jsem něco napinavejsiho. Popisování toho co kdo kde zapomněl mě od čtení odrazovalo.
Napůl jsem to četla a napůl poslouchala jako audioknihu. A když jsem do toho byla zabraná delší dobu, měla jsem potom při chůzi po ulici pocit, že bych se docela dobře mohla zastavit uprostřed chodníku a lidí se ptát, kdeže to jsem a co tam dělám.
Čekala jsem od toho bohužel něco více napínavého. Pátrání po Elizabeth totiž není v příběhu prvořadé, jak jsem si původně myslela. Spíše se to celé odvíjí od stařecké demence, kterou trpí hlavní hrdinka. Nejvíce mě bavily pasáže vzpomínání do minulosti, kdyby byl příběh ještě trochu propracovanější, stačilo by mi to samo o sobě.
Četla jsem knihu v originále, takže nemohu soudit nic o kvalitě českého překladu. Mě však knížka opravdu uchátila. Přestože hlavní linií příběhu je Alzheimerova choroba a na každém kroku je znát jak bezvýchodné situace musí nemocní lidé a jejich blízcí řešit a druhou linií je stará rodinná tragédie, ke které Maud v myšlenkách utíká - je to jedna z nejmilejších a nejhezčích knih, které jsem kdy četla. Ani stopa sebelítosti, smutku, vzteku nebo stěžování si. Opravdu doufám, že si pacienti i v reálném světě dokáží udržet tak pozitivní mysl, jako Maud. Obdivuji, jak se tak mladá autorka dokázala vcítit do starší dámy. Sice si připadám po přečtení zapomnětlivější, ale také vděčnější když si zapomenutou věc vybavím.
Je to osobitá nevšední kniha - ne takový ten klasický bestseller, od kterého se nemůžete odtrhnout a chvějete se, jak to dopadne. Ale vezme vás za srdce, zvláště máte li někoho blízkého postiženého demencí. Je až neuvěřitelné, jak dokonale autorka dokázala popsat svět těchto lidí, jak se dokázala vcítit do jejich pocitů - mnohdy bezmoc, jindy zlost na sebe sama, někdy zase údiv a pocit nepochopení. Musí být neuvěřitelně těžké vyrovnávat se každou minutu s tím, že za chvíli nebudu vědět, co se teď děje, spoléhat se na lístečky a věřit, že i když nevím, nějak se ze situace dostanu, někdo mi pomůže - nebo prostě jen budu vyčkávat, jak se situace vyvrbí. Příběh vás dostane maličkostmi (Maud si sundá bandář ruky, protože zapomněla, že je zraněna...), ale prožíváte i paralelně se rozvíjející příběh z minulosti, který vás nenechá odpočinout. Je to mimořádná kniha a měli by si ji přečíst i velmi mladí lidé. Protože tohle není jen fikce, lidí s podobným osudem kolem nás žije mnoho.
Příběhy s "Alzheimerem v hlavní roli" nebohou být "strhující". Jedná se vždy o smutný popis člověka, který ztrácí, nebo již z velké části ztratil, svou paměť. O popis těžkých životních situací, ať už se na ně díváme očima nemocného či pečujícího. Svým způsobem jsou postižené obě strany.
Cenu za autenticitu si autorka určitě zaslouží, protože základní příznak nemoci - fungující dlouhodobá a ztráta krátkodobé paměti - skvěle ztvárnila ve dvou časových rovinách, ve dvou záhadách, které se postupně před čtenářem odvíjí.
Tuto "alzheimerovku" řadím hned na třetí místo po Ještě jsem to já (Lisa Genova) a Zatmění mozku (J. Bernlef).
Nemyslím, že by tato kniha měla parametry bestselleru. Snad nejdůležitějším, ale také celkem velmi zdlouhavým, je popis myšlenkových pochodů a pocitů starého člověka postiženého demencí a jeho nejbližších. Četla jsem o tom knihy autentické, přímo od postižených a ty byly výborné. V této knize nevím nevím a ten děj také nic moc.
Bylo to hezké, jen jsem musela při čtení přemýšlet, jestli už taky nemám příznaky stařecké demence (bude mi 70) a trošku mě to děsilo. Jinak ale před autorkou klobouk dolů, je tak mladá a přitom se tak perfektně dokázala vcítit do situace člověka, který ztrácí paměť i sebe sama.
Štítky knihy
prvotina psychologické romány ztráta paměti, amnézie senioři Alzheimerova choroba stárnutí
Kniha Kam se poděla Elizabeth je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 485x |
| Čtenářské výzvě | 117x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 218x |
| Chystám se číst | 229x |
| Chci si koupit | 36x |
| dalších seznamech | 2x |
Spíše než samotný detektivní příběh se mi strašně líbil popis myšlení a vnímání člověka postiženého pokročilou Alzheimerovou demencí. Maud si nejde nezamilovat a prakticky celou dobu mi jí bylo hrozně líto. Samozřejmě jsem byla opravdu zvědavá, kam se poděla ta Elizabeth a co se stalo se Sukey, ta detektivní zápletka je napsaná výborně, do poslední chvíle jsem netušila, co se s nimi vlastně stalo.
Není to žádný nervydrásající thriller, spíše takové poklidné vyprávění a vzpomínání, žádná velká akce se tam neděje a chce se to přece jenom obrnit notnou dávkou trpělivosti s naší zapomnětlivou Maud, ale za to, jak je její postava napsaná, rozhodně plný počet!:)