Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331092/bmid_kdo-jinemu-jamu-kopa-BRn-331092.jpg
4
473
180
Mladá. Svérázná. Učitelka. Poklidný život městečka ležícího na brdském pomezí rozvíří smrt výstřední učitelky. Josefína Divíšková, mladá malířka původem z Prahy a rovněž učitelka, jež v Brodu nalezla dočasné útočiště, začne rozplétat nitky případu stylem (a s humorem) jí vlastním. Kdo a z jakého důvodu mohl zabít Alenu Výbornou, která byla možná trochu praštěná, ale nikdy nikomu neublížila? Jak s případem souvisejí drsní majitelé místního autobazaru, manžel oběti Rudolf Výborný, mentálně zaostalý mladík Pavel Řábek či další z učitelek brodského gymnázia, Běta Benčáková? Podaří se Josefíně odhalit pozadí skandálního zločinu dřív než kriminalistům? Nebo bude muset spolupracovat s komisařem Tvrdíkem, který je sice sympatický a zatraceně dobře vypadá, ale přesto – nebo možná právě proto – jí pije krev víc, než je zdrávo?... celý text
Přidat komentář
Trochu "naivní" styl psaní, jedna velká a zásadní nelogičnost mi tam dost vadila, ale na druhou stranu se to četlo celkem dobře. Jen na můj vkus hodně postav, občas jsem měla trochu problém s rychlou identifikaci zmiňované osoby.
Autorka používá při psaní zvláštní jazyk, který má ve své slovní zásobě slova až archaická. Dobře řemeslně vystavěný detektivní příběh s příměsí humorných situací. Hlavní hrdinka - autorčino alter-ego - je velmi sympatická, a fandíte jí v každé situaci.
Odpočinková četba - ano, detektivka trochu natažená na skřípec - ano. Hlavní postava se však chová jako puberťačka a k tomu ještě naivní - to mně odradilo od dalšího pokračování. Četlo se to velmi dobře, ale budu si muset dát oddech abych se vrátila k "mladé svérázné" učitelce. Musím však pochválit grafické zpracování - docela vtipné.
Přitažené za vlasy je velmi mírný výraz. Chování hrdinky nedává smysl, její vztah s panem (trefně pojmenovaným) Tvrdíkem je k smíchu. Styl psaní je naivní, což by nevadilo, ale textu dost chybí plynulost a soudržnost. A i když bych chtěla vědět, jestli (SPOILER) kopne manželka pana detektiva do chlouby, další díl si nechám ujít.
Kniha je napsaná čtivě. To mám ráda, za to bodů 5.
ALE - hned na začátku jsem si musela zkontrolovat, jestli opravdu čtu první díl. Jsou tu narážky, které odkazují za předcházející dění. Proč? Neviděli se rok a nescházeli se, tak mi přijde divný, aby náhodný setkání po roce! vyvolalo takový emoce, že na sebe žárlí. No dobrá.
Ale pokud někdo bydlí na malém městě, je známá osoba a jde 4 dny po smrti manželky na oběd s cizí ženou, tak to už není k uvěření. A že spolu laškují? Josefína o něm uvažuje? O vdovci, který asi ani nepohřbil ženu? To už je slátanina. Nemluvě o tom, že by je lidi na malým městě roznesly na kopytech.
Josefína po roce neví, kdo provozuje kadeřnictví (manželka známé osobnosti). O čem si učitelky ve sborovně povídají? Ženský si nesdělily, kam chodit, která je lepší a levnější???
Poslední pomyslný hřebíček do rakve byla cesta taxíkem do Prahy. Z maloměsta do Prahy? Josefína nemá na to, aby si pořídila podnájem v Praze, ale taxíkem jezdí.
Už ale, to není k uvěření. Kolik by jí to asi stálo?
Pak už jsem se jen tlačila, abych to dočetla.
styl psaní mi připomíná knihy o Michalu Exnerovi, ale to byla jiná doba, tam to sedělo, v současnosti to drhne
Zuuuzo, pokud zachytíš mojí zprávu, díky za "zryje se jak záhonek" vtipný, dám do placu
Hrozně moc neuvěřitelných situací mi kazilo dojem. Hlavní hrdinka se chová podivně, vzteká se tam, kde by měla sklapnout podpatky, všichni a všechno ji vadí, přitom je zralá na bezpečnostní domácí vězení.
Spoiler alert:
V autě jedoucím z místa činu se kamarádky oběti baví o úplných hovadinách, hrdinka odjíždí relaxovat na místo činu, navíc s obrazem, který se vzal kdo ví kde a ještě ho tam zapomene. Proč na něm bylo, co na něm bylo, jsem nepochopila. Zjevný zloun zůstává naší geniální wannabe detektivkou neodhalen. Detektiv má jet na dovču, ale místo toho kdo ví proč řeže dřevo. U toho se během pár minut s cizím člověkem zryje jak záhonek.
Nebylo to úplně špatně napsané co do jazyka vyprávění, ale být redaktorkou, tak si s autorkou víc povídám o motivaci a logice chování postav.
Bylo to moje první setkání s touto autorkou a až si budu chtít oddychnout od silných příběhů určitě sáhnu po další.
Opravdu nenáročná oddechovka mezi těmi severskými krváky. V podstatě se mi to docela líbilo, třebaže hlavní hrdinka je skutečně poněkud praštěná a dělá nerozumné věci, ale to je v těch zahraničních detektivkách naprosto normální a ani nám to nepřijde divné. Totéž platí i o některých událostech, shodách náhod a jednání ostatních postav. Prostě tak 3,5 *. Jo, ještě jsem nepochopila, proč ten Josefínin švagr s tím policajtem káceli na zahradě ten strom. Ale asi to tak mělo být. :-)
Oddechove cteni, ale kolikrat me jednani hlavni hrdinky vytacelo. Za prve je teda skvele sarkasticka a vtipna, coz je plus a to se mi libilo, ale jak se plete pod ruku detektivum, tak si myslim, ze to realne neni a kolikrat vazne jednala jak nafouknute decko. Kniha neurazila, byla krasne ctiva i kdyz rozuzleni bylo evidentni od pulky.
Potřebovala jsem si odpočinout od všech krváků a srdceryvných příběhů a tak jsem sáhla po Josefíně Divíškové a účel to splnilo :) Ne že by mi občas nelezla na nervy, ale v zásadě jsem se pobavila a o to šlo. Josefína mi trochu připomíná Soňu Norisovou v seriálu V.I.P. vraždy, jak se úspěšně motá pod nohama vyšetřovateli Tvrdíkovi. Nebrat to jako detektivku, ale jako bezva oddechovku, u které netřeba přemýšlet :)
nevím, na první počtení mě totálně minul autorčin styl, naštěstí se četba dala tak nějak rychle zkomprimovat.... některé frky byly dobré, ale že by mě to nutilo smát se k smrti, to se říct nedá.... prostě letní humoristická detektivka :)
na další díly mě to ale nepřesvědčilo
Většinou mě detektivky moc neberou, ale tato byla nad očekávání luxusní... Zhltla jsem ji od začátku až do konce velmi rychle...
Jsem zmatený. Mnoho narážek na předchozí vyšetřování, ale příběh je první ze série. Komisař se během dvou hodin, možná víc, opije do chrápava, ale během pár hodin je nalezen a zachraňuje Josefínu. Byl jsem nalákán, ale nějak mi přišlo, že i první detektivka Michaely Klevisové je o stupeň, až dva, lepší. ještě dám této sérii šanci, ale první díl, kromě babiččiných prupovídek, moc humoru nenabídl. Ani nepřipomněl Velinského Augustina Velikého, ani slečnu Marplovou.
Když moc neočekávám, jsem většinou překvapená. A tady jsem teda byla překvapená hodně. Marie Rajfová dokázala tak nějak lehce spojit humor s kriminální zápletkou. Jasně, jsou zde okamžiky tak trochu přitažené za vlasy, ale dají se snést. Já se bavila od začátku až do konce. Těším se na její další knihu a doufám, že i v ní bude její Josefína vzpomínat na babiččiny vtipné rady do života.
"Ženská má brečet jen ve dvou případech, dítě: za prvé, když krájí cibuli,za druhé, když něco potřebuje od muže. V ostatních případech je pláč naprosto k ničemu, protože ti po něm otečou oči a rozmaže se řasenka. To si pamatuj."
"Pamatuj si, zlatíčko, dokonalý mužský neexistuje. Podobně jako zdravé uzeniny nebo zaručeně spolehlivá dieta."
"Řešíš blbiny, milá zlatá. No nekoukej, život se má žít a ne řešit."
Půjčila jsem ji v knihovně mamince a odpočinkově ji za jedno odpoledne schramstla. Naprosto naplnila moje očekávání: velice prostý a velmi popisný styl - ze začátku mi trvalo ho skousnout, šla do drogerie a koupila pastu, kartáček, toaleťák atd atd - ale knížka se ani jako velké umění netváří. Krom toho, že mám obecně dojem, že se v literatuře dnes nadužívá pseudovyhrocených situací, kdy postavy popisují zjitřené emoce nad rozlitým hrnkem kávy a neustále se na sebe agresivně obracejí, aby se vytvořilo umělé napětí, je to pěkně výplachová relaxační feel-good detektivka, která nabídne i pár vtipných ženských postřehů. Knížka je navíc pěkně zpracovaná s hezkými ilustracemi. Jen těch několik narážek na slečnu Marplovou si mohla autorka odpustit. Chápeme, chápeme a ještě to nezapomeneme napsat na přebal!
Taková česká paní Marplová z malého městečka. Humor autorky se mi líbí, je to čtivá oddechovka bez větších akčních scén, přečtu si i další díl.
Štítky knihy
humor české detektivky maloměsto
Autorovy další knížky
| 2017 |  Kdo jinému jámu kopá |
| 2018 |  Komu straší ve věži |
| 2015 | Čarověník |
| 2017 | Kdo má pod čepicí |
| 2019 | Kdo maže, ten jede |
Kniha Kdo jinému jámu kopá je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 596x |
| Čtenářské výzvě | 121x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 233x |
| Chystám se číst | 216x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 4x |
Letní bláznivý příběh z maloměsta s vraždou a s všetečnou, k nakousnutí slečnou "Marplovou"na krku. Příjemné, nenáročné. Tam vlastně zas tak o tu vraždu nejde, spíše o to všechno okolo. :-) Nečekejte detektivku, ale pouze oddechovku třeba na dovču, kdy nechcete číst čistou romanťárnu...