Josefův pivovar

Tak a já jsem na rozpacích - Není to kniha samozřejmě o pivovaru, o tom je tam minimum, ale je to spíše rodinná sága. Ještě na začátku někde, kdy měl do vsi přijet strýc Mikuláš pár let po svatbě Josefa s Kateřinou, mně tam haprovaly roky, nemohla jsem se nějak dopočítat, ale budiž. Také některá jména okolí Brna jsou nejspíše vymyšlená, Zítov - je prý Domašov. V této rodině bylo krvesmilstvo - Krásná Marianna, která si brala Zlámala, je prý nějaká Josefova neteř, no a její dceru si pak bere jeden jeho syn. No a Renata si také bere svého bratrance.
Konec knihy o románcích Káti a Renaty s chlapama, Němčourem aspol., se mně nelíbil, bylo to vláčné a nezajímavé.

Horší je, že jsem na tuto knihu navázala knihou, kterou mám doma, a to Hanácká sága od Hermy Svozilové Johnové - a zde, SVĚTE DIV SE, je ta sága popsaná trochu jinak a s jinými jmény. Předně, Josefovi umře matka, proto se dá na medicínu, otec jeho hospodaří. Grunt, poté co se rodina odstěhuje kvůli novinám do Holomóce, převezme bez řečí prvorozená Lidka, která si bere rolníka. Jsem teprve ve čtvrtině knihy a už rozpačitá. Ale asi toto vyprávění bude věrohodné nebo věrohodnější - neboť herečka Světlana Svozilová - její otec podle Wikipedie má být Josef, a zde Josef je - v Pivovaru se jmenoval Jakub (Jakin).

No a naposled, progooglila jsem k rozhovoru s vydavatelkou Pivovaru, a ona říká, že Zlata Svozilová - je zde fotka Renaty - ve své knize něco tajila, jména dávala jiná, a že teda autorka nejspíš měla poměr s tím Němcem. V podstatě byla Káťou i Renatou - takto to mlžila všechno. No, ale ta Herma Svozilová Johnová má být dcera Cyrilla - takže Renata? No servus.

04.08.2022

Dědeček autorky byl významný občan. Měl pivovar a dařilo se mu podnikat. Autorka by udržováním jeho dědictví mohla žít život na celkem vysoké noze. Bohužel ale neměla moc štěstí na dobu, ve které se narodila. Nejdříve začala válka a potom jí komunisti všechno znárodnili. A tak začala psát aspoň knihu vzpomínek na rod Svozilů, tak, jak si to pamatovala z vyprávění a podle toho, co našla v archivech. Knihu vzpomínek na "buržoázní inteligenci" by jí komunisti samozřejmě nikdy nevydali, tak si jí psala aspoň do šuplíku. Když zemřela, potomci knihu našli a na vlastní náklady vydali.
A knížka je dobrá, v pohodě obstojí vedle úspěšných historických románů. I když název dost mate, o pivovaru tam jsou tak tři stránky. Ale jestli vás zajímá historie Litovelska, tak vřele doporučuji.