Analfabetka, která uměla počítat

17.06.2022

stařík v sukních v mladším vydání...je to ještě šílenější ...

24.05.2022

Kniha je skvělá, ještě lepší než Stařík. Dokonale jsem se bavila, opět skvělé hlášky, výborně vymyšlené absurdity. Četla jsem ji několikrát, vždycky mi zvedne náladu.

19.05.2022

Nombeko je taková něžnější, ženštější a mladší varianta staříka. Pořád jsem se výborně bavila, o tom žádná, jen jsem často vnímala ty paralely, které analfabetce ukradly tu poslední hvězdičku... Na druhou stranu je určitě po prvním originálním námětu (stařík) těžké přijít s něčím novým, když čtenáři po vás chtějí jen další porci absurdna, neuvěřitelných příhod a zamotaného děje... Takže vlastně to ani Jonas Jonasson nemohl napsat jinak. Na odreagování je každopádně analfabetka skvělá - pokud si chcete potrénovat stálé držení koutků nahoru ve škále od lehkého úsměvu (většinou) až po hlasité vyprsknutí... Jako posilovač dobré nálady proto rozhodně doporučuji!

05.05.2022

Analfabetka je vlastně svým způsobem to samé v bleděmodrém, co byl Stařík, její předchůdce z pera (nebo spíš z klávesnice :-) Jonase Jonassona, avšak i díky tomu, že je Nombeko (analfabetka) snad ještě větší sympaťačka než byl Alan (stařík), je její příběh ještě zábavnější (a možná i šílenější). I tady vystupuje spousta absurdních postav dělající ještě absurdnější věci, i tady se seznamujeme se švédskou, resp. celosvětovou politikou a i tady (a to hlavně) se zase pořádně zasmějeme, Jonassův výklad vše(ne)možných situací je zkrátka bezkonkurenční. !Spoiler! Jen ten sladkobolný, happy-endový konec už byl na mě maličko moc. !Konec spoileru! Ale to nic nemění na tom, že ode dneška budu každé další Jonasovo dílo vyhlížet s velkým očekáváním, ideální knížka pro relaxaci, nejlépe v lese, u tůní a v přítomnosti samých kačen ;-)

29.03.2022

Dlouho jsem se u knihy tak nepobavila , smála jsem se téměř na každé straně . Moc se mi to líbilo , kdo chce oddych a zasmát se u knihy, ten ať si to přečte :)

27.03.2022

Od začátku až do konce jsem hltala každé slovo a úsměv na rtech se nevytrácel. Už dlouho jsem se nad nějakou knihou takhle nepobavila.

05.03.2022

Jediné výstižné slovo, které mě napadá po celou dobu příběhu - slátanina. Ještě že jsem si ji poslechla jako audioknihu, protože jinak bych ji odložila. Jednu hvězdu dávám za skvělý přednes. Do sedmé kapitoly jsem hodně uvažovala, že to prostě nedám, pak to začalo být jakž takž k vydržení, od 20. kapitoly opět nuda a otrava.
Připadalo mi, ze čtu učebnici dějepisu, samá politika, čínská jména prezidentů a jiných činitelů, stejně tak švédská a jihoafrická. U každé postavy je řečen její nezajímavý dlouhý životní příběh několik generací zpět. Přesné dlouhé názvy firem, ulic včetně čísel popisných, částek do poslední koruny nebo přesné číslo na gramy novorozeného dítěte. To fakt? Pokusy být v každé druhé větě vtipný už byly pak také na škodu. Příběh nemá hlavu ani patu, díky všemu výše zmíněnému se mi jen špatně udržovala pozornost.
Když pak přišla řeč na Kaspického ponyho, kterého nazývali Kaspický kůň (existuje jen pony), tak mě o nesmyslnosti příběhu utvrdil popis přepravy koní, že musí být na palubě jateční pistole, kdyby kůň panikařil a že přepravili koně letecky svázaného k bombě. To jako vážně??? Nehledě k tomu, co tam tvrdili o infekční anémii koní, že se přenáší výlučně bodovým hmyzem žijícím v mokradech u polarniho kruhu. Přitom se běžně na tuto infeci musí testovat všichni kone, kteří vyjedou te své stáje mezi jiné kone. Za poslední roky bylo evidováno dost ohnisek nákazy a tak se muselo testovat co 6 měsíců, dříve stačilo každé dva roky, letos je to tuším platné na rok. Vzhledem k tomu, že jsem sama majitelka 4 koní, tak tyto kydy mě jen utvrdili v tom, že tahle kniha je ještě větší slátanina, než si vůbec od začátku myslím.
Konec knihy je jen zbytečné a zdlouhavé napínání už tak nezajímavého příběhu.
Kdybych už za sebou neměla Stoletého staříka, určitě už bych se k tomuto spisovateli nevrátila. A to jsem se na Analfabetku tak těšila. Obrovské zklamání.

01.03.2022

Jonasson (včetně Stránského) je láska na první poslech! Začala jsem Zabijákem, přes oba Staříky a Analfabetku jsem se proposlouchala k Pomstě a už bych ráda další. Má to sice všechno na jedno brdo - skupina lidí se zvláštními osudy na útěku, černý humor, svérázné pojetí politiky, exploze, Afrika,... - ale pořád to funguje. Jeho postavy mi jsou tak blízké! I když se autor dotýká řady témat, která by v dnešní překorektní době mohla být považovaná za hraniční, vypořádává se s nimi obratně – svoje si řekne a přesto nikoho neurazí. A v této knížce navíc ženská superhrdinka, co víc si přát!

28.02.2022

Analfabetka je jednoznačne moja favoritka medzi všetkými Jonassonovými knihami, ktoré tu zatiaľ vyšli. Milujem ju, obdivujem ju. Ozaj som sa nasmiala, až ma brucho bolelo. Kam na tie vtipné zvraty ten Jonasson chodí? :))
A viete čo? Dajte si audioknihu načítanú Martinom Stránskym. To je jednoducho audioknihový boh :).

25.02.2022

Analfabetka se mi líbila víc než Zabiják a možná i o malinko víc než Stoletý stařík. Člověk ovšem nesmí nad jejím nepravděpodobným dějem moc přemýšlet a nebrat to logicky, protože logické to prostě není. Je to kniha pro pobavení. A u mě svůj účel splnila.

23.02.2022

za mě povedená kniha, která rozhodně není pokračováním stoletého staříka. Hlavní hrdinka je opravdu kombinací všech pěkně "blbých" vkladů do života: místo a podmínky narození, rodinné zázemí, prakticky žádné vzdělání... a očividně minimální možnosti z toho všeho uniknout. No a ono se to povedlo, tedy aspoň v tomhle románu :D V reálném životě prakticky nemožné, ale jako humorný příběh dost pobavilo.

09.02.2022

Mít větší přehled o politice Švédska a Jihoafrické republiky, určitě bych se bavila víc. Trochu mě irituje autorova snaha dát fór skoro do každé věty, nicméně Analfabetka mě i přesto bavila. Nombeko je prostě svojí inteligencí, přehledem a nápady jak řešit situace velmi sympatická.

02.02.2022

Nasmála jsem se. Ale chce to mít takový druh humoru v oblibě, jinak příběh přijde čtenáři jako pitomost.
Tedy ona to fakticky pitomost je, ale dává smysl :). To je, co?

31.01.2022

Milí oblíbení čtenáři, musím jít s názorem na knihu proti vám. Pro mě absolutní propadák. Nudné, rádoby vtipné za každou cenu. Tak, jak se mi líbila "Sladká pomsta", kde jsem se smála i nahlas, a i Stařík nebyl špatný, tato kniha mě velmi zklamala. kdybych ji neposlouchala jako audioknihu, zřejmě bych nedočetla.

29.01.2022

Praštěný příběh. Stále jsem si říkala, proč to čtu? A četla jsem dál a dál. Takže mne to hodně moc bavilo. Proto super.
Citát: "Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze."

21.01.2022

Povšiml jsem si, že většina čtenářů považuje jaksi automaticky tenhle román za když ne přímé pokračování, tedy alespoň za nástupce a pokračovatele "Stoletého staříka", tedy za něco málem zaměnitelného. Ale rozdíl mezi oběma hrdiny je přímo propastný! Vlastně by se dalo říci, že jsou si pravými opaky. Zatímco Alan Karlsson je vlastně úplně obyčejný člověk, dokonce má původ, který by se mohl zdát jakýmsi symbolem, či principem obyčejnosti, a veškeré šoky, senzace a neuvěřitelnosti, které jeho život naplňují, k němu přicházejí zvenčí, jako produkty náhody, nebo pověstné smůly, proměňující se ve svůj opak, je Nombeko Mayeki už svým narozením charakterizována jako ztělesnění všech možných extrémů. S téměř matematickou dokonalostí ji Jonasson vytvořil jako lidskou bytost, mající ty absolutně nejhorší podmínky pro vstup do života: osoba černé pleti, ženského pohlaví a ještě absolutně svým narozením nemajetná, která se narodí schválně v Jihoafrické republice, ve které jsou právě takové osoby nejopovrhovanějšími tvory na celé zeměkouli - to je přece hodně promyšlené! A stejně tak jsou promyšleně extrémní i všechny její vlastnosti a chování, zatímco Alan reaguje na všechny absurdity, kterými je jeho život doslova zavalen, vlastně pořád stejně - se zdravým selským rozumem obyčejného člověka. Spíše bych se tedy klonil k tomu, že tenhle text je vlastně jakýmsi negativem "Staříka" a to i zaplaťpánbůh díky tomu, že v podstatě nevykazuje pokles kvality (což se už o takovém "Zabijáku Andersovi" rozhodně říci nedá). Zgruntu novou kvalitu tedy přinesla v Jonassonově tvorbě až "Sladká pomsta", ve které, zdá se, znovu chytil správný dech humoristův.

13.01.2022

Tenhle absurdní humor je tak osvěžující! Víc takových. Líbila se mi ještě víc než Stařík.

04.01.2022

Nombeko, analfabetka, která uměla počítat, se narodí do plechové chatrče v největší chudinské čtvrti světa, od 5 let se živí jako vynašečka latrín. Osud (a její talent) ji však zavedou až do mezinárodní politiky.
Po Stoletém staříkovi další skvělá kniha, já tenhle humor prostě miluju!

"Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze."

26.11.2021

Absurdní, ale skvělé. Tak bych asi nejjednodušeji popsala tento román.

Pan Jonas Jonasson, autor knihy, je očividně posedlý. Atomovými bombami, ale i skvělým humorem. Protože pokud Vám opravdu sedne, knihu si zamilujete.

Jen menší nevýhoda je, že se nevyznám ve švédské politice a ani náhodou v jihoafrické, a proto jsem se občas ztratila ve jménech politiků. (Možná je to i tím, že si jména ve knihách pamatuji podle prvních dvou písmen ) Vy ale určitě budete lepší a tak si knihu bezpochyby užijete.

*4,5