Johnny a mrtví
Terry Pratchett
Druhý díl série o Johnnym, s nímž jsme se setkali poprvé v knize Johnny: Jen ty můžeš zachránit lidstvo. Tentokát Johnny zjistí, že on jediný je shopen vidět duchy mrtvých lidí pohřbených na místním hřbitově. Dozví se, že magistrát chce hřbitov zrušit, pozůstatky mrtvých přestěhovat a vzniklé pozemky zastavět. Když to oznámí svým novým známým, dojde mezi nimi k velkému zděšení. Oni se stěhovat nechtějí a jsou pro to ochotni leccos podniknout. Bohužel jejich svět je nehmotný, a tak si musí vypomoci telekinezí a podobnými metodami, které fungují v obou světech, hlavně na telefony, televize a počítače. Být mrtvý neznamená být hloupý, a tak začíná lítý boj o hřbitov, který je jejich domovem.... celý text
Sci-fi , Fantasy , Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , Talpress
Originální název:
Johnny and the Dead , 1993
více info...
Přidat komentář
Johnny jednoho dne na hřbitově zjistí, že dokáže vidět mrtvé lidi (takzvané přestárlé občany) a spřátelí se s nimi. Časem spolu musí řešit problém: město chce hřbitov zbourat. Je hodně vtipné, že se to odehrává několik dní před Hallowenem a mrtví si chtějí dopřát také trochu zábavy.
Je to vážnější a ne tak vzdálené od našeho světa jako první díl, ale stejně to je dobré.
Knížka je primárně určená starším dětem a podle toho je taky napsaná. Vypráví další příběh Johnyho, kluka s dobrým srdcem, ale z rozvedené rodiny, kterak zachrání hřbitov před zbouráním. Prostě proto, že vidí duchy a chce jim pomoci. Je super, že Terry v příběhu nádherně vzdělává, zmiňuje třeba Kryštofa Kolomba i Einsteina a vtipnou formou je mladému čtenáři v primárně duchařském příběhu jen tak mimochodem představuje. Pro mě vtipný návrat k jedné z méně oblíbených pratchettovek, pro dnešního mladého čtenáře je to, obávám se, trochu moc virtuální - třeba i s ohledem na "technologie" typu telefonní budka, rádio :).
V druhém díle už Terry Pratchett "chytil slinu" a jede si podle své bezmezné fantazie. Johnny a mrtví jsou výborným pokračováním průměrného prvního dílu a jak bylo Pratchettovým dobrým zvykem, je tato kniha zaplněna zajímavými postavami, které jsou vtipné, inteligentní (většinou) a celý příběh je lehce nostalgický, ale naštěstí bez zbytečného patosu. Zajímavá a čtivá knížečka.
Díl Johnny a mrtví jsem četla ze série jako první. Nemusím dodávat, že když se udělala reedice, byla jsem šťastná jako blecha. Duchové byli neuvěřitelně roztomilí a celé mi to přišlo zsněné a něžné, jako ve stylu Kniha hřbitova od Neila Gaimana. Rozhodně malý klenot.
Pro mě výrazně lepší zápletka než v předchozí knize, už jen proto, že autor nemá tolik šancí zabřednout do nelogičností, akceptujete-li tedy možnost posmrtného života. Škoda ovšem je, že drobet ignoruje první díl, a i když charaktery jednotlivých hrdinů už jednou nastínil, zde je přizpůsobuje novému ději. Nejde o radikální změny, ale třeba Kláťa najednou není takový herní pařan, jak byl původně představen, apod.
Jak už jsem zmínil, vyprávění se tentokrát soustředí spíše na spiritualitu, než výpočetní techniku, takže nehrozí, že by se za deset let stalo anachronismem. A jako četba pro mládež funguje kniha dokonale. Terry Pratchett perfektně zvládá vykreslení potřeštěné party dětí táhnoucí za dobrodružstvím, což sebou zákonitě přináší množství komediálních situací. Decentně přitom vyzdvihuje základní morální hodnoty, včetně krásy přátelství a důležitosti nezapomínat na minulost. Jen je znát, že spousty fórků použil později v zeměplošských kulisách, ale to mu člověk nemůže mít za zlé.
Nejméně zajímavé z této trilogie. Bohužel mi přišlo, že to tak trochu nemá pointu - kdyby tam Johnny nebyl, dopadlo by to vlastně stejně.
Pár zajímavých nápadů by se tam našlo, ale mimozemští ještěři ze střílečky nebo cesta časem na nákupním vozíku, to bylo zkrátka lepší, zajímavější a propracovanější.
Podstatně lepší než první díl, ale příběh nezajímavý... jakýkoliv příběh ze Zeměplochy je lepší.
Bohužel ani druhá kniha o Johnnym mě moc nenadchla. Jen s touto sérií by Terry asi moc neprorazil. Asi už nejsem malý chlapec. Nebo ne chlapec do Johnnyho party :-) Ale bylo to hezké, to zase ano. Ale ne úžasné jako Zeměplocha.
Kratičký příběh o Johnnym a jeho kamarádech a jednom hřbitovu a pár mrtvolách. Příběh nesrší humorem z každé strany knihy, jak jsme si zvykli ze Zeměplochy, ale pokud se již nějaká humorná taškařice objeví, stojí za to. A tato kniha stojí rozhodně za přečtení, nezabere moc času a pobaví každého, komu je blízký humor mistra Pratchetta......
Můj druhý pokus s četbou Pratchetta opět skončil zklamáním. Zkrátka jsem od této knihy čekala víc.
Podľa mňa je táo kniha z trilógie o Johnym najhoršia, ale napriek tomu je to kniha, ktorú som nedokázal odložiť a musel som ju prečítať až do konca.
Ze začátku jsem uvažovala nad tím jestli tohle je opravdu Pratchett tak, jak ho znám z jeho série Zeměplocha nebo není. Nakonec ale musím přiznat, že je. Celou dobu jsem si také při čtení v hlavě srovnávala první díl celé volné trilogie a přemýšlela pro koho je tenhle díl určený. Už někdy od poloviny jsem si byla jistá, že je to knížka pro čtenáře prvního dílu, protože se jim bude prostě lépe orientovat v charakterech postav, když už je budou znát, musí to ale zároveň být už lidé, kteří viděli pár klasických hororových filmů a vůbec se už budou aspoň trochu orientovat v některých odkazech, které v knize jsou. ne, že by si neužili příběh, ale lépe si vychutnají všechny vtípky, které v knize jsou a že jich je podstatně více, než v předchozím Johnnym. Hodně by si četbu mohli užít středoškoláci, ideálně tak cca 16-17 let. Pokud navíc jako mladší četli rádi knížky Enid Blytonové, užijí si druhý díl Johnnyho určitě s nadšením. Johnny a jeho kamarádi jsou totiž opravdu Správná čtyřka. ;-) Jo a všimli jste si té podobnosti s Knihou hřbitova Neila Gaimana?
Původně jsem nechtěla nic psát, ale nedalo mi. Chci jen uvést valdu na pravou míru:
1. Jedná se o volnou trilogii - ergo díly na sebe nenavazují.
2. Nemyslím si, že cílová skupina jsou malí puberťáci. (To je jak napsat, že Zeměplocha je jen pro puberťáky.)
Bohužel nemůžu dát lepší hodnocení. Pominu-li některé filozofické úvahy tak typické pro Pratchetta, byla to obyčejná průměrná fantasy na způsob Thomase Breziny.
S mrtvýma je prostě sranda :D a pokud o nich píše Pratchett tak tuplem. Příběh se mi moc líbil, byla to zábava a zároveň i hodně zajímavých zamyšlení nad životem a smrtí. V jednom momentě mě i dojal.
Druhý díl Pratchettovy trilogie pro mladé puberťáky o Johnnym. V minulém díle Johnny zachraňoval obživlé postavy z počítačových her. Tentokrát Johnny komunikuje s duchy mrtvých ze sousedního hřbitova, který se pokusí s jejich pomocí zachránit před zničením.
Kniha kromě několika postav nijak nenavazuje na předchozí díl. Pratchett se nyní rozhodl parodovat hororové téma. Stejně jako v předchozím díle mě děj nijak nezaujal. Nedokázal jsem se ztotožnit s postavami. Kniha ani neobsahuje nějakou zajímavou pasáž, kvůli které bych jí doporučil k přečtení. Nevím jestli je to tím, že nejsem cílovka, ale těžko říct jestli by malé puberťáky bavilo číst o hřbitově a zamýšlet se nad otázkou smrti a co následuje. Co si vzpomínám, tak já jsem v těch letech měl jiné starosti. :-)
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Johnny a mrtví je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 332x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 149x |
| Chystám se číst | 51x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 1x |
Druhý díl ze série mě nadchnul více než první. Je to už typická tvorba Terryho Pratchetta se vším všudy. Více prostoru dostanou i Johnyho přátelé. I přesto, že se jedná o kratší knížku, nabízí velmi pěkný příběh, kde zjistíte, že být mrtvý, není to nejhorší, co člověka může potkat. Naopak si to v tomto případě mrtvý užívají víc než živý.