Drak spí
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445610/bmid_drak-spi-fPH-445610.png
5
1819
494
Josef Bergman série
< 7. díl >
"Některá tajemství je lepší zapomenout" V zapadlé jihočeské vesničce se před čtrnácti lety odehrálo něco, o čem Eliščina matka už nikdy nechtěla mluvit. Dospělá Eliška se teď vrací, aby dávné události pochopila. Po jejím příjezdu však zmizí mladá žena a další je zavražděna. Spojitost zločinu se starým nevyřešeným případem nakonec přivede na scénu Josefa Bergmana. A kriminalista během pátrání po vrahovi zjišťuje, že místní před ním tají temnou minulost i vlastní skříně plné kostlivců.... celý text
Přidat komentář
Opět poslechnuto jako audiokniha, asi třetí u mě a zatím se mi tenhle příběh líbil nejvíc, moc mě to bavilo.
Nádhera. Tyhle "civilní" detektivky, kde vyšetřovatelé jsou jen jednou z postav a nestrhávají na sebe zbytečně pozornost se mi poslední dobou líbí nejvíc. Navíc to prostředí našeho venkova a spletitosti příběhů lidí, kteří si denně "vidí do talíře" je autorčina největší doména. Takže nezbývá než se těšit na další příběh (už aby vyšel). A hlavně žádné zahraniční dovolené pane Bergmane.
Opět psáno v lehkém duchu o starostech a plánech všedního dne, kam se vetře zlá událost s velice překvapivým koncem. Napínavé v únosné míře a přečetla jsem opravdu rychle protože zaujalo a nepustilo. Už mám v plánu další knihu této autorky.
Tahle detektivka od MK se mi líbila asi nejvíc. Krásně popsané postavy, atmosféra venkova, zajímavé umístění i zápletka.
A poprvé jsem si asi v půlce knihy tipla vraha,ale zážitek mi to nepokazilo, protože jsem si nespojila všechny souvislosti a na závěr jsem byla stejně překvapená. Za mě super knihy!
Moc se mi líbí styl, jakým paní spisovatelka píše. Její knihy se mně potom tak hezky čtou. A nezklamala mě ani tato detektivka z jihu Čech. Doporučuji.
Musím říct, že jsem fakt ráda, že jsem dala Klevisové nedávno znovu šanci, protože fakt umí psát. Neskutečně čtivá detektivka, prostředí českého venkova, propracované postavy. Je super, že v našich českých reáliích nejde po nějakých senzacích a psycho vraždách, ale jede na vlně takových těch rodinných a spíš vztahových vraždách, to mě ba.
Takže rozhodně příště v knihovně beru další.
Opět jsem měla problém se začíst. Po určité chvíli už ale měl děj spád. A za přečtení kniha rozhodně stála.
Úžasná detektivka! Jedna z mála knih, kde se vrah neodhalí už v polovině příběhu. Krásný popis, dobrá zápletka. Prostě super. Pro mě první kniha od této autorky, ale už mám připravenou další
Tuhle knihu jsem původně nekupoval pro sebe. Nakonec mi ale zůstala a jsem za to rád. Výborná detektivka, skvěle a neprvoplánově vystižené charaktery, motivy i okolí. Velice oceňuji, že autorka dokáže charakteristiku postav podat sugestivně a uvěřitelně, aniž by tím zdržovala děj a rozmělňovala napětí. Michaela Klevisova snese srovnání se zahraniční detektivní scénou, a v mnoha ohledech je lepší. Nemám rád přirovnání, ale kdyby chtěl někdo za každou cenu hledat, jakému stylu se ten autorčin nejvíce podobá, tak podle mého mínění například Louise Pennyové. Dokáže lidské neřesti a ctnosti, malost i velikost, popsat se stejným porozuměním a bez šokujících brutálních scén známých např. ze severských detektivek. To považuji za jednoznačné plus.
Že by česká Shari Lapena? Drak spí je mé první setkání s autorkou a nelituji. Lituji jen toho, že jsem se k jejím knihám nedostala dříve. Na Databázi knih má tato kniha hodnocení 90 % od 1 132 lidí!
.
Proč přirovnávám Michaelu Klevisovou k Shari Lapeně? Mají totiž pár podobných prvků. Shari svá díla zasahuje do předměstí, Michaela zase (alespoň v tomto případě) na vesnici. Jasně, tohle není stejné, ale v obou prostředích se nachází skupina lidí, okolo kterých se celý příběh točí. Jsou buď podezřelí, nebo svědci určitého činu. Většinou nějaké vraždy. A že je těch postav hodně. A tím myslím opravdu hodně. Vždycky, když čtu knihy Lapeny, musím si všechna jména vypsat a přidat k nim i stručnou charakteristiku a vzájemné vztahy. U knih M. Klevisové to budu dělat také. Občas jsem se v nich ztrácela. Dalším společným prvkem autorek je skvělá promyšlenost. Záměrně nepíši dokonalá, protože jsou tu tací, kteří pachatele odhalí. Já mezi ně nepatřím. I Klevisová mě naprosto dostala. Měla jsem podezřelých spoustu a každou chvíli je měnila, ale skutečného pachatele jsem neodhalila. Byla bych příšerná vyšetřovatelka.
.
Drak spí se odehrává v jihozápadní vesnici, kam se po 14 letech vrací již dospělá Eliška, aby se dozvěděla o minulosti své matky. Ta před nedávnem zemřela a její dcera chce zjistit, proč na chatu přestaly jezdit. Přijede nevhod, jedna dívka se pohřešuje a další je nalezena mrtvá ve stodole. Byla to nešťastná náhoda, nebo vražda? To na místo přivede vyšetřovatele Bergmana a Sylvii. Aby toho nebylo málo, během vyšetřování přijdou na další záhady některých obyvatel.
Drak spí je první detektivkou od M.Klevisové,kterou jsem přečetla a to téměř jedním dechem.Moc se mi líbila jak zápletka,sloh, jak je kniha napsaná a popis krajiny a míst,kde se děj odehrává. Tak jsem si místa přesně dokázala představit .Kniha není drsnou detektivkou jako jsou mnohé,které jsem četla,i když jde o hrozné skutky,ale celkově nepůsobí tak drsně a to se mi moc líbilo.Proto ji velmi vysoce hodnotím.
V tuto chvíli poslední příběh Josefa Bergmana, což je škoda. Doufám, že si ještě o tomto detektivovi něco přečtu.
Výborné. Detektivky nejsou úplně má nejoblíbenější četba, nicméně toto moje první setkání s paní Klevisovou mě teda nadchlo. Čte se to fakt abs skvěle - člověk ani moc knihu nechce odložit a musel jsem to v noci dočíst. Perfektní psychologie postav ( v podstatě každý účastník může být pachatel), velmi realný popis zivota v zapadlé mikrovesničce v pohraničí, výborně vystavený příběh a zápletka, parádní lokace a místopis. A postavy detektivů Josefa a Sylvie moc sympatické a úžasně se doplňující. Za mě opravdu pecka - smekám před autorkou a určitě si někdy zase něco od ní rád dám. K této knize jsem se dostal víceméně náhodně, kdyz jsem hledal v žebříčku něco co by sploňovalo zadání a tohle teda byla sakra dobrá volba. Přečteno v rámci výzvy - 18. Kniha jejíž hlavní hrdina pije kávu. A musel jsem si několikrát k četbě tenhle božský nápoj udělat, protože ta občasná vůně kávy linoucí se z knihy mi dělala hrozně chutě, kterým jsem nemohl odolat.
Mám přečtené všechny detektivky od M.Klevisove a vždy mě kniha vtáhne do děje.Kazda její další kniha je lepší a lepší .Těším se na další várku napětí:-)
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány incest blata vesnice jižní Čechy české detektivky sousedské vztahy poválečné odsuny Němců české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Kniha Drak spí je v
| Právě čtených | 24x |
| Přečtených | 2 560x |
| Čtenářské výzvě | 559x |
| Doporučených | 129x |
| Knihotéce | 451x |
| Chystám se číst | 623x |
| Chci si koupit | 163x |
| dalších seznamech | 17x |
Na knihu jsem narazila na sociálních sítích a v první chvíli jsem si myslela, že se jedná o pohádku (na sociální síti o ní psaly a mluvily influencerky-matky). Ale není tomu tak.
Je to má druhá kniha od autorky (čtená hned po dočtení první: “Kroky vraha”) a mám na autorčino psaní stále stejný názor. Škoda. Protože jsem čekala, že u tak-aspoň za mě-známé (na sociálních sítích) knihy možná došlo k napsání čtivé knihy, leč není tomu tak.
Ovšem dle recenzí níže (o hodně níže, musela jsem projet několik stran recenzí, neb tady se to hemží velmi dobrými ohlasy na knihu, až jsem měla dojem, že jsem četla zcela jinou, než recenzenti pode mnou) jsem se rozhodla poslechnout i audiorozhovor v rámci rozhlasového pořadu: “Blízké setkání”, který byl se spisovatelkou veden paní Terezou Kostkovou a trochu jsem na tu čtivost změnila názor. Spisovatelka v rozhovoru uvádí, že její spisovatelský vzor je BJ Jamesová, která hodně vykresluje prostředí i postavy a píše rozvláčněle. A autorce této knihy takové detektivky chyběly ve veřejné knihovně, neb má takový styl psaní ráda a tak jí nezbývalo, než si napsat vlastní detektivku. I přesto mi přišlo, že v této knize moc vyvolán strach či podezíravost mezi obyvateli nebyla (čekala bych větší vzhledem k velikosti “obce”) a asi znám mnohem lepší knihy, co se týče vykreslení atmosféry či psychologické analýzy postav. Ale o tom to není, byť min. pár recenzentů (nečetla jsem všechny u této knihy, jen cca polovinu) knihu i autorku bere na roveň zahraničním autorům detektivek. Četla jsem před dvěmi autorčinými knihami Jo Nesba (konkrétně: “Sněhulák”) a ta mi přišla také rozvleklá, ale na knihy autorky neměla, což je tím, že autorka tento styl (rozvleklý, popisný,…) miluje.
Tato recenze obdobně jako mé všechny recenze není nic osobního vůči autorce, týká se pouze knihy. Za mě jsem se do čtení knihy musela nutit (ale to je tedy tím, že autorka knihy tento styl miluje a já to mám tedy bohužel naopak) a závěr pro mě byl vcelku zklamáním. Nejen pro svůj závěr, ale i tristním vyřešením situace související s obyvateli a nikoliv trestným činem vraždy, konkrétně se to týkalo práva. Chápu, že autorka nemůže znát vše, ale ovlivňuje svým psaním čtenáře, kteří pak “obecné” informace (nesouvisející s místem, postavami a vraždou, ale týkající se “běžných” informací) mohou přijímat za pravdu a přitom stačí si informaci ověřit u kamaráda/známého právníka či přinejhorším aspoň otevřít internet (nebo raději zákon samotný, ačkoliv čtení zákona nemusí být pro laika vždy snadné a mám pro to pochopení. SPOILER: Osvojení (pojem “adopce” český právní řád nezná, tudíž by správně v knize nemělo být slovo “adopce” vůbec použito) neznamená, že sourozenci nejsou sourozenci, neb nemají biologické předky. Právně sourozenci navždy budou a tudíž spolu nesmí udržovat láskyplný vztah založený na lásce lidí, kteří se mají rádi a nejsou důvody, aby tomu tak být nemohlo (nejsou příbuzní). KONEC SPOILERU.
ZÁVĚR
Negativa: Kniha v jistém smyslu zajímavá, prolog vyvolává falešnou naději, že tato kniha bude svižná a velice napínavá, prolog jako jediný psán v “ich formě”(může být trochu matoucí a vlastně netušíme, kdo to pronáší, byť asi víme), detektivní zápletka se objeví až na 92. straně (byť se do té doby aspoň čtenář seznámí s protagonisty a fandí Eli při zjišťování pravdy) , rozvláčněnost (místy jsem se musela do čtení nutit), závěr lehce zklamání (SPOILER: Zklamání ovšem jen částečné, neb vyšetřovatel již byl blízko. KONEC SPOILERU.) a právní “paskvil” na úplný závěr celému dojmu také moc nepřidal.
Pozitiva: zajímavé místo, žádná vražda brutálním způsobem (obdobně jako autorka jsem radši, když nemusím číst něco zvráceného či šíleného; ani to není třeba, neb každá vražda je hrozivá sama o
sobě), dvě linie knihy (vyšetřování vraždy a Elina touha zjistit, co se před 14 lety stalo).