Jmenuji se Aram

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Půvabná knížka Říkají mi Aram uvádí čtenáře do fiktivního světa zalidněného postavičkami komickými i truchlivými, bujně bezstarostnými i dojemnými, do světa nazíraného očima desetiletého chlapce. William Saroyan, který se prostřednictvím tohoto autobiografického vyprávění vrací do časů svého dětství, zde stvořil své dílo nejarménštější a lidskému srdci nejbližší....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19438/jmenuji-se-aram-19438.jpg 4.188
Žánr:
Literatura světová, Povídky

Vydáno: , Práce
Originální název:

My Name Is Aram


více info...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Jmenuji se Aram

Bandini
08.06.2020

Moc hezká kniha. Některé povídky se opakují v jiných dílech, ale rád jsem si je přečetl znovu. Nejlepší je strýček Chosrove :D

maruska283
25.02.2020

Ryze lidské povídky, o ryzích lidech. Já nevím, co bych k tomu řekla. Potěší vás to, slibuji.


Chesterton
14.11.2018

Mnohé originální myšlenky, často hluboké, svěží fantazie, dětské vidění. Jen smysl některých povídek mi lehce klouzal mezi prsty. Nicméně snové a osvěžující.

jelad
16.09.2018

Rodina arménských přistěhovalců Garoghlanianů v Kalifornii začátkem dvacátého století rozhodně svůj americký sen nežila - přesto - lze její osudy, reprodukované perem dvanáctiletého kluka a člena nejmladší generace klanu, číst jako pohádku. Čarovné vyprávění dospívajícího Saroyanova alter ega, vzpurného a geniálně nadaného Arama, je snovým odrazem perné reality imigrantské chudiny - odrazem zakletým do takové jemnosti a lehkosti, že by v něm chtěl své dětství prožít každý. Osobitost a jedinečnost rodiny, která má stěží co do úst, jejímž mottem je ale až navěky čest, která pramení z neutuchající víry v dobro a zlo, je odzbrojující. Saroyanovy velké příběhy vyrůstají z vyschlé půdy a blátivé řeky - ze země nikoho. Ve své kouzelnosti prodchnuté truchlivostí něčeho pomíjivého, ale v momentu nádherného a drtivého, ve své velikosti v malosti, připomíná Aramova paměť Hrabala a jeho pábitelství. Kdy dokonce i Saroyan má svého strýčka Pepina (i když v tomto případě rázného a vážného). „To nevadí. Toho si nevšímej.“

„Strýček se ropušníkovi zadíval zpříma do očí. Ropušník se mu rovněž zadíval do očí. Půl minuty na sebe zírali a ropušník potom otočil hlavu a hleděl do země. Strýček si oddechl úlevou.
Tisíc by jich dokázalo člověka zabít, předpokládám, nadhodil.
Nikdy se jich nevyskytuje moc pohromadě. Sotva uvidíš víc než jednoho najednou.
Ale velký by člověka mohl kousnout a způsobit mu smrt.
Nevyrostou, jen jako tenhle.
Na to, jak jsou malí, mají děsivé oči. Víš jistě, že jim nevadí, když je bereš do ruky?
Zapomenou na to, jakmile je položím na zem.
Vážně si to myslíš?
Myslím, že nemají moc dobrou paměť.
Strýček se narovnal a zhluboka se nadechl.
Pusť ho, přikázal mi. Buďme milosrdní k nevinným stvořením všemohoucího Boha. Pokud není jedovatý, a když vyroste, není větší než myš, nevyskytuje se ve velkých množstvích a nic si nepamatuje, tak ať se ten ustrašený drobeček vrátí na zem. Milujme havěť, která tu s námi žije.“

Mindy
28.05.2018

Takové příjemné, úsměvné čtení.
Trochu mi vadila přímá řeč bez uvozovek, ale dá se na to zvyknout.

Alma-Nacida
20.10.2016

Další z mých oblíbených Saroyanových knih. Jako laskavé pohlazení, které si přikládám na duši, když je třeba. :)

hlina
01.01.2014

Miluji všechny autorovy povídky. Čiší z nich laskavost, humor, nadhled. Člověk si v nich vždy najde něco nového.