Kajícník
Isaac Bashevis Singer
V r. 1969 se autor při návštěvě Jeruzaléma setkal nedaleko Zdi nářků s Američanem, který mu vyprávěl svůj životní příběh. Joseph Shapiro, jenž podobně jako Singer emigroval před válkou z Polska, zažívá v poválečné Americe rychlý podnikatelský vzestup. Zároveň s rostoucím finančním zajištěním vplouvá do běžného životního kolotoče odcizené moderní společnosti. Jednoho dne se po hádce s milenkou rozhodne tento život opustit a odlétá hledat své kořeny do Izraele. Zjišťuje však, že současný Izrael není nic jiného než součást moderního vykořeněného světa. Kniha vycházela původně na pokračování v židovských novinách a hned po svém vyjití v r. 1973 byla mnohými považována za jedno z nejdůležitějších Singerových děl právě pro svůj niterný ponor k nejhlubším otázkám židovské víry v současném zešílevším světě.... celý text
Přidat komentář
Moje nadšení z Otroka a Satana se neopakovalo. Příběh člověka, který se rozhodl zahodit vše, co léta budoval a vrátit se zpět ke kořenům. Není psáno tak nádherným jazykem, jako výše uvedené knihy. Tohle musí asi člověk zažít na vlastní kůži, aby se do toho vcítil.
Otrok se na toto dílo dívá z povýšeneckého o řád vyššího stupínku - kniha, která mě nasměřovala k tomuto autorovi. Je to překladem nebo jednoduchým stylem a nepřirozenými dialogy, které se v knize objevují? Četlo se to snadno, a to je možná ta potíž.
Co se týče vypravěče Josefa Shapira, neuměl jsem si k němu najít cestu, neustále hovoří o všem, co není "pravověrně židovské," jako o úpadkovém, zhýralém včetně děl všech literárních autorů, vědců, filosofů. Sám si sype na hlavu jen málo popela, za to nepravověrné ženy jsou všechny děvky. Jeho názory na společnost jsou filtrovány extrémistickým dualismem.
Jsou zde ale i zajímavé části - historické a náboženské reálie, ale i myšlenky, u kterých se člověk na chvíli zastaví a zadumá se. Kromě toho autor "předává tak, jak dostal."
Knihy I. B. Singera stejně jako Chaima Potoka dokáží čtenáře chytit za srdce. Zobrazují náročný boj o kulturní a náboženskou identitu ve složité organizaci současného světa. Dávají však naději, že boj za vlastní národ a jeho sociokulturní orientaci má vždy smysl. Kajícník je reflexí současného světa a nastavuje jeho pozlátku tak kruté zrcadlo. Doporučuji jako seznámení s autorem a jeho názory.
V rozhovoru, který začal u jeruzalémské Zdi nářků se nám snaží spisovatel Isaac B. Singer poutavým způsobem odpovídat na zásadní filosofické otázky: Je, nebo není Bůh, co je morálka a kde jsou její hranice...
Kniha: Jestliže se miliony Němců obětovaly pro idol Hitlera, tolik Rusů a Židů pro idol Stalina, jsem připraven obětovat sám sebe, nebo přinejmenším trpět pro idol, v jehož jménu jsme obdrželi Desatero přikázání a celou Tóru.
Je-li už lidským údělem sloužit modlám, potom chci sloužit spíš modle, jež splňuje mé nároky, než takové, která ve mně vzbuzuje po čtyřiadvacet hodin denně jen hnus. Spousta lidí přišla o život ve jménu komunismu, nacismu, nebo nějakého jiného ,,ismu,,. Každý nový vynález si žádá bezpočet nových obětí. I letadlo je anděl smrti. Miliony dalších zabíjí alkohol. Tisíce žen umírá při potratech, bezpočet mužů a žen trpí a zemřelo na pohlavní choroby. Modla již chci sloužit je modlou života a věrnosti. Nevyžaduje žádné oběti, jen jediné: že si nevybudujeme vlastní štěstí na neštěstí druhých.,,To je morálka, ne náboženství,, Světu vládne síla a přetvářka: cítím, že čtení je smrtelně jedovaté. Moderní literatura opakuje, že žijeme na jatkách a v domě hanby. Kam vedou všechny naše názory. Dnešní etika k ničemu nikoho nezavazuje. Můžete být nacistou, nebo v KGB. Sovětské zákony jsou vymyšleny tak, že když se s nimi nechcete podílet na jejich zločinech, stanete se obětí jejich zločinů. Židé (ale nejen oni) nemají dostatek síly, aby ochránili děti od přímočarosti, která ovládá zemi. Dobře napsaná a stále velice aktuální kniha. Doporučuji přečíst.
Ještě pořád mě překvapuje, když potkám knihu štíhlounkou jako proutek, tak sytou a výživnou. Těch sto stran textu jsem přečetla s jedním 80g pytlíkem slaných arašidů za dvě hodinky. Mám ráda příběhy z prostředí chasidů. Josef si prožívá marnost svého světského života, pohrdání sám sebou i ženami, které jeho životem prochází, a i když umí přesně pojmenovat ve kterých situacích se chová jako pokrytec, není vždy schopen se zachovat jinak. Jsou to přesně ty situace, které zažívá v nějaké podobě každý člověk. Ten popis sváru dobrého a špatného našeptávače a vzájemná konfrontace musí být každému blízká. Kniha je plná krásných myšlenek.
Možná jsem zvolil správný postup, když jsem si dílo I. B. Singera dlouho a dlouho odsouval, což může být důvodem, proč jsem si jeho zdařilou novelu Kajícník náležitě vychutnal. Židovské reálie vůbec neznám, ale jsem rád, že jsem se mnohé dozvěděl a četba mě nutila nalézt výrazy jako minjan či chucpe. Překvapila mě autorova radikálnost v některých oblastech, docela nemilosrdně cupuje západní svět, jeho způsob života, poměrně detailně rozebírá vztahy mezi mužem a ženou, nevěru a pokušení. Zajímavý je rovněž jeho postoj k vegetariánství, což, jak jsem se posléze dozvěděl, prostupuje i dalšími Singerovými díly. Kajícník nabízí pozoruhodnou četbu, jež nutí v mnoha ohledech k zamyšlení. Nyní už jeho další dílo nebudu odsouvat a brzy se vrhnu na jeho povídky.
Singera čtu rád, ačkoliv s židovskou vírou nemám nic společného, na druhou stranu zase se o ní něco dozvím. Kajícník je obrovským morálním dilematem a soudem moderní, globální společnosti či spíše jejím odsouzením. Nemilosrdně jsou odsouzeny víra v mládí, víra v pomíjivé ideály, samozřejmě morálka, promiskuita, ženy jsou zde nazývani kurvami, Dostojevskij brakem.... Trochu radikální, přesto si zde člověk může vybrat a podívat se na dnešní společnost z jinbého úhlu. Těžké téma ještě k tomu náboženské, ale přesto velmi čtivé.
Štítky knihy
Kniha Kajícník je v
| Přečtených | 55x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 37x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 3x |
Z extrému do extrému. Josef žije světským způsobem zivota, kde víra a duchovno nemá místo. Na jedné straně se nelze divit, že přehodnotil svůj život, odejel do Izraele pátrat po svých kořenech a nakonec se stal zboznym člověkem. Na straně druhé nás protagonista přešel k naprosto opačnému životnímu stylu, který šmahem odsuzuje vše, co není spjato s ortodoxním pojetím judaismu, jako špatné a zhyrale, což je také špatně.