K čemu samé jedničky?

K čemu samé jedničky? https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377620/mid_k-cemu-same-jednicky-i7w-377620.jpg 4 11 3

Blogy zakladatele Scia o českém školství. Ondřej Šteffl je zakladatel gymnázia PORG a vzdělávací společnosti Scio. Soustavně se věnuje problematice školství a vzdělávání, své názory publikuje mimo jiné v blozích na aktuálně.cz. Část z nich uvádí náš výběr. Autor se v nich zaměřuje na to, jaké schopnosti a znalosti by měla současná škola rozvíjet, aby žáci a studenti obstáli v dospělém životě. Poukazuje na to, jaké metody jsou v současné výuce zastaralé a co v dětech potlačují, a naopak ukazuje, jak jinak by mohlo vyučování vypadat.... celý text

Přidat komentář

Sandalkar
06.06.2022 3 z 5

Z pocatku mi prislo, ze autor opakuje stale to stejne dokola. Druha polovina knihy ukazala zajimava temata a pohledy na problematiku.

Velmi me nadchlo "reseni" nabizet v ramci klasickeho skolstvi alternativni tridy jako moznost. Sama jsem studovala v CR a Nemecku a memu naturelu nemecke projektove skolstvi sedlo vice. Rada bych detem nabidla tuto variantu i u nas, v cestine bez nutnosti "skolni turistiky" za hranice.

Metcheque
01.09.2019 3 z 5

Česko obchází strašidlo - strašidlo Scioškol. Nechť se normalizační učitelky třesou před moderní výukou!

Šteffl ve svých glosách poměrně trefně a obrazně přibližuje čtenářům, co je jádrem moderní, konstruktivistické výuky. Vše podkládá anketami (byť z vlastních blogů) a následnou diskusí. V tomto ohledu je kniha super.

Nešvarem je - jako u každé knížky, která je poskládaná z již zveřejněných článků - jistá neaktuálnost, zejména pro ty, kteří Šteffla pravidelně čtou na internetu. Pro ty tady není žádná přidaná hodnota. Myšlenky obsažené v jednotlivých příspěvcích blogu se navíc často opakují a zajímavé myšlenky klíčící v diskusích jsou mnohdy jen načrtnuty. Přitom polemika se čtenáři Štefflova blogu by mohla být právě onou přidanou hodnotou, kvůli níž by si knihu koupili i pravidelní čtenáři autorova blogu.


asanita
01.09.2019 4 z 5

Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem a musím přiznat, že úroveň jednotlivých příspěvků byla velmi rozdílná. Připadalo mi, že se některé myšlenky neustále opakují, ale na druhou stranu vím, že není možné, aby se v tolika článcích o školství a o vzdělávání sem tam něco nezopakovalo. Ze všeho nejvíce musím vyzdvihnout příspěvek o Pokémonech, kde Ondřej Šteffl vysvětluje, proč se děti dobrovolně učí jména Pokémonů a další související informace o nich, namísto učení se Přemyslovců do školy a také článek o tom, že se školství od doby jeho založení příliš nezměnilo. Ke knize se rozhodně časem vrátím a doporučuji ji všem, kteří se zajímají o vzdělávání.