Ochlazení

3 12. dubna

Pro mě milé literární a ve světle událostí posledního roku také společensko-politické překvapení z pera někdejšího politika a velvyslance p. Žantovského. Knihu jsem četl v počátcích ruské agrese na Ukrajině a místy jsem žasl, jak autor před mnoha lety dokázal vykreslit tehdy zcela hypotetické události, ke kterým mělo dojít v Bělorusku poté, co Rusko převzalo nad tímto státem kontrolu. Zejména pasáže o mrznoucí Evropě v důsledku omezení či přiškrcení dodávek plynu Ruskem do Evropy se mi nečetly lehce. V našem reálném světě naštěstí vše dopadlo o moc lépe, ale kdo to před rokem mohl vědět? Knihu doporučuji, p. Žantovský napsal kvalitní příběh.

1 06. února

Nedočteno …….
V necelé pulce jsem to vzdal

4 29.08.2022

Knihu jsem četla již v roce 2017 a tenkrát jsem si říkala, je fajn, že je to jen román ve stylu Johna le Carré.
Teď jsem knihu vytáhla znou a ze zcela jiných pohnutek. Lehké mrazení z toho, že vše se nás týká víc než bych si ráda připouštěla.
Na pozadí politických událostí se odvíjí milostný vztah, který je hned od samého začátku odsouzen k ne zrovna romantickému konci.
Člověk si tu dost tvrdě uvědomí jak jsou některé věci dané a nezmění se. Pan Žantovský se dlouhou dobu pohybovat ve vysoké politice a diplomacii a tak moc dobře věděl, že je bohužel jen otázkou času, kdy jeho kniha nebude pouze fikcí .... I když už teď jsou některé texty jako okopírované z dnešních novin ....Současná krize je důsledkem arogance a hniloby Západu, který si osobuje vnucovat své hodnoty a postoje zbytku světa, aniž by předtím řádně zajistil blahodyt a potřeby vlastních občanů...
...Lidských práv se nenajíme, provolával dav. Demokracií nezatopíš...

3 16.05.2022

(+ SPOILER) Občas jsem si říkal, že si pan spisovatel plnil své "vlhké sny". Místy zbytečně utahané a filozofické, zbytečně dlouhé odbočky, které nikam nevedou a pak se vše najednou skoro vyřeší samo. Hlavní hrdina je takový James Bond, český James Bond , který má nejlepší léta za sebou a je otráven životem...
V souvislosti s aktuální situací si člověk říká, jak to pan spisovatel mohl vědět? Ono je to vlastně logické. Co jiného Rusku zbývá...atom či plyn.
Novinové vsuvky byly zajímavé a tvořily atmosféru. Škoda, že ke konci už jsou jen prořídlé a řeší se, kde se vyspat...za aktuálnost 5* za provedení 2*, takže 3*.
Ale bavilo a neurazí...

66 11.01.2022

Důvěryhodný pohled do zpravodajské práce v kombinaci s prozíravým obrazem blízké budoucnosti Evropy při vystupňování tlaku na ruského medvěda. Styl skoro autobiografický, hlavní postava K. – to je kavkovský pražský unavený muž, který zažil oba naše režimy a také dobře zná současné světy východu i západu. Inteligentní, dobře promyšlená, napínavá četba až do konce. Dlouho mi připadalo, že na výbornou, dokud jsem nezačal mít pocit, že autor považuje za povinnost předvést čtenářům co nejvíc ze svých devatera, nebo možná ještě více, řemesel. Jeruzalémské blouznění po Gal Gadot také nevyznělo moc přesvědčivě, alespoň mi ale připomnělo jedinečné prostředí bájné země, do které bych se rád znovu podíval. Doslov fundovaně připomíná dobu, kdy kniha vznikala.
85 % (zatím 102 hodnocení s průměrem 71 %).
…
Z opojení je rázně vytrhl brunátný obličej irského policisty, který výhrůžně ukazoval na láhve v jejich rukou a důrazně říkal cosi, čemu ani jeden z nich nerozuměl, přestože dohromady přeložili do češtiny zhruba stovku amerických románů, her a básnických sbírek. Slova „brown paper bag“ zachytil K. jako první, a snad proto se také první začal klidit, aby svou chybu nějak napravil.
…
„Co je to alija?“
„Alija je normální emigrace Žida do Izraele, na což má každý Žid podle zákona právo. Má to být něco víc než normální emigrace, do Izraele se Žid nestěhuje, nepřichází, ale vystupuje vzhůru, jako by tím byl najednou něco víc nebo někde výš. A když ho to náhodou přestane bavit a zase se odstěhuje, tak se nestěhuje, ale sestupuje, ,jored‘, klesá, parchant jeden mizernej. Tohle mi vždycky připadalo docela legrační, jenže tady spousta lidí nemá moc smysl pro humor, což je docela legrační samo o sobě, protože přece Židi mají mít smysl pro humor, Židi humor vynalezli, jenže to byli ti druzí Židi, řeknou tady, ti, co se poníženě krčili a nechali si srát na hlavu a nahnat se jako ovce do plynových komor, a my už jsme jiní, z nás si nikdo legraci dělat nebude, ani my sami ne.“

1 02.10.2021

Z knihy mám rozporuplné pocity.
Pan Žantovský není "jen" spisovatel, ale především intelektuál a to se do této knihy dost promítlo. Asi bohužel. V této knize evidentně zúročil všechny své profese a zkušenosti a musím říct, že jsem některé pasáže přeskakoval, případně jen povrchně prolétl, protože byly, dle mého, zbytečně erudované a dlouhé, u špionážního thrilleru se chci hlavně bavit!
Pointa je dost slabá a nevěrohodná, ale příběhu to vyloženě neškodí.
Při čtení (hlavně poslední třetiny knihy) mi na mysl vytanul J.M. Simmel a jeho romány. Už je to dlouho co jsem je četl, ale spatřuju zde jistou podobnost: proplétání historických reálií s dobrodružnou linkou okořeněnou láskou a milostným vzplanutím v každém věku.
Je možné, že znalec Kavkova díla si tuto knihu užije víc než já.

1 21.03.2021

Pěkný špionážní thriller, ale po dílech typu Homeland už nemusí mít podtitul z blízké budoucnosti. Kniha má světové parametry.

Nicméně na můj vkus obsahuje až moc odboček mimo. Filozofické úvahy nepatří do čistého thrilleru. A na konci mi přišlo, že plyn byl puštěn nějak moc rychle.

Moc se mi líbilo prokládání textu novinovými úryvky a zprávami ze sledování. Uvažuji, že ke spuštění likvidacím došlo z naprosto hloupé záminky, ale jsem ochotna věřit, že takováto motivace může být reálná.

Hodně se mi líbil kontrast mezi zmrzlou Evropou a Amerikou, Izraelem v pohodě. Dále narážky na reálné osoby - český ministr zahraničí, který vypadal jakoby podřimoval. Hlavní hrdina začal dělat ochranku zřejmě Havlovi, apod.