Kafe @ cigárko
ekniha

Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas? Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/27_/272889/kafe-a-cigarko-267-272889.jpg 41104
Žánr:
Fejetony, eseje, Literatura česká
Formáty eknihy:EPUB, MOBI, PDF
Vydáno:, Domino
1. vydání originálu:2015
Počet stran:264
Ilustrace/foto:Jan Hofman
ISBN:978-80-7498-117-3
Nahrávám...

Komentáře (275)

Přidat komentář
Maanna
dnes

Bavila jsem se, užila si i autorčin sebeironický přístup. Jsou to blogové vstupy, a proto je nemá smysl srovnávat s perlami světové literatury, ale pro mě to bylo svěží a příjemné čtení, které zvlášť vyniklo, pokud si ho člověk propojil se skutečnými filmy nebo herci.

hellena1523
předevčírem

Než jsem se pustila do čtení, byla jsem z knihy nadšená. Pročítávala jsem ji, když jsem pracovala v knihkupectví, a přišla mi prima. Ale teď, když jsem se k ní dostala a četla ji celou, to nadšení opadlo. Líbí se mi, že Maruška píše velmi civilně, laskavý humor je jí vlastní, nicméně si nejsem jistá, zda knižní podoba neí spíš na škodu.
Myslím, že některé blogy by se neměly přenášet do papírové podoby, protože právě formát blogu jim perfektně sedí...
Kdybych měla hodnotit jako knihu, byl by to jasný podprůměr. Blog mi přijde super. Beru-li však v potaz fakt, že jde o knihu, která byla vydána jako sbírka článků z blogu, vychází mi z toho průměr, který neurazí, ale pravděpodobně ani nenadchne.

ElfkaEleanor
předevčírem

Vtipne a ctive zpracovane postrehy ze zivota herecky. Doporucuji kazdemu, kdo si chce dat nohy na stul a jen tak relaxovat u nenarocne cetby.

Chesterton
15. května

Svěží bonbonky, pestrobarevné balonky nabité svěží a mladistvou sebeironií, zároveň povzbudivé, hravé. Lze se jimi přesytit a na chvíli odložit. Zároveň i do sebe pohlédnout, zda občas nejsu hérečka doplňující citovou databanku například :) či sám sebe neberu příliš vážně.
Síla je skutečně v upřímnosti a opravdovosti, kterou (hranou i skutečnou:) podtrhuje v audioknize sama autorka. Také trochu rozbíjí stereotypy i předsudky. Pro rozbití blbé nálady ideální do každého počasí!!

NienorNíniel
13. května

Skvělá knížka! Fakt se mi to moc líbilo a krásně se to četlo, nemohla jsem se od toho vůbec odtrhnout. Sice bych na takovýchhle knížkách nemohla přežívat dlouho, ráda se zasním do děje a to tady nešlo. Ale autorka moc hezky a vtipně psala a věnovala se zajímavému tématu. Knížku můžu doporučit.

mekkejla
10. května

Tak samozřejmě, že to není literární veledílo, ale opravdu jsem se pobavila a bylo zajímavé nakouknout do hereckého prostředí "zevnitř". Maruščina síla je především v upřímnosti a opravdovosti emocí, se kterými se můžeme ztotožnit i my " neslavní". Na léto je to ideální oddechovka.

ujira
03. května

Opravdu vtipné čtení a postřehy a pohled zevnitř na prostředí, které známe jen z bulváru. Díky tomu, že jsem knihu navíc slyšela načtenou samotnou blogerkou, získala na zajímavosti. Dobrá oddechovka na léto.

TomHr
25. dubna

Málokdo z umělců (spisovatelů, herců, muzikantů...) si umí sám ze sebe udělat legraci, navíc tak, aby sebeironie nepůsobila strojeně. Tohle umění autorka zvládá bravurně a jedná se asi o největší devízu knížky. Je to dílko úsměvné, výborné třeba na zkrácení čekání u doktora. Dojem kazí některé neobratnosti jazykové, zdlouhavá souvětí hrozící vybočením z vazby.

efka.saf
18. dubna

Marušku Doležalovou mám moc ráda. A nejenom z Comebacku ;-). Že píše blog, za který dostala cenu Magnesia Litera, jsem vzdáleně věděla, viděla jsem i zfilmovanou verzi na Streamu, ale knížka se mi dostala do ruky až nyní díky čtenářské výzvě. A bylo to vážně moc příjemné čtení!

Maruška má velmi milý styl psaní. Je to čtivo veselé, vtipné, šťavnaté a plné sympatické sebeironie. Osobně oceňuji i formát knihy, který je netradiční a kniha je tím ještě originálnější. Čemu ovšem opravdu tleskám, jsou skvělé a úžasně trefné ilustrace. Proč tedy ubírám hvězdičku? No, kniha má podle mě jedinou chybku. Je moc dlouhá. Tím nemyslím, že by pro mě těch 260 stran byla nepřekonatelná délka, ale po zdolání dvou třetin už toho na mě bylo ve stejném duchu nějak moc. Věřím, že jako blog, kde se odměřují texty po malých dávkách, vše funguje mnohem lépe než kniha. Knihu bude nejlepší číst delší dobu a pouze v momentu, kdy dostanete chuť na další dávku hereckého humoru. To ale není bohužel můj styl čtení a ani knihovna by pro to jistě neměla pochopení, proto jsem ji slupla za dva dny. Ale i tak je kniha opravdu dobrá a já ji doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit na účet hereckého světa a Marušky.

Ronny97
06. dubna

Na knížku jsem se moc těšila, i když blog jsem předtím nečetla. Zpočátku mě kniha moc nebavila, ale postupně jsem se do toho dostávala a občas jsem se i smála. Kdyby to šlo, dám tři a půl hvězdičky :)

Mruskulka
03. dubna

Ke Kafi a cigárku jsem se dostala úplně náhodou přes stream.cz, když Marie tohle vyprávění zfilmovala. Líbilo se mi to a čekala na další a další díl. Když jsem hledala knihu do čtenářské výzvy a vyskočila na mě právě tato, neváhala jsem. Z nedostatku času jsem knihu odložila a později se k ní zase vrátila, protože kapitoly na sebe nenavazují. Úžasně jsem se u této knihy pobavila, píše to tak, jak ji slova přišla do úst. A nám mudlům ukázala, jaký je vlastně život herečky.

Burák
29. března

Marie Doležalová je mi sympatická už od doby, kdy jsem ji viděla ve filmu Pusinky. Navštívila jsem několik jejích divadelních představení a líbila se mi i ve Stardance. Ale byť jsem asi cílová skupina pro kterou píše, k tomu, že si přečtu Kafe a cigárko, jsem se dostala až teď, a to ještě bez nějakého velkého nadšení.

Před několika lety jsem zabrouzdala na blog, ze kterého později vznikla i tato kniha a i když se mi témata líbila, pravidelnou čtenářkou jsem se nestala. Nějak mě to nechytlo.
Pak přišla cena Magnesia Litera a obrovská marketingová kampaň na podporu knížky a to mě paradoxně spíš odradilo.

Ale víte co? Ono to opravdu není špatný. Je to napsané jednoduše, čtivě, upřímně a autenticky. Je sympatické, jak si ze sebe a ze své profese umí udělat Marie legraci a všechno co píše jí tak nějak věřím. Príma je, že jednotlivé kapitoly na sebe nijak nenavazují, takže můžete v knížce přeskakovat, číst i další knihu nebo ji na nějakou dobu ji odložit, aniž byste se ztráceli v ději nebo číst jen to co vás zaujme.

To, že už má tohle dílo už i televizní podobu mi tedy přijde už trochu přehnané, taková pecka to podle mě není ale mě to zpříjemnilo hned několik večerů. A to není málo. :)

certik003
23. března

Knížku jsem četla díky Čtenářské výzvě. Ze začátku jsem nějak extra nadšená nebyla, i když se krátké povídky četly dobře. Ale postupem času jsem zjistila, že se těším, co Marii zaujme tentokrát. Taková oddechovka na pošmourné večery...

Ivulik7
18. března

Kafe a cigárko, jsem četla poměrně dlouhou dobu. Ale rozhodně to nebylo proto, že to není dobré čtení. Tato kniha je takovou sbírkou zážitků a příhod, které na sebe nenavazují. Můžete ji prostě někde otevřít a začíst číst. Zkrátka můžete přeskakovat a listovat podle nálady, odložit jí a otevřít třeba za měsíc, nebo půl roku, přešít jednu kapitolu nebo dvě. Kniha je oddechové čtení plné humoru. Ale jedna věc mě po přečtení došla, že herci nemají opravdu na růžích ustláno. Příště budu v divadle tleskat dvojnásobně. :)

Madelisi
10. března

Blog Marie Doležalové jsem pravidelně četla, tato knížka mi ho milé připomněla. Mám ráda čtení, u kterého se můžu smát, a tady je ho plno. Velké plus je, že se příběhy nemusí číst popořadě, ale stačí otevřít knihu na náhodné stránce. Takže o zábavu je postaráno na hodně dlouhou.
Kniha má pěkný netradiční formát, pěkně se vyjímá na stole.
Plus, které je zároveň i mínusem - po přečtení Jak jsem točila kriminálku nemůžu vidět v kriminálce Rodena a podobně významné herce. Protože co by tam dělali jiného než vraha???

TerinkaV
28. února

Pěkné, milé čtení, které poměrně rychle utíká. Na odpočinek ideál! Myslím si ale, že články z knihy vyniknou mnohem lépe v originální formě blogu, kde jsou dávkovány v určitých intervalech. Při delším čtení knížky jsem se občas už nudila :) Ohodnotila bych 3,5 hvězdami ;)

olejnice
27. února

Nic jsem od toho necekala - a super oddechove a zabavne cteni - a hlavne - vzdy jsem chtela pricuchnout k herectvi - tak ted uz vim vic... bude to drina a nekdy pekna pakarna.. vubec jim to nezavidim

DennisMoore
26. února

Marie Doležalová má velmi příjemný smysl pro sebeironický humor a ačkoliv kvalita příspěvků v Kafi a cigárku tak trochu kolísá, jde pořád o velmi zábavné čtení. Někdy je povídka neskutečně vtipná (například ta s protiteroristickým cvičením), někdy je citlivá a boduje tím, jak se autorka dokáže shodit (povídka s Yvettou Kornovou a Borisem Rösnerem), a někdy je "jen" úsměvná a máte z ní pocit, že autorce šlo hlavně o to, být vtipná, což se jí sice daří, ovšem za cenu jisté krkolomnosti. Na blogu to člověk odpustí, ale do knihy by možná bylo lepší vybrat jinou.

Alawa
23. února

Knížkou jsem byla moc mile překvapena. Blog jsem neznala, ale při čtení jsem se několikrát dost zasmála při živé představě popisované situace z hereckého prostředí. Psána je velice čtivě a opravdu hezky česky. Co oceňuji ! nenašla jsem žádný překlep, se kterými se v současné době setkávám v nově vydávaných knihách pravidelně a občas je jich tedy na můj vkus až neomluvitelně moc. Tady jsem nezaznamenala jediný. A taky se mi líbily ilustrace. Nějaké pokračování by se mi zamlouvalo, M.Doležalová má talent nejen na jevišti, ale i u klávesnice :-) .

Moncele
22. února

Kniha se mi moc líbila, mám ráda "historky z natáčení"... Marie Doležalová je určitě zajímavý člověk i zajimavá herečka. Vysoce oceňuji i grafickou úpravu knihy, karikatury a vůbec vzhled knihy. Jsem ráda, že ji mám v knihovně. Když člověku není úplně dobře, je taková kniha k nezaplacení...

Pablo7
15. února

Nenáročná, oddychová četba. Autorka vtipně a hezkou češtinou vypráví historky z hereckého prostředí a svého života. Některé kapitoly jsou vtipné hodně, některé méně. Je lepší číst každý den jen několik kapitol (blogů), protože po chvíli se přeci jen autorka trochu opakuje. Proto snižuji ohodnocení na 4*, protože mé nadšení z knihy postupně klesalo. Za pochvalu stojí pěkná grafická úprava.

hanis2806
13. února

Pěkná, vtipná knížka. Líbí se mi její styl psaní.

KatulakT
12. února

Rozhodně jsem se bavila - smála jsem se místy až nahlas! A řekla bych, že tahle knížečka pobaví snad všechny generace (odzkoušeno na mojí mamince).
Opravdu mi vyhovoval formát krátkých "příspěvků" nebo kapitolek. Člověk mohl čtení odložit na nějakou dobu a neztratil dějovou linku. Tematika mi sice byla cizí, ale o to zajímavější sondou se tahle knížka pro mě stala. Ovšem nedokáži dostatečně vychválit autorky literární styl (věty, slovní zásoba, atd.), ale především úžasný smysl pro humor a nadhled. Málokdo dokáže sám sebe brát s rezervou a udělat si ze sebe legraci - a ještě takhle veřejně! Za to obrovský respekt autorce.
Nicméně mě vážně iritovalo, že kniha neprošla redakční úpravou v tom smyslu, že by odpadl formát blogu. Kniha je kniha a blog je blog. Ale pointu chápu. A pořád to stojí za to.

Celkový dojem 85 % (hlavně za nadhled a vtip)

Maevie
09. února

Zápisky zajisté zabaví při pití kafíčka nebo kouření cigárka, ale knížku, do které se začtete a nepustíte, nečekejte. Jednotlivé články ukazující zákulisí hereckého života jsou vtipné (některé více, některé méně), bohužel se ale autorka začíná ve druhé půlce trochu opakovat. Za mě se fejetony víc hodí na blog, kde jsou čtenářům postupně dávkovány.

TerkaM
07. února

Tuhle knihu jsem měla rozečtenou dva roky, ale nebylo to proto, že by mě nebavila, jen jsem jí nechtěla být přesycena a původně jsem si říkala, že budu každý den číst jeden dva články. No, nevydrželo mi to. V každém případě jsem se u knihy bavila a vůbec nevadil ten dvouletý odskok, kdy jsem knihu ani neotevřela, hádám jsem se u ní smála stejně. Řekla bych, že vám Kafe a cigárko mohu s klidným svědomím doporučit. :)

allebra
03. února

Kafe a cigárko nám s nadsázkou a jemným humorem přibližuje radosti i strasti ze zákulisí hereckého života, vyprávění je navíc trefně doplněno vtipnými ilustracemi. Mám ráda film i divadlo, takže pro mě to bylo čtení velice příjemné. Marie Doležalová mě pobavila a moc se mi líbil její styl psaní, pokud tedy v budoucnu něco dalšího napíše, ráda si to přečtu.

Pejuška
22. ledna

Povídky jsou vtipné a trefné, jen se mi četly lépe na oficiálních stránkách, než v knížce. Ale i tak, skvělé dílko.

Andvejka
08. ledna

Kafe @ cigárko je svižná, vtipná knížka, se kterou jsem strávila dva nachlazené víkendové dny. Četla se lehce, rychle, bavila jsem se u ní.

HCh
03. ledna

Svěží dílko,dobře se čte. líbily se mi postřehy autorky, její sebeironie a občas vtipně popsané příhody.

agatha2
02. ledna

Knihu jsem loni měla snahu číst, nicméně jsem ji po pár stránkách odložila, nejsem na tyto blogové zápisky asi ten správný cílový čtenář. Nejsou vůbec špatné, jsou vtipné, bystré, ale prostě tento styl psaní nějak moc nemusím. Po čase se mi dostala do rukou audiokniha namluvená samotnou Marií Doležalovou a takto pro mě bylo toto dílo již přijatelné. Autorka coby herečka svou knihu namluvila velmi poutavě. Bylo zajímavé skrz ni se podívat do hereckého zákulisí. A ve finále jsem úplnou náhodou až ke konci zjistila, že se mi hodí do letošní čtenářské výzvy do kategorie Magnesia litera, takže aspoň něco užitečného z knihy vzešlo :-)