Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/5721/bmid_jozova-hanule-zu1-5721.png
5
1719
308
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
... do 110 stránek se vešel celý příběh. Do filmu, i když je krásný, hodně přidali. Hezká byla proměna Hany, její přizpůsobení se životu v tamním kraji
Neskutečný rozdíl mezi touto úžasnou knihou a Želary.
Nechce se mi věřit, že obě knihy psala tatáž osoba; jako by každou z nich psali dva rozdílní autoři. Musím ale napsat, že bylo fajn přečíst si Želary jako první a pak vědět, kdo je kdo, ovšem ta fuška prokousat se knihou... Mockrát jsem se musela nutit číst dál a měla několik nutkání knihu odložit. Četla jsem ji týden. Jozovu Hanuli jsem zhltla za dvě hodiny.
Jozova Hanule je krásná, dojemná jednohubka plná emocí. Doporučuji.
Nádherný poslech audioknihy v podání Lenky Vlasákové, která úžasným přednesem vystihla pocity mladé ženy, které se v jednom jediném okamžiku obrací život vzhůru nohama... Příběh dojemným způsobem doplňuje film Želary a dojal mne až k slzám.
Díky takovým knihám si čím dál víc uvědomuji, v jak "krásné" době žijeme!
110stránková báseň v próze plná krystalicky čisté lidskosti a životní moudrosti. Kdo si myslí, že si to nepotřebuje přečíst, protože viděl film (jako jsem si to myslel já), ten se hluboce mýlí. Nic proti filmu, leccos zachytit dokázal, ale zdaleka ne všechno. Naopak např. scénu znásilnění, na které si filmaři dali opravdu záležet a udělali z ní jeden z vrcholů příběhu, tu v knize nenajdete (bylo pro mě docela úlevné to zjistit :-)). Jediné, co bych knize vytkl, je na mě příliš náhlý a rychlý závěr.
(SPOILER)
Mě padá brada...kde jsou ty doby, kdy jsem české autory považovala za nudné a nezajímavé. Jak slepá jsem byla a o kolik dobrých knih jsem zatím přišla. Takže nebudte jako já a nepodcenujte české autory.
A ted už ke knize...
Do knihy jsem se zamilovala, do toho prostředí, postav....a ten popis...kreativní, trefný....básnický orgasmus to byl :) To co umí autorka se slovy je prostě výjimečné, nebo aspon na mě to tak působilo. Četlo se to skvěle...emocionálně vás to zaháčkovalo od první chvíle. Hlavní hrdinka byla velmi věrohodná a chápala jsem její návaly úzkosti...byla to opravdu velmi zajímavá a lidská hrdinka. Jejich vztah s Jozou...to je prostě jedno velké Ách....naprosto věrohodně a krásně napsáno. Už dlouho jsem nebyla tak přikovaná k romantické lince.
Jak moc mě ta kniha bavila, byla mým záchytným přístavem ve špatné náladě, byla mou radostí i obavou zároven. Strašně mě baví to prostředí....i ty vedlejší postavy, popisy....celkově ten nápad. Je to přesně ta kniha, kterou já vždycky budu chtít číst..ALE
A ted to přijde.....proč je to proboha novela? Tohle měl být román s klidně 400 stránkami, já potřebuju víc, já chci víc. Moc bych si přála, aby kniha byla detailnější, pořádně jsme se ponimrali nejen v ději, ale i v tom prostředí...je to jako uchutnávka něčeho skvělého, ale vy nechcete jen ochutnávku ...vy chcete celý dort, když vám přece chutná. Obzvlášt u konce jsem se cítila ochuzena...tak důležitá smrt byla spláchnuta v jedné větě, všechno bylo osekáno na tu největší dřen bez čehokoli okolo, a mě to štvalo a bylo mi to líto...vždyt sakra ta kniha je dobrá, až příliš dobrá na to, aby byla takhle osekaná....možná, že někomu to stačí, ale mě teda ne....chci víc scén mezi Jozou a Hanou, chci víc rozepsané scény ve Vesnici, chci ukončenější konec...moje nervy sice nebyly tak napnuté, tím jak se to všechno rychle spláchlo...ale na druhou stranu, u téhle knihy si prostě chcete pobrečet, chcete prožívat ty emoce, i když jsou smutné...což vám není moc dovoleno, pokud tam všechno skončí pomalu ještě dřív než to začalalo..
Jozova Hanule je napsána s citem, dotýká se přímo čtenářovi duše.
Útlá kniha s hlubokým příběhem psaná krásným jazykem autorky. Paní Legátová výstižně vystihla vnitřní proměnu ženy, pohnuté osudy a prostý život dané doby v syrovém prostředí. A ve mně zanechala nepopsatelný dojem.
"Svět lidské duše se svými dvěma nesmiřitelnými póly se tu otáčel jako mlýnské kolo..."
Děkuji za výjimečné řádky a doporučuji všem.
Mezi povinnou četbou, která se nedala dočíst, tou, ke které jsem ani nepřičichla a tou, jejíž konec byl v nedohlednu a střed i začátek šíleně nudil a obtěžoval, jsem objevila Jozovu Hanuli, která potěšila mé zamilované srdce a uvrhla mě do překrásně vystavěného příběhu, jejíž vesnické prostředí lahodilo mé ponocující duši.
Nešlo si hlavní hrdinku nepředstavovat jako paní Geislerovou, byť jsem její filmové ztvárnění této postavy ještě neviděla.
Želary byl svět, kde se čas zastavil... Mladá Eliška byla natolik opravdová a ženská, že se mi zalíbila už na prvních stránkách. V Jozovi se zase od samého počátku dalo vytušit velké a mužně bijící srdce, které celý příběh obestřelo do nezapomenutelných barev.
Těším se, až příběh prožiji ještě jednou prostřednictvím filmu, byť mi z hlavy asi nikdo nevymaže mé vlastní vybájené obrazy Želar a jejich obyvatel.
Květa Legátová mě překvapila. Jsem ráda, že jsem její knihu mohla objevit.
Sice mě asi ještě o chlup víc zasáhly Želary se svou pestrou mozaikou postav a jejich provázaných příběhů, ale i Jozova Hanule rozhodně ční nad průměr - jen kdybych si nepamatovala pozadí některých postav, asi by mi v téhle novele trochu unikly... Nicméně i tak velmi oceňuji to, jak autorka dokázala zachytit vývoj vztahu Jozy a Elišky/Hany, aniž by k tomu potřebovala kvanta slov a dramatických situací. Na těch několika stránkách se odehraje velmi silný příběh, který mě zasáhl, aniž by ze mne násilně ždímal city, a připomněl mi všechny ty křehké a silné momenty, které formovaly to, kým jsem.
Českým autorům moc nedám, ale protože se mi film líbil, zkusila jsem i knihu. Očekávání jsem neměla moc veliká, ale kniha (Nebo spíš povídka? Vzhledem k délce...) se dobře četla, za chvíli jsem měla hotovo a rozhodně se mi líbila. Vlastně nemám co vytknout.
Film Želary se mi strašně líbil. Na databázi na mě vyskočila tato knížka, tak jsem si říkala, že to musí být něco, co s filmem souvisí. Spíš jsem myslela, že je to něco, co ději předchází, ale byl to přesně ten film. Ale vůbec mi to nevadí. Kniha je krásná a hezky se čte.
Překrásná, poetická kniha- nádherný děj a mistrovské použití jazyka- snad nejlepší prvotina v našem českém rybníčku
Od knihy jsem nic neočekávala, ale musím říct, že to bylo opravdu dobře napsané. Legátové se povedlo vykreslit barvitý smutný příběh (na mě možná příliš sentimentální) na minimu prostoru a to až tak, že mi bylo líto, že už je konec.
Jozova Hanule je ucelenějším pokračováním povídkové sbírky Želary, které se čte mnohem snadněji a rychleji. Doba druhé světové války a nacistického pronásledování je čtenářovi také mnohem bližší, než vyprávění z venkovského života během první republiky. Přesto je odlehlá dědina opět důležitým prvkem novely. Těžké podmínky vzbuzují v lidech jak dobré, tak špatné vlastnosti, pobízejí k pospolitosti a dávají vyniknout tomu, co je v životě nejdůležitější. Pochopí to i hlavní hrdinka, která se v zapadlé horské vesnici stane jiným člověkem.
Perfektní kniha! Na pouhých 112 stránkách je všechno - válka, pochopení, láska i smrt.
Krásná, jemně a citlivě napsaná novela o druhé světové válce a osudu mladé lékařky schovávající se před pronásledováním nacisty v zapomenuté vísce v horách.
Pro milovníky české válečné literatury TOP 1!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Jozova Hanule |
| 2001 | Želary |
| 2003 | Pro každého nebe |
| 2006 | Nic není tak prosté |
| 2009 |  Návraty do Želar |
Kniha Jozova Hanule je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 2 560x |
| Čtenářské výzvě | 393x |
| Doporučených | 273x |
| Knihotéce | 335x |
| Chystám se číst | 557x |
| Chci si koupit | 116x |
| dalších seznamech | 16x |
Baladický příběh o proměně mladé hrdinky na pozadí války, který je citlivě napsán. Na jedné straně oceňuji, že autorce stačilo asi 100 stran na zachycení tak silného příběhu, na druhé straně bych si představila příběh více rozpracovaný, abychom si hlavní hrdiny a prostředí Želar mohli užít více. I film je vydařený.