Jméno větru

25.10.2016

Víceméně všemu, co jsem četl, dávám 5 hvězdiček, protože to prostě bylo super.
Nicméně Kronice Královraha musím dát hvězdy jen 4. Proč? Jdeme na to...

Příběh je poutavý, utíká pěkně i přes množství stran, postavy jsou zajímavé, fungování magie také jde...
Ale stejně mi na tom něco nesedí... co? Sám přesně nevím, ale zkusím nějak popsat své dojmy.
Kvotheho milá je... divná, hrozně mě štve a nebaví mě části s ní...
Příběh je strašlivě roztříštěný - jsou tam hrozné "mezihry" (nemyslím odskoky do "současnosti" při diktování písaři, ty jsou dobré, ale třeba vyšetřování událostí na té "svatbě"), které jsou sice (tak nějak) zajímavé a pro děj potřebné, ale i tak mě dokázaly skoro až nudit - například.... ne, nebudu spoilerovat, navíc někomu to tak přijít nemusí... :)
Ale mně to prostě nesedělo... jeden den je student, pak si někam na relativně dlouhou dobu odskočí, pak je zase najednou spořádaný student...
Přijde mi docela často, že řešení některých potíží zavání až jakýmsi 'deus ex machina'... ale možná se mi to jen zdá.
Taky mi vadí dost ta poetická stránka knihy... jakožto člověk zcela umělecky nenadaný a tak trošku barbar docela trpím tou jeho hudbou a písněmi... občas to jde. Někdy to jde. Ale tady je toho fakt moc. Nicméně u edémského ruha se to nedá jinak, takže to mu prominu. :) Jen občas se do toho autor podle mě moc zažere. Tedy Kvothe. Přecejen příběh nám vypráví on. :)
To je docela pozitivum, líbí se mi, že je to psáno touto formou... i když je to - ty okolnosti toho sepisování příběhu - divné.
Také popisy některých věcí jsou docela často příliš zdlouhavé.

Nenechte se mýlit, i přes takovou spoustu kritiky je to dobrá kniha, která mě bavila... jen holt ve mně zanechala divný pocit, který mi brání dát o hvězdičku víc. Pro druhý díl platí víceméně to stejné, co je popsáno výše... ale samozřejmě přečtu i třetí díl.

Ale jako zas tak skvělé fantasy mi to nepřijde... možná bych mohl, s odstupem času, ubrat i víc hvězdiček. Stále mám po přečtení jakousi 'pachuť'... :-/ Ale tak čitelné to je, nechám ty 4 hvězdy.

Edit po šesti letech od přečtení:
Stále mám pachuť.
A také vidím, jak bylo naivní psát o přečtení třetího dílu.
Error 404: third book missing.

13.10.2016

Skvěle napsaná fantasy. Prvních asi 10 stran mi přišlo poněkud fádních a stejných jako každá druhá fantasy, ale pak se to začalo příjemně rozjíždět. A tak mám půjčený druhý díl (který je snad ještě tlustší) a moc se na něj těším!

Byl jsem na straně 109, když mi došlo, že se kniha sice dobře čte, ale nic se v ní neděje a je to vlastně jedno velké okecávání ničeho. A bral bych něco, kde se Něco Děje. Cokoliv. Knihu odkládám.
Původně jsem byl smířlivější, ale po všech těch superchválách jsem změnil názor a dávám odpad. Naprosto nechápu, proč vychvalovat do nebe knihu, která kromě rádoby mouder v sobě nemá nic. A to nic schovává do hábitu fantasy, protože nic jiného vlastně autorovi nezbylo.
Kdo máte rádi existencionální drama, nebo filosofování o cestě či nejasnému bytí člověka, přečtěte si třeba Sofiinu volbu, nebo Sinuheta. A kdo rád vztahy, zkuste Danny, mistr světa. Je to kniha pro děti a je mi to jedno. Mám ji moc rád.
A kdo máte chuť na pořádné fantasy, tuhle knihu klidně vynechte.

30.09.2016

Hezké povídání. Ale to je tak všechno. Prostředí knihy a vyprávění Kvotheho je krásné, ale na tak rozsáhlou knihu mi tam chybí víc spádu v ději, výraznější osobnosti. Takže konec knihy pro mne skončil tak rozvlekle, jako kniha samotná, že mě to vůbec nenalákalo přečíst si pokračování.

23.09.2016

Cte se to dobre ve stylu uz jen kapitolku a jdu spat, jenom ten zacate je rozvlekly az beda. Lehky spoiler: Taky ke konci knihy, kdy se dej neodehrava na univerzite se vkrada nuda. Navic bych v ramci takhle rozsahle knihy ocekaval hmatatelnejsiho zaporaka. Ctivost tu nechybi, historky z univerzity jsou bajecne, ale proste tam neni ta sila, co ma treba Tolkien nebo Martin. Tri a pul za me osobne.

19.09.2016

Tahle kniha je asi jedna z nejlepších, které jsem kdy v životě četla :)

18.09.2016

No toto ale! Milounká, přidrzlá fantasie. Holky, lyrika a rock'n'roll!

13.09.2016

Pokud Vám nevadí, že to není nic hlubokého, můžu doporučit. Pro mě oddechovka - čtivá, zábavná. (pozn. můj názor je asi ovlivněn tím, že fantasy literaturu běžně moc nečtu - je možné ( až pravděpodobné), že v rámci žánru je super ;-) )

09.09.2016

Nová kniha v mé kolonce "nejmilejší". Nevím čím to je, jestli dějem, hlavním hrdinou, nebo zručností a krásou, s jakou autor používá slova a jazyk.
Od Rothfusse jsem jako první četla Hudbu ticha, která mě absolutně pohltila. Tedy když jsem se pustila do Kroniky královraha, obávala jsem se, že budu zklamaná. Opak je pravdou! Ze začátku jsem tedy měla problém se do toho skutečně zakousnout, řekla bych, že má kniha trochu pomalejší rozjezd, ale potom? Příběh, i jeho hrdina Kvothe, svět, ve kterém se příběh odehrává, originální pojetí magie...to vše mě uchvátilo a knihu jsem zhltla, ani nevím jak (budu si jí muset přečíst ještě jednou a pomaleji), stejně jako druhý díl, Strach moudrého muže.

Nemohu než doporučit těm, kteří ještě nečetli!

31.07.2016

Od prvních stran jsem tušila, že tento příběh bude něco extra. Už ten styl psaní, ty myšlenky, to prostředí. Nakonec i příběh sám mi mohl tolik nabídnout, jako málo která jiná kniha. Při čtení jsem se cítila, jako ryba ve vodě. Kdybych knihu neměla půjčenou z knihovny, ale byla by moje, bylo by v ní spoustu malých papírků, které by označovaly místa v knize, která si ráda přečtu znova, byť jen pro to, jak hezky jsou popsána slova větru.

Doporučuji a jistě si přečtu i další díl.

09.07.2016

...alebo ako Rothfuss vytrel Rowlingovej kocúra. Meno Vetra je vydarenejší, výstižnejší a výchovne poučnejší fantasy príbeh než celá 1.-7. kniha Harryho Pottera. Kým poterovci začnú fučať urážky: tu sú dôvody prečo:
1. Hlavný hrdina - zámerne prvý a hlavný dôvod. Pozadie Kvothe-ho a Pottera sú skoro totožné. Sirota, ktorá prišla o rodičov ide študovať na univerzitu mágie. Kým Potter je zo všetkeho vyhúkaný, Kvothe systematicky zisťuje čo sa im stalo a sám študuje. Potterovy vo všetkom pomáhajú a povesť má založenú na tom, že pri narodení nezomrel, Kým Kvothe svoju povesť buduje. Kvothe sa zlepšuje, študuje a priateľov využíva na odviazanie sa po štúdiu/práci. Potter má pri bojoch šťastie (prípadnú pomoc), Kvothe systematicky sám bojuje. V láske sú obaja podobní, no Potter stagnuje a všetko k nemu príde, kým Kvothe sa snaží a dobíja svoje šťastie. Podobne je to vo viacerých aspektoch, no podľa mňa toto je ten správny archetyp hrdinu pre deti.
2. Dej - retrospektívne rozprávanie v prvej osobe, niekedy jemne prerušené mi prišlo tiež lepšie než rozprávanie príbehu v tretej osobe. Ak by niekto namietal na autenticitu príbehu a hovoril, že Kvothe prikrášľoval či preháňal - epizóda v taverne, (kde obyčajný ľudia Kvotheho príbehy nafukujú oveľa viac, než sám rozpráva) ho presvedčí o opaku. Rothussov fantasy svet je bohatší v každom smere, nie je to len samí zázrak, ale aj boj, malichernosti a tvrdý život, no sem-tam aj humor, či pozitíva správnej rétoriky v dialógoch. Sirota by mala dbať o peniaze a poživeň a nie dostať všetko akoby na tácke.

3. Láska - neľahká definovateľnosť citu ako láska je v celom diele úžasne poňatá: láska ako niečo nevysvetliteľné, nepochopiteľné, niečo čo raz je tu a raz tam. Učí čitateľa byť všímavým, ústretovým či čakajúcim. Striktne sa odlišuje od sexu a nevestincov (téma ktorej sa autor taktiež nebojí aj pri relatívne mladých chlapcoch) a pretrváva dlhé veky v spomienkach.

Popri fatalizme HP a vraždách a zradách Trónov je fantasy aká tu chýbala - ktorá dbá na sebarozvoj a tvrdú prácu.

03.07.2016

Nějak to zdejší nadšení nechápu. Tohle dílko mě - mírně řečeno - rozladilo. Kniha samotná (zvláště svět, v němž se odehrává a v němž se magie provozuje velmi originálním způsobem) by si opravdu zasloužila čtyři hvězdičky, přesto mohu dát nanejvýše polovinu - proč? Protože děj knihy je absolutně neukončen. Autor by měl dát do úvodu upozornění na to, že se bude jednat o X dílnou ságu, v níž se vám nedostane ani DÍLČÍHO zakončení či rozuzlení.

Kniha má 650 stran, na nichž se hlavní postava honí za démony [:čandrýny:], kteří ji zabili rodinu - nechť mě někteří opraví, pokud se mýlím, ale i přes všechny vrstvy knihy se mi toto zdálo být hlavní zápletkou. Bohužel, ani po 650 stranách knihy se čtenář nedozví o čandrýnech (poslouchal jsem jako audioknihu, nevím tedy, jak se výraz píše), kteří jsou pro hlavní postavu hlavním motorem, o nic více informací než na začátku. Celou dobu jsem doufal, že autor udělá nějaké fascinující mezi-zakončení v epilogu, ale nestalo se tak. Prostě nám vypráví příběh chlapce, který se honí za démony, o nichž se čtenář na 650 stranách knihy nedozví v podstatě nic.

Možná jsem něco nepochopil, ale nechat čtenáře přečíst 650 stran (na nichž je vykreslen zajímavý svět a zajímavý lidský osud - bezesporu), v nichž není žádný jednotící příběh vyjma zápletky s čandrýny a tento jediný jednotící příběh navíc nechat nerozvinutý (neb se o čandrýnech nic nedozvíme), to mi připadá opravdu velmi nešťastné. Konec knihy je prostě useknutý (srov. jiné knihy na pokračování, např. Odkaz dračích jezdců, Harry Potter, Enderova sága apod., kde se vždy naskytně alespoň dílčí zakončení)

Možná, že bych se něco o motoru hlavní postavy dozvěděl v dalším dílu, který má !1000 stran! - a možná taky ne. Osobně to však rozhodně nemíním zkoušet, neboť abych přečetl dalších 1000 stran a pak zjistil, že jsem se zase nic nedozvěděl, že jsem nedostal ani řádný a ukončený mezipříběh - na to opravdu nemám čas ani nervy. Mohlo by se totiž také stát, že rozuzlení dostanu až po tom, co přečtu dalších X tisíc stran od tohoto autora a že toto rozuzlení rozhodně nebude stát za dlouhé hodiny času stráveného četbou.

Moje původní prupovídka z počátku čtení knihy se ve světle pocitů po jejím dočtení zdá být pouhou třešničkou na dortu:

"Ani nevím proč, ale dosti mě rozčililo tvrzení, že se hlavní postava naučila podržet v mysli dvě kontradiktorické myšlenky současně (kámen padá a nepadá), akorát ji to stálo značné úsilí v tréninku...nenaučila, popsaná věc prostě není možná."

15.06.2016

Tuto knihu jsem si pořídila aniž bych od ní očekávala něco závratného, ale opak je pravdou! Další pokračování mě nesmí minout! :-)

15.06.2016

skvělá fantasy

07.06.2016

Skvěle napsaná fantasy! Už dlouho jsem takhle nehltal slovo od slova. V některých pasážích ani nedýcháte a čekáte, jak to dopadne. Už se těším na druhý díl.

06.06.2016

Krásně napsané a parádní příběh. Číst ji byla opravdu zábava a okamžitě po dočtení jsem ji zařadil mezi své nejoblíbenější tituly.

22.05.2016

Jedna z knih, která vás uchvátí po první stránce. Začátek vůbec není nudný, člověk se dostane rychle do děje. Žádné složité čtení, ale neskutečně poutavé.

17.05.2016

Napriek trosku pomalemu zaciatku, po ktorom nastane akysi zlom, je tato kniha uplne dokonala a krasna. Je to presne ta kniha, ktora vas pohlti a nepusti. Budete na nej uplne zavisli.

12.05.2016

Wow. Prostě... wow. Kniha byla úžasná a řadím jí mezi takové knihy, jako je Pán prstenů a Hra o trůny. Už dlouho - pokud vůbec někdy - se mi do ruky nedostalo dílo, které by mě tak ohromilo. Až na pár drobností nemám Patrickovy co vytknout. Kvothe je někdy příliš chytrý, až geniální, ale o tom to je. Kdyby byl obyčejný, neměl by co Kronikáři vyprávět. Všechny postavy v knize byly vypracované, což u každé knihy oceňuji. Kromě Kvotha jsem si hlavně zamilovala Auri, Basta, Abenthyho, mistra Elodina a ostatní mistry - kromě Hemma. Taky se mi líbil Kvothův vztah k hudbě. Jediné, co mi fakt pilo krev, byla postava Denny. Podle mě neudělala absolutně nic, aby si zasloužila lásku někoho, jako je Kvothe a proto jsem pasáže, kdy byly spolu, četla rychle, jen ať je mám už za sebou. Takhle si lásku fakt nepředstavuju! I tak byla kniha dokonalá. Pro mě. Vám taková možná nebude připadat kvůli delšímu rozjezdu, což mě osobně vůbec nevadí. Autor nechal děj plynout tak, jak měl, i když to bylo trochu nezáživné, prostě to k té knize sedělo a já nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček!