Just Kids – Jsou to jen děti
Patti Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/180056/bmid_just-kids-jsou-to-jen-deti-xpf-180056.jpg
5
181
36
V roce 1967 opustila jedenadvacetiletá Patti Smith domov a odjela do New Yorku, aby se stala umělkyní nebo aspoň milenkou umělce. Podařilo se jí obojí, i když cesta ke slávě rockové zpěvačky byla dlouhá a trnitá. Umělec, který se stal mužem jejího života, se jmenoval Robert Mapplethorpe, byl talentovaným výtvarníkem a fotografem. Vzpomínky Patti Smith začínají v době, kdy zdaleka nebyli slavnými osobnostmi, ale „jenom dětmi“, pro které však umění bylo vším. Robert Mapplethorpe zemřel v roce 1989 na AIDS a Patti Smith mu krátce předtím slíbila, že napíše o jejich intenzivním a komplikovaném životě knihu. Výsledek patří k tomu nejlepšímu, co kdy v oblasti rockových memoárů vzniklo.... celý text
Literatura světová , Biografie a memoáry
Vydáno: 2013 , Dokořán
Originální název:
Just Kids , 2010
více info...
Přidat komentář
"Táto kniha začína ako ľúbostný príbeh, končí ako elégia."
Je to tiež príbeh jedného veľkého priateľstva, ktoré prežije aj smrť. Patti Smith je vynikajúca rozprávačka s obrovským talentom vystihnúť atmosféru i podstatu vecí. Popritom vás sprevádza rockovo-umeleckým panoptikom z ikonickej éry konca 60. rokov. Je to tiež svet (ne)obyčajných mladých ľudí s dušou umelca, ktorí na pozadí drsnej romantiky života, hľadajú svoj spôsob umeleckého sebavyjadrenia.
Robert rád počúval príbehy zložené zo spomienok, ktoré mu Patti kedysi rozprávala. "Napíšeš raz príbeh aj o nás dvoch?" Patti mu to sľúbila, trvalo však 20 rokov, kým svoj sľub splnila. A je to tak dobre. Jej spisovateľské schopnosti dozreli ako dobré víno a tento silný príbeh sa navždy zapíše do dejín literatúry, ako jeden z najkrajších a najsugestívnejších memoárov.
V jedné z anotací jsem se dočetl, že čtenář nemusí znát Patti Smith a její tvorbu, aby si knihu užil. Naprosto s tím souhlasím. Však také, než paní Patti vůbec napadne, že by její hlavní umělecká činnost mohly být „tři akordy spojené silou slova“, už jsme dávno v druhé polovině knihy.
Příběh vztahu mezi dvěma citlivými lidmi je krutý a drsný, ale zároveň také výjimečně něžný. Je takový proto, že Patti Smith je prostě skvělá spisovatelka, která dokáže svými slovy působivě vykreslit atmosféru.
Třeba když popisuje pocity při prvním nahrávání: „Vděčnost, kterou jsem cítila vůči rock'n'rollu, protože mi pomohl projít složitým dospíváním. Radost, kterou jsem zažila, když jsem tančila. Morální sílu, kterou jsem postupně sbírala, abych na sebe vzala zodpovědnost za něčí činy.“
Když popisuje metodu vlastní tvorby: „Já vlastně vůbec nevím, co dělám, ale nemůžu s tím přestat. Jsem jako slepý sochař, který tesá do kamene.“
A nejsilnější je tam, kde popisuje své city k Robertovi: „Tohle jsem pro něj vždycky chtěla, ale cítila jsem přitom trochu sobeckou bolest, že se o to musím dělit s ostatními. Ale nad tímto pocitem převažovala radost z pohledu na Robertův obličej...“
Nejsem velkým příznivcem paní Patti jako zpěvačky (mám ji rád, ale její tvorbu znám spíš okrajově) a moc se nezajímám ani o kulturní okruh kolem Andy Warhola (příliš hlučné, příliš výstřední), ale o to opravdu nejde. Ten popis přátelství dvou lidí, kteří si věří (sami sobě i sobě navzájem), kteří se mají upřímně rádi, kteří jsou odhodlaní žít svobodně a kteří za tímto cílem jdou zatvrzele i přes řadu překážek a protivenství – v tom je velká síla.
A ten závěr je ... to je prostě emocionální atomovka.
Kouzelný pohled do umělecké duše Patti Smith a světa, ve kterém se rozvíjela. Opravdu krása.
Doporučuju všem, kdo věří ve svůj talent, ale váhají, zda se umění naplno věnovat. Patti a jejího milého nezastavil ani hlad, bezdomovectví, samota, vážné nemoci. Je pravda, že v sobě našli hned na začátku života skoro zázračnou náhodou spřízněné duše a vzájemně se podporovali; byli si ochraniteli, pečovateli, múzami, inspirací, duševními sourozenci. I bohémská společnost je brzy přijala. Ale první riskantní krok ze zajištěných existencí do izolace a chudoby udělal každý sám. A zdá se, že je k tomu nevedlo nic jiného než potřeba žít svůj život prostřednictvím umění, bez ohledu na slávu a uznání.
„Nikdo si nedokáže představit vzájemné štěstí, které jsme pociťovali, když jsme spolu seděli a kreslili. Byli jsme celé hodiny jako ztracení. Nakazila jsem se jeho schopností soustředit se na dlouhou dobu, podle jeho příkladu jsem se naučila pracovat bok po boku.“
„Robert zabíral prostory temné lidské vůle a dělal z nich umění. Pracoval bez omluv, obdařil homosexualitu vznešeností, mužností a záviděníhodnou ušlechtilostí. Bez přetvářky vytvářel postavu, která byl zcela mužská, aniž by obětoval ženskou krásu. Nechystal se k nějakému politickému prohlášení, ani nechtěl oznamovat svůj rozvíjejí se sexuální postoj. Představoval něco nového, něco nevídaného a neprozkoumaného tak, jak to viděl a prozkoumal jen on. Robert hledal způsob, jak povznést aspekty mužského zážitku, naplnit homosexualitu mystikou. Jak řekl Cocteau o Genetově básni – Jeho obscénnost není nikdy obscénní.“
To je lidově řečeno moje "krevní skupina"... kdo má rád Patti jako zpěvačku, určitě se mu knížka bude líbit, moc si mě touhle knihou získala i jako člověk, je prostě skvělá !!! .l...líbí se mi i styl, jakým je kniha psaná, je to spíš takové vyprávění zážitků, těžkých začátků umělecké dráhy, lásky a přátelství... žádné moralizování apod. ......mě velice oslovuje celá tahle doba šedesátých a sedmdesátých let, určitě by se mi taky líbilo bydlet v hotelu Chelsea... známé postavy malířů, básníků, spisovatelů a zpěváků se tam prolínají... mám hodně knih o různých členech téhle pospolitosti např. Janis Joplin, Jimmy Hendrixovi, Jimu Morissonovi, Williamu Borroughsovi atd. a tahle kniha je další střípek do toho celkového obrazu té doby a společnosti.... super kniha, určitě plný počet bodů :-)
Slovy nedokážu dost dobře vyjádřit pocity, které jsem měla při čtení této úžasné knihy. Dlouho mě nic tak nedostalo do kolen jako tohle bezprostřední svědectví o životě v New Yorku mezi všemi těmi osobnostmi undergroundu (Andy Warhol, Janis Joplin, Jimi Hendrix, William S. Burroughs a spousta dalších...) a vztahu s jiným člověkem - Robert byl kapitola, která byla v biografii Patti Smith od Victora Bockrise rychle přelétnuta (doporučuji k přečtení jako doplnění k této knize), stejně jako v Just Kids byla Pattina pěvecká (a obrovská) kariéra líčena jen tak mimochodem.
Souhlasím s Belatris: "Inspirativní a silné."
"Vyfoť je," řekla žena zadumanému manželovi. "Myslím, že to jsou umělci."
"Jen pojď," pokrčil rameny. "Vždyť jsou to jenom děti."
Úžasná kniha o New Yorku umělců v 60.-70. letech, nejen o Robertovi Mapplethorpovi :) Patti je výborná spisovatelka, konec knihy jsem probrečela...
Memoáry různých hudebních osobností čtu hrozně ráda, mojí srdcovkou vždycky byl a bude rock a Pattiina knížka se mi líbila moc, je psaná upřímně a celým srdcem. Je vidět, jak Robert na Patti hluboce působil po celý život.
Stojí za to si přečíst. Perfektně vykreslená umělecká atmosféra New Yorku. Mezi nesmrtelné hudební a umělecké dvojice patří Sid a Nancy (Sex Pistols), Jim Morrison a Pamela a stejně tak i Patti a Robert. Slyšela jsem na knihu pět samou chválu a skutečně stála za to :)
Naprostá srdcovka! Patti umí psát, což se ukazuje zejména v prvních dvou třetinách knihy, které jsou více vyprávěcí a celistvé. Atmosféra šedesátých let vně i uvnitř velkoměsta, člověk proti obrovskému městu, kultura, svoboda, hlad a hledání správné cesty k sebevyjádření... Obzvlášť se mi líbí ta představa umění jako proudu, který nemusí nutně vytrysknout na jediném místě, jediným směrem, ale že člověk může být stejně tak cenný básník, zpěvák, výtvarník a tak podobně, podle toho, co ho ovlivní, inspiruje a jaké sklony v sobě objeví.
Inspirativní a silné. Nezapomenutelné. Odkázané k neustálým návratům k textu i vzpomínkám.
Hodně silná kniha.. takový tvůrčí a inspirativní způsob života, ten bych brala.. kdyby.. :-)
Štítky knihy
homosexualita New York fotografování umělci Paříž AIDS autobiografie
Autorovy další knížky
| 2013 |  Just Kids – Jsou to jen děti |
| 1998 | Korálové moře |
| 2016 | M Train: Vzpomínky |
| 1996 | Básně a deníky 1970–1979 |
| 2012 | Sbírání vlny |
Kniha Just Kids – Jsou to jen děti je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 250x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 72x |
| Chystám se číst | 201x |
| Chci si koupit | 50x |
| dalších seznamech | 3x |
já prostě Patti miluju, takže mě kniha naprosto nadchla ale myslím, že si jí zamiluje i ten kdo o ní nebo její hudbě nic neví. Je to hlavně o jejím přátelství s Robertem, o vnímání světa a umění.